Hister je osobní soukromý vyhledávač, který lze provozovat na vlastním stroji. Umí prohledávat lokální soubory, importovat historii a záložky z webových prohlížečů, procházet vybrané weby a pomocí rozšíření pro Firefox a Chrome indexovat obsah právě navštívených stránek. Nad vytvořeným indexem pak nabízí vyhledávání prostřednictvím webového rozhraní, příkazové řádky a díky podpoře MCP i nástrojům umělé inteligence. Tento
… více »Ministerstvo dopravy uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised vydané nizozemským schvalovacím orgánem RDW. Připojilo se tak k Nizozemsku a dalším pěti evropským státům. Systém je díky tomuto rozhodnutí možné používat za podmínek prozatímního schválení také na území České republiky. Tesla FSD Supervised je asistenčním systémem úrovně 2 podle klasifikace SAE (částečná automatizace řízení). Řidič se
… více »Někteří zákazníci O2 mohou aktuálně zaznamenat zhoršenou dostupnost internetových služeb. Na odstranění potíží se pracuje [Facebook].
PyPy (Wikipedie), tj. implementace Pythonu v RPythonu, alternativa CPythonu v C, byla vydána v nové major verzi 8.0.0. Podporuje Python 2.7, 3.11 a 3.12.
V jádře Linux byly nalezeny a v upstremu ve verzích 5.10.270, 5.15.221, 6.1.188, 6.6.157, 6.12.109, 6.18.50 a 7.2.4 již opraveny 4 kritické zranitelnosti umožňující eskalaci práv: DirtyAH6 (CVE-2026-80844), TUNderflow (CVE-2026-81000), PPPoEject (CVE-2026-68121) a DiagSpill (CVE-2026-74469).
Německá policie a celníci zneužívají ke čtení zpráv komunikačních aplikacích WhatsApp, Signal, Telegram nebo Threema velice jednoduchý trik, který nevyžaduje prolomení šifrování, spear phishing, odposlech SMS či jinou technicky náročnou metodu. Příslušníkům státního aparátu pouze stačí získat krátký přístup k odemčenému telefonu a prostřednictvím QR kódu propojit účet s oficiální desktopovou nebo webovou aplikací v policejním
… více »Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Takovou bych asi zvolil taky. Pozorováním spousty textu přes KMag jsem dospěl k závěru, že je to naopak. Ale těžko říct... Ještě bych musel display důkladně prozkoumat lupou, abych si byl jistý.
Chtělo by to spíš velkoplošnej monitor o nízkim rozlišení, něco jako se používá na velkých koncertech...
...no a samozřejmě jde o jeho zobrazovací technologii
Z Kmag nejde poznat, jestli je monitor RGB nebo BGRTo nejde, ale zato z kmag jde poznat, co so o usporadani pixelu mysli renderovatko fontu :–) .
Vykresleni textu s ruznym antialiasingem na dvou obrazovkach znamena mit dve nastaveni antialiasingu, kazdou pro jeden displej, a pokud ma aplikace dve okna na dvou displejich, tak kazde okno ho musi mit zvlast a pri presunu z okna do okna prepnout.
Otoceni antialiasingu pri otoceni obrazovky znamena prepnout antialiasing a poslat zpravu vsem aplikacim, aby vsechno prekreslily s jinym antialiasingem, protoze uzivatel otocil displej. Taky to neni technicky az takova legrace.
pisma napriklad urcite nevykresluje aplikacia sama...
Opravdu??? Tak jak je potom možné, že Microsoft Internet Exporer 6 spuštěný pod Wine má antialiasing, a to dokonce subpixelový? To trochu nesedí, co?
Systémově vyřešený antialiasing by totiž vypadal tak, že klient pošle serveru vektorový popis scény, kde souřadnice jsou ve fyzických jednotkách (např. v mikrometrech), nikoliv v pixelech, a server následně scénu vyrastruje. Bylo by tak možné adresovat jak rozměry pod velikostí aktuálního pixelu, tak i kreslit bez ohledu na hustotu pixelů. Takže vykreslit skutečně kulatou kružnici se subpixelě vyhlazenou křivkou přes více xineramou spojených monitorů by nebyl nemožný úkol. Zarověň by došly opodstatnění všelijaké lupy a zvětšení, které za současné situace jsou kostičkovaným (v případě OpenGL rozmazaným) výsměchem.Podle mě už je nejvyšší čas, aby začala taková nějaká architektura vznikat. Kompozitní správci oken, zvětšování a xinerama si o to přímo řvou.
Systémově vyřešený antialiasing by totiž vypadal tak, že klient pošle serveru vektorový popis scény, kde souřadnice jsou ve fyzických jednotkách (např. v mikrometrech), nikoliv v pixelech, a server následně scénu vyrastruje.Problem je, ze dokud nebudou mit displeje aspon 300 DPI, tak nelze renderovat bez ohledu na fyzicke rozliseni. Popis sceny je treba zaokrouhlit tak, aby hrany byly na hranicich pixelu, jinak to bude hnusne. A to je treba udelat na hodne vysoke urovni (treba u textu uz na urovni sazby textu). A informace z teto vysoke urovne ma k dispozici jen aplikace. Krom toho pro tyto ucely neni milimetr o moc lepsi jednotka nez pixel. Pokud zadavam vzdalenost v milimetrech, tak je to sice nezavisle na DPI, ale zavisle na vzdalenosti uzivatele od displeje, kde je znacny rozdil treba mezi LCD monitorem a projektorem. Spravna jednotka je uhlovy stupen, nebo proste neco nespecifickeho relativniho.
Docela me pobavilo, co vsechno povazujes za samozrejme featury
No, já na tom nic až tak zábavného nevidím. Je spousta věcí, které mi při běžné práci chybí a tohle jsou prostě některé z nich. Technicky nemožné to není.
Vykresleni textu s ruznym antialiasingem na dvou obrazovkach znamena mit dve nastaveni antialiasingu, kazdou pro jeden displej, a pokud ma aplikace dve okna na dvou displejich, tak kazde okno ho musi mit zvlast a pri presunu z okna do okna prepnout.
V konfiguraci, o které jsem hovořil, aplikace jednoduše nemůže mít okna na obou displayích současně. (To by byla konfigurace typu Xinerama a u té samozřejmě nelze mít rozdílný antialiasing.) V mnou zmiňované konfiguraci aplikace existuje pouze na tom displayi, kde se spustí, a o druhém nemá ani zdání. (X server tam běží jen jeden, ale například kdesktop a kwin existují pro každý display zvlášť.)
Že v konfiguracích typu Xinerama (které dnes umí většina driverů i bez Xineramy) nelze mít různé rozlišení či různý antialiasing, to je mi naprosto jasné. Ale v oddělených konfiguracích (tj. v těch, které mají oddělenou sekci Device i Display a které mají v ServerLayout dvě položky Screen) něco takového dává smysl a nevidím tam žádné technické překážky. Jen nevím, jak něco takového nakonfigurovat. V KDE to určitě nejde.
Otoceni antialiasingu pri otoceni obrazovky znamena prepnout antialiasing a poslat zpravu vsem aplikacim, aby vsechno prekreslily s jinym antialiasingem, protoze uzivatel otocil displej. Taky to neni technicky az takova legrace.
Nikoliv. Přepnutí antialiasingu se samozřejmě netýká již běžících aplikací. Takové prasárny dělá snad jedině Gnome a občas při tom i odletí, když zrovna nemá den. Řeč byla o KDE, kde se přepnutí objeví až u nově spuštěných aplikací. V mém případě otočení displaye prakticky vždy znamená zavření téměř všech aplikací a spuštění jiných, pro které je daná orientace vhodná.
Překreslení celého displaye zabere nanejvýš řádově desetiny vteřiny. Aplikace o antialiasingu nepotřebují vědět nic, pouze by prostě překreslily své texty. Fakt, že například Gtk a Qt aplikace sdílejí nastavení antialiasingu, jasně svědčí o tom, že antialiasing se neděje na úrovni aplikace a dokonce ani na úrovni toolkitu.
Fakt, že například Gtk a Qt aplikace sdílejí nastavení antialiasingu, jasně svědčí o tom, že antialiasing se neděje na úrovni aplikace a dokonce ani na úrovni toolkitu.O cem to svedci nevim, ale to, ze antialiasing se resi na urovni X klienta (aplikace, toolkitu) je fakt.
Tiskni
Sdílej: