Správa služeb hlavního města Prahy se potýká s následky kyberútoku. Hackerská skupina začala zveřejňovat na internetu některé z ukradených materiálů a vyzvala organizaci k vyjednávání. Ta zatím podrobnosti k případu sdělovat nechce. Případem se zabývá policie i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
OCCT je oficiálně k dispozici na Linuxu (YouTube). Jedná se o proprietární software pro zátěžové testování a monitorování hardwaru.
Společnost OpenAI představila AI modely o3 a o4-mini (𝕏).
Canonical vydal Ubuntu 25.04 Plucky Puffin. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do ledna 2026.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.04. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 152 (pdf) a Hello World 26 (pdf).
Zajímá vás Open Build Service (OBS) a vývoj linuxového jádra pro IBM Mainframe? V rámci Informatických večerů na FIT ČVUT v Praze proběhne v pondělí 28. dubna přednáška Linux on Z Development s podtitulem „From packaging in the openSUSE Build Service until Linux Kernel Development at IBM“. Přednáška proběhne v anglickém jazyce. Vstup je zdarma a bez předchozí registrace.
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Dino. Mezi novinky patří vylepšený přenos souborů (XEP-0447: Stateless file sharing), přepracované dialogy a další. Vyzkoušet lze i na (linuxových) telefonech.
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu nového způsobu synchronizace informací o přečtení zpráv (XEP-0490: Message Displayed Synchronization jako nástupce XEP-0333: Displayed Markers), dále centrální stránku pro přehled všech aktivit (Activity feed) nebo vylepšení přepínání mezi více účty. Přehled dalších změn je k dispozici na oficiálních stránkách.
Poněkud podivný nadpis obsah tohoto blogpostu příliš nevysvětluje. Věřte tomu nebo ne, řeč bude o antialiasingu.
Midnight Commander byl kdysi v ArchLinuxu předmětem bouřlivých debat. Vývojáři tohoto software totiž od začátku považovali byte a znak za totéž. Pohled na terminál v režimu UTF-8 pak byl poněkud smutný. Ještě smutnějším faktem však zůstává, že tento problém nebyl v ArchLinuxu dodnes vyřešen.
Před dvěma dny jsem si na svém serveru rozchodil jabberd2. Funguje pěkně, konfigurace je poměrně snadná a dokumentace kvalitní. Ale pokud jde o klienty, byl jsem trpce zklamán...
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
No fakt, nekecám! Sám jsem to zrovna teď zažil. Používám ho všude možně, ale teprve teď jsem zjistil, jak dopadne oddíl, na kterém došlo volné místo.
Pro většinu problémů s počítačem se většinou dřív nebo později najde rozumné vysvětlení. Já jsem ale nedávno narazil na problém, jehož přesnou příčinu se se mi dodnes vypátrat nepodařilo.
Kdysi dávno jsem četl článek o PC-BSD. Po úspěšném a zajímavém odzkoušení několika LiveCD v předchozích měsících a letech - abych „viděl“, jak „vypadají“ jiné UNIXy než Linux - jsem se rozhodl, že zkusím i tuto distribuci.
Každý z nás má jistě jinou historku o tom, jak se setkal s UNIXem. Pro někoho byl Linux první UNIXovou zkušeností. Někdo se o něm dočetl, někdo k němu přišel čirou náhodou. Jsou mezi náme šťastlivci nepoznamenaní světem MS Windows a pak je tu většina těch, kteří jím prošli. Já jsem s MS Windows strávil celých 10 let. Nemůžu říct, že dobrovolně. Nemůžu říct, že bych si stěžoval. Prostě to tak bylo. A tady je můj příběh o setkání s UNIXem.
Poslední dobou se zde na ABCLinuxu objevil druhý díl velmi zdařilého seriálu o balíčkovém systému ArchLinuxu. Přestože používám téměř výhradně ArchLinux, mám k jeho balíčkovému systému hned několik vážných výhrad. Také zde nastíním některé možnosti řešení těchto problémů, ač ne vždy realizovatelné.
Rád bych tímto příspěvkem reagoval na diskusi pod anketou o ovládání textových editorů, kde velká spousta lidí vychvalovala jeden jediný - a zrovna ten, který silně nesnáším - VIM.