Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
sudo pacman -Syu
, makepkg
, nebo konfiguraci /etc/rc.conf
> sudo pacman -Syu, makepkg To mi přijde dost složité. Spustím Kontrolní centrum -> Správa SW -> Update Systému -> potvrdím. 4x click proti 25 úderům do klávesnice. Pokrok ne?16 úderům. Makepkg je samostatný program, obdoba rpmbuild v RPM distribucích.
Původní otulův výrok sugestivně naznačuje, že uživatel Archu běžně volá oba příkazy a to za sebou.Byl to jen seznam 3 rozličných příkazů. Ono to není samozřejmě vidět, ale ta čárka mezi příkazy je psána proporcionálním fontem, kdežto příkazy proporcionálním (respektive ta čárka není mezi tagy <code>)
Tak obsahuje rc.conf také konfiguraci pacmana? Ano nebo ne? Původní otulův výrok by napovídal, že ano.Neobsahuje. A vůbec nevím, z čeho by měl můj výrok napovídat, že to nějak souvisí. Uvedl jsem 3 zcela nesouvisející příklady toho, co se lépe dělá bez klikátek.
Makepkg, hmm, kompilace zdrojáků? Měl jsem za to, že je to primárně binární distribuce. Já rpmbuild znám, ale nevolám, nemám proč. Loni jsem pravda experimentálně připravoval nějaké balíčky, ale to je vyjímečný případ, stal se ze mě vývojář, ne "jen" uživatel.makepkg nemusí znamenat kompilaci zdrojáků. Příkazem makepkg se sestavuje balíček podle definice v souboru PKGBUILD. To buďto znamená stažení binárky a sestavení do balíčku, nebo stažení zdrojáků a kompilaci, nebo svn/git/atd. chceckout a následné sestavení, těch druhů pkgbuildů je víc.
Spustím Kontrolní centrum -> Správa SW -> Update Systému -> potvrdím. 4x click proti 25 úderům do klávesnice. Pokrok ne?Nejsem si úplně jistý, jestli to je pokrok, ale zpomalení určitě.
4x click proti 25 úderům do klávesnice.Jakých 25 úderů? Není jich třeba 1000, pokud bych zde vypsal větší seznam příkazů?
(v obou případech nepočítám zadání root hesla)Já heslo nezadávám. Ty snad ano? (pokud bych heslo chtěl zadávat, nebudu si nastavovat pacman do sudoers)
> nebo konfiguraci /etc/rc.conf Kliknu přidat nový repozitář, přidat URL, a potvrdím. Repozitář už je nadefinovaný v meta souboru na té adrese. Nějaké speciální volby? Za předpokladu, že všechno jinak funguje, neměly by být potřeba.Espinoso, můžeš mi vysvětlit, jak souvisí konfigurace
/etc/rc.conf
s tím, co jsi popsal? Jen zcela výjimečně bývám zde na ábíčku arogantní, ale teď zrovna mám chuť napsat něco v tom smyslu, že už ti z toho vnucování Mandrivy hrabe.
A to nemluvíme o situaci, kdy chci doinstalovat (update) specifický balíček, či dokonce skupinu. Bez GUI je to extrémní opruz, je najít ta přesná jména.Fakt je to opruz? Možná používáš blbý balíčkovací systém
sudo pacman -Syu
, což je 16 kláves, případně Ctrl+R p
, což obvykle stačí, a to jsou 3 klávesy. Navíc to vypadá, že Espinosa patrně musí zadávat i heslo, takže kromě toho šíleného klikání zadá patrně více znaků, než kdybych celý ten příkaz psal ručně. sudo
.root@amd64 ~ # mount|grep /tmp/paludis ram on /tmp/paludis type tmpfs (rw,uid=110,gid=1026) root@amd64 ~ # du -sh /tmp/paludis/ 444M /tmp/paludis/
...bla, bla, že musím přecházet od myši ke klávesnici a zpětNemusíš, můžeš mít na ploše pořát otevřenou virtuální
Ctrl-Alt-T
(ak ma pamäť neklame) klik je predsa presun ruku, strašne pomalé ... 4 kliky / 1 prst = 4 avgAVG? Average? Ale čeho? To by stálo za rozvedení. Ne každý čtenář abclinuxu je fyzik nebo biolog.
25 kláves / 10 prstov = 2.5 avg
pri konštantnej max rýchlosti pohybu prsta je rýchlejšie napísať 25 písmenSnad možná pro zdatnou sekretářku píšící všemi deseti ano. U sebe těžko, 4 prsty a to si fandím.
