Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
jinak dalsi moje "laska" je amiga 4000 
Přišel jsem takhle k 200 MHz Indymu (R4400 SC) s 256 MB paměti, což už je docela slušné, za odnos.
Ale kyslíka bych taky moc rád...
mam slabost pro 80. a 90. leta a jejich uzasny stroje a systemy (mimo pc a windows, to bylo moc obycejny).Nahodou takove IBM PS/2 s IrisVision grafikou (tedy plus minus XZ z Indyho/Indiga od SGI) nebo naopak MIPS stroje nebo treba DEC Multia s Windows NT 3.x taky neni k zahozeni. Nebo Visual Workstations 320 od SGI (PC s grafikou podobnou te v SGI O2). Ale osobne mam nejradsi klasicka SGI - a rad bych mel nekdy ve sbirce funkcni SGI Indigo - vetsi klasika snad ani neni... (O2, Indyho a Indigo2 mam
). Crimsona ani Onyxe nechci, nebot nevlastnim elektrarnu
*s myšlenkovou školou, že Mandrake/Mandriva není unix, zásadně nesouhlasím
Já jsem měl kdysi Mandrake a byl to UNIX.
Byl to první Linux, který jsem kdy používal, a začátky s ním byly skvělé.
Let the voices sing, let the music play... Let the flame begin!
No jasně, taky jsem to nemyslel až tak vážně, že ano. Ale byl by to ideální začátek pro nějakou krásnou žabomyší válku - třeba FreeBSD vs. Linux.
Ale to je jedno, protože Linux opravdu není UNIX, a to ani s celou výbavou GNU. Jediný skutečný UNIX je totiž SCO a všechny ostatní „UNIXy“ z něj jen kradou nápady, myšlenky a někdy i kusy kódu. Tak je to.
Tohle už je lepší začátek, ne?
No ale beze srandy, něco takového jsem se už opravdu někde dočetl a i na stránkách SCO jsou mnohdy podobné nesmysly, byť zahalené do roušky eufemismů.
K tomu SGI autora blogu - nemohl to být tehdy Indy? Parametry a cena by seděly na Indyho s procesorem R4600/133 MHz, jen rozlišení podle mě bylo spíš 1280x1024. Kameru měly "v ceně" jen stanice Indy. A ta 3D grafika už tehdy nejpíš byla OpenGL (tedy jestli ten stroj byl Indy), spíš je otázkou, zda za ty peníze byla opravdu akcelerovaná a TueColor (XL8 grafiky mají sice jen 256 barev, ale dokáží s paletou pracovat tak, že obvykle není ani moc poznat, že švindlují).
Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200. Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu. Zda byla kamera v ceně nebo za příplatek, to fakt nevím.
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002. V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.
Místo toho tam měli externí vypalovačku na SCSI (zhruba od roku 1996), která stála taky nekonečně mnoho, ale dala se připojit k PC, Macům i k Indy, takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné. TrueColor mohl být švindlovaný, ale detaily bohužel neznám. Jen si pamatuju, že se k tomu počítači v době jeho slávy přiobjednávala nějaká lepší grafická karta a další disky na SCSI.
A taky se tam později přidávala RAM, koupená od third-party za dvakrát nižší cenu, než za jakou ji prodávali u SGI. Stačilo jen sehnat modul se správnou vybavovací dobou a latencí a fungoval tam.
Pohled dovnitř case byl nádherný zážitek. Jako by i na těch čipech zapracoval designér nebo co! Panovala tam taková zvláštní harmonie a pořádek, zejména ve srovnání s tehdejšími PC a Macy.
Ale Indy (žádná z grafických variant) neumí víc než 1208x1024.Ano, byl to Indy. Rozlišení bylo zcela určitě 4:3, tj. 1600x1200.
Byl k tomu obrovský CRT monitor (nejspíš víc než 20") s dálkovým ovládáním, které se z něj vysouvalo někde v levém dolním rohu.GDM20D11. Úhlopříčka 484 mm (teď jsem to měřil), tj. 19" viditelná (takže výrobci PC by ho asi prodávali jako 22"
).
Jsem si ale jistý, že měla mnohem lepší obraz než webkamera, kterou jsem dostal v roce 2002.
Nemám to s čím porovnat, ale O2Cam je samozřejmě ještě lepší
V každém případě vím, že tam nebyla disketová mechanika, protože tenkrát stála 30 tisíc a tudíž se prostě neobjednala.Však to taky byla kombinovaná mechanika na diskety a na speciální (tuším) 21 MB média...![]()
takže byla užitečná. Běžel tam (poměrně rozumně) software zvaný Alias a k tomu ještě několik dalších CAD/CAM/CAE věcí, pokud si pamatuju. Takže to s tou akcelerací by mohlo být pravděpodobné.Nám ve škole jel ANSYS, Fluent a asi i ProEngineer na Indy s neakcelerovanou grafikou XL8 ještě v roce 2002
A taky nebyl problém. Ale na SW od Aliasu jste tam akcelerovanou grafiku (XZ, GR3-Elan nebo jak se jí ještě říkalo) dost pravděpodobně měli. Nemít podobný stroj teď vedle na stole (Indy R4400SC 175 MHz, 128 MB RAM, XZ, IndyCam, monitor GDM20D11), musel bych napsat, že závidím
S prvými unixovými strojmi s ktorými som sa stretol patril:
malo to X a pripomínalo mi to (tuším) Keramik tému z KDE.


. Take jsem nejaky cas prosedel napr. u ADT4xxx (to s Unixem nemelo nic spolecneho, ale ten OS byl take velice zajimavy)...
Tiskni
Sdílej: