Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
V květnu jsem si udělal výlet, do tehdy nového, Ubuntu 11.4. Mělo to být jen na zkoušku, protože mě deprimoval stav toho, čemu se říká „Desktopové prostředí“. V té době byl v Arch Linuxu přesunut strašák v podobě Gnome 3 z repositářů [testing] do [extra], což moc extra nebylo, protože mi to rozhodilo celé nastavení Xfce koexistující s aplikacemi ze starého dobrého Gnome 2.
Ubuntu proti tomu polo-funkčnímu mixu aplikací, která každá vypadala jinak, vykazovalo konzistentní vzhled, šetřilo místem a působilo přeci jen trochu moderněji než Xfce-look ala Windows 95. Po Instalaci všechno fungovalo tak nějak samo, sice jsem musel tu a tam něco přiohnout, aby to šlo podle mých představ, ale výsledek byl uspokojivý. Žádná aktualizace nerozbila systém, zdálo se to prostě jako __easy_to_use_system__. Na Unity jsem si musel chvilku zvykat, ale bylo mi sympatičtější, než Gnome-shell - neplýtvalo místem a ovládací prvky nevypadaly giganticky.
Jediné, co mi trochu vadilo proti původní kombinaci Arch/Xfce byla místy pomalá odezva systému, ale na to se dalo zvyknout, člověk si zvykne na všechno. Přes léto jsem pořád někde lítal a místo notebooku používal chytrofón, takže milé Ubuntu mi bylo ukradené, čas od času jsem ho nastartoval, když bylo třeba prohlédnout fotky, nebo napsat delší email, na to by mi vlastně stačil i ten Arch s Xfce. Jak se kazilo počasí a zbývalo více času na brouzdání po Internetu, koukání na filmy, různé experimenty s programováním pro Android a podobné legrácky, Ubuntu a Unity začalo mírně vrzat, některé balíčky byly v oficiálních reposiářích buď v obsolete verzi, nebo tam nebyly vůbec, Unity mělo tu nepostradatelnou vlastnost, že padlo, když se to nejméně hodilo. Čím dál častěji jsem startoval virtuální stroj s Archem, abych zjistil jak na tom je funkčnost Xfce, Gnome a dokonce i KDE :). Poslední hřebíček do rakve Ubuntu byl pohled na verzi 11.10 měsíc před vydáním. Po upgradu ve virtuálním stroji mě uvítal nestabilní moloch, který bych netipoval ani na alfa verzi. Nehledě na takové radosti, jako zakázání repositářů třetích stran a rozhození spousty závislostí mezi balíčky. Zlatý rolling-release.
Okamžitě jsem obnovil zálohu Archu, provedl aktualizaci a těšil se z poměrně velkého postupu ve stabilitě Gnómích komponent prožraných v tom mém mixu. Hlavně to nepadalo na každém kroku a rychlost byla ucházející. Dalo se to srovnat s během Fujtajbl Windows Vista co jsem měl v práci, které se z neznámého důvodu za plus mínus týden odebraly do věčných lovišť :D. Takže jsem nafasoval nový naleštěný stroj s SSD diskem a Fujtajbl Windows 7 a takový fičák jsem nečekal. Pokaždé, když jsem přišel domů ke svému notebooku tak i s poměrně lehkým Xfce bylo spuštění skoro čehokoli ukrutné čekání.
O tom jak dopadl stále neutěšený stav Xfce desktopu na notebooku někdy příště... (nebojte se, dopadne to dobře)
Tiskni
Sdílej:
Zvažuji, že si SSD pořídím i do notebooku.
když máš hddcady z ebay tak jo :) místo dvdrw mechaniky
SSD budou jistě skvělé, až budou existovat. Škoda, že zatím nic takového na trhu není.
Ta ubohá flashka vhodná pro 5 přepsání a dost, která se dnes prodává pod označením SSD, nestojí ani za úvahu, natož za cokoliv dalšího. Prvotní nadšení z rychlosti takového zařízení (po prvním zápisu) většinou vystřídá vystřízlivění do tvrdé reality, ale o tom už píše málokdo. Proč? Protože dal spoustu prachů za podvod jménem SSD a ještě o tom halasně napsal oslavný blogpost... A pak by měl přiznat, jak se nechal napálit?
Kdepak! Zkrátka jen mlčí a čeká na okamžik, kdy postupné zpomalování přejde do stavu, ve kterém se některé bloky čtou marně celé minuty.
Celý SSD podvod je založený na chatrných wear-leveling algorithmech, které více či méně dovedně (spíš méně a někdy v závislosti na zaplnění) skrývají prostý fakt, že celá současná technologie nepohyblivých disků je zoufale poruchová. Jen ať si někdo zkusí vzít například 64 GB SSD a stokrát ho celé přepsat náhodnými daty. To nepůjde, protože někde u dvacátého přepisu celá věc totálně selže. (Přitom u nějakého normálního 2 TB disku by sto kompletních přepsání nemělo být nic nepředstavitelného. Ve vytížených datacentrech se disk za dobu své živostnosti přepíše mnohem víckrát.)
Že je SSD podvod, to je vidět i z hodnot MTBF, které sice mají naprosto odlišnou sémantiku než u disků, ale uvádějí se bez jakéhokoliv podrobnějšího vysvětlení. Místo MTBF by se měla uvádět hodnota ve stylu mean terabytes written before failure. (No, vlastně raději mean gigabytes written before failure, ať tam nejsou pouze desetinná místa!)
Přesně tak...
Mě právě přijdou super.