Mark Russinovich (CTO v Microsoft Azure) se na LinkedIn pochlubil svým projektem MS Paint Doom napsaným pomocí Claude. Hru Doom umožňuje hrát v programu Malování (Microsoft Paint). Malování funguje jako monitor. Herní engine (ViZDoom) běží na pozadí a každý vykreslený snímek hry vkládá automaticky přes schránku (clipboard) do Malování.
Platformy ChatGPT i Roblox by mohly být zařazeny na seznam mimořádně velkých on-line platforem nebo internetových vyhledávačů, na něž se vztahují zvláštní podmínky podle nařízení o digitálních službách (DSA). Vzhledem k tomu, že ChatGPT i Roblox oznámily počet uživatelů nad prahovou hodnotou DSA, je toto označení „rozhodně možné“ a mohlo by „přijít dříve či později“. On-line platformy a vyhledávače zařazené na seznamy DSA musejí
… více »Společnost Cloudflare představila Cloudflare OS (GitHub), tj. open source platformu navrženou pro integraci umělé inteligence (agentů) přímo do pracovních procesů organizací.
Byla vydána nová verze 5.13 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Jean-Baptiste Kempf na svém blogu představil novou verzi 9.0 "Lei" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie).
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost NVIDIA.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »V předchozím blogu jsem zmínil důvody návratu k Arch Linuxu, pokud to shrnu do jedné věty, tak by zněla si takto: „Arch Linux je jediná distribuce, která mi nabízí přesně to co od distribuce očekávám".
Ve světle nových úžasných technologií a nových úžasných super-rychlých procesorů pamětí a disků začal být můj starý dobrý ThinkPad R400 trochu moc pomalý. Je až s podivem jak se člověk nechá zmlsat opravdu rychlým systémem a všechno ostatní se pak jeví jako šnek.
Proto jsem si udělal radost a nadělil jsem si nový stroj, no stroječek, v podobě zbrusu nového našlapaného ThinkPadu X220, obohaceného o SSD disk a dokovací stanici s vypalovačkou/druhým pevným diskem. O samotném hardware se rozepíšu jindy, pro teď bude stačit shrnutí, že je to opravdu pekelná mašinka. Je až s podivem, že v tak malém šasi se může ukrývat tak velká výpočetní síla.
Ovšem nový hardware řeší jen výkon, problém s lehkou použitelností pracovního prostředí zůstával i nadále. Nebudu rozhodně tvrdit, že Xfce jako takové se používat nedá, sám jsem se o to úspěšně snažil docela dlouhou dobu, ovšem úplně kompletní prostředí to není, alespoň podle náročnějších měřítek a popravdě, taková mašinka si zaslouží něco lepšího.
No rozhodl jsem se vyzkoušet cestu revoluce, zdá se být celkem populární, vizte třeba Windows 8 s revolučním rozhraním Metro (nebo jak tomu bazmeku nadávají). Rozhodnutí mezi stále rozbitým KDE a revolučním Gnome nebylo zase tak složité, podle toho co jsem odzkoušel na virtuálním stroji (nehledě na to, že i na to Unity jsem si zvyknul). Opustit všechno vypiplané nastavení Xfce trošku zamrzelo, ale život je změna. Když jsme opouštěl KDE bylo to stejné, Kontact nahradil Thunderbird, Konueror zase Firefox. S Gnome 3 nahradil Thunderbird Evolution, Firefox Crome, Pidgin Empathy...
A dojmy? Aplikace to špatné nejsou, takové lehce použitelné, v dnešní době se jednotlivé aplikace funkčně a ovládáním velice přibližují, třeba u Chrome a Firefoxu je to vidět až moc, Firefox nestydatě kopíruje chrome. Evolution mi už skoro vůbec nevadí, v práci používám Outlooka a nějak mi přijde, že obojí má podobné ražení, umí to emaily, RSSky, kalendář, úkoly, poznámky, víc toho nechci, nepotřebuji.
O Gnome-shellu se rozepíšu trochu podrobněji. Po prvním kulturního šoku se nedá moc soudit o kvalitách a pohodlnosti. S odstupem pár dní musím uznat, že logičnost a použitelnost je minimálně stejně dobrá jako u Unity, možná o chlup lepší. Plýtvaní místem nakonec není na překážku, aspoň na novém stroji s poměrně jemným displejem jsou jednotlivé ovládací prvky dostatečně velké pro klikání a používání. Na titulcích oken chybí typická tři tlačítka na minimalizaci, obnovení a zavření, to také nevadí, minimalizaci mám nastavenou na stisk prostředního tlačítka nad titulkem a stejně aplikace neminimalizuji, naco také, když na ploše nejsou ikony, obnovení velikosti/maximalizace také postrádá smysl - alespoň při práci na 12-ti palcovém displeji, jinak funguje dvojklik, nebo odtržení okna. Zkrátka méně je někdy více. Zřejmě jsem dospěl k názoru vývojářů Gnome. Alespoň co se vzhledu týče.
Ovšem nastavení systému rozhodně není místo, kde málo je více. Třeba obsluju tlačítek uspávání, zavírání víka displeje a podobně si chci řešit sám pomocí acpid démona, tady pomůže dconf-editor a pohrání si s klíči v cestě org/gnome/settings-daemon/plugins/power, kde se dá všechno do podrobností nastavit. Stejně tak v cestě org/gnome/desktop/interface lze dopodrobna nastavit vzhled aplikací GTK3 - styl a velikost toolbarů, ikony v nabídkách a na tlačítkách, ne všechno z toho lze přes aplikaci gnome-tweak-tool. Gnome je vlastně extrémně nastavitelné, bohužel nastavení je zakopáno v dconf...
Sečteno a podtrženo, v Gnome 3, konkrétně 3.2, jsem díky pár úpravám a pár rozšíření Gnome-shellu získal velmi dobře použitelný systém, ve spojením s brutálně výkonným strojem si nemám zase tak moc na co ztěžovat. A rozežranost Gnome? Ani omylem, při běžném používání 740 MB RAM.
No a nakonec jeden obligátní screenshot, víceméně defaultní look Gnome 3.2.
Tiskni
Sdílej:
$ free -m
total used free shared buffers cached
Mem: 3763 588 3175 0 33 209
-/+ buffers/cache: 345 3418
Swap: 4094 0 4094
včetně FF
Znáš to, když někdo nenapíše co má za motor, má jednadvojku...
bohužel i5 je v laptopu zase jen 2jadro s HT