Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
Chtěl bych na tom serveru mít (mimo jiné) E-mailové účty, především pro lidi z rodiny. Rád bych nějak elegantně (a neobvykle) vyřešil správu (všech možných typů) uživatelských účtů. Vůbec mi nevadí, když řešení bude „předimenzované“. Zkrátka a jednoduše: Chci PAM a NSS nastavit tak, aby nečetly jen obyčejné orthodoxně–unixové textové soubory.
Součástí přesunu mé stránky na nový stroj byl i přechod z MySQL na PostgreSQL, k čemuž řeknu jediné: Nerad bych se někdy vracel zpět. PostgreSQL se mi prostě líbí. Proto jsem se zabýval myšlenkou, zda mohou PAM a NSS využívat PostgreSQL. Odpověď je smutná: Teoreticky ano, prakticky ne.
Lze se doklikat k několika mrtvým a nepřeložitelným projektům, které údajně měly kdysi tuto možnost poskytovat. Pak mi svitla jiskérka naděje: Přímo na stránkách PostgreSQL jsou ke stažení moduly pro PAM a NSS, které by údajně měly být funkční.
Od poslední verze už uplynul rok, což příliš mnoho důvěry nevyvolává... Mé obavy byly oprávněné. NSS se po několika rýpancích do zdrojového kódu přeloží. Horší je to s PAM. Tam jsem neuspěl, zřejmě kvůli nekompatibilitě GNU automake s výstupem ze starší verze.
Zatím jsem tedy pokusy o zprovoznění této vymoženosti vzdal. Bylo by ovšem skvělé, kdyby účty k diskusi na webové stránce, k mailovému serveru, k SVN a ke klasickému přístupu přes SSH měly nějaký jednotný společný základ. Jak už jsem psal, počet uživatelů nic takového nevyžaduje, ale chtěl bych se prostě něco zajímavého přiučit. 
Používá někdo z vás správu účtů a autentifikaci prostřednictvím databáze? Opravdu to funguje jen pro MySQL nebo Oracle?
Tiskni
Sdílej:
pgsql_nss (nebo jak se zrovna tohle jmenovalo), který opravoval chybu ve vracení návratových kódů – bez té opravy se špatně vypisovaly skupiny s velkým počtem uživatelů.
Napište, jak moc na to spěcháte, jak velkou mám dát prioritu tomu hledání
Vůbec to nespěchá, je to prostě free-time aktivita, nikoliv produkční server.
Problém byl jen v tom, že se mi nepodařilo zkompilovat modul pro PAM. Hlásilo to nějaké chyby v Makefile.am a šlo o rok (nebo dva) starou verzi. (Novější ke stažení nebyla.) Jedině že bych někde vyhrabal nějakou starou verzi GNU Automake, což se mi fakt nechtělo... To byl jediný problém, na kterém ten experiment ztroskotal.
To bych asi mohl, ten podporuje PostgreSQL backend. (Je na to několik howto, takže to asi normálně někde funguje.) Ale to už by možná byl hodně extrémní kanón na vrabce...
Stejně tak se dá říct: No a proč bych nepoužil PostgreSQL? Na tom serveru poběží tak nebo tak, protože se používá na generování mých stránek. Takže by podle mě byla škoda ho nevyužít i pro autentizaci, když už to ten LDAP podporuje. Ale jak říkám, nic nehoří, nejde o produkční systém. Ten server mám prostě ze zájmu a chci se něco naučit. Správa uživatelských účtů a autentifikace pomocí PostgreSQL mi připadá jako zajímavé téma. Taky mám ve škole předměty, kde by se takové zkušenosti daly použít pro získání zápočtu.
To bych asi mohl, ten podporuje PostgreSQL backend.To bych rozhodně nedělal. Podle toho, co jsem o tom četl, je to dosti experimentální a určené pouze pro případy, kdy už data v SQL máte a musíte k nim přistupovat i přes LDAP. Ve výseldku je takový přístup údajně mnohem pomalejší, než nativní datové soubory OpenLDAPu.