Dá se Linux používat … bez příkazové řádky?

15.12.2009 22:18 | Přečteno: 2438× | Linux | poslední úprava: 15.12.2009 22:21

Tuhle zajímavou otázku jsem dostal dneska.

Tedy na první část otázky jsem skoro automaticky odpověděl ano, ale druhá část otázky mě trochu zarazila, samozřejmě jsem řekl, jak která distribuce. Pravda je, že distro, které je údajně user-friendly jsem neviděl ani nepamatuji, takže moc nevím do jaké míry se dá přežít bez příkazové řádky, já používám příkazovou řádku i na připojení k WiFi…

Co si pamatuji za distra výše zmíněné kategorie - naposledy ve virtuálu OpenSuse, se spíše nedala používat příkazová řádka, protože jakákoli změna byla okamžitě zlikvidována grafickým nástrojem, nebo sabotována démonem ;), nepamatuju si tedy na moc věcí, které bych musel nastavovat, jen si pamatuju na nechutně nepoužitelný balíčkovací manager…

Jediné distro které jsem dlouhodobě používal a dalo se považovat za user-friendly, byl v dobré paměti Mandrake až do památné verze 10.1 Community, to byl poslední hřebíček do rakve Mandrake, pak přišel Slackware a začátek černé konsole :).

Takže moje konečná odpověď je: „Nevím, ale myslím, že v některých distribucích ano“.

       

Anketa

Komentáře

[frdrx]

Proč by ho někdo vůbec chtěl používat bez příkazové řádky? Ano, jde, ale je to neefektivní a člověk se tím vzdává mnoha možností.

[vogo]

Neefektivní to je, ale jsou lidé, kteří to žádají, protože na to jsou navyklí z jednoho nejmenovaného operačního systému...

[frdrx]

IMHO, to co žádají, +- už mají: operační systém na nímž mají jen velmi malou moc.

[Marián Kyral]

Třeba moje manželka. Bohatě jí stačí firefox, kopete. dolphin, gwenview a sem tam Gimp. A když je nějaký problém, tak nastoupím já

[vogo]

Mám to podobně, ale otázka byla spíš mířena tak, jestli si to je člověk schopen nainstalovat (a to jistě je, viz třeba Ubuntu), a následně spravovat - aktualizace, nastavení, instalace software - bez pro někoho obskurního příkazového řádku, prostě tak jako každý uživatel Malýchměkkých Oken.

[|🇵🇸]

Jedu na (vytuněném) Xubuntu a shell bych nemusel vidět prakticky vůbec... Takže asi tak. Synaptic vládne.

[vice]

U nás používá žena i dcera Ubuntu bez, ale mají-li problém nastupuji já -- a volám si terminál. Jsem totiž líný na klikání. Takže vlastně nevím

OT: Když vidím Jihlava - dnes mě pěkně nakrkla - jel jsem z Brna do Třebíče, zamyslel jsem se (samozřejmě o linuxu ;) a najednou jsem míjel sjezd na Jihlavu. Potvora jedna, nějak se posunula, nebo co ...

[kriskami]

měl ses stavit na kafe ...
BTW Taky jsem se takhle jednou zamyslel. Jedu po Slavonicích a v křižovatce stojí na kanálu kužel. Automaticky 'sem si vybavil VLC a pak začal přemýšlet, k čemu by tak mohla být ta aplikace (pro KDE) pod tím kuželem.

[Marián Kyral]

Psal jsi používat, ne spravovat

Aktualizace jdou nastavit automaticky, instalace programů přes nějaké klikátko taky je a v nastavení se člověk většinou nemá důvod hrabat. Alespoň na těch klikacích distribucích. Já mám všude Gentoo, takže instalace/upgrade jen z příkazové řádky (GUI nadstavby nad emerge jsem kdysi zkoušel, ale nebylo to ono). Za velkou většinu problémů, na které manželka narazí můžu já, když se v Gentoo něco při update rozbije a je třeba nějaký zásah.

[Jirka]

+1

prosim nespojovat pouzivani a spravovani, tak jak se to snazi vnutit onen nejmenovany system

Jirka

[frdrx]

Špatná manželka! No nic, já mám taky takovou.

[Marián Kyral]

Každý má talent na něco jiného

[Dalibor Smolík]

Jsem na tom podobně. Jenže tady se musí rozlišovat běžný uživatel a "správce" počítače. Běžný uživatel s příkazovou řádkou nemusí přijít do styku, ale ten, kdo se o počítač stará určitě ano. Příkazové řádky se hodně lidí bojí, fakt ale je, že právě tato vlastnost je jednou z velkých výhod Linuxu, kde se dá nastavit prakticky cokoliv a pokud člověk příkazovou řádku nevyužívá, připravuje se o řadu možností.

[progdan]

Jako Archar si nedokazu predstavit zivot bez konzole...mnoho ukonu je tam jednodussich a rychlejsich nez pres klikatka a mam pocit, ze mam system opravdu pod kontrolou...

[Nicky726]

+1

[otula]

Přesně tak

Kdo by naklikával sudo pacman -Syu, makepkg, nebo konfiguraci /etc/rc.conf

[Espinosa]

> sudo pacman -Syu, makepkg

To mi přijde dost složité. Spustím Kontrolní centrum -> Správa SW -> Update Systému -> potvrdím. 4x click proti 25 úderům do klávesnice. Pokrok ne?

(v obou případech nepočítám zadání root hesla)

> nebo konfiguraci /etc/rc.conf

Kliknu přidat nový repozitář, přidat URL, a potvrdím. Repozitář už je nadefinovaný v meta souboru na té adrese. Nějaké speciální volby? Za předpokladu, že všechno jinak funguje, neměly by být potřeba.

A to nemluvíme o situaci, kdy chci doinstalovat (update) specifický balíček, či dokonce skupinu. Bez GUI je to extrémní opruz, je najít ta přesná jména. Podařilo se mi jednou rozvrtat Xka, takže jsem byl nucen poznat Apt z větší blízkosti než bych si přál. Hmm Urpmi (madriva), GUI updater z 2009.0 na 2009.1 se mnou přestal spolupracovat.

Pokud GUI správně funguje, u linuxových GUI je tuto podmínku zřetelně zdůraznit, není nad to ho použít, specálně dobrý příklad jsou manažery balíčků.

[stativ]

> sudo pacman -Syu, makepkg To mi přijde dost složité. Spustím Kontrolní centrum -> Správa SW -> Update Systému -> potvrdím. 4x click proti 25 úderům do klávesnice. Pokrok ne?

16 úderům. Makepkg je samostatný program, obdoba rpmbuild v RPM distribucích.

[Espinosa]

Záleží, jestli je v archu běžné příkaz volat. Řekněme, pokud v > 50% voláte jako fakticky dvojpříkaz, pak trvám na 25ti. (místo , bude Enter) Jo a vlastně enter na konci, takže vlastně stejně 26

Makepkg, hmm, kompilace zdrojáků? Měl jsem za to, že je to primárně binární distribuce. Já rpmbuild znám, ale nevolám, nemám proč. Loni jsem pravda experimentálně připravoval nějaké balíčky, ale to je vyjímečný případ, stal se ze mě vývojář, ne "jen" uživatel.

[Václav "Darm" Novák]

Erm, tak ještě pro ujasnění :) pacman -Syu - update systému. makepkg - sestavení balíčku ze zdrojáků. Šlo tedy o ukázku dvou rozdílných příkazů, ne o dva navazující.

Arch je primárně binární, ale všechny balíčky se dají zároveň komfortně kompilovat ze zdrojáků s upravenými parametry.

Navíc sis evidentně špatně vyložil rc.conf :) S balíčkovacím systémem a repozitářema nemá nic společného, jedná se o soubor ve kterém je uložená konfigurace systému (jaké moduly zavést, jaké ne, démoni po startu, časová zóna…)

[otula]

Koukám, že než jsem po kouscích dopsal svůj komentář, tak jsi mu stačil odpovědět mnohem mileji, než já Při psaní reakce jsem měl trochu horkou hlavu, jelikož měl Espinosa před časem pohrdavé poznámky k Archu a vnucoval mi jediný správný systém - Mandrivu.

[Espinosa]

Ovládání pacmana samozřejmě neznám. Původní otulův výrok sugestivně naznačuje, že uživatel Archu běžně volá oba příkazy a to za sebou.

> Navíc sis evidentně špatně vyložil rc.conf

Tak obsahuje rc.conf také konfiguraci pacmana? Ano nebo ne? Původní otulův výrok by napovídal, že ano. Takže si stále myslím, že jsem si rc.conf špatně nevyložil. Jestli má rc.conf další možnosti (jméno napovídá že ano) je z hlediska tématu irelevantní.

> Arch je primárně binární, ale všechny balíčky se dají zároveň komfortně kompilovat ze zdrojáků s upravenými parametry.

OK, měl jsem takové intuitivní tušení. Analogie s rpmbuild je tu zjevná. Jen mě z ostatních diskusí mate, že si uživatelé tak ČASTO kompilují z balíčky ze zdrojáků. Tady analogie s rpm (deb) končí. Rpmbuild použije jen velmi málo kdo, jen vývojáři a aspiranti. To mě na tom ve srovnání s Archem mate. U dobře připravených balíčků v dobré binární distribuci. Ale to je téma na samostatný blogový zápisek nebo článek. Zajímá me tak trochu distribučně-srovnávací tematika, takže bych si takový článek upřímně rád přečetl.

[vlastikroot]

U těch pkgbuildů jde hodně o AUR, to je repozitář s obrovským množstvím aplikací (nevyrovná se tomu žádná jiná distribuce) - zrovna ve formě pkgbuildů. Takže když člověk instaluje něco z AURu, tak se to vlastně kompiluje (ale nemusí to tak být, muže to být třeba jen rozbalení rpm a zabalení do arch balíku).

[otula]

Původní otulův výrok sugestivně naznačuje, že uživatel Archu běžně volá oba příkazy a to za sebou.

Byl to jen seznam 3 rozličných příkazů. Ono to není samozřejmě vidět, ale ta čárka mezi příkazy je psána proporcionálním fontem, kdežto příkazy proporcionálním (respektive ta čárka není mezi tagy <code>)

Tak obsahuje rc.conf také konfiguraci pacmana? Ano nebo ne? Původní otulův výrok by napovídal, že ano.

Neobsahuje. A vůbec nevím, z čeho by měl můj výrok napovídat, že to nějak souvisí. Uvedl jsem 3 zcela nesouvisející příklady toho, co se lépe dělá bez klikátek.

[kralyk z abclinuxu]

Makepkg, hmm, kompilace zdrojáků? Měl jsem za to, že je to primárně binární distribuce. Já rpmbuild znám, ale nevolám, nemám proč. Loni jsem pravda experimentálně připravoval nějaké balíčky, ale to je vyjímečný případ, stal se ze mě vývojář, ne "jen" uživatel.

makepkg nemusí znamenat kompilaci zdrojáků. Příkazem makepkg se sestavuje balíček podle definice v souboru PKGBUILD. To buďto znamená stažení binárky a sestavení do balíčku, nebo stažení zdrojáků a kompilaci, nebo svn/git/atd. chceckout a následné sestavení, těch druhů pkgbuildů je víc.

V Archu nejsi vývojář jen proto, že si semtam napíšeš nějakej ten PKGBUILD, právě proto je tam AUR, tedy Archlinux User Repository.

[kralyk z abclinuxu]

Jo a ještě poznámka: ta celá věc okolo makepkg je jaksi navíc, nadstandardně, platí jen pro AUR, ABS a vlastní balíčky.
Na běžné balíčky, které distribuce obsahuje, vůbec makepkg potřeba není, stahují se už sestavené - binární.

[Ladicek]

Spustím Kontrolní centrum -> Správa SW -> Update Systému -> potvrdím. 4x click proti 25 úderům do klávesnice. Pokrok ne?

Nejsem si úplně jistý, jestli to je pokrok, ale zpomalení určitě.

[otula]

4x click proti 25 úderům do klávesnice.

Jakých 25 úderů? Není jich třeba 1000, pokud bych zde vypsal větší seznam příkazů?

(v obou případech nepočítám zadání root hesla)

Já heslo nezadávám. Ty snad ano? (pokud bych heslo chtěl zadávat, nebudu si nastavovat pacman do sudoers)

> nebo konfiguraci /etc/rc.conf Kliknu přidat nový repozitář, přidat URL, a potvrdím. Repozitář už je nadefinovaný v meta souboru na té adrese. Nějaké speciální volby? Za předpokladu, že všechno jinak funguje, neměly by být potřeba.

Espinoso, můžeš mi vysvětlit, jak souvisí konfigurace /etc/rc.conf s tím, co jsi popsal? Jen zcela výjimečně bývám zde na ábíčku arogantní, ale teď zrovna mám chuť napsat něco v tom smyslu, že už ti z toho vnucování Mandrivy hrabe.

A to nemluvíme o situaci, kdy chci doinstalovat (update) specifický balíček, či dokonce skupinu. Bez GUI je to extrémní opruz, je najít ta přesná jména.

Fakt je to opruz? Možná používáš blbý balíčkovací systém

Představ si, že k pacmanu žádný GUI nepoužívám, nemám, nikdy jsem neměl, a přesto pomocí něj úplně v pohodě nainstaluji vše, co potřebuji, ačkoliv ne vždy znám přesné názvy balíčků. Nedokážu si představit, že bych musel pro instalaci někde klikat a byl bych zoufalý bez GUI. A to nejsem žádný maniak, kterému by pořád někde jel xterm. Jsem úplně normální uživatel.

[happy barney]

4 kliky / 1 prst = 4 avg
25 kláves / 10 prstov = 2.5 avg

pri konštantnej max rýchlosti pohybu prsta je rýchlejšie napísať 25 písmen (čakanie na vykonanie jednotlivých akcií nezarátané)

[otula]

Ono to především není 25 kláves, ale jeden klik na ikonu "konsole" a poté sudo pacman -Syu, což je 16 kláves, případně Ctrl+R p, což obvykle stačí, a to jsou 3 klávesy. Navíc to vypadá, že Espinosa patrně musí zadávat i heslo, takže kromě toho šíleného klikání zadá patrně více znaků, než kdybych celý ten příkaz psal ručně.

[kralyk z abclinuxu]

no tak já třeba zadávám heslo i po sudo.

No ale jinak souhlas, mě by na tom klikacím postupu především otravovalo, že musím přecházet od myši ke klávesnici a zpět - to zdržuje zdaleka nejvíc.

[otula]

Já mám v sudoers nastavených několik příkazů, které používám běžně, nebo je mám ve skriptech (třeba modprobe vboxdrv) a nechci k nim pořád cvakat dlouhé heslo. Jinak používám su.

[belisarivs]

Ty jedes na Archu, ne? Tak proc nemas vboxdrv v /etc/rc.conf nebo jaky je ten hlavni rc skript Archu?

[otula]

Protože ho používám tak málo, že mi nestojí za to, aby trčel pořád v paměti

[David Watzke]

Necelý 2 MB, vážně? Tohle by tě asi složilo

root@amd64 ~ # mount|grep /tmp/paludis
ram on /tmp/paludis type tmpfs (rw,uid=110,gid=1026)
root@amd64 ~ # du -sh /tmp/paludis/
444M    /tmp/paludis/

[otula]

Každá troška dobrá

[kralyk z abclinuxu]

paludis je nějaká náhrada emerge, jestli si vzpomínám...?

[David Watzke]

Alternativa v C++, ano... o to tu ani nejde, mám v RAM stromy s ebuildama

[=^..^= AmigaPower®]

...bla, bla, že musím přecházet od myši ke klávesnici a zpět

Nemusíš, můžeš mít na ploše pořát otevřenou virtuální

[happy barney]

aký klik? v KDE Ctrl-Alt-T (ak ma pamäť neklame) klik je predsa presun ruku, strašne pomalé ...

[otula]

Mně sice uvedená klávesová zkratka nefunguje, ale každopádně není problém si to na ni namapovat :)

[Espinosa]

4 kliky / 1 prst = 4 avg
25 kláves / 10 prstov = 2.5 avg

AVG? Average? Ale čeho? To by stálo za rozvedení. Ne každý čtenář abclinuxu je fyzik nebo biolog.

pri konštantnej max rýchlosti pohybu prsta je rýchlejšie napísať 25 písmen

Snad možná pro zdatnou sekretářku píšící všemi deseti ano. U sebe těžko, 4 prsty a to si fandím.

čakanie na vykonanie jednotlivých akcií nezarátané

Trefa do černého. Celá diskuse je silně akademická, protože zdaleka největší problém je čekání na stažení metadat z internetu, natažení metadat nainstalovaného WS do paměti, vyhodnocení. PM který nabere požadavky a pak spustí celou akci již plně automatizovaně by soutěž vyhrál. Ale chceme takový systém? Já si RÁD přečtu, co se bude instalovat a vyhrazuji si právo veta :)

[Espinosa]

> ...že už ti z toho vnucování Mandrivy hrabe.
Vnucování nejaké distribuce? Ale fuj, to si mě s někým plete. Nebo bych prosil o odkaz tu inkriminovanou větu. Porovnat dva balíčkové manažery, případně dva režimy práce s PM, podle určitého objektivního kritéria, není přeci vnucování daného PM nebo dokonce nějaké distribuce.

Mimochodem, preferuji stále spíš Synaptic a Apt, tak jak to má PCLinux. I To už jsem tu v diskuzích a svém blogu zmiňoval.

Vnucovat někomu nějakou distribuci?
Pokud jsem snad někde navrhl pro běžného uživatele Mandrivu nebo PCLinux, jako nejbližší jeho očekávání od systému, nebo prostě jako alternativu k diskutovanému tématu, pak ani to nelze za střízliva nazvat vnucování Mandrivy a už vůbec ne hrabe. To vidění do ruda možná stěžuje čtení textu a svádí k mylným interpretacím.

A nebo si mě opravdu s někým pletete.

Já prošel skoro všemi významnějšími distribucemi - Ubuntu, Suse, Madriva, Fedora, RedHat, PCLinux a některými deriváty - s žádným jsem se nerozešel ve zlém ale také ŽÁDNÝ nelze označit za vítěze.
Mám jednoduché kritérium kvality - zvládla by tento systém samostatně moje přítelkyně? Matka, otec, babička, kamarádi mimo komunitu zapálených linuxáků a IT profesionálů? Odpověď je zatím jednoznačné - NE. Takovou jsem zatím nepotkal. Jsem v určitém smyslu altruista, svůj systém hledám ne podle SEBE ale podle potřeb DRUHÝCH. Hezké ne?

> Fakt je to opruz? Možná používáš blbý balíčkovací systém

To není systémem. Pokud chcete provádět jemnější update, selektivní update jednotlivých balíčků, bez dobrého GUI je to opruz. Snad dobrá aplikace v ncurses by snad stačila, snad, ale jednou bych rád viděl i například screenshoty aplikací přímo v PM GUI. Já ty aplikace znám podle jména, vy také, ale nováčkům by to velmi usnadnilo život. A o i to mi jde.

U hromadného update - ale ten dělám jen zřídka - vyjde CLI a GUI postup zhruba na stejno. Proč nedělám často hromadný update? Mám v seznamu i testing repozitáře, ale odebírám nové verze selektivně. Hlavně u věcí jako xorg, jádro, a další low end věci platí, že pokud to funguje jak potřebuješ, tak do toho nešahej! Logicky, nemůže se to než zhoršit.

> Představ si, že k pacmanu žádný GUI nepoužívám,..

U uživatele otula mě to nepřekvapuje. Ani se nemusím dívat do vašeho profilu. Mnohaletý uživatel linuxu, 4+, IT profesionál, správce serveru, administrátor nadšenec hádám. U takových lidí se to předpokládá. Jistě pro vás není problém řešit v příkazové řádce cokoliv a jistě to i ve svém zaměstnání často děláte, či dokonce dělat musíte. To není zrovna profil typického uživatele IT.
Já stále věřím, že linux má potenciál na větší rozšíření. Já si vybral linux z principu, kvůli myšlence FOSS, a ne abych machroval, že JÁ něco umím použít tak nebo onak.

> Jsem úplně normální uživatel.

Že nejste blázen, o tom nepochybuji, ani na okamžik. Použijme raději termín "běžný" uživatel. O tom si dovolím pochybovat. Pochybuji o všech učastnících této diskuze, včetně sebe, že jsou běžnými uživateli IT. Všichni takto běžní uživatelé, pokud zhlédli jen část diskusí co tu vedeme a mají dost rozumu, od Linuxu včas prchli Chtějí se systémem pracovat, psát dokumenty, vést účetnictví, rýsovat, kreslit, dívat se na filmy, a ne hodiny diskutovat nad nuancemi jednotlivých PM.

[otula]

Určitě si tě nepletu a určitě jsi mi Mandrivu již vnucoval, ale ztrácet čas hledáním mi účelné nepřijde. Myslím, že to bylo v nějaké diskuzi, týkající se buď KDE4 nebo efektů à la compiz.

[Gilhad]

Všichni takto běžní uživatelé, pokud zhlédli jen část diskusí co tu vedeme a mají dost rozumu, od Linuxu včas prchli Chtějí se systémem pracovat, psát dokumenty, vést účetnictví, rýsovat, kreslit, dívat se na filmy, a ne hodiny diskutovat nad nuancemi jednotlivých PM.

V mem okoli to je prave naopak - jak matka, tak pritelkyne vyzaduji linux (a pouzivaji Gentoo), protoze chteji se systemem pouze pracovat - psat maily, prochazet web, divat se na filmy, vytvaret dokumenty - a nechteji porad resit nejake technicke problemy jako viry, zpomalovani, reinstalace ...

Takze jejich volba byla celkem jednoducha:

1. umi to delat to co potrebuju? (windows ano, linux ano)
2. budou s tim podivne problemy pri pouzivani? (Windows ano, Linux ne)
3. bude se to muset porad nejak nastavovat? (Windows ano, Linux ne)

Vzhledem k tomu, ze si system samy neinstaluji, tak je problemy s instalaci nezajimaji. Pokud by zvolily Windows, tak podporu budou delat brachove a otec, pokud Linux, tak ji budu delat ja. Brachove jsou vecne nekde pryc a otec ma s Windows stale nejake potize. Ja jsem sice taky vecne nekde v haji, ale Linux si chvalim. Zkusenost jim ukazala, ze pokud mely Windows, furt se nekde neco podivne kazilo a muselo se to nejak opravovat. Kdyz mely Linux, nekazilo se nic a upravy na pocitaci se delaly jednou za uhersky rok. Takze volba byla jasna - Linux rules :)

Stejne tak volba distribuce - "dej tam co se ti nejvic libi, stejne se o to budes starat ty, ja tomu nerozumim" - dobre pravidlo - takze Gentoo :)

Na web se chodi prez lisku, maily se stahujou prez obalku, co je pod kapotou je nezajima, hlavne, ze to chodi samo, porad a nejsou s tim problemy.

[Nicky726]

25 úderů na klávesnici? Zmáčknu p, pak šipku nahoru, pak enter. To jsou tři.

Když chci nainstalovat skupinu kde-l10n, napíšu pacman -S kde-l10n.

Když chci nainstalovat amarok a nevím, zda tak jmenuje i balíček, udělám: pacman -S ama pak TAB a dopíšu rok.

A když už jó nevím, tak pacman -Ss music player, prohlídnu přehledný barevný výpis a vyberu co chci.

A navíc se vsadím, že výrazně rychleji píšu než klikám.

[Josef Kufner]

Hmm... počítáte do toho počtu úderů i hledání názvu příkazu v dokumentaci, protože si to od loňského upgrade nepamatuju?

[Nicky726]

Nepočítám, osobně používám pacman -Syu většinou jednou denně.

[otula]

Dělat upgrade Archu jednou ročně by bylo docela harakiri

[kralyk z abclinuxu]

Arch má vykutálené aktualizace (rolling updates)...

[hajoucha]

na blbou otázku blbá odpověď: "ano".

[|🇵🇸]

Dá (ukázkou je má mamka a babička -- obě na Debianu mnou nastaveném/spravovaném).

Občas je, pravda, efektivnější pustit shell (dávkové editace fotografií, synchronizace PDA,...), navíc když se něco posere, je ta _možnost_ skvělá.

[trekker.dk]

Dá (ukázkou je má mamka a babička -- obě na Debianu mnou nastaveném/spravovaném).

Takže nedá. Na tom systému zjevně někdo příkazovou řádku používáš.

[|🇵🇸]

Ta druhá věta moc nedává smysl. Češtinsky. Ty být cizinec? ~_^

Příkazový řádek jsem tam použil tak při instalaci... Jenže se nějak moc nepředpokládá (podle mého chápání kontextu), že dotyčná osoba si bude instalovat/spravovat/... operační systém, he? Případně je tu Ubuntu a tam se lama (OK, lama si nerozdělí oddíly na disku...) fakt bez příkazového řádku obejde, pokud nemá "obskurní" hardware nebo poněkud zvláštnější potřeby.

[trekker.dk]

Ta druhá věta moc nedává smysl.

Jednoduchá zkratka pro "někdo tu příkazovou řádku používá a sice ty."

[Daniel Kvasnička ml.]

Občas je, pravda, efektivnější pustit shell (dávkové editace fotografií, synchronizace PDA,...)

At o tom premyslim jak chci, pripadne mi delat tyhle cinnosti pres shell ujete. Ovsem pokud nejsou prislusne GUI nastroje jeste ujetejsi. (zmenit hromadne treba velikost fotek? oznacim je ve spravci fotografii, vyvolam prislusny dialog, vepisu co je potreba a potvrdim. sync? nechapu, to jako pripojis PDA a pak musis neco delat, aby se zapocala synchronizace?)

[|🇵🇸]

Zdá se mi to pohodlnější. Prostě raději ImageMagick, pilot-link, wvdial než klikátka -- zdá se mi to výrazně pohodlnější, příjemnější. Ale já jsem exot... ^_^

[Espinosa]

Exot za používání CLI proti GUI? Na tomto serveru? To asi navštěvujeme úplně jiné diskuse.
Kdepak větší exot jsem já :)
za to že propaguji obecně linuxová GUI.
Při nevalném stavu řady GUI a jejich větší roztříštěnosti a nedospělosti oproti CLI na mém postoji něco minimálně podivínského je.
Jenže když GUI nebude nikdo používat, tak se nezlepší. Prostě jsem se obětoval pro linux

[Jirka]

zmenit hromadne treba velikost fotek? oznacim je ve spravci fotografii, vyvolam prislusny dialog, vepisu co je potreba a potvrdim

Podle http://www.latrine.cz/ochutnavka-jablka/ by to mělo být spíš nějak takto:

zmenit hromadne treba velikost fotek? oznacim je ve spravci fotografii, vyvolam prislusny dialog, 10 minut za staleho kleni vepisuji co je potreba, potvrdim a pokud se to spusti jsem za vodou, jinak si prozenu kulku hlavou

[Dalibor Smolík]

Hromadně změnit velikost fotek ..třeba takhle:

for file in *.jpg;
 do convert "$file"  -filter Cubic -resize 420x420 "$file";

 done

[Petr Bravenec]

Výpis ze serveru:

find . -iname '*.jpg' | wc --lines
31040
find . -type d | wc --lines
13924

Většina fotek v maximálním rozlišení, protože lidi, co si fotografují svoji práci, přece musejí využívat foťák naplno, vždyť přeci k čemu by jim byl takový drahý foťák, když by pak museli ukládat v 800x600.

Takže klasický dotaz: "Můžu vám na disku zmenšit ty fotky? Máte jich tam 100GB." A klasická odpověď: "Jistě, můžeš. Ale nezapomeň, že některé už jsi zmenšoval a že na fotky z posledního čtvrt roku nám nesmíš ani sáhnout."

Používat na zmenšování fotek jakkoli sofistikovaný GUI nástroj mi přijde jako absolutní úchylnost. Vím já, jak dlouho bude trvá zmenšení 30 tisíc fotek a jestli to stihne počítač do večera a jestli vůbec do večera stihnu projít téměř 14 tisíc adresářů a označit ve správci fotografií ty, které jsou příliš veliké a starší než 3 měsíce?!

[filo]

Můžu poprosit o slovní okomentování příkazů výše ? Předpokládám, že se vztahují k "Ale nezapomeň, že některé už jsi zmenšoval a že na fotky z posledního čtvrt roku nám nesmíš ani sáhnout."

[Petr Bravenec]

V prvním případě to je výpis s počtem JPG souborů, ve druhém případě počet adresářů. Stačí to takto?

[filo]

Aha, už chápu, nicméně ještě hledám, kde je to omezení na toho čtvrt roku ...

[Petr Bravenec]

No to tam není. To by bylo potřeba udělat nějak jinak, například:

find . -iname '*.jpg' -ctime +90 -size +2M | while read i
 do djpeg "$i" | 
   pnmscale -xy 800 600 |
   cjpeg -optimize -progressive > x
 mv x "$i"
 done

Vytáhnul jsem to z paměti, takže tam bude spousta chyb. V praxi mám lidi, kterým zmenšuji obrázky poměrně často, takže příslušné příkazy pouze vytáhnu z historie povelové řádky, kdopak by se s tím psal...

[filo]

Super, stačí, děkuju.

[Espinosa]

Myslím že Phatch by to měl popsaný úkol zvládnout. http://en.wikipedia.org/wiki/Phatch. GUI je dostačující.

Také nový Digikam má batch frontu, mocný filtr a to vše v pěkném GUI. Ale tuto feature ještě nezkoušel.

[DanBlack]

Jsou dva způsoby řešení problémů...

• "vokení" - hodinu klikáte než záležitost vyřešíte
• "řádkový" - hodinu hledáte příkaz a syntaxi, pak 10 sekund řešíte záležitost
• ...záleží co komu vyhovuje, já kombinuju oba přístupy

Hlavně ta aura "kouzelníka" když sednete k PC s černou obrazovkou, něco napíšete a ono to funguje!

[decumanus]

+1

[Ondrej]

Ono zalezi co znamena pouzivat. Nasazoval jsem linux (debian) na pocitac pro sekrearku, tady openoffice, thunderbird, firefox. Se skinem ala winXP a dobre nastavenejma aplikacema vubec konzoli nebylo potreba a dana uzivatelka ani nemela moc moznosti jak ji spustit. Ale na druhou stranu je pravda, ze vsechno, co jen trochu slo (aktualizace systemu apod.) bylo nastaveny na "provadej se automaticky a nikdy se na nic neptej", takze nad samotnym systemem byla hodne omezena kontrola.

Sam, ac mam na pocitaci tu udajne nevic user-friendly distribuci, bez konzole fungovat nemuzu. Ona je proste rychlejsi a efektivnejsi

[otula]

Hm, hm, hm… Někteří lidé mají fakt hodně divné otázky. Dá se lyžovat na 3metrové sjezdovce? Ano, dá

[Aleš Kapica]

Odpověď: Ano, jsou-li lyže alespoň o milimetr kratší..

[otula]

Nemusejí být. Nahoře a dole bývá ještě rovinka Ale každopádně je to stejně užitečná sjezdovka, jako linux bez příkazové řádky. Bohatě stačí na vyřádění pro malé děti. :-P

[kralyk z abclinuxu]

Na správné "kratší sjzedovce" se obvykle užije mnohem, mnohem víc srandy než na konvenční dlouhé sjezdovce, a vyžaduje to taky maličko více schopností...
Dlouhá sjezdovka je pro lidi, co si honěj ego na kilometrech projetých závratnou rychlostí carvingovým obloukem o 5,4% lepším, než jaký dovede vykroužit Franta vodvedle

[Grunt]

Dlouhá sjezdovka je pro lidi, co si honěj ego na kilometrech projetých závratnou rychlostí carvingovým obloukem o 5,4% lepším, než jaký dovede vykroužit Franta vodvedle

Takovým lidem bych doporučil aspoň jednou v životě zkusit freeride.

[|🇵🇸]

Váženému panstvu bych si dovolil oponovat s race carvingem, tedy se záležitostí relativně rychlou, velice technickou, ovšem také oproti předchozím také docela bezpečnou.

[Grunt]

První věc na kterou si vzpomenu při vyslovení těchto slov jsou závodníci, kteří si to tak frčí po hraně obrovskou rychlostí, ujede jim lyže, pakrát se prdelí odrazí od země jako placatý kámen hozeny do vody a pak to obrovskou rychlostí zakončí v mantinelu. V tom lepším případě se zabijou.

[|🇵🇸]

Mohl bych ti taky vrátit ten freeride. A to dost drsně. ~_^

Jenže k race carvingu patří i slalomcarving. ^_^ Jinak, pokud se při stylu á la obřák díváš kolem sebe (a nesnažíš se jet takhle na neupraveném svahu), je to _velice_ bezpečné (samozřejmě kategorií samou pro sebe jsou metrákoví chlapi valící si to takhle na krátké, neupravené sjezdovce, navíc když ignorují okolí).

[Grunt]

samozřejmě kategorií samou pro sebe jsou metrákoví chlapi valící si to takhle na krátké, neupravené sjezdovce, navíc když ignorují okolí

No, asi tak. Na sjezdovce která připomíná Šalinu v dopravní špičce bych se ani jinak než rovnou dolů za nosem neodvážil. Ve stylu ze strany na stranu máš asi 90% šanci, že to do tebe napálí nějaký debil (a 5% šanci, že to do tebe napálí nějaký debil s poruchou osobnosti jako já).

[|🇵🇸]

Horší jsou dva carveři vedle sebe, navíc když o sobě neví...

Slalom vládne. Ale obřáček si taky občas dám... tak dvakrát ročně v Alpách, na prázdné, odlehlé, špicově upravené sjezdovce.

[kralyk z abclinuxu]

Nepochopim ani jedno, ani druhý ani třetí A "špicově upravený" sjezdovky už vůbec. Ale nebudu kritizovat samozřejmě... každýmu vyhovuje něco jinýho...

Z mý zkušenosti: Kdo pozná krásu jízdy v pořádné duchně prašánku, tomu sjezdovka už nic neříká.
To samý platí pro let z nějakého toho středního/většího kickeru. A třeba pozádu
Úplně největší slast je ale backcountry, tedy jakýsi mix freeride a freestyle... což se bohužel podaří jen někdy.

Samozřejmě to ale chce pořádný lyže, tedy twin-tip (špička na obou stranách) s rádiusem zaostřeným na nekonečno (nebo alespoň nad 20 metrů) a šířkou alespoň 90mm

[Grunt]

Z mý zkušenosti: Kdo pozná krásu jízdy v pořádné duchně prašánku, tomu sjezdovka už nic neříká.

Jen aby bylo jasno: Co je to Freeride netuším, ten pojem jsem si jen tak v rychlosti vymyslel v hlavě, protože mi přišel nejblíže tomu co jsem v tu chvíli měl na mysli a to co jsem měl na mysli bylo přesně toto. Není nad to se na ten kopeček vyškrábat po vlastních a pak se pěkně pomalu projet přírodou. Co ten pojem ve skutečnosti znamená nemám nejmenší ponětí.

[kralyk z abclinuxu]

No ona ani žádná jednotná definice není a myslím, že je to tak dobře. Tedy každý to vidí maličko jinak.
Obecně to ale znamená lyžovačka v přírodě. Pod tím někdo vidí to, že vezme lyže nazáda, vyškrábe se tajhle na Kraličák a užije si prašánku.
Někdo zase to, že zavolá sponozorovi, najme helikoptéru a páchá brutální skoky ve strmejch Alpách nebo rovnou na Aljašce.
Ale pokud řekneme, že freeride = lyže [nebo prkno] + příroda + prašan, určitě nic nezkazíme...

[Grunt]

lyže + příroda + prašan

A přesně to jsem myslel. Ještě by bylo zajímavé to zkombinovat s nějakou zkrácenou verzí běžek.

[kralyk z abclinuxu]

Jo jo... jsem uvažoval že bych provedl nějakej upgrade vázání tak aby se dalo na lyžích "běžkovat".
Já teda vím, že existujou profesionální vázání s touhle funkcí, ale afaik jsou pekelně drahý (něco jako 15kKč), takže to není jaksi ono.
Další možnost by byla splašit nějaký starý dětský běžky, přistřihnout je a při sjezdu je narvat do báglu, to by asi taky šlo...

[Grunt]

Myslel jsem běžky na záda (proto to zkrácení a nebo aspoň nějaké skládací, protože jsou většinou větší než já). Ono by se to v těch lyžích dost blbě šlapalo (i v tratích i mimo ně). A místo běžných lyží se dají použít nějaké blejdy (s výhodou obou stran). Jen ještě nemám dořešené lyžáky. Existuje nějaká odlehčená verze tak jako pro snowboardy? O tom, že by existovalo něco jako běžko-lyže nic nevím.

[|🇵🇸]

S tátou máme uřízlé staré lyže a lezeme s nimi na kopce v Beskydech, načež je sjíždíme... Nejde to ale vždycky a ani lyžařsky to není velký požitek.

Ale to na Kraličáku nebo v Krkonoších/Jizerkách/Tatrách/... je kvůli klečím pěkná prasárna, za kterou by provozovatelé téhle zábavy zasloužili v nejlepším případě nakopat.

Freeride mně fakt moc nebere, většinou hlavně proto, že minu prašan... Ale i tak mně baví víc normální slalom, je to takové... jiné. Ono je totiž skloubit rychlost s absolutně přesnou technikou a to je docela výzva.

[kralyk z abclinuxu]

Ale to na Kraličáku nebo v Krkonoších/Jizerkách/Tatrách/... je kvůli klečím pěkná prasárna, za kterou by provozovatelé téhle zábavy zasloužili v nejlepším případě nakopat.

Přes kleč jezdí jen hovada...

[kralyk z abclinuxu]

O odlehčený verzi lyžáků jsem fakt zatím neslyšel, řek bych, že asi nic takovýho není. Na lyžích to totiž je narozdíl od prkna bezpečnostní riziko.
Jediný, co jsem v týhle oblasti viděl, jsou jakýsi extra-pružný freestyle boty (mohl bych asi vyhledat dyžtak), ale je otázka, jak moc by s nima šlo sjezdovat. A tak měkký jako boty na prkno stejně nebyly.

Ty skládací bežky jsou docela dobrej nápad. V místě, kde by se skládaly, by ten zub byl orientovanej tak, že by to byl vlastně takovej stoupák, to by bylo celkem fajn. No a lyže bych si prostě při vejšlapu dal na záda jako dycky.
Takže pak už akorát ty boty, no. Buď by se muselo nějak upravit vázání na běžkách, aby bylo kompatibilní s lyžákama, nebo by musel člověk prsotě mít dvoje boty a přezouvat, což ale není tak úplně pohodlný.

[Grunt]

Takže pak už akorát ty boty, no. Buď by se muselo nějak upravit vázání na běžkách, aby bylo kompatibilní s lyžákama, nebo by musel člověk prsotě mít dvoje boty a přezouvat, což ale není tak úplně pohodlný.

S těma by neměl být problém. Jsou to obyčejné boty s upravenou špičkou. No s lyžákama by to byl (a v současné době asi docela neřešitelný) problém.

[kralyk z abclinuxu]

ještě mě napadla jedna věc; vyrobit nějakou takovou redukci, která by se dala zacvaknout do vázání na lyžích a na tu pak přidělat vázání běžkový. Takže člověk by nepotřeboval běžky, stačily by lyže, z kterých by tímhle vznikly takový skialpy (dalo by se na nich běžkovat). No na kopci by člověk prostě vyndal redukci a změnil na normální sjezdový boty a bylo by.
Ta redukce by šla vyrobit třeba seříznutím starý lyžařský boty, případně nějak jinak.

No jednu z těhle věcí letos určitě zkusím realizovat, kdyžtak bych napsal do blogísku

[Aleš Kapica]

Nevymýšlej kolo a koukni se, jestli se nedá někde sehnat kopie Bilgeriho vázání.

[Grunt]

A to existuje? Úzké a dlouhé sjezdovky? Myslím si, že běžky se budou lišit od klasických sjezdových lyží v mnohém. A otázka je nakolik dobře by se v takových lyžích běžkovalo a jestli by se dalo běžkovat v běžeckých tratích. A asi by to bylo i pěkně nebezpečné. IMHO je varianta s blejdama na zádech mnohem lepší. Ještě si na ty záda přidat tenisové rakety a člověk se může vydat dobývat jižní pól. Tam by měl jistotu, že krom nějakého stáda tučňáků za celý den nepotká živáčka.

No jednu z těhle věcí letos určitě zkusím realizovat, kdyžtak bych napsal do blogísku

Ježiš, to není nutné. Stejně se k realizaci něčeho takového za celý život nedostanu a pokud nějakým nedopatřením ano, tak tak min. za 10 let.

[Grunt]

A hele. Ono fakt cosi takového existuje. Tak o tom jsem neměl do dnešního dne nejmenší ponětí.

[David Jaša]

Právě jsem ti chtěl napsat něco o existenci skialpinistických vázání a bot.

[kralyk z abclinuxu]

Jo no, to jsou skialpy. Na běžkování to není taková pohodička co na běžkách, ale to ani není účelem, účelem je jen vystoupat na kopec a to se celkem dá. Většinou se to takhle používá v kombinaci se "stoupacími pásy", které se přichytěj ze spoda na sklunici, což na fotce není vidět, ale na 90% je maj.

Posledně, když jsem koukal na komerční produkty v týhle oblasti, byly dost drahý, asi 15kKč / vázání.
Ale teď koukám, že se zřejmě situace zlepšila, ale stále je to hodně peněz. No pokud by chtěl člověk ušetřit, nejspíš by se stejně dobře dalo použít i vázání na telemark.
Jo a ty stoupací pásy maj taky.
Když ale koukám na ty ceny, stejně budu asi radši vynalézat kolo

[|🇵🇸]

A co obyčejné (historické) papučové vázání?

[kralyk z abclinuxu]

To je nebezpečný (nebezpečnější), teda myslím při sjezdu, při vejšlapu to je +- jedno...

[otula]

Tož to máš pravdu, ale na 3 metrech i té srandy člověk moc neužije, pokud se mu zrovna nepodaří spadnout tak blbě, aby si při tom zlomil lyži, nohu a vypíchnul oko

[otula]

's/i té/si té/g'

[LuFa]

Ano, Linux (např. Ubuntu, Mandriva) se dá bez problémů používat bez příkazové řádky. Ze svého okolí mohu uvést několik uživatelů, kteří tyto distribuce používají a o příkazové řádce nemají ani páru.

[Ladicek]

Dobrovolně se přiznávám, že nevím, jak bych odpověděl. Příkazovou řádku jsem používal i na Windows

[David Ježek]

někteří z nás i v MS-DOSu.

[Ladicek]

Tak ten už jsem vytěsnil z paměti. Oproti tomu zlatá Windows 3.1

[vlastikroot]

Nejlepší byl stejně DOS's HELL.

[vencour]

Ndos nebo 4dos ... ansiplus.sys ... krásné časy

[Kvakor]

Nebo dokonce v CPM-M ... (bootovaném z 8" diskety). A což teprve basicovký prompt na osmibiťácích

[Grunt]

Když já chtěl používat svůj první počítač, tak jsem se musel naučit programovat.

[____]

"Příkazová řádka" (terminál) je jeden z důvodů, proč mám vůbec *nixy rád.

[Petr Tomášek]

Probůh, k čemu takovou volovinu!????

[pushkin]

Pokud člověk nechce dělat nějaké extra vylomeniny, tak ano. Nicméně v případě, že se objeví nějaký problém, pak nelze než prohlásit že příkazová řádka rulezzz!

[stativ]

Jasně že jo, ale kdo by to dělal?

[=^..^= AmigaPower®]

kdo by to dělal?

amigapower

[hikikomori82]

Prichadzas tak ale o skvely program /bin/cat

[AsciiWolf]

A cat is fine too?

[melkors]

/bin/cat /dev/mouse

Vyzkousej

[Kvakor]

Ještě lepší je toto:

$ cat /dev/mouse > /dev/watchdog

I když to vypadá jako pokus o použití co nejvíce zviřátek, je možné použít tento příkaz jako "myš mrtvého muže" (obdoba tlačítka/páky mrtvého muže), který systém vypne/restartuje po té, co delší dobu nepohnete myší

[wifinista]

Možná že by to i šlo, ale potom nevím, proč mých 10 virtuálních ploch je oseto terminály

[=^..^= AmigaPower®]

Ego?

[Robo]

odpoved je ano; ehm teda az dovtedy, kym sa neobjavi nejaky problem

[jiřík]

Jistěže ano. A dá se i spravovat, jen je to přes Konzoli snažší.

Typicky používám příkazový řádek na resize velkého množství fotek (přijde požadavek od klienta na vytvoření nové podstránky s galerií a k tomu 50 velkých fotek, tak upravím pětiřádkový skript na správné rozměry, spustím, upravím velikost na náhledy, spustím a za pár vteřin hotovo. Rychlejší než pouštět Digikam a podobné velké nástroje.

Ještě efektivnější by to bylo v případně nutnosti udělat výřez z velkého počtu fotek.

[Kurník]

Například Mandriva se dala používat bez příkazové řádky. Od verze 2010 flashku jde zapojit pouze s ní. Tak mám na monitoru napsanej tahák:

Zelená flaška:

mount -t vfat /dev/sde1 /mnt/windows/ -o gid=500,uid=500,rw,umask=000,users,iocharset=utf8,dev

Černá flaška:

mount -t vfat /dev/sdd1 /mnt/windows/ -o gid=500,uid=500,rw,umask=000,users,iocharset=utf8,dev

Odpojení:

umount /mnt/windows

Manželka to nezvládne, tak musím text opsat a flašku připojit (odpojit) sám.

[xm]

Ale no tak, to snad nemyslíte vážně... Mandrivu sice neznám, ale auto mounting přes HAL + automounter z KDE, GNOME či třeba na desktopovém prostředí nezávislý ivman je naprosto primitivní věc. Není problém najít v čem je problém (nicméně osobně jsem to nikdy nepotřeboval, vždy mi to fungovalo bez zásahů). Pokud byste chtěl, dá se udělat i automounting čistě přes UDEV.

[JS]

A proc si neudelas zkratku na desktopu, ktera pusti tenhle prikaz?

[Espinosa]

Protože to je bug systému a jako takový se řeší v bugzille a ne obezličkama na desktopu.

[Espinosa]

Nejste sám. https://qa.mandriva.com/show_bug.cgi?id=55717 Je to můj bugreport. Prosím o podporu!

[xm]

Podle toho bugreportu jde jen o problém v konfiguraci při přechodu na vyšší verzi KDE. Stačí např. smazat ~/.kde a je to vyřešeno (nebo lépe jen najít příslušný konfigurák který to způsobuje a upravit/smazat jen ten). Nechápu tedy proč dotyčný používá nějaké ubastlené skripty když skutečné řešení je tak primitivní.

[xm]

Teda vlastně on na to ani skripty nemá, on to ručně opisuje z "taháku" Bože muj...

[Espinosa]

On jen smazat ~/.kde není JENOM smazat. Mám tam hodně voleb, o které nechci přijít, a co hůř, řada aplikací si tam ukládá data. Musel bych nejdříve celé .kde opatrně přebrat, zazálohovat. Zdá se to být bug především KDE, nikoliv Mandrivy. Asi by to chtělo bug přesunout do KDE bugzilly.

[Kvakor]

Já HAL ani jiné automountery nepoužívám a mountuju flashky a spol. ručně přes pmount, ale takový blázen, abych pokaždé opisoval něco podobného, v žédném případě nejsem. Na to mám hotové vlastní skritpy, které to udělají za mně (klikači si je mohou hodit na desktop jako ikonky).

[mimi.vx]

a pmount je frontend pro co? pro hal:)

[Espinosa]

Mám za to že pmount je volitelný *backend* pro HAL.

[Kvakor]

pmount je SUID wrapper pro mount, který umožňuje mountovat cokoliv, co má odpovídající adresář v /media, i bez nutnosti mít záznam v /etc/fstab a použivání sudo či spouštění pod rootem.

[Espinosa]

Teoreticky ano. Záleží, jak si definujeme slovo "používat", co všechno zahrnujeme pod "normální použití".

Pokud nejste příliš nároční, nevyžadujete složitější síťovou konfiguraci, nevadí vám že volby jsou roztroušené v několika aplikacích (KDE system settings versus Yast/DrakConf/..) a vy víte kde a co to hledat, vaše distribuce vás zásobuje dostatečně aktualizacemi a nejste nucen nic komplikovat, aplikace, co používáte fungují, jádro funguje, moduly se zavádějí, HW se rozpozná, atd atd.. těch předpokladů je dost.

V praxi chtě nechtě na CLI musíte šáhnout, tu spustit dmesg, tu restartovat démona a sledovat výstup, spustit aplikaci a sledovat výstup, udělat mini skript "obezličku" než než někdo vyřeší bug a nová verze se objeví v repozitáři, že některé GUI je tak mizerné, že to raději vzdáte (například zmiňovaný restart démona) atd..

[Martin Doucha]

Nemohu odpovědět v anketě, protože mi tam chybí možnost "Proboha proč?!"

[kralyk z abclinuxu]

No nejvíc user-friendly a hlavně GUI-friendly je asi Ubuntu,
ale když člověk koukne po internetu, jak se v Ubuntu řeší problémy, tak zjistí,
že 99% řešení problémů začíná nějak takhle:
1) click on applications > system > console (nebo kde to v gnome je)
2) write "sudo ..." ...atd.

Takže odpověď je ano, pokud máte Ubuntu a naprotsto bezproblémový hardware.
Takže prakticky ne.

Ovšem jako uživatel Archlinuxu můžu říct, že console je mocný nástroj

[l4m4]

Samozřejmě, že dá. Používat příkazovou řádku na TomTomu by bylo dost kontraproduktivní -- ruce potřebuješ na řízení auta.

[Andrej]

Podle toho, co se skrývá pod slovem Linux.

• Orthodoxně-kernelový pohled: Ne, Linux se nedá používat! Ani s příkazovou řádkou, ani bez ní. Linux se nepoužívá. Linux nekomunikuje s uživatelem. Z pohledu Linuxu uživatel neexistuje. Existují pouze zařízení, která vytvářejí přerušení. Jestli je prapůvodním zdrojem těch přerušení síťový kabel, mikrovlny (WiFi) nebo lidská ruka, je Linuxu úplně jedno.
• Umírněně-shellový pohled: Možná ano, ale asi to není výhodné. Shell je pořád ještě základem a nedílnou součástí každého UNIXu. Při jeho dobrém zvládnutí je v mnoha situacích bezkonkurenčně nejefektivnějším prostředkem pro ovládání systému. Zkuste si v [ Dolphinu | Krusaderu | <souborovém manažeru XYZ> ] zařídit nějaké hromadné přejmenování či editaci stovek MB souborů v obrovské adresářové struktuře. Příkazová řádka má prostě něco do sebe.
• Orthodoxně-grafický pohled: No jasně, podstatná je myš, na klávesnici sáhnu jednou týdně. Každá distribuce, která má pěkný grafický instalátor a rozumně nastavený X-server (tedy v podstatě každá distribuce, která stojí za řeč) se dá používat zcela bez příkazové řádky.

Stojí za povšimnutí, že shell poslední dobou přichází opět do módy. Vzpomínáte si ještě na MacOS před verzí X? Tam žádný terminál nebyl. A žádný znamená opravdu žádný. Neexistoval shell, něco jako standardní vstup nebo výstup tam taktéž nebylo. Dnešní MacOS X je UNIX se vším všudy a shell už nikdo nezatracuje. U Microsoftu shell dlouhou dobu živořil na okraji zájmu a kromě několika utilit pro konfiguraci sítě do něj sahal málokdo. To je ale taktéž minulost. Dnes existuje PowerShell, který dobře ví, co je to ls.

Systémy založené na Linuxu lze používat bez příkazové řádky. Podobně jako lze používat v létě auto bez klimatizace. Spousta lidí si myslí, že příkazová řádka je jakýsi problém. Nechápou, že jde o velké plus.

[Aleš Kapica]

Nejlepší příspěvek v této plkárně.

[vogo]

+1

já jsem bez shellu jako bez ruky, ale pokud chce někdo cvičit klikání, tak mu to neberu, já se raději procvičím ve čtení a psaní :)

[Nicky726]

+1

[Espinosa]

Při jeho dobrém zvládnutí je v mnoha situacích bezkonkurenčně nejefektivnějším prostředkem pro ovládání systému. Zkuste si v [ Dolphinu | Krusaderu |..] zařídit nějaké hromadné přejmenování či editaci stovek MB souborů v obrovské adresářové struktuře. Příkazová řádka má prostě něco do sebe.

A KRename jste zkoušel? Mělo by zvládat všechna alespoň trochu běžná přejmenování, batchově s pěkným GUI a pokud mě paměť neklame tak zvládá adresáře rekursivně a velikost zpracovávaných dat mu také nevadí. KRename lze považovat za volně integrované s Dolphinem a Krusaderem.

Hlavně, umí to ukázat výsledek operace! Dry mode. To než naprogramujete a odladíte bash skript, pokud nejste zdatný bash programátor, tak to trvá a vystavujete se nebezpečí, že si smažete všechna důležitá data. A řešíte ve skriptech také symbolické linky? Potenciální zacyklení? Konflikt při přejmenovávání?

Já mám stále větší podezření, že velkým problémem linuxového GUI je, že ho sami linuxáci neznají :(