Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
V předchozím blogu jsem zmínil důvody návratu k Arch Linuxu, pokud to shrnu do jedné věty, tak by zněla si takto: „Arch Linux je jediná distribuce, která mi nabízí přesně to co od distribuce očekávám".
Ve světle nových úžasných technologií a nových úžasných super-rychlých procesorů pamětí a disků začal být můj starý dobrý ThinkPad R400 trochu moc pomalý. Je až s podivem jak se člověk nechá zmlsat opravdu rychlým systémem a všechno ostatní se pak jeví jako šnek.
Proto jsem si udělal radost a nadělil jsem si nový stroj, no stroječek, v podobě zbrusu nového našlapaného ThinkPadu X220, obohaceného o SSD disk a dokovací stanici s vypalovačkou/druhým pevným diskem. O samotném hardware se rozepíšu jindy, pro teď bude stačit shrnutí, že je to opravdu pekelná mašinka. Je až s podivem, že v tak malém šasi se může ukrývat tak velká výpočetní síla.
Ovšem nový hardware řeší jen výkon, problém s lehkou použitelností pracovního prostředí zůstával i nadále. Nebudu rozhodně tvrdit, že Xfce jako takové se používat nedá, sám jsem se o to úspěšně snažil docela dlouhou dobu, ovšem úplně kompletní prostředí to není, alespoň podle náročnějších měřítek a popravdě, taková mašinka si zaslouží něco lepšího.
No rozhodl jsem se vyzkoušet cestu revoluce, zdá se být celkem populární, vizte třeba Windows 8 s revolučním rozhraním Metro (nebo jak tomu bazmeku nadávají). Rozhodnutí mezi stále rozbitým KDE a revolučním Gnome nebylo zase tak složité, podle toho co jsem odzkoušel na virtuálním stroji (nehledě na to, že i na to Unity jsem si zvyknul). Opustit všechno vypiplané nastavení Xfce trošku zamrzelo, ale život je změna. Když jsme opouštěl KDE bylo to stejné, Kontact nahradil Thunderbird, Konueror zase Firefox. S Gnome 3 nahradil Thunderbird Evolution, Firefox Crome, Pidgin Empathy...
A dojmy? Aplikace to špatné nejsou, takové lehce použitelné, v dnešní době se jednotlivé aplikace funkčně a ovládáním velice přibližují, třeba u Chrome a Firefoxu je to vidět až moc, Firefox nestydatě kopíruje chrome. Evolution mi už skoro vůbec nevadí, v práci používám Outlooka a nějak mi přijde, že obojí má podobné ražení, umí to emaily, RSSky, kalendář, úkoly, poznámky, víc toho nechci, nepotřebuji.
O Gnome-shellu se rozepíšu trochu podrobněji. Po prvním kulturního šoku se nedá moc soudit o kvalitách a pohodlnosti. S odstupem pár dní musím uznat, že logičnost a použitelnost je minimálně stejně dobrá jako u Unity, možná o chlup lepší. Plýtvaní místem nakonec není na překážku, aspoň na novém stroji s poměrně jemným displejem jsou jednotlivé ovládací prvky dostatečně velké pro klikání a používání. Na titulcích oken chybí typická tři tlačítka na minimalizaci, obnovení a zavření, to také nevadí, minimalizaci mám nastavenou na stisk prostředního tlačítka nad titulkem a stejně aplikace neminimalizuji, naco také, když na ploše nejsou ikony, obnovení velikosti/maximalizace také postrádá smysl - alespoň při práci na 12-ti palcovém displeji, jinak funguje dvojklik, nebo odtržení okna. Zkrátka méně je někdy více. Zřejmě jsem dospěl k názoru vývojářů Gnome. Alespoň co se vzhledu týče.
Ovšem nastavení systému rozhodně není místo, kde málo je více. Třeba obsluju tlačítek uspávání, zavírání víka displeje a podobně si chci řešit sám pomocí acpid démona, tady pomůže dconf-editor
a pohrání si s klíči v cestě org/gnome/settings-daemon/plugins/power
, kde se dá všechno do podrobností nastavit. Stejně tak v cestě org/gnome/desktop/interface
lze dopodrobna nastavit vzhled aplikací GTK3 - styl a velikost toolbarů, ikony v nabídkách a na tlačítkách, ne všechno z toho lze přes aplikaci gnome-tweak-tool
. Gnome je vlastně extrémně nastavitelné, bohužel nastavení je zakopáno v dconf...
Sečteno a podtrženo, v Gnome 3, konkrétně 3.2, jsem díky pár úpravám a pár rozšíření Gnome-shellu získal velmi dobře použitelný systém, ve spojením s brutálně výkonným strojem si nemám zase tak moc na co ztěžovat. A rozežranost Gnome? Ani omylem, při běžném používání 740 MB RAM.
No a nakonec jeden obligátní screenshot, víceméně defaultní look Gnome 3.2.
Tiskni Sdílej:
$ free -m total used free shared buffers cached Mem: 3763 588 3175 0 33 209 -/+ buffers/cache: 345 3418 Swap: 4094 0 4094
včetně FF
bohužel i5 je v laptopu zase jen 2jadro s HT