Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Každý z nás má jistě jinou historku o tom, jak se setkal s UNIXem. Pro někoho byl Linux první UNIXovou zkušeností. Někdo se o něm dočetl, někdo k němu přišel čirou náhodou. Jsou mezi náme šťastlivci nepoznamenaní světem MS Windows a pak je tu většina těch, kteří jím prošli. Já jsem s MS Windows strávil celých 10 let. Nemůžu říct, že dobrovolně. Nemůžu říct, že bych si stěžoval. Prostě to tak bylo. A tady je můj příběh o setkání s UNIXem.
Byl to Irix od SGI. Jako malý kluk jsem měl to štěstí, že jsem měl tu a tam jednou týdně na chvíli přístup ke grafické stanici SGI. Byl to nádherný stroj. V roce 1993 měl 133 MHz (!), 1 GB SCSI HD (!!), 128 MB RAM (!!!) a zobrazení 1600x1200 TrueColor s určitým druhem 3D akcelerace, ze které se mnohem později vyvinuly záležitosti kolem OpenGL. Už si to přesně nepamatuju, ale mám pocit, že šlo o 64-bitový počítač. Už v té době zcela samozřejmě pracoval se zvukem a měl webkameru, i když byl web ještě v začátcích. Stál tenkrát údajně přes půl milionu korun.
Bylo mi tehdy 8 let a byl jsem rád, že vůbec umím trochu anglicky, takže jsem příliš nezkoumal shell ani vnitřnosti toho systému. Fascinovalo mě na svou dobu dokonalé a stabilní grafické prostředí se spoustou grafických klikátek a udělátek, která tenkrát jinde neměla obdoby.
Co však bylo zcela neuvěřitelné: Jednou (kolem roku 1994) ten počítač začal sloužit i jako webový server. Měl uptime cca 1,5 roku. Během té doby se na něm ve dne i v noci střídali lidé, kteří se intenzivně zabývali 3D grafikou a i návštěvnost webu rostla. Systém to ustál až do chvíle, kdy shořel motherboard. Hardware byl s velkými náklady opraven. Za další dva roky se bohužel stalo totéž a celý znamenitý stroj byl rozprodán na součástky a oplakán mnoha uživateli.
Od prvního setkání s UNIXem mi bylo jasné, že bych někdy chtěl používat systém takového typu. Srovnání Irixu s Windows NT 3.1 dopadlo v té době pro Windows žalostně, a to ještě nemluvím o různých DOS-based hrůzách... Než jsem však dostal první počítač, který je jen můj a na kterém smím rozhodovat o prvním i posledním, uplynulo celé desetiletí. Teprve od roku 2004 používám Linux. Rád si ale občas vyzkouším i jiné UNIXy, které mají ohromnou spoustu společných znaků a stejnou spoustu odlišností.
A o čem byl tento blogpost? O ničem. Takže pokud se někomu nelíbil, vůbec se tomu nedivím.
Tiskni
Sdílej:
jinak dalsi moje "laska" je amiga 4000 
Přišel jsem takhle k 200 MHz Indymu (R4400 SC) s 256 MB paměti, což už je docela slušné, za odnos.
Ale kyslíka bych taky moc rád...
mam slabost pro 80. a 90. leta a jejich uzasny stroje a systemy (mimo pc a windows, to bylo moc obycejny).Nahodou takove IBM PS/2 s IrisVision grafikou (tedy plus minus XZ z Indyho/Indiga od SGI) nebo naopak MIPS stroje nebo treba DEC Multia s Windows NT 3.x taky neni k zahozeni. Nebo Visual Workstations 320 od SGI (PC s grafikou podobnou te v SGI O2). Ale osobne mam nejradsi klasicka SGI - a rad bych mel nekdy ve sbirce funkcni SGI Indigo - vetsi klasika snad ani neni... (O2, Indyho a Indigo2 mam
). Crimsona ani Onyxe nechci, nebot nevlastnim elektrarnu
*s myšlenkovou školou, že Mandrake/Mandriva není unix, zásadně nesouhlasím
Já jsem měl kdysi Mandrake a byl to UNIX.
Byl to první Linux, který jsem kdy používal, a začátky s ním byly skvělé.
Let the voices sing, let the music play... Let the flame begin!
No jasně, taky jsem to nemyslel až tak vážně, že ano. Ale byl by to ideální začátek pro nějakou krásnou žabomyší válku - třeba FreeBSD vs. Linux.
Ale to je jedno, protože Linux opravdu není UNIX, a to ani s celou výbavou GNU. Jediný skutečný UNIX je totiž SCO a všechny ostatní „UNIXy“ z něj jen kradou nápady, myšlenky a někdy i kusy kódu. Tak je to.
Tohle už je lepší začátek, ne?
No ale beze srandy, něco takového jsem se už opravdu někde dočetl a i na stránkách SCO jsou mnohdy podobné nesmysly, byť zahalené do roušky eufemismů.
K tomu SGI autora blogu - nemohl to být tehdy Indy? Parametry a cena by seděly na Indyho s procesorem R4600/133 MHz, jen rozlišení podle mě bylo spíš 1280x1024. Kameru měly "v ceně" jen stanice Indy. A ta 3D grafika už tehdy nejpíš byla OpenGL (tedy jestli ten stroj byl Indy), spíš je otázkou, zda za ty peníze byla opravdu akcelerovaná a TueColor (XL8 grafiky mají sice jen 256 barev, ale dokáží s paletou pracovat tak, že obvykle není ani moc poznat, že švindlují).
Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200. Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu. Zda byla kamera v ceně nebo za příplatek, to fakt nevím.
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002. V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.
Místo toho tam měli externí vypalovačku na SCSI (zhruba od roku 1996), která stála taky nekonečně mnoho, ale dala se připojit k PC, Macům i k Indy, takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné. TrueColor mohl být švindlovaný, ale detaily bohužel neznám. Jen si pamatuju, že se k tomu počítači v době jeho slávy přiobjednávala nějaká lepší grafická karta a další disky na SCSI.
A taky se tam později přidávala RAM, koupená od third-party za dvakrát nižší cenu, než za jakou ji prodávali u SGI. Stačilo jen sehnat modul se správnou vybavovací dobou a latencí a fungoval tam.
Pohled dovnitř case byl nádherný zážitek. Jako by i na těch čipech zapracoval designér nebo co! Panovala tam taková zvláštní harmonie a pořádek, zejména ve srovnání s tehdejšími PC a Macy.
Ale Indy (žádná z grafických variant) neumí víc než 1208x1024.Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200.
Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu.GDM20D11. Úhlopříčka 484 mm (teď jsem to měřil), tj. 19" viditelná (takže výrobci PC by ho asi prodávali jako 22"
).
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002.
Nemám to s čím porovnat, ale O2Cam je samozřejmě ještě lepší
V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.Však to taky byla kombinovaná mechanika na diskety a na speciální (tuším) 21 MB média...![]()
takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné.Nám ve škole jel ANSYS, Fluent a asi i ProEngineer na Indy s neakcelerovanou grafikou XL8 ještě v roce 2002
A taky nebyl problém. Ale na SW od Aliasu jste tam akcelerovanou grafiku (XZ, GR3-Elan nebo jak se jí ještě říkalo) dost pravděpodobně měli. Nemít podobný stroj teď vedle na stole (Indy R4400SC 175 MHz, 128 MB RAM, XZ, IndyCam, monitor GDM20D11), musel bych napsat, že závidím
S prvými unixovými strojmi s ktorými som sa stretol patril:
malo to X a pripomínalo mi to (tuším) Keramik tému z KDE.


. Take jsem nejaky cas prosedel napr. u ADT4xxx (to s Unixem nemelo nic spolecneho, ale ten OS byl take velice zajimavy)...