Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
Chtěl bych na tom serveru mít (mimo jiné) E-mailové účty, především pro lidi z rodiny. Rád bych nějak elegantně (a neobvykle) vyřešil správu (všech možných typů) uživatelských účtů. Vůbec mi nevadí, když řešení bude „předimenzované“. Zkrátka a jednoduše: Chci PAM a NSS nastavit tak, aby nečetly jen obyčejné orthodoxně–unixové textové soubory.
Součástí přesunu mé stránky na nový stroj byl i přechod z MySQL na PostgreSQL, k čemuž řeknu jediné: Nerad bych se někdy vracel zpět. PostgreSQL se mi prostě líbí. Proto jsem se zabýval myšlenkou, zda mohou PAM a NSS využívat PostgreSQL. Odpověď je smutná: Teoreticky ano, prakticky ne.
Lze se doklikat k několika mrtvým a nepřeložitelným projektům, které údajně měly kdysi tuto možnost poskytovat. Pak mi svitla jiskérka naděje: Přímo na stránkách PostgreSQL jsou ke stažení moduly pro PAM a NSS, které by údajně měly být funkční.
Od poslední verze už uplynul rok, což příliš mnoho důvěry nevyvolává... Mé obavy byly oprávněné. NSS se po několika rýpancích do zdrojového kódu přeloží. Horší je to s PAM. Tam jsem neuspěl, zřejmě kvůli nekompatibilitě GNU automake s výstupem ze starší verze.
Zatím jsem tedy pokusy o zprovoznění této vymoženosti vzdal. Bylo by ovšem skvělé, kdyby účty k diskusi na webové stránce, k mailovému serveru, k SVN a ke klasickému přístupu přes SSH měly nějaký jednotný společný základ. Jak už jsem psal, počet uživatelů nic takového nevyžaduje, ale chtěl bych se prostě něco zajímavého přiučit.
Používá někdo z vás správu účtů a autentifikaci prostřednictvím databáze? Opravdu to funguje jen pro MySQL nebo Oracle?
Tiskni
Sdílej:
pgsql_nss
(nebo jak se zrovna tohle jmenovalo), který opravoval chybu ve vracení návratových kódů – bez té opravy se špatně vypisovaly skupiny s velkým počtem uživatelů.
Napište, jak moc na to spěcháte, jak velkou mám dát prioritu tomu hledání Vůbec to nespěchá, je to prostě free-time aktivita, nikoliv produkční server. Problém byl jen v tom, že se mi nepodařilo zkompilovat modul pro PAM. Hlásilo to nějaké chyby v Makefile.am a šlo o rok (nebo dva) starou verzi. (Novější ke stažení nebyla.) Jedině že bych někde vyhrabal nějakou starou verzi GNU Automake, což se mi fakt nechtělo... To byl jediný problém, na kterém ten experiment ztroskotal.
To bych asi mohl, ten podporuje PostgreSQL backend. (Je na to několik howto, takže to asi normálně někde funguje.) Ale to už by možná byl hodně extrémní kanón na vrabce...
Stejně tak se dá říct: No a proč bych nepoužil PostgreSQL? Na tom serveru poběží tak nebo tak, protože se používá na generování mých stránek. Takže by podle mě byla škoda ho nevyužít i pro autentizaci, když už to ten LDAP podporuje. Ale jak říkám, nic nehoří, nejde o produkční systém. Ten server mám prostě ze zájmu a chci se něco naučit. Správa uživatelských účtů a autentifikace pomocí PostgreSQL mi připadá jako zajímavé téma. Taky mám ve škole předměty, kde by se takové zkušenosti daly použít pro získání zápočtu.
To bych asi mohl, ten podporuje PostgreSQL backend.To bych rozhodně nedělal. Podle toho, co jsem o tom četl, je to dosti experimentální a určené pouze pro případy, kdy už data v SQL máte a musíte k nim přistupovat i přes LDAP. Ve výseldku je takový přístup údajně mnohem pomalejší, než nativní datové soubory OpenLDAPu.