Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
V předchozím blogu jsem zmínil důvody návratu k Arch Linuxu, pokud to shrnu do jedné věty, tak by zněla si takto: „Arch Linux je jediná distribuce, která mi nabízí přesně to co od distribuce očekávám".
Ve světle nových úžasných technologií a nových úžasných super-rychlých procesorů pamětí a disků začal být můj starý dobrý ThinkPad R400 trochu moc pomalý. Je až s podivem jak se člověk nechá zmlsat opravdu rychlým systémem a všechno ostatní se pak jeví jako šnek.
Proto jsem si udělal radost a nadělil jsem si nový stroj, no stroječek, v podobě zbrusu nového našlapaného ThinkPadu X220, obohaceného o SSD disk a dokovací stanici s vypalovačkou/druhým pevným diskem. O samotném hardware se rozepíšu jindy, pro teď bude stačit shrnutí, že je to opravdu pekelná mašinka. Je až s podivem, že v tak malém šasi se může ukrývat tak velká výpočetní síla.
Ovšem nový hardware řeší jen výkon, problém s lehkou použitelností pracovního prostředí zůstával i nadále. Nebudu rozhodně tvrdit, že Xfce jako takové se používat nedá, sám jsem se o to úspěšně snažil docela dlouhou dobu, ovšem úplně kompletní prostředí to není, alespoň podle náročnějších měřítek a popravdě, taková mašinka si zaslouží něco lepšího.
No rozhodl jsem se vyzkoušet cestu revoluce, zdá se být celkem populární, vizte třeba Windows 8 s revolučním rozhraním Metro (nebo jak tomu bazmeku nadávají). Rozhodnutí mezi stále rozbitým KDE a revolučním Gnome nebylo zase tak složité, podle toho co jsem odzkoušel na virtuálním stroji (nehledě na to, že i na to Unity jsem si zvyknul). Opustit všechno vypiplané nastavení Xfce trošku zamrzelo, ale život je změna. Když jsme opouštěl KDE bylo to stejné, Kontact nahradil Thunderbird, Konueror zase Firefox. S Gnome 3 nahradil Thunderbird Evolution, Firefox Crome, Pidgin Empathy...
A dojmy? Aplikace to špatné nejsou, takové lehce použitelné, v dnešní době se jednotlivé aplikace funkčně a ovládáním velice přibližují, třeba u Chrome a Firefoxu je to vidět až moc, Firefox nestydatě kopíruje chrome. Evolution mi už skoro vůbec nevadí, v práci používám Outlooka a nějak mi přijde, že obojí má podobné ražení, umí to emaily, RSSky, kalendář, úkoly, poznámky, víc toho nechci, nepotřebuji.
O Gnome-shellu se rozepíšu trochu podrobněji. Po prvním kulturního šoku se nedá moc soudit o kvalitách a pohodlnosti. S odstupem pár dní musím uznat, že logičnost a použitelnost je minimálně stejně dobrá jako u Unity, možná o chlup lepší. Plýtvaní místem nakonec není na překážku, aspoň na novém stroji s poměrně jemným displejem jsou jednotlivé ovládací prvky dostatečně velké pro klikání a používání. Na titulcích oken chybí typická tři tlačítka na minimalizaci, obnovení a zavření, to také nevadí, minimalizaci mám nastavenou na stisk prostředního tlačítka nad titulkem a stejně aplikace neminimalizuji, naco také, když na ploše nejsou ikony, obnovení velikosti/maximalizace také postrádá smysl - alespoň při práci na 12-ti palcovém displeji, jinak funguje dvojklik, nebo odtržení okna. Zkrátka méně je někdy více. Zřejmě jsem dospěl k názoru vývojářů Gnome. Alespoň co se vzhledu týče.
Ovšem nastavení systému rozhodně není místo, kde málo je více. Třeba obsluju tlačítek uspávání, zavírání víka displeje a podobně si chci řešit sám pomocí acpid démona, tady pomůže dconf-editor a pohrání si s klíči v cestě org/gnome/settings-daemon/plugins/power, kde se dá všechno do podrobností nastavit. Stejně tak v cestě org/gnome/desktop/interface lze dopodrobna nastavit vzhled aplikací GTK3 - styl a velikost toolbarů, ikony v nabídkách a na tlačítkách, ne všechno z toho lze přes aplikaci gnome-tweak-tool. Gnome je vlastně extrémně nastavitelné, bohužel nastavení je zakopáno v dconf...
Sečteno a podtrženo, v Gnome 3, konkrétně 3.2, jsem díky pár úpravám a pár rozšíření Gnome-shellu získal velmi dobře použitelný systém, ve spojením s brutálně výkonným strojem si nemám zase tak moc na co ztěžovat. A rozežranost Gnome? Ani omylem, při běžném používání 740 MB RAM.
No a nakonec jeden obligátní screenshot, víceméně defaultní look Gnome 3.2.
Tiskni
Sdílej:
$ free -m
total used free shared buffers cached
Mem: 3763 588 3175 0 33 209
-/+ buffers/cache: 345 3418
Swap: 4094 0 4094
včetně FF
Znáš to, když někdo nenapíše co má za motor, má jednadvojku...
bohužel i5 je v laptopu zase jen 2jadro s HT