BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
jinak dalsi moje "laska" je amiga 4000 
Přišel jsem takhle k 200 MHz Indymu (R4400 SC) s 256 MB paměti, což už je docela slušné, za odnos.
Ale kyslíka bych taky moc rád...
mam slabost pro 80. a 90. leta a jejich uzasny stroje a systemy (mimo pc a windows, to bylo moc obycejny).Nahodou takove IBM PS/2 s IrisVision grafikou (tedy plus minus XZ z Indyho/Indiga od SGI) nebo naopak MIPS stroje nebo treba DEC Multia s Windows NT 3.x taky neni k zahozeni. Nebo Visual Workstations 320 od SGI (PC s grafikou podobnou te v SGI O2). Ale osobne mam nejradsi klasicka SGI - a rad bych mel nekdy ve sbirce funkcni SGI Indigo - vetsi klasika snad ani neni... (O2, Indyho a Indigo2 mam
). Crimsona ani Onyxe nechci, nebot nevlastnim elektrarnu
*s myšlenkovou školou, že Mandrake/Mandriva není unix, zásadně nesouhlasím
Já jsem měl kdysi Mandrake a byl to UNIX.
Byl to první Linux, který jsem kdy používal, a začátky s ním byly skvělé.
Let the voices sing, let the music play... Let the flame begin!
No jasně, taky jsem to nemyslel až tak vážně, že ano. Ale byl by to ideální začátek pro nějakou krásnou žabomyší válku - třeba FreeBSD vs. Linux.
Ale to je jedno, protože Linux opravdu není UNIX, a to ani s celou výbavou GNU. Jediný skutečný UNIX je totiž SCO a všechny ostatní „UNIXy“ z něj jen kradou nápady, myšlenky a někdy i kusy kódu. Tak je to.
Tohle už je lepší začátek, ne?
No ale beze srandy, něco takového jsem se už opravdu někde dočetl a i na stránkách SCO jsou mnohdy podobné nesmysly, byť zahalené do roušky eufemismů.
K tomu SGI autora blogu - nemohl to být tehdy Indy? Parametry a cena by seděly na Indyho s procesorem R4600/133 MHz, jen rozlišení podle mě bylo spíš 1280x1024. Kameru měly "v ceně" jen stanice Indy. A ta 3D grafika už tehdy nejpíš byla OpenGL (tedy jestli ten stroj byl Indy), spíš je otázkou, zda za ty peníze byla opravdu akcelerovaná a TueColor (XL8 grafiky mají sice jen 256 barev, ale dokáží s paletou pracovat tak, že obvykle není ani moc poznat, že švindlují).
Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200. Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu. Zda byla kamera v ceně nebo za příplatek, to fakt nevím.
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002. V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.
Místo toho tam měli externí vypalovačku na SCSI (zhruba od roku 1996), která stála taky nekonečně mnoho, ale dala se připojit k PC, Macům i k Indy, takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné. TrueColor mohl být švindlovaný, ale detaily bohužel neznám. Jen si pamatuju, že se k tomu počítači v době jeho slávy přiobjednávala nějaká lepší grafická karta a další disky na SCSI.
A taky se tam později přidávala RAM, koupená od third-party za dvakrát nižší cenu, než za jakou ji prodávali u SGI. Stačilo jen sehnat modul se správnou vybavovací dobou a latencí a fungoval tam.
Pohled dovnitř case byl nádherný zážitek. Jako by i na těch čipech zapracoval designér nebo co! Panovala tam taková zvláštní harmonie a pořádek, zejména ve srovnání s tehdejšími PC a Macy.
Ale Indy (žádná z grafických variant) neumí víc než 1208x1024.Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200.
Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu.GDM20D11. Úhlopříčka 484 mm (teď jsem to měřil), tj. 19" viditelná (takže výrobci PC by ho asi prodávali jako 22"
).
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002.
Nemám to s čím porovnat, ale O2Cam je samozřejmě ještě lepší
V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.Však to taky byla kombinovaná mechanika na diskety a na speciální (tuším) 21 MB média...![]()
takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné.Nám ve škole jel ANSYS, Fluent a asi i ProEngineer na Indy s neakcelerovanou grafikou XL8 ještě v roce 2002
A taky nebyl problém. Ale na SW od Aliasu jste tam akcelerovanou grafiku (XZ, GR3-Elan nebo jak se jí ještě říkalo) dost pravděpodobně měli. Nemít podobný stroj teď vedle na stole (Indy R4400SC 175 MHz, 128 MB RAM, XZ, IndyCam, monitor GDM20D11), musel bych napsat, že závidím
S prvými unixovými strojmi s ktorými som sa stretol patril:
malo to X a pripomínalo mi to (tuším) Keramik tému z KDE.


. Take jsem nejaky cas prosedel napr. u ADT4xxx (to s Unixem nemelo nic spolecneho, ale ten OS byl take velice zajimavy)...
Tiskni
Sdílej: