Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »
Takovou bych asi zvolil taky. Pozorováním spousty textu přes KMag jsem dospěl k závěru, že je to naopak. Ale těžko říct... Ještě bych musel display důkladně prozkoumat lupou, abych si byl jistý.
Chtělo by to spíš velkoplošnej monitor o nízkim rozlišení, něco jako se používá na velkých koncertech...
...no a samozřejmě jde o jeho zobrazovací technologii
Z Kmag nejde poznat, jestli je monitor RGB nebo BGRTo nejde, ale zato z kmag jde poznat, co so o usporadani pixelu mysli renderovatko fontu :–) .
Vykresleni textu s ruznym antialiasingem na dvou obrazovkach znamena mit dve nastaveni antialiasingu, kazdou pro jeden displej, a pokud ma aplikace dve okna na dvou displejich, tak kazde okno ho musi mit zvlast a pri presunu z okna do okna prepnout.
Otoceni antialiasingu pri otoceni obrazovky znamena prepnout antialiasing a poslat zpravu vsem aplikacim, aby vsechno prekreslily s jinym antialiasingem, protoze uzivatel otocil displej. Taky to neni technicky az takova legrace.
pisma napriklad urcite nevykresluje aplikacia sama...
Opravdu??? Tak jak je potom možné, že Microsoft Internet Exporer 6 spuštěný pod Wine má antialiasing, a to dokonce subpixelový? To trochu nesedí, co?
Systémově vyřešený antialiasing by totiž vypadal tak, že klient pošle serveru vektorový popis scény, kde souřadnice jsou ve fyzických jednotkách (např. v mikrometrech), nikoliv v pixelech, a server následně scénu vyrastruje. Bylo by tak možné adresovat jak rozměry pod velikostí aktuálního pixelu, tak i kreslit bez ohledu na hustotu pixelů. Takže vykreslit skutečně kulatou kružnici se subpixelě vyhlazenou křivkou přes více xineramou spojených monitorů by nebyl nemožný úkol. Zarověň by došly opodstatnění všelijaké lupy a zvětšení, které za současné situace jsou kostičkovaným (v případě OpenGL rozmazaným) výsměchem.Podle mě už je nejvyšší čas, aby začala taková nějaká architektura vznikat. Kompozitní správci oken, zvětšování a xinerama si o to přímo řvou.
Systémově vyřešený antialiasing by totiž vypadal tak, že klient pošle serveru vektorový popis scény, kde souřadnice jsou ve fyzických jednotkách (např. v mikrometrech), nikoliv v pixelech, a server následně scénu vyrastruje.Problem je, ze dokud nebudou mit displeje aspon 300 DPI, tak nelze renderovat bez ohledu na fyzicke rozliseni. Popis sceny je treba zaokrouhlit tak, aby hrany byly na hranicich pixelu, jinak to bude hnusne. A to je treba udelat na hodne vysoke urovni (treba u textu uz na urovni sazby textu). A informace z teto vysoke urovne ma k dispozici jen aplikace. Krom toho pro tyto ucely neni milimetr o moc lepsi jednotka nez pixel. Pokud zadavam vzdalenost v milimetrech, tak je to sice nezavisle na DPI, ale zavisle na vzdalenosti uzivatele od displeje, kde je znacny rozdil treba mezi LCD monitorem a projektorem. Spravna jednotka je uhlovy stupen, nebo proste neco nespecifickeho relativniho.
Docela me pobavilo, co vsechno povazujes za samozrejme featury
No, já na tom nic až tak zábavného nevidím. Je spousta věcí, které mi při běžné práci chybí a tohle jsou prostě některé z nich. Technicky nemožné to není.
Vykresleni textu s ruznym antialiasingem na dvou obrazovkach znamena mit dve nastaveni antialiasingu, kazdou pro jeden displej, a pokud ma aplikace dve okna na dvou displejich, tak kazde okno ho musi mit zvlast a pri presunu z okna do okna prepnout.
V konfiguraci, o které jsem hovořil, aplikace jednoduše nemůže mít okna na obou displayích současně. (To by byla konfigurace typu Xinerama a u té samozřejmě nelze mít rozdílný antialiasing.) V mnou zmiňované konfiguraci aplikace existuje pouze na tom displayi, kde se spustí, a o druhém nemá ani zdání. (X server tam běží jen jeden, ale například kdesktop a kwin existují pro každý display zvlášť.)
Že v konfiguracích typu Xinerama (které dnes umí většina driverů i bez Xineramy) nelze mít různé rozlišení či různý antialiasing, to je mi naprosto jasné. Ale v oddělených konfiguracích (tj. v těch, které mají oddělenou sekci Device i Display a které mají v ServerLayout dvě položky Screen) něco takového dává smysl a nevidím tam žádné technické překážky. Jen nevím, jak něco takového nakonfigurovat. V KDE to určitě nejde.
Otoceni antialiasingu pri otoceni obrazovky znamena prepnout antialiasing a poslat zpravu vsem aplikacim, aby vsechno prekreslily s jinym antialiasingem, protoze uzivatel otocil displej. Taky to neni technicky az takova legrace.
Nikoliv. Přepnutí antialiasingu se samozřejmě netýká již běžících aplikací. Takové prasárny dělá snad jedině Gnome a občas při tom i odletí, když zrovna nemá den. Řeč byla o KDE, kde se přepnutí objeví až u nově spuštěných aplikací. V mém případě otočení displaye prakticky vždy znamená zavření téměř všech aplikací a spuštění jiných, pro které je daná orientace vhodná.
Překreslení celého displaye zabere nanejvýš řádově desetiny vteřiny. Aplikace o antialiasingu nepotřebují vědět nic, pouze by prostě překreslily své texty. Fakt, že například Gtk a Qt aplikace sdílejí nastavení antialiasingu, jasně svědčí o tom, že antialiasing se neděje na úrovni aplikace a dokonce ani na úrovni toolkitu.
Fakt, že například Gtk a Qt aplikace sdílejí nastavení antialiasingu, jasně svědčí o tom, že antialiasing se neděje na úrovni aplikace a dokonce ani na úrovni toolkitu.O cem to svedci nevim, ale to, ze antialiasing se resi na urovni X klienta (aplikace, toolkitu) je fakt.
Tiskni
Sdílej: