Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
jinak dalsi moje "laska" je amiga 4000 
Přišel jsem takhle k 200 MHz Indymu (R4400 SC) s 256 MB paměti, což už je docela slušné, za odnos.
Ale kyslíka bych taky moc rád...
mam slabost pro 80. a 90. leta a jejich uzasny stroje a systemy (mimo pc a windows, to bylo moc obycejny).Nahodou takove IBM PS/2 s IrisVision grafikou (tedy plus minus XZ z Indyho/Indiga od SGI) nebo naopak MIPS stroje nebo treba DEC Multia s Windows NT 3.x taky neni k zahozeni. Nebo Visual Workstations 320 od SGI (PC s grafikou podobnou te v SGI O2). Ale osobne mam nejradsi klasicka SGI - a rad bych mel nekdy ve sbirce funkcni SGI Indigo - vetsi klasika snad ani neni... (O2, Indyho a Indigo2 mam
). Crimsona ani Onyxe nechci, nebot nevlastnim elektrarnu
*s myšlenkovou školou, že Mandrake/Mandriva není unix, zásadně nesouhlasím
Já jsem měl kdysi Mandrake a byl to UNIX.
Byl to první Linux, který jsem kdy používal, a začátky s ním byly skvělé.
Let the voices sing, let the music play... Let the flame begin!
No jasně, taky jsem to nemyslel až tak vážně, že ano. Ale byl by to ideální začátek pro nějakou krásnou žabomyší válku - třeba FreeBSD vs. Linux.
Ale to je jedno, protože Linux opravdu není UNIX, a to ani s celou výbavou GNU. Jediný skutečný UNIX je totiž SCO a všechny ostatní „UNIXy“ z něj jen kradou nápady, myšlenky a někdy i kusy kódu. Tak je to.
Tohle už je lepší začátek, ne?
No ale beze srandy, něco takového jsem se už opravdu někde dočetl a i na stránkách SCO jsou mnohdy podobné nesmysly, byť zahalené do roušky eufemismů.
K tomu SGI autora blogu - nemohl to být tehdy Indy? Parametry a cena by seděly na Indyho s procesorem R4600/133 MHz, jen rozlišení podle mě bylo spíš 1280x1024. Kameru měly "v ceně" jen stanice Indy. A ta 3D grafika už tehdy nejpíš byla OpenGL (tedy jestli ten stroj byl Indy), spíš je otázkou, zda za ty peníze byla opravdu akcelerovaná a TueColor (XL8 grafiky mají sice jen 256 barev, ale dokáží s paletou pracovat tak, že obvykle není ani moc poznat, že švindlují).
Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200. Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu. Zda byla kamera v ceně nebo za příplatek, to fakt nevím.
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002. V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.
Místo toho tam měli externí vypalovačku na SCSI (zhruba od roku 1996), která stála taky nekonečně mnoho, ale dala se připojit k PC, Macům i k Indy, takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné. TrueColor mohl být švindlovaný, ale detaily bohužel neznám. Jen si pamatuju, že se k tomu počítači v době jeho slávy přiobjednávala nějaká lepší grafická karta a další disky na SCSI.
A taky se tam později přidávala RAM, koupená od third-party za dvakrát nižší cenu, než za jakou ji prodávali u SGI. Stačilo jen sehnat modul se správnou vybavovací dobou a latencí a fungoval tam.
Pohled dovnitř case byl nádherný zážitek. Jako by i na těch čipech zapracoval designér nebo co! Panovala tam taková zvláštní harmonie a pořádek, zejména ve srovnání s tehdejšími PC a Macy.
Ale Indy (žádná z grafických variant) neumí víc než 1208x1024.Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200.
Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu.GDM20D11. Úhlopříčka 484 mm (teď jsem to měřil), tj. 19" viditelná (takže výrobci PC by ho asi prodávali jako 22"
).
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002.
Nemám to s čím porovnat, ale O2Cam je samozřejmě ještě lepší
V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.Však to taky byla kombinovaná mechanika na diskety a na speciální (tuším) 21 MB média...![]()
takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné.Nám ve škole jel ANSYS, Fluent a asi i ProEngineer na Indy s neakcelerovanou grafikou XL8 ještě v roce 2002
A taky nebyl problém. Ale na SW od Aliasu jste tam akcelerovanou grafiku (XZ, GR3-Elan nebo jak se jí ještě říkalo) dost pravděpodobně měli. Nemít podobný stroj teď vedle na stole (Indy R4400SC 175 MHz, 128 MB RAM, XZ, IndyCam, monitor GDM20D11), musel bych napsat, že závidím
S prvými unixovými strojmi s ktorými som sa stretol patril:
malo to X a pripomínalo mi to (tuším) Keramik tému z KDE.


. Take jsem nejaky cas prosedel napr. u ADT4xxx (to s Unixem nemelo nic spolecneho, ale ten OS byl take velice zajimavy)...
Tiskni
Sdílej: