Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Takovou bych asi zvolil taky. Pozorováním spousty textu přes KMag jsem dospěl k závěru, že je to naopak. Ale těžko říct... Ještě bych musel display důkladně prozkoumat lupou, abych si byl jistý.
Chtělo by to spíš velkoplošnej monitor o nízkim rozlišení, něco jako se používá na velkých koncertech...
...no a samozřejmě jde o jeho zobrazovací technologii
Z Kmag nejde poznat, jestli je monitor RGB nebo BGRTo nejde, ale zato z kmag jde poznat, co so o usporadani pixelu mysli renderovatko fontu :–) .
Vykresleni textu s ruznym antialiasingem na dvou obrazovkach znamena mit dve nastaveni antialiasingu, kazdou pro jeden displej, a pokud ma aplikace dve okna na dvou displejich, tak kazde okno ho musi mit zvlast a pri presunu z okna do okna prepnout.
Otoceni antialiasingu pri otoceni obrazovky znamena prepnout antialiasing a poslat zpravu vsem aplikacim, aby vsechno prekreslily s jinym antialiasingem, protoze uzivatel otocil displej. Taky to neni technicky az takova legrace.
pisma napriklad urcite nevykresluje aplikacia sama...
Opravdu??? Tak jak je potom možné, že Microsoft Internet Exporer 6 spuštěný pod Wine má antialiasing, a to dokonce subpixelový? To trochu nesedí, co?
Systémově vyřešený antialiasing by totiž vypadal tak, že klient pošle serveru vektorový popis scény, kde souřadnice jsou ve fyzických jednotkách (např. v mikrometrech), nikoliv v pixelech, a server následně scénu vyrastruje. Bylo by tak možné adresovat jak rozměry pod velikostí aktuálního pixelu, tak i kreslit bez ohledu na hustotu pixelů. Takže vykreslit skutečně kulatou kružnici se subpixelě vyhlazenou křivkou přes více xineramou spojených monitorů by nebyl nemožný úkol. Zarověň by došly opodstatnění všelijaké lupy a zvětšení, které za současné situace jsou kostičkovaným (v případě OpenGL rozmazaným) výsměchem.Podle mě už je nejvyšší čas, aby začala taková nějaká architektura vznikat. Kompozitní správci oken, zvětšování a xinerama si o to přímo řvou.
Systémově vyřešený antialiasing by totiž vypadal tak, že klient pošle serveru vektorový popis scény, kde souřadnice jsou ve fyzických jednotkách (např. v mikrometrech), nikoliv v pixelech, a server následně scénu vyrastruje.Problem je, ze dokud nebudou mit displeje aspon 300 DPI, tak nelze renderovat bez ohledu na fyzicke rozliseni. Popis sceny je treba zaokrouhlit tak, aby hrany byly na hranicich pixelu, jinak to bude hnusne. A to je treba udelat na hodne vysoke urovni (treba u textu uz na urovni sazby textu). A informace z teto vysoke urovne ma k dispozici jen aplikace. Krom toho pro tyto ucely neni milimetr o moc lepsi jednotka nez pixel. Pokud zadavam vzdalenost v milimetrech, tak je to sice nezavisle na DPI, ale zavisle na vzdalenosti uzivatele od displeje, kde je znacny rozdil treba mezi LCD monitorem a projektorem. Spravna jednotka je uhlovy stupen, nebo proste neco nespecifickeho relativniho.
Docela me pobavilo, co vsechno povazujes za samozrejme featury
No, já na tom nic až tak zábavného nevidím. Je spousta věcí, které mi při běžné práci chybí a tohle jsou prostě některé z nich. Technicky nemožné to není.
Vykresleni textu s ruznym antialiasingem na dvou obrazovkach znamena mit dve nastaveni antialiasingu, kazdou pro jeden displej, a pokud ma aplikace dve okna na dvou displejich, tak kazde okno ho musi mit zvlast a pri presunu z okna do okna prepnout.
V konfiguraci, o které jsem hovořil, aplikace jednoduše nemůže mít okna na obou displayích současně. (To by byla konfigurace typu Xinerama a u té samozřejmě nelze mít rozdílný antialiasing.) V mnou zmiňované konfiguraci aplikace existuje pouze na tom displayi, kde se spustí, a o druhém nemá ani zdání. (X server tam běží jen jeden, ale například kdesktop a kwin existují pro každý display zvlášť.)
Že v konfiguracích typu Xinerama (které dnes umí většina driverů i bez Xineramy) nelze mít různé rozlišení či různý antialiasing, to je mi naprosto jasné. Ale v oddělených konfiguracích (tj. v těch, které mají oddělenou sekci Device i Display a které mají v ServerLayout dvě položky Screen) něco takového dává smysl a nevidím tam žádné technické překážky. Jen nevím, jak něco takového nakonfigurovat. V KDE to určitě nejde.
Otoceni antialiasingu pri otoceni obrazovky znamena prepnout antialiasing a poslat zpravu vsem aplikacim, aby vsechno prekreslily s jinym antialiasingem, protoze uzivatel otocil displej. Taky to neni technicky az takova legrace.
Nikoliv. Přepnutí antialiasingu se samozřejmě netýká již běžících aplikací. Takové prasárny dělá snad jedině Gnome a občas při tom i odletí, když zrovna nemá den. Řeč byla o KDE, kde se přepnutí objeví až u nově spuštěných aplikací. V mém případě otočení displaye prakticky vždy znamená zavření téměř všech aplikací a spuštění jiných, pro které je daná orientace vhodná.
Překreslení celého displaye zabere nanejvýš řádově desetiny vteřiny. Aplikace o antialiasingu nepotřebují vědět nic, pouze by prostě překreslily své texty. Fakt, že například Gtk a Qt aplikace sdílejí nastavení antialiasingu, jasně svědčí o tom, že antialiasing se neděje na úrovni aplikace a dokonce ani na úrovni toolkitu.
Fakt, že například Gtk a Qt aplikace sdílejí nastavení antialiasingu, jasně svědčí o tom, že antialiasing se neděje na úrovni aplikace a dokonce ani na úrovni toolkitu.O cem to svedci nevim, ale to, ze antialiasing se resi na urovni X klienta (aplikace, toolkitu) je fakt.
Tiskni
Sdílej: