Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
Chtěl bych na tom serveru mít (mimo jiné) E-mailové účty, především pro lidi z rodiny. Rád bych nějak elegantně (a neobvykle) vyřešil správu (všech možných typů) uživatelských účtů. Vůbec mi nevadí, když řešení bude „předimenzované“. Zkrátka a jednoduše: Chci PAM a NSS nastavit tak, aby nečetly jen obyčejné orthodoxně–unixové textové soubory.
Součástí přesunu mé stránky na nový stroj byl i přechod z MySQL na PostgreSQL, k čemuž řeknu jediné: Nerad bych se někdy vracel zpět. PostgreSQL se mi prostě líbí. Proto jsem se zabýval myšlenkou, zda mohou PAM a NSS využívat PostgreSQL. Odpověď je smutná: Teoreticky ano, prakticky ne.
Lze se doklikat k několika mrtvým a nepřeložitelným projektům, které údajně měly kdysi tuto možnost poskytovat. Pak mi svitla jiskérka naděje: Přímo na stránkách PostgreSQL jsou ke stažení moduly pro PAM a NSS, které by údajně měly být funkční.
Od poslední verze už uplynul rok, což příliš mnoho důvěry nevyvolává... Mé obavy byly oprávněné. NSS se po několika rýpancích do zdrojového kódu přeloží. Horší je to s PAM. Tam jsem neuspěl, zřejmě kvůli nekompatibilitě GNU automake s výstupem ze starší verze.
Zatím jsem tedy pokusy o zprovoznění této vymoženosti vzdal. Bylo by ovšem skvělé, kdyby účty k diskusi na webové stránce, k mailovému serveru, k SVN a ke klasickému přístupu přes SSH měly nějaký jednotný společný základ. Jak už jsem psal, počet uživatelů nic takového nevyžaduje, ale chtěl bych se prostě něco zajímavého přiučit. 
Používá někdo z vás správu účtů a autentifikaci prostřednictvím databáze? Opravdu to funguje jen pro MySQL nebo Oracle?
Tiskni
Sdílej:
pgsql_nss (nebo jak se zrovna tohle jmenovalo), který opravoval chybu ve vracení návratových kódů – bez té opravy se špatně vypisovaly skupiny s velkým počtem uživatelů.
Napište, jak moc na to spěcháte, jak velkou mám dát prioritu tomu hledání
Vůbec to nespěchá, je to prostě free-time aktivita, nikoliv produkční server.
Problém byl jen v tom, že se mi nepodařilo zkompilovat modul pro PAM. Hlásilo to nějaké chyby v Makefile.am a šlo o rok (nebo dva) starou verzi. (Novější ke stažení nebyla.) Jedině že bych někde vyhrabal nějakou starou verzi GNU Automake, což se mi fakt nechtělo... To byl jediný problém, na kterém ten experiment ztroskotal.
To bych asi mohl, ten podporuje PostgreSQL backend. (Je na to několik howto, takže to asi normálně někde funguje.) Ale to už by možná byl hodně extrémní kanón na vrabce...
Stejně tak se dá říct: No a proč bych nepoužil PostgreSQL? Na tom serveru poběží tak nebo tak, protože se používá na generování mých stránek. Takže by podle mě byla škoda ho nevyužít i pro autentizaci, když už to ten LDAP podporuje. Ale jak říkám, nic nehoří, nejde o produkční systém. Ten server mám prostě ze zájmu a chci se něco naučit. Správa uživatelských účtů a autentifikace pomocí PostgreSQL mi připadá jako zajímavé téma. Taky mám ve škole předměty, kde by se takové zkušenosti daly použít pro získání zápočtu.
To bych asi mohl, ten podporuje PostgreSQL backend.To bych rozhodně nedělal. Podle toho, co jsem o tom četl, je to dosti experimentální a určené pouze pro případy, kdy už data v SQL máte a musíte k nim přistupovat i přes LDAP. Ve výseldku je takový přístup údajně mnohem pomalejší, než nativní datové soubory OpenLDAPu.