Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
PC-BSD je sice poměrně mladý open-source operační systém, avšak na bázi "zasloužilého" unixového derivátu FreeBSD. Jeho první předběžná verze (0.5) byla vydána v dubnu minulého roku a téměř přesně po roce vývoje se uživatelé dočkali verze 1.0, která oficiálně vyšla 29. dubna 2006 a byla zakrátko následována udržovacími verzemi 1.1 a 1.11 (založenými na FreeBSD 6.1). V nejbližší době lze podle zveřejněné "road-map" očekávat další aktualizované verze.
Cílem projektu PC-BSD je nabídnout *BSD systém jednoduchý na instalaci i na obsluhu pro koncové uživatele. Proto ve srovnání s otcovským systémem FreeBSD klade důraz na zdánlivé drobnosti, které jsou ale velmi vstřícné pro nováčky a laické uživatele: na plně grafickou, intuitivní a velmi rychlou instalační proceduru, grafické nástroje pro konfiguraci sítě a vůbec celého systému. Dalším významným rysem systému je instalátor nových programů (PBI), který pracuje pro laiky pohodlným systémem Next-Next-Finish.
Zatímco FreeBSD se kloní spíše k integraci GNOME, kam se momentálně snaží vývojáři implementovat HAL (Hardware Abstraction Layer), za výchozí desktopové prostředí pro PC-BSD bylo jako uživatelsky nejpřátelštější zvoleno prostředí KDE; objevují se však úvahy, že by je mohl někdy v budoucnu nahradit např. "čistější a lehčí" Kamel, s velkým zájmem je očekáváno KDE 4. Velmi vážně vzali vývojáři (momentálně čtyři hlavní) lokalizaci a PC-BSD je tedy dnes možné instalovat hned v 50 světových jazycích, včetně češtiny a slovenštiny.
Pod kabátem PC-BSD se stále skrývá plně funkční FreeBSD, je tedy možné kromě vlastního instalačního systému PBI i nadále používat pro instalaci programů FreeBSD porty i balíčky (tj. pkg_add -r nebo make install clean), o čemž si povíme podrobněji níže v článku. PC-BSD je kompatibilní s "linux compat", což umožňuje používat linuxové programy bez zásahu uživatele do konfigurace (pouze je třeba mít nainstalované potřebné knihovny). Běh linuxových aplikací má být stejně rychlý jako v linuxových systémech. PC-BSD zkrátka aspiruje na nejsnáze instalovatelný a udržovatelný *nixový systém, který by měl i jako pohodlný desktop nabízet spolehlivost a robustnost výchozího FreeBSD.
Verze PC-BSD 1.1x staví na FreeBSD 6.1 a zahrnuje např. aktuální KDE 3.5.x, automatickou detekci vložení CD nebo automatickou detekci USB disků. Zatím mají vývojáři snahu nepřekračovat u instalačního média kapacitu jednoho CD-ROM s tím, že si každý později pohodlně doinstaluje požadované programy.
Stále se pracuje na lepší podpoře nastavení WIFI, lepší podpoře hardware, nativním ovladači grafických karet ATI nebo podpoře Adobe a Macromedia Flash. Zatím není k mání "tištěná" instalační příručka pro naprosté laiky, která by pro tuto cílovou skupinu byla jistě žádoucí; zkušenější však mohou využít důkladné technické dokumentace FreeBSD (FreeBSD Handbook). Jako minimální hardwarová konfigurace pro instalaci a běh systému se uvádí procesor Pentium II, 128 MB RAM a 4 GB místa na pevném disku.
Malou kuriozitou v rodině *BSD systémů je, že PC-BSD byl původně šířen pod licencí GPL (kvůli dojmu vývojářů, že toolkit Qt musí být licencován pod GPL nebo QPL), nyní je však tento projekt licencován vlastní verzí BSD-licence. Pro vývoj PC-BSD je velmi důležitá rostoucí komunita, která si mezi sebou předává téměř veškerou reklamu tohoto svobodného projektu.
Stáhnout PC-BSD můžete z některého mirroru ze seznamu na domovské stránce PC-BSD. Nabízena jsou dvě CD: pro instalaci pohodlně stačí to první z nich; pouze pokud si přejete být vybaveni offline jazykovými balíčky k důsledné lokalizaci KDE do několika jazyků, potřebujete i druhé (multi-language support) CD. Kromě instalačních CD je pro zájemce připraven přímo i obraz (image) pro VMware.
Instalační CD automaticky spouští FreeBSD bootstrap loader, který nabídne esteticky oslovující žluté květy s anglickou pobídkou Press any key to view start up details. Evidentně zamířeno na nováčky, které by mohl výpis startování vyděsit, ale ani zájemci o výpis bootování nepřijdou zkrátka. Automatický start se zastaví v PC-BSD 1.1 Installation Menu, které nabízí řadu možností: první start grafické instalace, reset X Window systému na výchozí VESA ovladač, změnu rozlišení obrazovky na 800x600, vstup do systémových nástrojů a konečně restart systému.
Zdroj: pcbsd.org
Nováček bude muset vědět, že musí pro instalaci zvolit Start graphical install, neboť výběr jazyka rozhraní instalátoru i příslušné klávesnice je umožněn teprve v dalším kroku, po relativně delší době, kdy na obrazovce září logo PC-BSD a jen intenzivní aktivita CD-ROM mechaniky dává tušit, že se cosi děje.
V dialogu pro výběr jazyka a modulu klávesnice snadno nalezneme položky Czech/Czechia (qwertz) i Slovak/Slovakia. Volte pečlivě, neboť do tohoto kroku se nelze vrátit zpět: zvolíte-li omylem nevhodný jazyk, anebo si volbu vzápětí rozmyslíte, musíte tlačítkem Zrušit provést návrat na úvodní instalační menu a nastartovat další pokus.
Zdroj: pcbsd.org
K dalšímu kroku, výběru oddílu pevného disku pro instalaci, už nabízí instalátor vysvětlivky, což vzhledem k odlišné konvenci *BSD systémů ocení jistě i zkušení uživatelé linuxových distribucí, jen pro názornost: IDE zařízení jsou označovány ve FreeBSD a tedy PC-BSD jako /dev/ad(0-9), SCSI zařízení pak jako /dev/da(0-9).
Úplného nováčka by mohla zmást nabízená možnost "Zvolit celý disk pro UNIX" i poněkud nesrozumitelná poznámka: "Chcete-li upravit velikost swapového oddílu diskových particí /, zaškrtněte volbu Upravit Název Disku", pod čímž se skrývá uživatelům FreeBSD známý Labelling. Zde je tedy ještě prostor pro doladění instalátoru, hlavně co se týče informací. Tím spíše, že PC-BSD je stejně jako FreeBSD možné instalovat pouze na primární oddíly disku, a proto instalátor zobrazuje jednotlivě pouze primární oddíly disku, i typu "DOS", "Linux native", "NetBSD", "32FAT" atd., zatímco pododdíly rozšířeného (extended) oddílu nejsou pro instalaci k dispozici.
Zde by určitě bylo třeba lépe zpracovat dokumentaci, popř. přímo nápovědu, neboť ve většině případů zřejmě nelze předpokládat, že PC-BSD bude instalován jako jediný operační systém na čistý pevný disk. Špatná orientace v existujících oddílech spolu s neznámým způsobem označování oddílů může vést nezkušené k tomu, že si omylem zformátují nesprávný oddíl - je tedy na místě varovat nováčky před nepromyšlenou instalací vedle ostatních fungujících systémů.
Rozhodnete-li se pro ruční volbu rozdělení disků a tedy i velikosti swapovacího oddílu, možná vás překvapí, že je automaticky předvybrána (alespoň v mém případě byla) velmi vysoká hodnota 1024 MB. Pojistka pro zajištění hladkého běhu KDE na systémech s velmi malou RAM?
Po volbě patřičného oddílu disku následuje nezbytné varování, že disk (oddíl) bude zformátován a všechna data ztracena - jinými slovy, ještě do této chvíle můžete instalaci přerušit bez jakýchkoliv zásahů do dosavadní konfigurace počítače.
S problematikou instalace do primárního oddílu disku souvisí i záležitost zavaděče. PC-BSD sice nabízí vlastní (přesněji řečeno FreeBSD) zavaděč, který je schopen zavádět jak systémy Windows, tak Linux. Ne každý se však odhodlá zbavit se svého osvědčeného univerzálního zavaděče jako je např. GRUB. Zde přibude další omezení pro instalaci, totiž že GRUB pak zavádí BSD systém jen jako chainloader a na vlastní zavaděč PC-BSD dosáhne jen do hranice 1024 cylindrů na disku. Budete-li tedy chtít nainstalovat PC-BSD např. do čtvrtého primárního oddílu na konec disku, můžete mít potíže s jeho zaváděním. Na to je třeba pamatovat při plánování rozdělení disku.
Pokud budete chtít zavádět své systémy i nadále z GRUBu, nenechte instalátor zapsat zavaděč do MBR (Master Boot Record), kde byste tak přepsali tamtéž sídlící GRUB. Zvolte proto v instalačním dialogu ponechat MBR netknutý. Konfiguraci GRUB je pak třeba po dokončené instalaci (buď z nainstalovaného linuxového systému nebo z nějakého live CD) upravit následovně: přidejte do konfiguračního souboru /boot/grub/menu.lst:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
title PC-BSD
rootnoverify (hd0,2,a)
makeactive
chainloader +1
Pro podrobný rozbor těchto povelů se obraťte k dokumentaci GRUB. Zde si jen povězme, že parametr umístění kořenového oddílu (a tím vlastního zavaděče) PC-BSD je třeba zadat v terminologii GRUB, kde linuxový hda odpovídá (hd0), třetí oddíl, tj. hda3, se označuje jako (hd0,2) a to malé "a" označuje první část oddílu se souborovým systémem PC-BSD. Budete-li instalovat PC-BSD na 2. oddíl prvního disku, bude tedy zápis druhé řádky vypadat takto:
rootnoverify (hd0,1,a)
Nyní bude startovat PC-BSD tak, že se po výběru patřičného menu v GRUB teprve zavede zavaděč PC-BSD (v praxi tedy uvidíte další odpočítávání, timeout, které můžete později v systémovém menu (druhý díl) zkrátit třeba na pouhou sekundu.
Instalační program nabízí zaškrtnutou volbu automatického startu i bez logování jako výchozí, pokud tedy chcete startovat systém pouze s přihlášením, nezapomeňte volbu odškrtnout.
Při instalaci PC-BSD zatím nelze vybírat, co si nainstalovat chcete, a co ne - systém je prezentován jako celek, jako distribuce s předvybranými programy. Výběr ale není nikterak předimenzován, jak uvidíme v další části článku, takže i zkušení uživatelé by patrně většinu nabízených programů tak jako tak do prostředí KDE chtěli doinstalovat.
Instalaci nových programů a správcům balíčkovacích systémů se věnujeme podrobněji o něco níže, zde lze hodnotit kladně fakt, že instalátor ve fázi rozbalování systému upozorňuje na existenci tradičního FreeBSD systému portů (jak pomocí příkazu cvsup /root/ports-supfile provést naplnění adresáře ports), uživatelé FreeBSD tu budou doma.
Bohužel ke všem popisovaným kladům systému PC-BSD musím přidat osobní negativní instalační zážitek, který, soudě podle diskusního fóra, sem tam některý uživatel zažije. V závěrečné fázi instalace po nastavení hesla správce, během procesu "nastavení standardního uživatele" celý systém po několika málo minutách beznadějně vytuhl, a protože přestala reagovat i myš a klávesnice, jediným možným řešením byl stisk tlačítka RESET.
V tomto případě (věřme, že ojedinělém), kde může být na vině možná nesouhra s hardwarovými komponenty (viz též FreeBSD 6.1 Hardware Notes - ale ani systém, kde FreeBSD běží, není před selháním instalátoru uchráněn), nezkušený uživatel ovšem končí, neboť nepomůže ani opakování instalační procedury s jinými médii, ani s novějšími verzemi (vyzkoušeno s 1.0, 1.1 i 1.11a).
Zkušenější uživatel má několik možností, jak přece jen PC-BSD používat. Instalace totiž de facto proběhla, i když systém je v tak trochu defektním stavu: bez standardního uživatele. Fatální také je, že i uživatel "root" zůstane bez hesla a tudíž bez možnosti se přihlásit.
Lze znovu spustit instalační CD, v nabídce vybrat namísto instalace položku Sysutilities a pomocí chroot do správného oddílu a příkazu adduser uživatele přidat. Nezapomeňme přidat ("invite") uživatele do skupiny "wheel", aby mohl operovat také jako "superuser". Po rebootu se pak můžete přihlásit už jako nový uživatel.
Další možností je start nainstalovaného systému do tzv. "single user mode", tedy pomocí parametru boot -s, připojit souborový systém mount -t ufs -a a pomocí povelu passwd "rootovi" heslo přidat.
Tato nedokončená instalace patrně také nedokončí lokalizaci: navzdory instalátoru v češtině zůstane KDE pouze v angličtině a je třeba si lokalizační balíčky samostatně stáhnout a nainstalovat standardní cestou (např. pkg_add -rv cs-kde-i18n a změnou jazyka v Ovládacím centru KDE).
Je také docela dobře možné, že některé zjištěné nedostatky, jako padání některých nainstalovaných programů v grafickém prostředí (Amarok) nebo nutnost ručního přidání ovladačů zvukové karty do /boot/loader.conf (viz dokumentace k FreeBSD) jsou způsobeny nedokončenou instalací. Lze ovšem jen těžko očekávat, že by si nezkušený uživatel s opravou instalace poradil, proto tuto nehodu pro účely představení PC-BSD v dalším textu pomiňme a představme si, že i konec instalace proběhne podle plánu.
Programy dostupné po standardní instalaci. Konfigurace systému. Instalace a odinstalace pomocí balíčkovacího systému PC-BSD (PBI balíčky), používání FreeBSD balíčků a portů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
porad si myslim, ze instalovat operacni system ma clovek ktery tomu rozumi a ne BFU ktere umi pouze klikat na NextTo si jistě myslet můžete, realita vypadá jinak. Předinstalované systémy jsou většinou jen tak halabala (mám podezření, že prostě hromadně nakopírované) a člověk, který "tomu rozumí" se většinou rekrutuje z BFU, který tu svou první (druhou) instalaci rád absolvoval klikáním na Next... Proto je takový až řekl bych příliš velký zájem na "jednoduché instalaci" a používá se to jako marketingový slogan. Tomu se ovšem PC-BSD ještě zdaleka neblíží, pokud není cílem instalace na celý harddisk se standardním zavaděčem. Stále ještě je instalace záležitostí pro poučené. Ovšem řekl bych, že síla PC-BSD bude v budoucnu zejména v tom primitivním instalování dalších programů, což BFU rádi dělaj... existuje ale několik podobných projektů, viz Klick apod. a zatím trpí naprostým nedostatkem takto instalovatelných balíčků. Tomu se ale věnuje až druhá část článku. Chcete-li už teď můj názor: PC-BSD je pořád jen pro poučené BFU, tak trochu pohodlnější instalace znalce FreeBSD. Ještě stále na půli cesty mezi zkušeným adminem a BFU uživatelem. Ale co bychom chtěli po roce vývoje s teprve se tvořící komunitou... ;)
free mi ukazuje 259 340 MB volné paměti.
Ale jinak hezký článek a těším se na pokračování.
12.7.2006 14:51
MaT | skóre: 28
12.7.2006 14:53
MaT | skóre: 28
12.7.2006 16:56
Zafod | skóre: 17
| blog: Zafodovo
| Praha
...a výchozí desktopové prostředí pro PC-BSD bylo jako uživatelsky nejpřátelštější zvoleno prostředí KDE; objevují se však úvahy, že by je mohl někdy v budoucnu nahradit např. "čistější a lehčí" Kamel,...
Kamel nebo Camel je (byla) taková euforická chiméra "lehčího a čištějšího" desktopu než je KDE, jak už to tak bývá... Omlouvám se, teď vidím, že jsem větu formuloval, jako by něco takového existovalo. Pošlu redakci opravu, aby nedocházelo k nedorozumění, díky za tip ;)...a výchozí desktopové prostředí pro PC-BSD bylo jako uživatelsky nejpřátelštější zvoleno prostředí KDE; objevují se však úvahy, že by je mohl někdy v budoucnu nahradit např. "čistější a lehčí" Kamel,...
Mohu se zeptat co je to ten Kamel? Na sf.net ani na freshmeatu sem nic takového nenašel. Díky
ps: priste si ten nahled prectu, ale neskodilo by zavist editaci prispevku(zmeny by mohli byt oznaceny)
Skaredy instalator,PBI (bude představeno podrobněji v příštím článku) je úplně oddělený systém istalace od FreeBSD repositářů. Skepse zkušenějších uživatelů se dá očekávat a taky to není zdaleka vychytané. Ale PC-BSD jde dvojí cestou, ponechat vnitřnosti FreeBSD a pro zájemce je přikrýt líbivým a na první pohled příjemným kabátem. Kdo o něj nestojí, spokojí se s FreeBSD "pure". Kdo o něj stojí, vrhne se na PC-BSD. Ukáže čas... i Ubuntu vypadalo svého času jako zbytečnost vůči Debianu unstable, nebo ne?
postaveny na FreeBSD (nema jejich kernel s usb,wifi apod. jeste vetsi problemy nez linux?),
problemy s instalaci.
PBI a balickovaci system vyuzivajici repository dohromady, pokud to PBI neni jen jiny zpusob instalovani balicku z repo, tak to vede jen k problemum.
No at si kluci, ale pochybuju, ze to nekdo k necemu bude.
PS: On si TU stale nekdo mysli, ze je v "linuxu" slozite instalovat programy?
Nechci aby *BSD skoncilo jako LinuxJak "skončil Linux"? Pro zajímavost?
v mnohem navzajem nekompatibilnich a prakticky ani jedna neni dotazena do koncewow, ze som si nevsimol take obrovske nedostatky...
Kopa distribuci, v mnohem navzajem nekompatibilnich a prakticky ani jedna neni dotazena do konceA "konec" pak vypadá jako Windows XP? ;) Díky takové situaci také spousta nových oblíbených distribucí vznikla... Gentoo, Arch, Ubuntu... Jejich fandové sice mohli zkoušet pilovat to, co už tu bylo... jenomže stále jen konzervovat a snažit se za každou cenu o zpětnou kompatibilitu se vším haraburdím vede třeba tam, kde je dnes Debian stable (nic proti, ale prakticky nikdo to snad kromě serveru nepoužívá). A jak to tak sleduji, forky vznikají buď kvůli nevstřícnému postoji staré gardy vývojářů k novým podnětům (každý jako by měl nejraději jen to, co si sám vymyslel nebo na čem se podílel), anebo kvůli jiným názorům na charakter takové distribuce. Samozřejmě, že se teoreticky mohli vyývojáři Mandrake donekonečna snažit flikovat Red Hat a za každou cenu se udržet v Red Hat týmu. Samozřejmě, že Robbins teoreticky mohl místo Gentoo raději "gentooizovat" FreeBSD... A proč asi lidi od Ubuntu (Knoppixu, Kanotixu a spol.) neviděli v Debianu konečnou a nepřekročitelnou metu... Asi protože vývoj Linuxu probíhá jistým způsobem evoluce, se všemi zápornými (ale i kladnými) rysy, které to s sebou nese. Mrmlat sice můžeme... ale je to jako pokusit se otočit řeku, aby tekla nazpátek. Pokusit se vytvořit z linuxových GNU operačních systémů jeden monolit typu Windows (nebo dejme tomu MacOS či jak se to...) Gentoo není Debian stejně jako FreeBSD není NetBSD nebo OpenBSD. PC-BSD jde možná směrem, kterým se vydalo Ubuntu od Debianu. Na tom nezměníte nic... takže daleko zajímavější, než si mrmlat, že tak spěje svět ke zkáze, je tenhle vývoj pozorovat a orientovat se v něm.
jenomže stále jen konzervovat a snažit se za každou cenu o zpětnou kompatibilitu se vším haraburdím vede třeba tam, kde je dnes Debian stable (nic proti, ale prakticky nikdo to snad kromě serveru nepoužívá). A proč asi lidi od Ubuntu (Knoppixu, Kanotixu a spol.) neviděli v Debianu konečnou a nepřekročitelnou metu...absolutna blbost. viac k tomu nemam co dodat. BTW debian stable je URCENY pre servery a po zmrazeni a releasi sa vydavaju len security updates, ale daju sa pouzit repozitare backports ci mozes backportovat sam zo zdrojovych balikov testingu, nikto nikomu nebrani pouzivat kompletny testing na desktope. neviem ci ten nazor prameni z neznalosti alebo zaujatosti.
nikto nikomu nebrani pouzivat kompletny testing na desktope. neviem ci ten nazor prameni z neznalosti alebo zaujatosti.1) nevím, co jste si vypreparoval jako "názor", takže vám ani neprozradím, z čeho by měl pramenit 2) fakt je, že Debian (jakýkoliv) nestačil těm, kteří začali vyvíjet a používat Ubuntu Nic jiného jsem tím ostatně říct nechtěl (už vůbec ne, že někdo někomu v něčem brání).
mal som na mysli "konzervovanie" debianu ("jenomže stále jen konzervovat a snažit se za každou cenu o zpětnou kompatibilitu se vším haraburdím vede třeba tam, kde je dnes Debian stable")Debian zůstává Debianem a zatímco ještě pamatuji doby, kdy se lidi snažili používat jako desktop i Debian stable, dnes už se nic takového nikde nedá číst, v tom se snad shodneme. Že se používá pro servery, to jsem snad napsal taky, tedy ani tady neshledávám nějakou neshodu. A poznámka o Debianu nebyla nějaká výtka na adresu Debianu, ale příměr dokládající skutečnost, že jakákoliv konzervace kvality neodolá následnému odtržení "revolučních" duchů, kteří ač vycházejí ze starého osvědčeného, snaží se na jeho základě vybudovat něco nového, co jim podle jejich názoru lépe vyhovuje.
ze ho nikto nepouziva ci nejaky "zjavny" dovod preco od debianu odisli niektori vyvijat ubuntu (hoci maju stale radi debian a hlasovali aj v Debian Project Leader Elections 2006)Důvod je jednoduchý: nabídnout něco jiného než Debian, jakýsi "lepší Debian". A vůbec není nutné považovat to starší za vysloveně špatné, anebo to snad nenávidět (tak vyhroceně, jak se mi snažíte podsunout). Ale vývojáři Ubuntu vzali Debian a vydali se jiným směrem, k čemuž určitě své důvody měli a neviděli možnost jejich realizace v rámci vlastního Debianu. Totéž se stává i u ostatních forků distribucí, nyní se to děje u FreeBSD a PC-BSD.
proste nezmysly. neviem ci neznalost, alebo zaujatost...Spíše nedorozumění. Když si to přečtete ještě jednou v klidu, zjistíte, že nepíšu nic zaujatého proti Debianu.
Kazdy distributor by do "netypicke" vlastni instalace mohl zahrnou vsechno mozne a tim by lakal uzivatele (predevsim ty zdatnejsi a zkusenejsi).Tak zatím, pokud vidím, přesně tímto směrem jde PC-BSD (samozřejmě v rámci FreeBSD, těžko po někom chtít, aby zpětně zajišťoval plnou kompatibilitu s dalšími systémy). Nevím, jak dlouho jim to vydrží, ale zatím to ani tak není "fork" FreeBSD, spíš nadstavba, nadále na FBSD závislá a kopírující jeho cyklus vydávání.
ale láka ty méně zdatné a nezkušené ;)a tim by lakal uzivatele (predevsim ty zdatnejsi a zkusenejsi).Tak zatím, pokud vidím, přesně tímto směrem jde PC-BSD
12.9.2006 19:02
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
A vidíš, neshodneme se ani na takovéhle věci... tak jak bys chtěl, aby se komunita shodla na tom, co všechno bude "Core distribuce" obsahovat a kdo ji bude dělat :( IMHO je to blbost, ovladače přece píšeš pro jádro a ne pro distribuci. No a že některé aplikace budou pro KDE a jiné pro Gnome, to je pouze daň za to, že máme možnost volby a každý si může používat to, co je mu bližší.
Kopa distribuci, v mnohem navzajem nekompatibilnich a prakticky ani jedna neni dotazena do konceA ještě mám dotaz: v čem a hlavně proč by měly být distribuce (= linuxové GNU operační systémy) "kompatibilní"? Nestačí kompatibilita nástrojů, skriptů a knihoven? Kompatibilita programů? (není myšleno jako útok, ale jako skutečný dotaz)
Problém je podle mě i v tom, že každá nová věc přináší nějaké novinky a pokud nějaký program/skript/knihovna přesně ty novinky využívá, není to už přenostitelné (ty nový verze C++ knihoven, grrr, ANSI C rulezz, Java rulezz ).
Zajímavý je už i pohled na rozšíření, které přidává shell bash. Dost věcí lze napsat bez konstrukcí bashe a přenostitelně (a lze být ve skriptu dokonce kompatibilní i mezi *BSD a Linuxem). Pokud něco člověk píše pro sebe, použije většinou pohodlnější způsob a přizná závislost na konkrétním shellu, stejně už je bash skoro všude (kdypa se asi dostane do standardní instalace Widlí?)...
13.7.2006 10:42
Vykook | skóre: 23
| blog: Tomas