Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
V květnu jsem si udělal výlet, do tehdy nového, Ubuntu 11.4. Mělo to být jen na zkoušku, protože mě deprimoval stav toho, čemu se říká „Desktopové prostředí“. V té době byl v Arch Linuxu přesunut strašák v podobě Gnome 3 z repositářů [testing] do [extra], což moc extra nebylo, protože mi to rozhodilo celé nastavení Xfce koexistující s aplikacemi ze starého dobrého Gnome 2.
Ubuntu proti tomu polo-funkčnímu mixu aplikací, která každá vypadala jinak, vykazovalo konzistentní vzhled, šetřilo místem a působilo přeci jen trochu moderněji než Xfce-look ala Windows 95. Po Instalaci všechno fungovalo tak nějak samo, sice jsem musel tu a tam něco přiohnout, aby to šlo podle mých představ, ale výsledek byl uspokojivý. Žádná aktualizace nerozbila systém, zdálo se to prostě jako __easy_to_use_system__. Na Unity jsem si musel chvilku zvykat, ale bylo mi sympatičtější, než Gnome-shell - neplýtvalo místem a ovládací prvky nevypadaly giganticky.
Jediné, co mi trochu vadilo proti původní kombinaci Arch/Xfce byla místy pomalá odezva systému, ale na to se dalo zvyknout, člověk si zvykne na všechno. Přes léto jsem pořád někde lítal a místo notebooku používal chytrofón, takže milé Ubuntu mi bylo ukradené, čas od času jsem ho nastartoval, když bylo třeba prohlédnout fotky, nebo napsat delší email, na to by mi vlastně stačil i ten Arch s Xfce. Jak se kazilo počasí a zbývalo více času na brouzdání po Internetu, koukání na filmy, různé experimenty s programováním pro Android a podobné legrácky, Ubuntu a Unity začalo mírně vrzat, některé balíčky byly v oficiálních reposiářích buď v obsolete verzi, nebo tam nebyly vůbec, Unity mělo tu nepostradatelnou vlastnost, že padlo, když se to nejméně hodilo. Čím dál častěji jsem startoval virtuální stroj s Archem, abych zjistil jak na tom je funkčnost Xfce, Gnome a dokonce i KDE :). Poslední hřebíček do rakve Ubuntu byl pohled na verzi 11.10 měsíc před vydáním. Po upgradu ve virtuálním stroji mě uvítal nestabilní moloch, který bych netipoval ani na alfa verzi. Nehledě na takové radosti, jako zakázání repositářů třetích stran a rozhození spousty závislostí mezi balíčky. Zlatý rolling-release.
Okamžitě jsem obnovil zálohu Archu, provedl aktualizaci a těšil se z poměrně velkého postupu ve stabilitě Gnómích komponent prožraných v tom mém mixu. Hlavně to nepadalo na každém kroku a rychlost byla ucházející. Dalo se to srovnat s během Fujtajbl Windows Vista co jsem měl v práci, které se z neznámého důvodu za plus mínus týden odebraly do věčných lovišť :D. Takže jsem nafasoval nový naleštěný stroj s SSD diskem a Fujtajbl Windows 7 a takový fičák jsem nečekal. Pokaždé, když jsem přišel domů ke svému notebooku tak i s poměrně lehkým Xfce bylo spuštění skoro čehokoli ukrutné čekání.
O tom jak dopadl stále neutěšený stav Xfce desktopu na notebooku někdy příště... (nebojte se, dopadne to dobře)
Tiskni
Sdílej:
Zvažuji, že si SSD pořídím i do notebooku.
když máš hddcady z ebay tak jo :) místo dvdrw mechaniky
SSD budou jistě skvělé, až budou existovat. Škoda, že zatím nic takového na trhu není.
Ta ubohá flashka vhodná pro 5 přepsání a dost, která se dnes prodává pod označením SSD, nestojí ani za úvahu, natož za cokoliv dalšího. Prvotní nadšení z rychlosti takového zařízení (po prvním zápisu) většinou vystřídá vystřízlivění do tvrdé reality, ale o tom už píše málokdo. Proč? Protože dal spoustu prachů za podvod jménem SSD a ještě o tom halasně napsal oslavný blogpost... A pak by měl přiznat, jak se nechal napálit?
Kdepak! Zkrátka jen mlčí a čeká na okamžik, kdy postupné zpomalování přejde do stavu, ve kterém se některé bloky čtou marně celé minuty.
Celý SSD podvod je založený na chatrných wear-leveling algorithmech, které více či méně dovedně (spíš méně a někdy v závislosti na zaplnění) skrývají prostý fakt, že celá současná technologie nepohyblivých disků je zoufale poruchová. Jen ať si někdo zkusí vzít například 64 GB SSD a stokrát ho celé přepsat náhodnými daty. To nepůjde, protože někde u dvacátého přepisu celá věc totálně selže. (Přitom u nějakého normálního 2 TB disku by sto kompletních přepsání nemělo být nic nepředstavitelného. Ve vytížených datacentrech se disk za dobu své živostnosti přepíše mnohem víckrát.)
Že je SSD podvod, to je vidět i z hodnot MTBF, které sice mají naprosto odlišnou sémantiku než u disků, ale uvádějí se bez jakéhokoliv podrobnějšího vysvětlení. Místo MTBF by se měla uvádět hodnota ve stylu mean terabytes written before failure. (No, vlastně raději mean gigabytes written before failure, ať tam nejsou pouze desetinná místa!)
Přesně tak...
Mě právě přijdou super.