Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V předchozím blogu jsem zmínil důvody návratu k Arch Linuxu, pokud to shrnu do jedné věty, tak by zněla si takto: „Arch Linux je jediná distribuce, která mi nabízí přesně to co od distribuce očekávám".
Ve světle nových úžasných technologií a nových úžasných super-rychlých procesorů pamětí a disků začal být můj starý dobrý ThinkPad R400 trochu moc pomalý. Je až s podivem jak se člověk nechá zmlsat opravdu rychlým systémem a všechno ostatní se pak jeví jako šnek.
Proto jsem si udělal radost a nadělil jsem si nový stroj, no stroječek, v podobě zbrusu nového našlapaného ThinkPadu X220, obohaceného o SSD disk a dokovací stanici s vypalovačkou/druhým pevným diskem. O samotném hardware se rozepíšu jindy, pro teď bude stačit shrnutí, že je to opravdu pekelná mašinka. Je až s podivem, že v tak malém šasi se může ukrývat tak velká výpočetní síla.
Ovšem nový hardware řeší jen výkon, problém s lehkou použitelností pracovního prostředí zůstával i nadále. Nebudu rozhodně tvrdit, že Xfce jako takové se používat nedá, sám jsem se o to úspěšně snažil docela dlouhou dobu, ovšem úplně kompletní prostředí to není, alespoň podle náročnějších měřítek a popravdě, taková mašinka si zaslouží něco lepšího.
No rozhodl jsem se vyzkoušet cestu revoluce, zdá se být celkem populární, vizte třeba Windows 8 s revolučním rozhraním Metro (nebo jak tomu bazmeku nadávají). Rozhodnutí mezi stále rozbitým KDE a revolučním Gnome nebylo zase tak složité, podle toho co jsem odzkoušel na virtuálním stroji (nehledě na to, že i na to Unity jsem si zvyknul). Opustit všechno vypiplané nastavení Xfce trošku zamrzelo, ale život je změna. Když jsme opouštěl KDE bylo to stejné, Kontact nahradil Thunderbird, Konueror zase Firefox. S Gnome 3 nahradil Thunderbird Evolution, Firefox Crome, Pidgin Empathy...
A dojmy? Aplikace to špatné nejsou, takové lehce použitelné, v dnešní době se jednotlivé aplikace funkčně a ovládáním velice přibližují, třeba u Chrome a Firefoxu je to vidět až moc, Firefox nestydatě kopíruje chrome. Evolution mi už skoro vůbec nevadí, v práci používám Outlooka a nějak mi přijde, že obojí má podobné ražení, umí to emaily, RSSky, kalendář, úkoly, poznámky, víc toho nechci, nepotřebuji.
O Gnome-shellu se rozepíšu trochu podrobněji. Po prvním kulturního šoku se nedá moc soudit o kvalitách a pohodlnosti. S odstupem pár dní musím uznat, že logičnost a použitelnost je minimálně stejně dobrá jako u Unity, možná o chlup lepší. Plýtvaní místem nakonec není na překážku, aspoň na novém stroji s poměrně jemným displejem jsou jednotlivé ovládací prvky dostatečně velké pro klikání a používání. Na titulcích oken chybí typická tři tlačítka na minimalizaci, obnovení a zavření, to také nevadí, minimalizaci mám nastavenou na stisk prostředního tlačítka nad titulkem a stejně aplikace neminimalizuji, naco také, když na ploše nejsou ikony, obnovení velikosti/maximalizace také postrádá smysl - alespoň při práci na 12-ti palcovém displeji, jinak funguje dvojklik, nebo odtržení okna. Zkrátka méně je někdy více. Zřejmě jsem dospěl k názoru vývojářů Gnome. Alespoň co se vzhledu týče.
Ovšem nastavení systému rozhodně není místo, kde málo je více. Třeba obsluju tlačítek uspávání, zavírání víka displeje a podobně si chci řešit sám pomocí acpid démona, tady pomůže dconf-editor a pohrání si s klíči v cestě org/gnome/settings-daemon/plugins/power, kde se dá všechno do podrobností nastavit. Stejně tak v cestě org/gnome/desktop/interface lze dopodrobna nastavit vzhled aplikací GTK3 - styl a velikost toolbarů, ikony v nabídkách a na tlačítkách, ne všechno z toho lze přes aplikaci gnome-tweak-tool. Gnome je vlastně extrémně nastavitelné, bohužel nastavení je zakopáno v dconf...
Sečteno a podtrženo, v Gnome 3, konkrétně 3.2, jsem díky pár úpravám a pár rozšíření Gnome-shellu získal velmi dobře použitelný systém, ve spojením s brutálně výkonným strojem si nemám zase tak moc na co ztěžovat. A rozežranost Gnome? Ani omylem, při běžném používání 740 MB RAM.
No a nakonec jeden obligátní screenshot, víceméně defaultní look Gnome 3.2.
Tiskni
Sdílej:
$ free -m
total used free shared buffers cached
Mem: 3763 588 3175 0 33 209
-/+ buffers/cache: 345 3418
Swap: 4094 0 4094
včetně FF
Znáš to, když někdo nenapíše co má za motor, má jednadvojku...
bohužel i5 je v laptopu zase jen 2jadro s HT