Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Zástupci členských států EU se včera shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé pod zkratkou CSAM a přezdívané chat control mělo množství kritiků a dlouho nebyla pro jeho schválení dostatečná podpora. Pro schválení byla potřeba kvalifikovaná většina a dánské předsednictví v Radě EU se snažilo dosáhnout kompromisu. Návrh nakonec po dlouhých týdnech
… více »Britské herní studio Facepunch stojící za počítačovými hrami Garry's Mod a Rust uvolnilo svůj herní engine s&box (Wikipedie) jako open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT. Herní engine s&box je postavený nad proprietárním herním enginem Source 2 od společnosti Valve.
Vývoj programovacího jazyka Zig byl přesunut z GitHubu na Codeberg. Sponzoring na Every.
Stejně jako GNOME i KDE Plasma končí s X11. KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Legislativně nezávazná zpráva, kterou dnes odsouhlasil Evropský parlament poměrem 493 hlasů pro ku 92 proti, kromě zavedení věkové hranice 16 let pro využívání sociálních sítí, platforem pro sdílení videí či společníků s umělou inteligencí (AI) vyzývá také k zákazu … více »
Doom v KiCadu nebo na osciloskopu? Žádný problém: KiDoom: Running DOOM on PCB Traces a ScopeDoom: DOOM on an Oscilloscope via Sound Card.
Optimalizace, které umí dnešní kompilátory, jsou občas k neuvěření. Stále častěji se setkávám s případy, kdy mi právě optimalizace pořádně lezou na nervy. Pak o tom zpravidla napíšu vzteklý blogpost. Následující triviální příklad mi připadá celkem zajímavý. Někdo se mi vysměje, že se tak samozřejmé záležitosti divím. Pro někoho to naopak bude přínosné varování.
V UNIXu existuje hned několik utilit, které umí na požádání vytvořit velký soubor. Hodí se například v situaci, kdy uživatel potřebuje soubor pro loopback zařízení. Já jsem si jen tak ze cviku takovou utilitu napsal a pak jsem trochu experimentoval.
Někteří z vás si možná ještě vzpomenou na reklamu na Windows Vista, kterou Česká televize odvysílala v hlavním zpravodajství 30. ledna 2007. I zde se o tom blogovalo a diskutovalo. Ač je to k nevíře, dnes dala Česká televize poplatníkům koncesionářských poplatků další ránu do tváře.
Poněkud podivný nadpis obsah tohoto blogpostu příliš nevysvětluje. Věřte tomu nebo ne, řeč bude o antialiasingu.
Midnight Commander byl kdysi v ArchLinuxu předmětem bouřlivých debat. Vývojáři tohoto software totiž od začátku považovali byte a znak za totéž. Pohled na terminál v režimu UTF-8 pak byl poněkud smutný. Ještě smutnějším faktem však zůstává, že tento problém nebyl v ArchLinuxu dodnes vyřešen.
Před dvěma dny jsem si na svém serveru rozchodil jabberd2. Funguje pěkně, konfigurace je poměrně snadná a dokumentace kvalitní. Ale pokud jde o klienty, byl jsem trpce zklamán...
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
No fakt, nekecám! Sám jsem to zrovna teď zažil. Používám ho všude možně, ale teprve teď jsem zjistil, jak dopadne oddíl, na kterém došlo volné místo.
Pro většinu problémů s počítačem se většinou dřív nebo později najde rozumné vysvětlení. Já jsem ale nedávno narazil na problém, jehož přesnou příčinu se se mi dodnes vypátrat nepodařilo.
Po přečtení zajímavého hodnocení mobilů mi bleskla hlavou jediná myšlenka: Takové starosti bych chtěl mít! Nerad bych, aby tento blogpost vyzněl jako filipika proti mobilům. Jde spíš o několik obecných postřehů o nich, které mě během posledních let napadly. Původně jsem je nechtěl nikde publikovat, ale nakonec jsem se k tomu odhodlal. Zdá se mi totiž, že nadužívání mobilů v poslední době přesahuje všechny rozumné meze.
Tímto reaguji na tento zajímavý blogpost. V diskusi zaznělo, že by bylo dobré udělat benchmark. Jenže kdo by ho měl udělat? Tak jsem se nakonec rozhodl, že to zkusím. Myslím si, že následující údaje stojí za přečtení a zamyšlení.
Toto je můj pokus o shrnutí rozdílů mezi Javou a C++, který je především reakcí na tento dotaz v poradně. Žádný z jazyků nehodnotím a setkávám se s oběma přibližně stejně často. Proto jsem se pokusil shrnout několik základních rozdílů, na které jsem si vzpomněl. Samozřejmě bude rozdílů ještě mnohem víc, což mi jistě případní čtenáři připomenou v diskusi.
Kdysi dávno jsem četl článek o PC-BSD. Po úspěšném a zajímavém odzkoušení několika LiveCD v předchozích měsících a letech - abych „viděl“, jak „vypadají“ jiné UNIXy než Linux - jsem se rozhodl, že zkusím i tuto distribuci.
Každý z nás má jistě jinou historku o tom, jak se setkal s UNIXem. Pro někoho byl Linux první UNIXovou zkušeností. Někdo se o něm dočetl, někdo k němu přišel čirou náhodou. Jsou mezi náme šťastlivci nepoznamenaní světem MS Windows a pak je tu většina těch, kteří jím prošli. Já jsem s MS Windows strávil celých 10 let. Nemůžu říct, že dobrovolně. Nemůžu říct, že bych si stěžoval. Prostě to tak bylo. A tady je můj příběh o setkání s UNIXem.
Poslední dobou se zde na ABCLinuxu objevil druhý díl velmi zdařilého seriálu o balíčkovém systému ArchLinuxu. Přestože používám téměř výhradně ArchLinux, mám k jeho balíčkovému systému hned několik vážných výhrad. Také zde nastíním některé možnosti řešení těchto problémů, ač ne vždy realizovatelné.
Rád bych tímto příspěvkem reagoval na diskusi pod anketou o ovládání textových editorů, kde velká spousta lidí vychvalovala jeden jediný - a zrovna ten, který silně nesnáším - VIM.