Nadace The Document Foundation (TDF) zastřešující vývoj svobodného kancelářského balíku LibreOffice zveřejnila čtyřiapadesátistránkovou výroční zprávu za rok 2019. K dispozici je v nízkém (6,4 MB) i vysokém (53,2 MB) rozlišení. Nadace také publikovala statistiky související s LibreOffice 7.0. Před týdnem vydaná verze byla z oficiálních stránek stažena již 423 tisíckrát.
Když se řekne „jmenný prostor“ hodně lidí si představí xmlns v XML nebo balíčky v Javě odvozené od internetových domén. Jmenné prostory jsou ale obecný koncept se kterým se setkáme prakticky všude a odvozovat je můžeme i jinak. Článek Jména a jmenné prostory dává toto téma do souvislostí a ukazuje různé způsoby tvorby jmenných prostorů. Nahlédneme i do zajímavého světa RDF a ukážeme si, jak vytvářet URI, která budou globálně unikátní jednou provždy.
Po více než čtyřech měsících vývoje od vydání verze 5.4 byla vydána nová verze 5.5 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové označení Eckstine bylo vybráno na počest amerického jazzového zpěváka Billy Eckstine.
Po půl roce vývoje od vydání verze 1.14 byla vydána nová verze 1.15 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Mitchell Baker v příspěvku Changing World, Changing Mozilla na blogu Mozilly píše o měnícím se světě a měnící se Mozille aneb výrazné restrukturalizaci společnosti Mozilla Corporation. Propuštěno bude 250 zaměstnanců.
O novince Swap na ZRAM, jež se objeví ve Fedoře 33, píše Vojtěch Trefný na MojeFedora.cz. Ve výchozí instalaci Fedory bude swap, neboli odkládací prostor, vytvořen již pouze na ZRAM, neboli komprimován v paměti.
Po více než 6 letech byla vydána nová verze 2.4.0 open source 2D fyzikálního enginu Box2D (Wikipedie). Videopředstavení na YouTube.
Příspěvek na blogu společnosti Check Point Software Technologies informuje o více než 400 zranitelnostech v SoC Snapdragon od společnosti Qualcomm. Detailněji v přednášce na YouTube z letošní konference DEF CON.
Projekt KDE neon poskytuje oficiální sestavení prostředí Plasma a aplikací pro uživatele nebo vývojáře, testery aj. Základem systému je Ubuntu s dlouhodobou podporou, nově 20.04 „Focal Fossa“. Povýšení z předchozího 18.04 je možné. Jelikož obsahuje nejnovější vydání z upstreamu, závisí také na novější verzi knihoven Qt, což může v některých případech vést ke konfliktům s balíčky aplikací z repozitářů Ubuntu; např. Plasma 5.19 závisí na Qt 5.14 namísto verze 5.12 dostupné v Ubuntu.
21.6.2010 11:00
| Programování
| 
| Přečteno: 2783×
| Komentářů: 43, poslední 24. 6. 2010
| Hodnocení: 79 % (19 hlasů)
Optimalizace, které umí dnešní kompilátory, jsou občas k neuvěření. Stále častěji se setkávám s případy, kdy mi právě optimalizace pořádně lezou na nervy. Pak o tom zpravidla napíšu vzteklý blogpost. Následující triviální příklad mi připadá celkem zajímavý. Někdo se mi vysměje, že se tak samozřejmé záležitosti divím. Pro někoho to naopak bude přínosné varování.
V UNIXu existuje hned několik utilit, které umí na požádání vytvořit velký soubor. Hodí se například v situaci, kdy uživatel potřebuje soubor pro loopback zařízení. Já jsem si jen tak ze cviku takovou utilitu napsal a pak jsem trochu experimentoval.
Někteří z vás si možná ještě vzpomenou na reklamu na Windows Vista, kterou Česká televize odvysílala v hlavním zpravodajství 30. ledna 2007. I zde se o tom blogovalo a diskutovalo. Ač je to k nevíře, dnes dala Česká televize poplatníkům koncesionářských poplatků další ránu do tváře.
Poněkud podivný nadpis obsah tohoto blogpostu příliš nevysvětluje. Věřte tomu nebo ne, řeč bude o antialiasingu.
Midnight Commander byl kdysi v ArchLinuxu předmětem bouřlivých debat. Vývojáři tohoto software totiž od začátku považovali byte a znak za totéž. Pohled na terminál v režimu UTF-8 pak byl poněkud smutný. Ještě smutnějším faktem však zůstává, že tento problém nebyl v ArchLinuxu dodnes vyřešen.
Před dvěma dny jsem si na svém serveru rozchodil jabberd2. Funguje pěkně, konfigurace je poměrně snadná a dokumentace kvalitní. Ale pokud jde o klienty, byl jsem trpce zklamán...
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
28.9.2007 14:56
| Unix, Linux, ArchLinux
|
| Přečteno: 1742×
| Komentářů: 15, poslední 5. 5. 2008
| Hodnocení: 83 % (6 hlasů)
No fakt, nekecám! Sám jsem to zrovna teď zažil. Používám ho všude možně, ale teprve teď jsem zjistil, jak dopadne oddíl, na kterém došlo volné místo.
Pro většinu problémů s počítačem se většinou dřív nebo později najde rozumné vysvětlení. Já jsem ale nedávno narazil na problém, jehož přesnou příčinu se se mi dodnes vypátrat nepodařilo.
Po přečtení zajímavého hodnocení mobilů mi bleskla hlavou jediná myšlenka: Takové starosti bych chtěl mít! Nerad bych, aby tento blogpost vyzněl jako filipika proti mobilům. Jde spíš o několik obecných postřehů o nich, které mě během posledních let napadly. Původně jsem je nechtěl nikde publikovat, ale nakonec jsem se k tomu odhodlal. Zdá se mi totiž, že nadužívání mobilů v poslední době přesahuje všechny rozumné meze.
28.5.2007 15:08
| Programování
|
| Přečteno: 2032×
| Komentářů: 25, poslední 29. 5. 2007
| Hodnocení: 100 % (12 hlasů)
Tímto reaguji na tento zajímavý blogpost. V diskusi zaznělo, že by bylo dobré udělat benchmark. Jenže kdo by ho měl udělat? Tak jsem se nakonec rozhodl, že to zkusím. Myslím si, že následující údaje stojí za přečtení a zamyšlení.
Toto je můj pokus o shrnutí rozdílů mezi Javou a C++, který je především reakcí na tento dotaz v poradně. Žádný z jazyků nehodnotím a setkávám se s oběma přibližně stejně často. Proto jsem se pokusil shrnout několik základních rozdílů, na které jsem si vzpomněl. Samozřejmě bude rozdílů ještě mnohem víc, což mi jistě případní čtenáři připomenou v diskusi.
Kdysi dávno jsem četl článek o PC-BSD. Po úspěšném a zajímavém odzkoušení několika LiveCD v předchozích měsících a letech - abych „viděl“, jak „vypadají“ jiné UNIXy než Linux - jsem se rozhodl, že zkusím i tuto distribuci.
Každý z nás má jistě jinou historku o tom, jak se setkal s UNIXem. Pro někoho byl Linux první UNIXovou zkušeností. Někdo se o něm dočetl, někdo k němu přišel čirou náhodou. Jsou mezi náme šťastlivci nepoznamenaní světem MS Windows a pak je tu většina těch, kteří jím prošli. Já jsem s MS Windows strávil celých 10 let. Nemůžu říct, že dobrovolně. Nemůžu říct, že bych si stěžoval. Prostě to tak bylo. A tady je můj příběh o setkání s UNIXem.
24.4.2007 16:12
| Unix, Linux, ArchLinux
|
| Přečteno: 3197×
| Komentářů: 24, poslední 26. 4. 2007
| Hodnocení: 82 % (22 hlasů)
Poslední dobou se zde na ABCLinuxu objevil druhý díl velmi zdařilého seriálu o balíčkovém systému ArchLinuxu. Přestože používám téměř výhradně ArchLinux, mám k jeho balíčkovému systému hned několik vážných výhrad. Také zde nastíním některé možnosti řešení těchto problémů, ač ne vždy realizovatelné.
Rád bych tímto příspěvkem reagoval na diskusi pod anketou o ovládání textových editorů, kde velká spousta lidí vychvalovala jeden jediný - a zrovna ten, který silně nesnáším - VIM.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
