Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
21.6.2010 11:00
| Programování
| 
| Přečteno: 3403×
| Komentářů: 43, poslední 24. 6. 2010
| Hodnocení: 79 % (19 hlasů)
Optimalizace, které umí dnešní kompilátory, jsou občas k neuvěření. Stále častěji se setkávám s případy, kdy mi právě optimalizace pořádně lezou na nervy. Pak o tom zpravidla napíšu vzteklý blogpost. Následující triviální příklad mi připadá celkem zajímavý. Někdo se mi vysměje, že se tak samozřejmé záležitosti divím. Pro někoho to naopak bude přínosné varování.
V UNIXu existuje hned několik utilit, které umí na požádání vytvořit velký soubor. Hodí se například v situaci, kdy uživatel potřebuje soubor pro loopback zařízení. Já jsem si jen tak ze cviku takovou utilitu napsal a pak jsem trochu experimentoval.
Někteří z vás si možná ještě vzpomenou na reklamu na Windows Vista, kterou Česká televize odvysílala v hlavním zpravodajství 30. ledna 2007. I zde se o tom blogovalo a diskutovalo. Ač je to k nevíře, dnes dala Česká televize poplatníkům koncesionářských poplatků další ránu do tváře.
Poněkud podivný nadpis obsah tohoto blogpostu příliš nevysvětluje. Věřte tomu nebo ne, řeč bude o antialiasingu.
Midnight Commander byl kdysi v ArchLinuxu předmětem bouřlivých debat. Vývojáři tohoto software totiž od začátku považovali byte a znak za totéž. Pohled na terminál v režimu UTF-8 pak byl poněkud smutný. Ještě smutnějším faktem však zůstává, že tento problém nebyl v ArchLinuxu dodnes vyřešen.
Před dvěma dny jsem si na svém serveru rozchodil jabberd2. Funguje pěkně, konfigurace je poměrně snadná a dokumentace kvalitní. Ale pokud jde o klienty, byl jsem trpce zklamán...
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
28.9.2007 14:56
| Unix, Linux, ArchLinux
|
| Přečteno: 2011×
| Komentářů: 15, poslední 5. 5. 2008
| Hodnocení: 83 % (6 hlasů)
No fakt, nekecám! Sám jsem to zrovna teď zažil. Používám ho všude možně, ale teprve teď jsem zjistil, jak dopadne oddíl, na kterém došlo volné místo.
Pro většinu problémů s počítačem se většinou dřív nebo později najde rozumné vysvětlení. Já jsem ale nedávno narazil na problém, jehož přesnou příčinu se se mi dodnes vypátrat nepodařilo.
Po přečtení zajímavého hodnocení mobilů mi bleskla hlavou jediná myšlenka: Takové starosti bych chtěl mít! Nerad bych, aby tento blogpost vyzněl jako filipika proti mobilům. Jde spíš o několik obecných postřehů o nich, které mě během posledních let napadly. Původně jsem je nechtěl nikde publikovat, ale nakonec jsem se k tomu odhodlal. Zdá se mi totiž, že nadužívání mobilů v poslední době přesahuje všechny rozumné meze.
28.5.2007 15:08
| Programování
|
| Přečteno: 2401×
| Komentářů: 25, poslední 29. 5. 2007
| Hodnocení: 100 % (12 hlasů)
Tímto reaguji na tento zajímavý blogpost. V diskusi zaznělo, že by bylo dobré udělat benchmark. Jenže kdo by ho měl udělat? Tak jsem se nakonec rozhodl, že to zkusím. Myslím si, že následující údaje stojí za přečtení a zamyšlení.
Toto je můj pokus o shrnutí rozdílů mezi Javou a C++, který je především reakcí na tento dotaz v poradně. Žádný z jazyků nehodnotím a setkávám se s oběma přibližně stejně často. Proto jsem se pokusil shrnout několik základních rozdílů, na které jsem si vzpomněl. Samozřejmě bude rozdílů ještě mnohem víc, což mi jistě případní čtenáři připomenou v diskusi.
Kdysi dávno jsem četl článek o PC-BSD. Po úspěšném a zajímavém odzkoušení několika LiveCD v předchozích měsících a letech - abych „viděl“, jak „vypadají“ jiné UNIXy než Linux - jsem se rozhodl, že zkusím i tuto distribuci.
Každý z nás má jistě jinou historku o tom, jak se setkal s UNIXem. Pro někoho byl Linux první UNIXovou zkušeností. Někdo se o něm dočetl, někdo k němu přišel čirou náhodou. Jsou mezi náme šťastlivci nepoznamenaní světem MS Windows a pak je tu většina těch, kteří jím prošli. Já jsem s MS Windows strávil celých 10 let. Nemůžu říct, že dobrovolně. Nemůžu říct, že bych si stěžoval. Prostě to tak bylo. A tady je můj příběh o setkání s UNIXem.
24.4.2007 16:12
| Unix, Linux, ArchLinux
|
| Přečteno: 3988×
| Komentářů: 24, poslední 26. 4. 2007
| Hodnocení: 82 % (22 hlasů)
Poslední dobou se zde na ABCLinuxu objevil druhý díl velmi zdařilého seriálu o balíčkovém systému ArchLinuxu. Přestože používám téměř výhradně ArchLinux, mám k jeho balíčkovému systému hned několik vážných výhrad. Také zde nastíním některé možnosti řešení těchto problémů, ač ne vždy realizovatelné.
Rád bych tímto příspěvkem reagoval na diskusi pod anketou o ovládání textových editorů, kde velká spousta lidí vychvalovala jeden jediný - a zrovna ten, který silně nesnáším - VIM.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz