Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
PCLinuxOS je vlastně poměrně stará distribuce. Dokonce starší než první vydání Ubuntu, poprvé se totiž objevila již v roce 2003. Své kořeny má v Mandrake Linuxu, resp. Mandrivě, původně vznikla jako sada RPM balíčků, které svého předchůdce vylepšovaly. Až do roku 2003 zakladatel projektu Bill Reynolds udržoval příslušný repozitář, aby následně založil PCLinuxOS jako samostatnou distribuci. V říjnu 2003 šlo o fork Mandrake 9.2 následovaný řadou dalších vydání. Jak si ukážeme za chvíli, dědictví světa Mandrake/Mandriva je zde vidět dodnes. Od roku 2007 však PCLinuxOS již není pouhým forkem Mandrivy, ale jde si svou vlastní cestou.
Mix světa Mandrake/Mandrivy a Ubuntu/Debianu se v PCLinuxOS projevuje tak, že distribuce používá RPM balíčky, ale k jejich správě APT, resp. Synaptic. Původní mandrivácké urpmi je zcela pryč.
V průběhu posledních let vznikaly edice s desktopovými prostředími KDE, LXDE a nejnověji MATE, na které se dnes podíváme.
Nejprve mi dovolte podotknout, že PCLinuxOS jsem instaloval na stroji s CPU Intel „Haswell Refresh“ a grafickou kartou Nvidia GeForce GTX 750 Ti, kde dříve dlely distribuce Mageia a Lubuntu. Systém tak dostal prostor v rámci již existujícího oddílu, přičemž /home se připojuje už řadu let ten stále stejný.
Instalace je pro každého Mandrivistu/Mageiistu chronicky známá. Systém má tendenci ponechat ext4. Výhodou PCLinuxOS je to, že je rovnou na začátku k dispozici uzavřený ovladač pro grafiky Nvidia. Aktuálně instalovaný kernel je poměrně nový, 4.9.8. Instalační proces se jinak na nic moc neptá, instaluje předpřipravený balík programů, výběr není možný. Vše ostatní se děje až po instalaci, a to včetně konfigurace českého (či jiného) prostředí.
S ohledem na to, že ve výchozí podobě se systém instaluje v anglické verzi, ptá se po prvním spuštění, zdali chcete zachovat česky pojmenované adresáře, nebo je překlopit do anglických. Nedělejte to, hned přepneme systém do češtiny. Je na to přímo volba Add Locale v hlavním menu. Ta se postará o vše národního, stačí jen klikat na tlačítka typu YES a OK.
Následnou instalaci aplikací je možné realizovat v prostředí programu Synaptic. Ten se pochopitelně v kombinaci s APT/RPM postará o závislosti.
Prostředí MATE je klasika ve stylu GNOME 2.xx. Po těch letech jistě nepotřebuje důvěrnější komentář, zůstaňme tedy u screenshotů.
Lze volit z více přihlašovacích programů, nastavit si libovolného avatara pro uživatele. Pro správu diskových oddílů je zde GParted, nechybí Compiz.
Některé dialogy, konkrétně konfigurační centrum, je převzaté z Mandrivy a jen kosmeticky upravené.
Jinak jsou zde nastavovátka MATE, konfigurace ovladačů GeForce (pokud jsou používány) a další typické věci pro tento desktop a tuto distribuci.
Zatím jen krátkodobé. PCLinuxOS 2017.2 s MATE používám jako primární desktop zhruba dva týdny. Přechod jsem dělal proto, že už mi vadily neustálé chybové hlášky v Lubuntu a polofunkčnost některých prvků bez zjevné příčiny. A čekat na Mageiu 6 se mi už nechtělo.
Z hlediska výkonu se mi systém jeví viditelně, ale zanedbatelně pomalejší než Mageia s LXDE či Lubuntu. To je pochopitelně daň za použití náročnějšího MATE. Rozdíl je ale opravdu minimální (na PC se SSD).
Narozdíl od Ubuntu ale vše funguje od začátku a bez padání. A to včetně Rawtherapee, které je z nějakého důvodu stabilnější zde, než jsem jej kdy měl v Lubuntu (bez ohledu na verze).
Systém je zajímavý také škálou předinstalovaných aplikací, třeba MKVToolnix se hned tak nevidí. Přímo v balíčkovacím systému je také k dispozici spousta rozšíření a pluginů pro GIMP, včetně výtečného wavelet sharpen.
Není třeba se přitom obávat, že například instalace dalších desktopových prostředí je složitá (zvláště při pohledu na Synaptic). Systém obsahuje metabalíčky, které se o to postarají (např. task-lxde nainstaluje LXDE se vším všudy a v mém případě bez potíží použije v /home uloženou konfiguraci z předchozího OS, tedy Lubuntu). K dispozici jsou meta balíčky pro LAMP, tisk, přehrávání multimédií (ten instaluje věci jako MPlayer, knihovnu pro DVD/CSS, GStreamer včetně Bad pluginů a dokonce Flash Player). Je zde třeba metabalíček, který odstraní všechny KDE hry, metabalíček pro skenování atd.
PCLinuxOS v Česku a na Slovensku používá řada lidí, to je zjevné i z existence místní(ch) komunit(y). Ale systém je tak nějak ve stínu těch opravdu velkých distribucí, kde se často informuje o každém dílčím „uprdnutí“, přitom si z hlediska použitelnosti vede možná mnohdy i lépe, než ony velké. Tak mu třeba dáte také jednoho dne šanci.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
100% 2017
ubuntu
odladěnostLOL

Chceš se něco naučit, tak do toho skoč po hlavě!zapominas ze jsou uzivatele co se NECHTEJI neco naucit, ale chteji system pouzivat a obcas si nejake nastaveni nakliknout, to ze ja takovy uzivatel nejsem, neznamena ze se budu tvarit ze takovej neni nikdo, ani nebudu odsuzovat moznosti snadneho nastaveni naklikanim...
z deb based je *buntu nebo Mint nejprivetivejsi,No Ubuntu určitě ne, protože třeba takový debian je mnohem uživatelsky přívětivější, neb narozdíl od Ubuntu mu UI nepadá jako zralé hrušky.
Jsou dvě možnosti:
zatimco u spatne zvoleneho postupu pri samolecbe muzu dojit ke zdravotnim problemu az smrti, tak pri spatne provedene instalaci se nic nedeje, udela se znovu, nebo ji snadno muze ten "studovany" napravit bez trvalejch nasledku...
[...] Meleš pořád svoje nesmysly, každý je špatný, jen ty jsi CEO vesmíru.. [...]tohle je ovsem jasne nepochopeni, resp. nedostatek informaci, kdyz bys cetl zlomek z te diskuze co pises ze se opakuju, tak ja volam po otevrenosti a naslouchani ostatnim, nenuceni sveho nazoru a nevydavani ho za absolutni pravdu, tedy presne opak toho co delal Ales kterej se opravdu tvari ze je CEO vesmiru ;)
A ano taky si myslím že OS a konfigurace systému by neměl dělat někdo kdo tomu nerozumí. Jak si lidi volají opraváře pro pračky, ledničky, auta a cokoli jiného, pc by neměl být výjimkou.kdyz davas primer tak aspon zkus vymyslet neco rozumneho :) vem si kolik lidi by si chtelo nainstalovat GNU/Linux a jen ho pouzivat a nemaji zkusenosti a zamysli se nad tim jestli to neni nekolikaradove mensi mnozstvi nez ve zkutecnosti:
Končím tuto nesmyslnou debatu s tělem bez hlavy. Nemá to smysl a akorát to zasírá dobré rady, které by mohli někomu pomoci.
Snad ne tím naroubovaním apt na rpm?Hm. Projekt apt-rpm a před ním to řešil projekt apt4rpm. Díky němu jsem objevil v r. 2003 Synaptic. MichaeluVogt tenkrát už asi rok vyvíjel pro Conectivu pro to GUI – Synaptic, přišlo mi to jako super aplikace s budoucností, tak jsem pro něj udělal českou lokalizaci. Jenže u Mandrake upřednostnili místo aptu urmpi, tak jsem šel o dům dál. Mandrake pak Conectivu koupil, a šel o dům dál i Michael Vogt – jemu hodilo podle záznamů v gitu r. 2006 lano Ubuntu.
Tywoe vyndej si c**aka z huby, az tu budes zas priste chytracit.
Ale pobavils, tojo.