Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
Chtěl bych na tom serveru mít (mimo jiné) E-mailové účty, především pro lidi z rodiny. Rád bych nějak elegantně (a neobvykle) vyřešil správu (všech možných typů) uživatelských účtů. Vůbec mi nevadí, když řešení bude „předimenzované“. Zkrátka a jednoduše: Chci PAM a NSS nastavit tak, aby nečetly jen obyčejné orthodoxně–unixové textové soubory.
Součástí přesunu mé stránky na nový stroj byl i přechod z MySQL na PostgreSQL, k čemuž řeknu jediné: Nerad bych se někdy vracel zpět. PostgreSQL se mi prostě líbí. Proto jsem se zabýval myšlenkou, zda mohou PAM a NSS využívat PostgreSQL. Odpověď je smutná: Teoreticky ano, prakticky ne.
Lze se doklikat k několika mrtvým a nepřeložitelným projektům, které údajně měly kdysi tuto možnost poskytovat. Pak mi svitla jiskérka naděje: Přímo na stránkách PostgreSQL jsou ke stažení moduly pro PAM a NSS, které by údajně měly být funkční.
Od poslední verze už uplynul rok, což příliš mnoho důvěry nevyvolává... Mé obavy byly oprávněné. NSS se po několika rýpancích do zdrojového kódu přeloží. Horší je to s PAM. Tam jsem neuspěl, zřejmě kvůli nekompatibilitě GNU automake s výstupem ze starší verze.
Zatím jsem tedy pokusy o zprovoznění této vymoženosti vzdal. Bylo by ovšem skvělé, kdyby účty k diskusi na webové stránce, k mailovému serveru, k SVN a ke klasickému přístupu přes SSH měly nějaký jednotný společný základ. Jak už jsem psal, počet uživatelů nic takového nevyžaduje, ale chtěl bych se prostě něco zajímavého přiučit. 
Používá někdo z vás správu účtů a autentifikaci prostřednictvím databáze? Opravdu to funguje jen pro MySQL nebo Oracle?
Tiskni
Sdílej:
pgsql_nss (nebo jak se zrovna tohle jmenovalo), který opravoval chybu ve vracení návratových kódů – bez té opravy se špatně vypisovaly skupiny s velkým počtem uživatelů.
Napište, jak moc na to spěcháte, jak velkou mám dát prioritu tomu hledání
Vůbec to nespěchá, je to prostě free-time aktivita, nikoliv produkční server.
Problém byl jen v tom, že se mi nepodařilo zkompilovat modul pro PAM. Hlásilo to nějaké chyby v Makefile.am a šlo o rok (nebo dva) starou verzi. (Novější ke stažení nebyla.) Jedině že bych někde vyhrabal nějakou starou verzi GNU Automake, což se mi fakt nechtělo... To byl jediný problém, na kterém ten experiment ztroskotal.
To bych asi mohl, ten podporuje PostgreSQL backend. (Je na to několik howto, takže to asi normálně někde funguje.) Ale to už by možná byl hodně extrémní kanón na vrabce...
Stejně tak se dá říct: No a proč bych nepoužil PostgreSQL? Na tom serveru poběží tak nebo tak, protože se používá na generování mých stránek. Takže by podle mě byla škoda ho nevyužít i pro autentizaci, když už to ten LDAP podporuje. Ale jak říkám, nic nehoří, nejde o produkční systém. Ten server mám prostě ze zájmu a chci se něco naučit. Správa uživatelských účtů a autentifikace pomocí PostgreSQL mi připadá jako zajímavé téma. Taky mám ve škole předměty, kde by se takové zkušenosti daly použít pro získání zápočtu.
To bych asi mohl, ten podporuje PostgreSQL backend.To bych rozhodně nedělal. Podle toho, co jsem o tom četl, je to dosti experimentální a určené pouze pro případy, kdy už data v SQL máte a musíte k nim přistupovat i přes LDAP. Ve výseldku je takový přístup údajně mnohem pomalejší, než nativní datové soubory OpenLDAPu.