Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Optimalizace, které umí dnešní kompilátory, jsou občas k neuvěření. Stále častěji se setkávám s případy, kdy mi právě optimalizace pořádně lezou na nervy. Pak o tom zpravidla napíšu vzteklý blogpost. Následující triviální příklad mi připadá celkem zajímavý. Někdo se mi vysměje, že se tak samozřejmé záležitosti divím. Pro někoho to naopak bude přínosné varování.
V UNIXu existuje hned několik utilit, které umí na požádání vytvořit velký soubor. Hodí se například v situaci, kdy uživatel potřebuje soubor pro loopback zařízení. Já jsem si jen tak ze cviku takovou utilitu napsal a pak jsem trochu experimentoval.
Někteří z vás si možná ještě vzpomenou na reklamu na Windows Vista, kterou Česká televize odvysílala v hlavním zpravodajství 30. ledna 2007. I zde se o tom blogovalo a diskutovalo. Ač je to k nevíře, dnes dala Česká televize poplatníkům koncesionářských poplatků další ránu do tváře.
Poněkud podivný nadpis obsah tohoto blogpostu příliš nevysvětluje. Věřte tomu nebo ne, řeč bude o antialiasingu.
Midnight Commander byl kdysi v ArchLinuxu předmětem bouřlivých debat. Vývojáři tohoto software totiž od začátku považovali byte a znak za totéž. Pohled na terminál v režimu UTF-8 pak byl poněkud smutný. Ještě smutnějším faktem však zůstává, že tento problém nebyl v ArchLinuxu dodnes vyřešen.
Před dvěma dny jsem si na svém serveru rozchodil jabberd2. Funguje pěkně, konfigurace je poměrně snadná a dokumentace kvalitní. Ale pokud jde o klienty, byl jsem trpce zklamán...
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
No fakt, nekecám! Sám jsem to zrovna teď zažil. Používám ho všude možně, ale teprve teď jsem zjistil, jak dopadne oddíl, na kterém došlo volné místo.
Pro většinu problémů s počítačem se většinou dřív nebo později najde rozumné vysvětlení. Já jsem ale nedávno narazil na problém, jehož přesnou příčinu se se mi dodnes vypátrat nepodařilo.
Po přečtení zajímavého hodnocení mobilů mi bleskla hlavou jediná myšlenka: Takové starosti bych chtěl mít! Nerad bych, aby tento blogpost vyzněl jako filipika proti mobilům. Jde spíš o několik obecných postřehů o nich, které mě během posledních let napadly. Původně jsem je nechtěl nikde publikovat, ale nakonec jsem se k tomu odhodlal. Zdá se mi totiž, že nadužívání mobilů v poslední době přesahuje všechny rozumné meze.
Tímto reaguji na tento zajímavý blogpost. V diskusi zaznělo, že by bylo dobré udělat benchmark. Jenže kdo by ho měl udělat? Tak jsem se nakonec rozhodl, že to zkusím. Myslím si, že následující údaje stojí za přečtení a zamyšlení.
Toto je můj pokus o shrnutí rozdílů mezi Javou a C++, který je především reakcí na tento dotaz v poradně. Žádný z jazyků nehodnotím a setkávám se s oběma přibližně stejně často. Proto jsem se pokusil shrnout několik základních rozdílů, na které jsem si vzpomněl. Samozřejmě bude rozdílů ještě mnohem víc, což mi jistě případní čtenáři připomenou v diskusi.
Kdysi dávno jsem četl článek o PC-BSD. Po úspěšném a zajímavém odzkoušení několika LiveCD v předchozích měsících a letech - abych „viděl“, jak „vypadají“ jiné UNIXy než Linux - jsem se rozhodl, že zkusím i tuto distribuci.
Každý z nás má jistě jinou historku o tom, jak se setkal s UNIXem. Pro někoho byl Linux první UNIXovou zkušeností. Někdo se o něm dočetl, někdo k němu přišel čirou náhodou. Jsou mezi náme šťastlivci nepoznamenaní světem MS Windows a pak je tu většina těch, kteří jím prošli. Já jsem s MS Windows strávil celých 10 let. Nemůžu říct, že dobrovolně. Nemůžu říct, že bych si stěžoval. Prostě to tak bylo. A tady je můj příběh o setkání s UNIXem.
Poslední dobou se zde na ABCLinuxu objevil druhý díl velmi zdařilého seriálu o balíčkovém systému ArchLinuxu. Přestože používám téměř výhradně ArchLinux, mám k jeho balíčkovému systému hned několik vážných výhrad. Také zde nastíním některé možnosti řešení těchto problémů, ač ne vždy realizovatelné.
Rád bych tímto příspěvkem reagoval na diskusi pod anketou o ovládání textových editorů, kde velká spousta lidí vychvalovala jeden jediný - a zrovna ten, který silně nesnáším - VIM.