Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
V květnu jsem si udělal výlet, do tehdy nového, Ubuntu 11.4. Mělo to být jen na zkoušku, protože mě deprimoval stav toho, čemu se říká „Desktopové prostředí“. V té době byl v Arch Linuxu přesunut strašák v podobě Gnome 3 z repositářů [testing] do [extra], což moc extra nebylo, protože mi to rozhodilo celé nastavení Xfce koexistující s aplikacemi ze starého dobrého Gnome 2.
Ubuntu proti tomu polo-funkčnímu mixu aplikací, která každá vypadala jinak, vykazovalo konzistentní vzhled, šetřilo místem a působilo přeci jen trochu moderněji než Xfce-look ala Windows 95. Po Instalaci všechno fungovalo tak nějak samo, sice jsem musel tu a tam něco přiohnout, aby to šlo podle mých představ, ale výsledek byl uspokojivý. Žádná aktualizace nerozbila systém, zdálo se to prostě jako __easy_to_use_system__. Na Unity jsem si musel chvilku zvykat, ale bylo mi sympatičtější, než Gnome-shell - neplýtvalo místem a ovládací prvky nevypadaly giganticky.
Jediné, co mi trochu vadilo proti původní kombinaci Arch/Xfce byla místy pomalá odezva systému, ale na to se dalo zvyknout, člověk si zvykne na všechno. Přes léto jsem pořád někde lítal a místo notebooku používal chytrofón, takže milé Ubuntu mi bylo ukradené, čas od času jsem ho nastartoval, když bylo třeba prohlédnout fotky, nebo napsat delší email, na to by mi vlastně stačil i ten Arch s Xfce. Jak se kazilo počasí a zbývalo více času na brouzdání po Internetu, koukání na filmy, různé experimenty s programováním pro Android a podobné legrácky, Ubuntu a Unity začalo mírně vrzat, některé balíčky byly v oficiálních reposiářích buď v obsolete verzi, nebo tam nebyly vůbec, Unity mělo tu nepostradatelnou vlastnost, že padlo, když se to nejméně hodilo. Čím dál častěji jsem startoval virtuální stroj s Archem, abych zjistil jak na tom je funkčnost Xfce, Gnome a dokonce i KDE :). Poslední hřebíček do rakve Ubuntu byl pohled na verzi 11.10 měsíc před vydáním. Po upgradu ve virtuálním stroji mě uvítal nestabilní moloch, který bych netipoval ani na alfa verzi. Nehledě na takové radosti, jako zakázání repositářů třetích stran a rozhození spousty závislostí mezi balíčky. Zlatý rolling-release.
Okamžitě jsem obnovil zálohu Archu, provedl aktualizaci a těšil se z poměrně velkého postupu ve stabilitě Gnómích komponent prožraných v tom mém mixu. Hlavně to nepadalo na každém kroku a rychlost byla ucházející. Dalo se to srovnat s během Fujtajbl Windows Vista co jsem měl v práci, které se z neznámého důvodu za plus mínus týden odebraly do věčných lovišť :D. Takže jsem nafasoval nový naleštěný stroj s SSD diskem a Fujtajbl Windows 7 a takový fičák jsem nečekal. Pokaždé, když jsem přišel domů ke svému notebooku tak i s poměrně lehkým Xfce bylo spuštění skoro čehokoli ukrutné čekání.
O tom jak dopadl stále neutěšený stav Xfce desktopu na notebooku někdy příště... (nebojte se, dopadne to dobře)
Tiskni
Sdílej:
když máš hddcady z ebay tak jo :) místo dvdrw mechaniky
SSD budou jistě skvělé, až budou existovat. Škoda, že zatím nic takového na trhu není.
Ta ubohá flashka vhodná pro 5 přepsání a dost, která se dnes prodává pod označením SSD, nestojí ani za úvahu, natož za cokoliv dalšího. Prvotní nadšení z rychlosti takového zařízení (po prvním zápisu) většinou vystřídá vystřízlivění do tvrdé reality, ale o tom už píše málokdo. Proč? Protože dal spoustu prachů za podvod jménem SSD a ještě o tom halasně napsal oslavný blogpost... A pak by měl přiznat, jak se nechal napálit? Kdepak! Zkrátka jen mlčí a čeká na okamžik, kdy postupné zpomalování přejde do stavu, ve kterém se některé bloky čtou marně celé minuty.
Celý SSD podvod je založený na chatrných wear-leveling algorithmech, které více či méně dovedně (spíš méně a někdy v závislosti na zaplnění) skrývají prostý fakt, že celá současná technologie nepohyblivých disků je zoufale poruchová. Jen ať si někdo zkusí vzít například 64 GB SSD a stokrát ho celé přepsat náhodnými daty. To nepůjde, protože někde u dvacátého přepisu celá věc totálně selže. (Přitom u nějakého normálního 2 TB disku by sto kompletních přepsání nemělo být nic nepředstavitelného. Ve vytížených datacentrech se disk za dobu své živostnosti přepíše mnohem víckrát.)
Že je SSD podvod, to je vidět i z hodnot MTBF, které sice mají naprosto odlišnou sémantiku než u disků, ale uvádějí se bez jakéhokoliv podrobnějšího vysvětlení. Místo MTBF by se měla uvádět hodnota ve stylu mean terabytes written before failure. (No, vlastně raději mean gigabytes written before failure, ať tam nejsou pouze desetinná místa!)
Přesně tak...