Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
Fedora Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, bude opět v Praze. Proběhne od 14. do 16. června. Na Flock navazuje DevConf.CZ 2026, který se uskuteční 18. a 19. června v Brně. Organizátoři konferencí hledají přednášející, vyhlásili Call for Proposals (CfP).
Z80-μLM je jazykový model 'konverzační umělé inteligence' optimalizovaný pro běh na 8-bitovém 4Mhz procesoru Z80 s 64kB RAM, technologii z roku 1976. Model používá 2-bitovou kvantizaci a trigramové hashování do 128 položek, což umožňuje zpracování textu i při velmi omezené paměti. Natrénovaný model se vejde do binárního souboru velkého pouhých 40 KB. Tento jazykový model patrně neprojde Turingovým testem 😅.
Digitální a informační agentura (DIA) na přelomu roku dokončila rozsáhlou modernizaci hardwarové infrastruktury základních registrů. Projekt za 236 milionů korun by měl zabránit výpadkům digitálních služeb státu, tak jako při loňských parlamentních volbách. Základní registry, tedy Registr práv a povinností (RPP), Informační systém základních registrů (ISZR) a Registr obyvatel (ROB), jsou jedním z pilířů veřejné správy. Denně
… více »Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy 𝕏 miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Vyšetřování souvisí se skandálem, kdy chatbot s umělou inteligencí (AI) Grok na žádost uživatelů na síti 𝕏 generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Komise o tom dnes informovala ve svém sdělení. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená se zavedením své umělé inteligence na on-line platformě.
Každý z nás má jistě jinou historku o tom, jak se setkal s UNIXem. Pro někoho byl Linux první UNIXovou zkušeností. Někdo se o něm dočetl, někdo k němu přišel čirou náhodou. Jsou mezi náme šťastlivci nepoznamenaní světem MS Windows a pak je tu většina těch, kteří jím prošli. Já jsem s MS Windows strávil celých 10 let. Nemůžu říct, že dobrovolně. Nemůžu říct, že bych si stěžoval. Prostě to tak bylo. A tady je můj příběh o setkání s UNIXem.
Byl to Irix od SGI. Jako malý kluk jsem měl to štěstí, že jsem měl tu a tam jednou týdně na chvíli přístup ke grafické stanici SGI. Byl to nádherný stroj. V roce 1993 měl 133 MHz (!), 1 GB SCSI HD (!!), 128 MB RAM (!!!) a zobrazení 1600x1200 TrueColor s určitým druhem 3D akcelerace, ze které se mnohem později vyvinuly záležitosti kolem OpenGL. Už si to přesně nepamatuju, ale mám pocit, že šlo o 64-bitový počítač. Už v té době zcela samozřejmě pracoval se zvukem a měl webkameru, i když byl web ještě v začátcích. Stál tenkrát údajně přes půl milionu korun.
Bylo mi tehdy 8 let a byl jsem rád, že vůbec umím trochu anglicky, takže jsem příliš nezkoumal shell ani vnitřnosti toho systému. Fascinovalo mě na svou dobu dokonalé a stabilní grafické prostředí se spoustou grafických klikátek a udělátek, která tenkrát jinde neměla obdoby.
Co však bylo zcela neuvěřitelné: Jednou (kolem roku 1994) ten počítač začal sloužit i jako webový server. Měl uptime cca 1,5 roku. Během té doby se na něm ve dne i v noci střídali lidé, kteří se intenzivně zabývali 3D grafikou a i návštěvnost webu rostla. Systém to ustál až do chvíle, kdy shořel motherboard. Hardware byl s velkými náklady opraven. Za další dva roky se bohužel stalo totéž a celý znamenitý stroj byl rozprodán na součástky a oplakán mnoha uživateli.
Od prvního setkání s UNIXem mi bylo jasné, že bych někdy chtěl používat systém takového typu. Srovnání Irixu s Windows NT 3.1 dopadlo v té době pro Windows žalostně, a to ještě nemluvím o různých DOS-based hrůzách... Než jsem však dostal první počítač, který je jen můj a na kterém smím rozhodovat o prvním i posledním, uplynulo celé desetiletí. Teprve od roku 2004 používám Linux. Rád si ale občas vyzkouším i jiné UNIXy, které mají ohromnou spoustu společných znaků a stejnou spoustu odlišností.
A o čem byl tento blogpost? O ničem. Takže pokud se někomu nelíbil, vůbec se tomu nedivím.
Tiskni
Sdílej:
jinak dalsi moje "laska" je amiga 4000 
Přišel jsem takhle k 200 MHz Indymu (R4400 SC) s 256 MB paměti, což už je docela slušné, za odnos.
Ale kyslíka bych taky moc rád...
mam slabost pro 80. a 90. leta a jejich uzasny stroje a systemy (mimo pc a windows, to bylo moc obycejny).Nahodou takove IBM PS/2 s IrisVision grafikou (tedy plus minus XZ z Indyho/Indiga od SGI) nebo naopak MIPS stroje nebo treba DEC Multia s Windows NT 3.x taky neni k zahozeni. Nebo Visual Workstations 320 od SGI (PC s grafikou podobnou te v SGI O2). Ale osobne mam nejradsi klasicka SGI - a rad bych mel nekdy ve sbirce funkcni SGI Indigo - vetsi klasika snad ani neni... (O2, Indyho a Indigo2 mam
). Crimsona ani Onyxe nechci, nebot nevlastnim elektrarnu
*s myšlenkovou školou, že Mandrake/Mandriva není unix, zásadně nesouhlasím
Já jsem měl kdysi Mandrake a byl to UNIX.
Byl to první Linux, který jsem kdy používal, a začátky s ním byly skvělé.
Let the voices sing, let the music play... Let the flame begin!
No jasně, taky jsem to nemyslel až tak vážně, že ano. Ale byl by to ideální začátek pro nějakou krásnou žabomyší válku - třeba FreeBSD vs. Linux.
Ale to je jedno, protože Linux opravdu není UNIX, a to ani s celou výbavou GNU. Jediný skutečný UNIX je totiž SCO a všechny ostatní „UNIXy“ z něj jen kradou nápady, myšlenky a někdy i kusy kódu. Tak je to.
Tohle už je lepší začátek, ne?
No ale beze srandy, něco takového jsem se už opravdu někde dočetl a i na stránkách SCO jsou mnohdy podobné nesmysly, byť zahalené do roušky eufemismů.
K tomu SGI autora blogu - nemohl to být tehdy Indy? Parametry a cena by seděly na Indyho s procesorem R4600/133 MHz, jen rozlišení podle mě bylo spíš 1280x1024. Kameru měly "v ceně" jen stanice Indy. A ta 3D grafika už tehdy nejpíš byla OpenGL (tedy jestli ten stroj byl Indy), spíš je otázkou, zda za ty peníze byla opravdu akcelerovaná a TueColor (XL8 grafiky mají sice jen 256 barev, ale dokáží s paletou pracovat tak, že obvykle není ani moc poznat, že švindlují).
Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200. Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu. Zda byla kamera v ceně nebo za příplatek, to fakt nevím.
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002. V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.
Místo toho tam měli externí vypalovačku na SCSI (zhruba od roku 1996), která stála taky nekonečně mnoho, ale dala se připojit k PC, Macům i k Indy, takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné. TrueColor mohl být švindlovaný, ale detaily bohužel neznám. Jen si pamatuju, že se k tomu počítači v době jeho slávy přiobjednávala nějaká lepší grafická karta a další disky na SCSI.
A taky se tam později přidávala RAM, koupená od third-party za dvakrát nižší cenu, než za jakou ji prodávali u SGI. Stačilo jen sehnat modul se správnou vybavovací dobou a latencí a fungoval tam.
Pohled dovnitř case byl nádherný zážitek. Jako by i na těch čipech zapracoval designér nebo co! Panovala tam taková zvláštní harmonie a pořádek, zejména ve srovnání s tehdejšími PC a Macy.
Ale Indy (žádná z grafických variant) neumí víc než 1208x1024.Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200.
Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu.GDM20D11. Úhlopříčka 484 mm (teď jsem to měřil), tj. 19" viditelná (takže výrobci PC by ho asi prodávali jako 22"
).
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002.
Nemám to s čím porovnat, ale O2Cam je samozřejmě ještě lepší
V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.Však to taky byla kombinovaná mechanika na diskety a na speciální (tuším) 21 MB média...![]()
takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné.Nám ve škole jel ANSYS, Fluent a asi i ProEngineer na Indy s neakcelerovanou grafikou XL8 ještě v roce 2002
A taky nebyl problém. Ale na SW od Aliasu jste tam akcelerovanou grafiku (XZ, GR3-Elan nebo jak se jí ještě říkalo) dost pravděpodobně měli. Nemít podobný stroj teď vedle na stole (Indy R4400SC 175 MHz, 128 MB RAM, XZ, IndyCam, monitor GDM20D11), musel bych napsat, že závidím
S prvými unixovými strojmi s ktorými som sa stretol patril:
malo to X a pripomínalo mi to (tuším) Keramik tému z KDE.


. Take jsem nejaky cas prosedel napr. u ADT4xxx (to s Unixem nemelo nic spolecneho, ale ten OS byl take velice zajimavy)...