čakanie na vykonanie jednotlivých akcií nezarátanéTrefa do černého. Celá diskuse je silně akademická, protože zdaleka největší problém je čekání na stažení metadat z internetu, natažení metadat nainstalovaného WS do paměti, vyhodnocení. PM který nabere požadavky a pak spustí celou akci již plně automatizovaně by soutěž vyhrál. Ale chceme takový systém? Já si RÁD přečtu, co se bude instalovat a vyhrazuji si právo veta :)
pacman -S kde-l10n
.
Když chci nainstalovat amarok a nevím, zda tak jmenuje i balíček, udělám: pacman -S ama pak TAB a dopíšu rok. pacman -Ss music player
, prohlídnu přehledný barevný výpis a vyberu co chci.
A navíc se vsadím, že výrazně rychleji píšu než klikám.
Dá (ukázkou je má mamka a babička -- obě na Debianu mnou nastaveném/spravovaném).Takže nedá. Na tom systému zjevně někdo příkazovou řádku používáš.
Ta druhá věta moc nedává smysl.Jednoduchá zkratka pro "někdo tu příkazovou řádku používá a sice ty."
Občas je, pravda, efektivnější pustit shell (dávkové editace fotografií, synchronizace PDA,...)At o tom premyslim jak chci, pripadne mi delat tyhle cinnosti pres shell ujete. Ovsem pokud nejsou prislusne GUI nastroje jeste ujetejsi. (zmenit hromadne treba velikost fotek? oznacim je ve spravci fotografii, vyvolam prislusny dialog, vepisu co je potreba a potvrdim. sync? nechapu, to jako pripojis PDA a pak musis neco delat, aby se zapocala synchronizace?)
zmenit hromadne treba velikost fotek? oznacim je ve spravci fotografii, vyvolam prislusny dialog, vepisu co je potreba a potvrdimPodle http://www.latrine.cz/ochutnavka-jablka/ by to mělo být spíš nějak takto:
zmenit hromadne treba velikost fotek? oznacim je ve spravci fotografii, vyvolam prislusny dialog, 10 minut za staleho kleni vepisuji co je potreba, potvrdim a pokud se to spusti jsem za vodou, jinak si prozenu kulku hlavou
for file in *.jpg; do convert "$file" -filter Cubic -resize 420x420 "$file"; done
find . -iname '*.jpg' | wc --lines 31040 find . -type d | wc --lines 13924Většina fotek v maximálním rozlišení, protože lidi, co si fotografují svoji práci, přece musejí využívat foťák naplno, vždyť přeci k čemu by jim byl takový drahý foťák, když by pak museli ukládat v 800x600. Takže klasický dotaz: "Můžu vám na disku zmenšit ty fotky? Máte jich tam 100GB." A klasická odpověď: "Jistě, můžeš. Ale nezapomeň, že některé už jsi zmenšoval a že na fotky z posledního čtvrt roku nám nesmíš ani sáhnout." Používat na zmenšování fotek jakkoli sofistikovaný GUI nástroj mi přijde jako absolutní úchylnost. Vím já, jak dlouho bude trvá zmenšení 30 tisíc fotek a jestli to stihne počítač do večera a jestli vůbec do večera stihnu projít téměř 14 tisíc adresářů a označit ve správci fotografií ty, které jsou příliš veliké a starší než 3 měsíce?!
find . -iname '*.jpg' -ctime +90 -size +2M | while read i do djpeg "$i" | pnmscale -xy 800 600 | cjpeg -optimize -progressive > x mv x "$i" doneVytáhnul jsem to z paměti, takže tam bude spousta chyb. V praxi mám lidi, kterým zmenšuji obrázky poměrně často, takže příslušné příkazy pouze vytáhnu z historie povelové řádky, kdopak by se s tím psal...
Dlouhá sjezdovka je pro lidi, co si honěj ego na kilometrech projetých závratnou rychlostí carvingovým obloukem o 5,4% lepším, než jaký dovede vykroužit Franta vodvedleTakovým lidem bych doporučil aspoň jednou v životě zkusit freeride.
samozřejmě kategorií samou pro sebe jsou metrákoví chlapi valící si to takhle na krátké, neupravené sjezdovce, navíc když ignorují okolíNo, asi tak. Na sjezdovce která připomíná Šalinu v dopravní špičce bych se ani jinak než rovnou dolů za nosem neodvážil. Ve stylu
ze strany na stranumáš asi 90% šanci, že to do tebe napálí nějaký debil (a 5% šanci, že to do tebe napálí nějaký debil s poruchou osobnosti jako já).
Z mý zkušenosti: Kdo pozná krásu jízdy v pořádné duchně prašánku, tomu sjezdovka už nic neříká.Jen aby bylo jasno: Co je to Freeride netuším, ten pojem jsem si jen tak v rychlosti vymyslel v hlavě, protože mi přišel nejblíže tomu co jsem v tu chvíli měl na mysli a to co jsem měl na mysli bylo přesně toto. Není nad to se na ten kopeček vyškrábat po vlastních a pak se pěkně pomalu projet přírodou. Co ten pojem ve skutečnosti znamená nemám nejmenší ponětí.
lyže + příroda + prašanA přesně to jsem myslel. Ještě by bylo zajímavé to zkombinovat s nějakou zkrácenou verzí běžek.
Ale to na Kraličáku nebo v Krkonoších/Jizerkách/Tatrách/... je kvůli klečím pěkná prasárna, za kterou by provozovatelé téhle zábavy zasloužili v nejlepším případě nakopat.Přes kleč jezdí jen hovada...
Takže pak už akorát ty boty, no. Buď by se muselo nějak upravit vázání na běžkách, aby bylo kompatibilní s lyžákama, nebo by musel člověk prsotě mít dvoje boty a přezouvat, což ale není tak úplně pohodlný.S těma by neměl být problém. Jsou to obyčejné boty s upravenou špičkou. No s lyžákama by to byl (a v současné době asi docela neřešitelný) problém.
No jednu z těhle věcí letos určitě zkusím realizovat, kdyžtak bych napsal do blogískuJežiš, to není nutné. Stejně se k realizaci něčeho takového za celý život nedostanu a pokud nějakým nedopatřením ano, tak tak min. za 10 let.
Ndos nebo 4dos ... ansiplus.sys ... krásné časy
kdo by to dělal?amigapower
$ cat /dev/mouse > /dev/watchdogI když to vypadá jako pokus o použití co nejvíce zviřátek, je možné použít tento příkaz jako "myš mrtvého muže" (obdoba tlačítka/páky mrtvého muže), který systém vypne/restartuje po té, co delší dobu nepohnete myší
mount -t vfat /dev/sde1 /mnt/windows/ -o gid=500,uid=500,rw,umask=000,users,iocharset=utf8,devČerná flaška:
mount -t vfat /dev/sdd1 /mnt/windows/ -o gid=500,uid=500,rw,umask=000,users,iocharset=utf8,devOdpojení:
umount /mnt/windowsManželka to nezvládne, tak musím text opsat a flašku připojit (odpojit) sám.
pmount
, ale takový blázen, abych pokaždé opisoval něco podobného, v žédném případě nejsem. Na to mám hotové vlastní skritpy, které to udělají za mně pmount
je SUID wrapper pro mount
, který umožňuje mountovat cokoliv, co má odpovídající adresář v /media
, i bez nutnosti mít záznam v /etc/fstab
a použivání sudo
či spouštění pod rootem.
sudo ...
"
...atd.Podle toho, co se skrývá pod slovem Linux.
Stojí za povšimnutí, že shell poslední dobou přichází opět do módy. Vzpomínáte si ještě na MacOS před verzí X? Tam žádný terminál nebyl. A žádný znamená opravdu žádný. Neexistoval shell, něco jako standardní vstup nebo výstup tam taktéž nebylo. Dnešní MacOS X je UNIX se vším všudy a shell už nikdo nezatracuje. U Microsoftu shell dlouhou dobu živořil na okraji zájmu a kromě několika utilit pro konfiguraci sítě do něj sahal málokdo. To je ale taktéž minulost. Dnes existuje PowerShell, který dobře ví, co je to ls
.
Systémy založené na Linuxu lze používat bez příkazové řádky. Podobně jako lze používat v létě auto bez klimatizace. Spousta lidí si myslí, že příkazová řádka je jakýsi problém. Nechápou, že jde o velké plus.
Při jeho dobrém zvládnutí je v mnoha situacích bezkonkurenčně nejefektivnějším prostředkem pro ovládání systému. Zkuste si v [ Dolphinu | Krusaderu |..] zařídit nějaké hromadné přejmenování či editaci stovek MB souborů v obrovské adresářové struktuře. Příkazová řádka má prostě něco do sebe.
A KRename jste zkoušel? Mělo by zvládat všechna alespoň trochu běžná přejmenování, batchově s pěkným GUI a pokud mě paměť neklame tak zvládá adresáře rekursivně a velikost zpracovávaných dat mu také nevadí. KRename lze považovat za volně integrované s Dolphinem a Krusaderem.
Hlavně, umí to ukázat výsledek operace! Dry mode. To než naprogramujete a odladíte bash skript, pokud nejste zdatný bash programátor, tak to trvá a vystavujete se nebezpečí, že si smažete všechna důležitá data. A řešíte ve skriptech také symbolické linky? Potenciální zacyklení? Konflikt při přejmenovávání?
Já mám stále větší podezření, že velkým problémem linuxového GUI je, že ho sami linuxáci neznají :(
Tiskni
Sdílej: