Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Rozšíření webového prohlížeče Urban VPN Proxy a další rozšíření od stejného vydavatele (např. 1ClickVPN Proxy, Urban Browser Guard či Urban Ad Blocker) od července 2025 skrytě zachytávají a odesílají celé konverzace uživatelů s AI nástroji (včetně ChatGPT, Claude, Gemini, Copilot aj.), a to nezávisle na tom, zda je VPN aktivní. Sběr probíhá bez možnosti jej uživatelsky vypnout a zahrnuje plný obsah dotazů a odpovědí, metadata relací i
… více »QStudio, tj. nástroj pro práci s SQL podporující více než 30 databází (MySQL, PostgreSQL, DuckDB, QuestDB, kdb+, …), se stal s vydáním verze 5.0 open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
V předchozím blogu jsem zmínil důvody návratu k Arch Linuxu, pokud to shrnu do jedné věty, tak by zněla si takto: „Arch Linux je jediná distribuce, která mi nabízí přesně to co od distribuce očekávám".
Ve světle nových úžasných technologií a nových úžasných super-rychlých procesorů pamětí a disků začal být můj starý dobrý ThinkPad R400 trochu moc pomalý. Je až s podivem jak se člověk nechá zmlsat opravdu rychlým systémem a všechno ostatní se pak jeví jako šnek.
Proto jsem si udělal radost a nadělil jsem si nový stroj, no stroječek, v podobě zbrusu nového našlapaného ThinkPadu X220, obohaceného o SSD disk a dokovací stanici s vypalovačkou/druhým pevným diskem. O samotném hardware se rozepíšu jindy, pro teď bude stačit shrnutí, že je to opravdu pekelná mašinka. Je až s podivem, že v tak malém šasi se může ukrývat tak velká výpočetní síla.
Ovšem nový hardware řeší jen výkon, problém s lehkou použitelností pracovního prostředí zůstával i nadále. Nebudu rozhodně tvrdit, že Xfce jako takové se používat nedá, sám jsem se o to úspěšně snažil docela dlouhou dobu, ovšem úplně kompletní prostředí to není, alespoň podle náročnějších měřítek a popravdě, taková mašinka si zaslouží něco lepšího.
No rozhodl jsem se vyzkoušet cestu revoluce, zdá se být celkem populární, vizte třeba Windows 8 s revolučním rozhraním Metro (nebo jak tomu bazmeku nadávají). Rozhodnutí mezi stále rozbitým KDE a revolučním Gnome nebylo zase tak složité, podle toho co jsem odzkoušel na virtuálním stroji (nehledě na to, že i na to Unity jsem si zvyknul). Opustit všechno vypiplané nastavení Xfce trošku zamrzelo, ale život je změna. Když jsme opouštěl KDE bylo to stejné, Kontact nahradil Thunderbird, Konueror zase Firefox. S Gnome 3 nahradil Thunderbird Evolution, Firefox Crome, Pidgin Empathy...
A dojmy? Aplikace to špatné nejsou, takové lehce použitelné, v dnešní době se jednotlivé aplikace funkčně a ovládáním velice přibližují, třeba u Chrome a Firefoxu je to vidět až moc, Firefox nestydatě kopíruje chrome. Evolution mi už skoro vůbec nevadí, v práci používám Outlooka a nějak mi přijde, že obojí má podobné ražení, umí to emaily, RSSky, kalendář, úkoly, poznámky, víc toho nechci, nepotřebuji.
O Gnome-shellu se rozepíšu trochu podrobněji. Po prvním kulturního šoku se nedá moc soudit o kvalitách a pohodlnosti. S odstupem pár dní musím uznat, že logičnost a použitelnost je minimálně stejně dobrá jako u Unity, možná o chlup lepší. Plýtvaní místem nakonec není na překážku, aspoň na novém stroji s poměrně jemným displejem jsou jednotlivé ovládací prvky dostatečně velké pro klikání a používání. Na titulcích oken chybí typická tři tlačítka na minimalizaci, obnovení a zavření, to také nevadí, minimalizaci mám nastavenou na stisk prostředního tlačítka nad titulkem a stejně aplikace neminimalizuji, naco také, když na ploše nejsou ikony, obnovení velikosti/maximalizace také postrádá smysl - alespoň při práci na 12-ti palcovém displeji, jinak funguje dvojklik, nebo odtržení okna. Zkrátka méně je někdy více. Zřejmě jsem dospěl k názoru vývojářů Gnome. Alespoň co se vzhledu týče.
Ovšem nastavení systému rozhodně není místo, kde málo je více. Třeba obsluju tlačítek uspávání, zavírání víka displeje a podobně si chci řešit sám pomocí acpid démona, tady pomůže dconf-editor a pohrání si s klíči v cestě org/gnome/settings-daemon/plugins/power, kde se dá všechno do podrobností nastavit. Stejně tak v cestě org/gnome/desktop/interface lze dopodrobna nastavit vzhled aplikací GTK3 - styl a velikost toolbarů, ikony v nabídkách a na tlačítkách, ne všechno z toho lze přes aplikaci gnome-tweak-tool. Gnome je vlastně extrémně nastavitelné, bohužel nastavení je zakopáno v dconf...
Sečteno a podtrženo, v Gnome 3, konkrétně 3.2, jsem díky pár úpravám a pár rozšíření Gnome-shellu získal velmi dobře použitelný systém, ve spojením s brutálně výkonným strojem si nemám zase tak moc na co ztěžovat. A rozežranost Gnome? Ani omylem, při běžném používání 740 MB RAM.
No a nakonec jeden obligátní screenshot, víceméně defaultní look Gnome 3.2.
Tiskni
Sdílej:
$ free -m
total used free shared buffers cached
Mem: 3763 588 3175 0 33 209
-/+ buffers/cache: 345 3418
Swap: 4094 0 4094
včetně FF
Znáš to, když někdo nenapíše co má za motor, má jednadvojku...
bohužel i5 je v laptopu zase jen 2jadro s HT