Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Takovou bych asi zvolil taky. Pozorováním spousty textu přes KMag jsem dospěl k závěru, že je to naopak. Ale těžko říct... Ještě bych musel display důkladně prozkoumat lupou, abych si byl jistý.
Chtělo by to spíš velkoplošnej monitor o nízkim rozlišení, něco jako se používá na velkých koncertech...
...no a samozřejmě jde o jeho zobrazovací technologii
Z Kmag nejde poznat, jestli je monitor RGB nebo BGRTo nejde, ale zato z kmag jde poznat, co so o usporadani pixelu mysli renderovatko fontu :–) .
Vykresleni textu s ruznym antialiasingem na dvou obrazovkach znamena mit dve nastaveni antialiasingu, kazdou pro jeden displej, a pokud ma aplikace dve okna na dvou displejich, tak kazde okno ho musi mit zvlast a pri presunu z okna do okna prepnout.
Otoceni antialiasingu pri otoceni obrazovky znamena prepnout antialiasing a poslat zpravu vsem aplikacim, aby vsechno prekreslily s jinym antialiasingem, protoze uzivatel otocil displej. Taky to neni technicky az takova legrace.
pisma napriklad urcite nevykresluje aplikacia sama...
Opravdu??? Tak jak je potom možné, že Microsoft Internet Exporer 6 spuštěný pod Wine má antialiasing, a to dokonce subpixelový? To trochu nesedí, co?
Systémově vyřešený antialiasing by totiž vypadal tak, že klient pošle serveru vektorový popis scény, kde souřadnice jsou ve fyzických jednotkách (např. v mikrometrech), nikoliv v pixelech, a server následně scénu vyrastruje. Bylo by tak možné adresovat jak rozměry pod velikostí aktuálního pixelu, tak i kreslit bez ohledu na hustotu pixelů. Takže vykreslit skutečně kulatou kružnici se subpixelě vyhlazenou křivkou přes více xineramou spojených monitorů by nebyl nemožný úkol. Zarověň by došly opodstatnění všelijaké lupy a zvětšení, které za současné situace jsou kostičkovaným (v případě OpenGL rozmazaným) výsměchem.Podle mě už je nejvyšší čas, aby začala taková nějaká architektura vznikat. Kompozitní správci oken, zvětšování a xinerama si o to přímo řvou.
Systémově vyřešený antialiasing by totiž vypadal tak, že klient pošle serveru vektorový popis scény, kde souřadnice jsou ve fyzických jednotkách (např. v mikrometrech), nikoliv v pixelech, a server následně scénu vyrastruje.Problem je, ze dokud nebudou mit displeje aspon 300 DPI, tak nelze renderovat bez ohledu na fyzicke rozliseni. Popis sceny je treba zaokrouhlit tak, aby hrany byly na hranicich pixelu, jinak to bude hnusne. A to je treba udelat na hodne vysoke urovni (treba u textu uz na urovni sazby textu). A informace z teto vysoke urovne ma k dispozici jen aplikace. Krom toho pro tyto ucely neni milimetr o moc lepsi jednotka nez pixel. Pokud zadavam vzdalenost v milimetrech, tak je to sice nezavisle na DPI, ale zavisle na vzdalenosti uzivatele od displeje, kde je znacny rozdil treba mezi LCD monitorem a projektorem. Spravna jednotka je uhlovy stupen, nebo proste neco nespecifickeho relativniho.
Docela me pobavilo, co vsechno povazujes za samozrejme featury
No, já na tom nic až tak zábavného nevidím. Je spousta věcí, které mi při běžné práci chybí a tohle jsou prostě některé z nich. Technicky nemožné to není.
Vykresleni textu s ruznym antialiasingem na dvou obrazovkach znamena mit dve nastaveni antialiasingu, kazdou pro jeden displej, a pokud ma aplikace dve okna na dvou displejich, tak kazde okno ho musi mit zvlast a pri presunu z okna do okna prepnout.
V konfiguraci, o které jsem hovořil, aplikace jednoduše nemůže mít okna na obou displayích současně. (To by byla konfigurace typu Xinerama a u té samozřejmě nelze mít rozdílný antialiasing.) V mnou zmiňované konfiguraci aplikace existuje pouze na tom displayi, kde se spustí, a o druhém nemá ani zdání. (X server tam běží jen jeden, ale například kdesktop a kwin existují pro každý display zvlášť.)
Že v konfiguracích typu Xinerama (které dnes umí většina driverů i bez Xineramy) nelze mít různé rozlišení či různý antialiasing, to je mi naprosto jasné. Ale v oddělených konfiguracích (tj. v těch, které mají oddělenou sekci Device i Display a které mají v ServerLayout dvě položky Screen) něco takového dává smysl a nevidím tam žádné technické překážky. Jen nevím, jak něco takového nakonfigurovat. V KDE to určitě nejde.
Otoceni antialiasingu pri otoceni obrazovky znamena prepnout antialiasing a poslat zpravu vsem aplikacim, aby vsechno prekreslily s jinym antialiasingem, protoze uzivatel otocil displej. Taky to neni technicky az takova legrace.
Nikoliv. Přepnutí antialiasingu se samozřejmě netýká již běžících aplikací. Takové prasárny dělá snad jedině Gnome a občas při tom i odletí, když zrovna nemá den. Řeč byla o KDE, kde se přepnutí objeví až u nově spuštěných aplikací. V mém případě otočení displaye prakticky vždy znamená zavření téměř všech aplikací a spuštění jiných, pro které je daná orientace vhodná.
Překreslení celého displaye zabere nanejvýš řádově desetiny vteřiny. Aplikace o antialiasingu nepotřebují vědět nic, pouze by prostě překreslily své texty. Fakt, že například Gtk a Qt aplikace sdílejí nastavení antialiasingu, jasně svědčí o tom, že antialiasing se neděje na úrovni aplikace a dokonce ani na úrovni toolkitu.
Fakt, že například Gtk a Qt aplikace sdílejí nastavení antialiasingu, jasně svědčí o tom, že antialiasing se neděje na úrovni aplikace a dokonce ani na úrovni toolkitu.O cem to svedci nevim, ale to, ze antialiasing se resi na urovni X klienta (aplikace, toolkitu) je fakt.
Tiskni
Sdílej: