Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Kdysi dávno jsem četl článek o PC-BSD. Po úspěšném a zajímavém odzkoušení několika LiveCD v předchozích měsících a letech - abych „viděl“, jak „vypadají“ jiné UNIXy než Linux - jsem se rozhodl, že zkusím i tuto distribuci.
Už dlouho mě zajímalo, jak funguje VMware, a když jsem našel kompletní nainstalovaný virtuální počítač s PC-BSD pro VMware, hned jsem si ho stáhl. Kromě toho jsem si opatřil taktéž VMware Server. Zlí jazykové tvrdí, že je pomalejší než Player, protože neobsahuje VMware Tools. Já jsem i v této verzi VMware Tools našel a dál jsem se tím podrobněji nezabýval.
Po instalaci VMware a kompilaci kernelových modulů jsem bez problémů spustil stažený obraz. Vždy jsem si představoval, že virtuální stroj je něco strašného a rezatého, co hrozně vrže a kouří. (Aspoň virtuální stroj Javy mi tak vždy připadal, ačkoliv jde o něco zcela jiného.)
K mému velkému překvapení „počítač“ nabootoval nezvykle rychle. Protože mám pouhých 512 MB RAM, tu a tam se něco muselo odswapovat, ale jinak vše běželo hladce. Po nabootování se objevilo výborně nastavené prostředí KDE. Fungovala síť i systémový update. Prostě paráda.
Odezva systému ve virtuálním stroji byla tak rychlá, že jsem často zapomněl, které prostředí zrovna ovládám - zejména po sjednocení vzhledu KDE v PC-BSD a v ArchLinuxu. Jediné, co mi chyblělo, byla 3D akcelerace a fungující screensaver Euphoria. Ale mám za to, že tento problém by nenastal, kdybych provozoval FreeBSD na „skutečném“ hardwaru. Nijak důkladně jsem nepátral po tom, jak je to s emulací 3D hardwaru.
Pokud má někdo tu a tam kousek času na hraní, pak by tohle mohl být dobrý námět. 
Takový virtuální stroj může znamenitě posloužit třeba k ověření portovatelnosti nějakého kusu kódu, aniž by člověk musel přebootovat. Kdybych tak jen mohl mít víc RAM...
Tiskni
Sdílej:
1.5.2007 18:02
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Stejně jako třeba JVM není virtuální stroj v pravém slova smyslu. Význam toho slova je tak široký, že jeho pravý smysl bych opravdu radši nehledal.
1.5.2007 19:54
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
cd /usr/ports/kategorie/název_programu make install cleana je to
Z PBI balíčků jsem použil asi jen Photoshop 7
Já jsem si ale stáhl balík zvaný Server a nic jsem z konzole neovládal. Jen se to z konzole nainstalovalo, protože kompilace kernelových modulů přece jen konzoli vyžaduje. Pak je tam grafické klikátko pro Gtk, které samozřejmě podporuje víc snapshotů, které mohou běžet i současně, a má VMware Tools a další vychytávky. S tou 3D akcelerací si nejsem jistý - možná by fungovala, kdybych se trochu pohrabal v konfiguraci X-serveru v PC-BSD. Ale není to pro mě až tak důležité. Kdybych se rozhodl ten systém opravdu prakticky používat, dal bych si ho přímo na disk.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz