Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Inherentní nespolehlivost předpovědí počasí se ukázala v plné kráse, když ještě v pátek večer předpověď tvrdila, že v sobotu odpoledne bude (v Plzni) deštivo, zatímco v sobotu ráno bylo po dešti v předpovědi veta. Žádná okamžitá změna termínu jako loni tedy nebyla potřeba. A že píšu tenhle text znamená jediné: Pátá výroční kravýprava s podtitulem uctění zaniklé kravičky v Kollárově ulici se uskutečnila a všichni ji ve zdraví přežili. Tedy přinejmenším ve fyzickém zdraví.
Cestou na LinuxExpo – tedy po novu Open Source Conference, aby generálním partnerem mohl být Microsoft – jsem zahlédl v metru plakát s nejasně známým nápisem Boletus arcanus a jasně známým druhým nápisem Miloš Urban. Takže ono už to vyšlo!
Snad měsíc a půl tomu, co v Laseru vyšly Hladové hry Dana Simmonse, takto jedno z klíčových děl moderního hororu. A já se, necelá hodina a půl tomu, vrátil z Lízalky, kde jsem je konečně dočetl. Už přítomnost tohoto zápisku pak svědčí o mimořádné mimořádnosti tohoto monumentálního díla.
Déšť. Ten samozřejmě není ničím novým, ale v historii kravýprav ještě nikdy nefiguroval tak významně (vlastně v ní ještě nefiguroval vůbec). Z původně plánovaného sedmého srpna se pár minut po deváté ráno několika SMSkami stal srpen osmý, predikovaný mnohem sympatičnější ikonkou snad ve všech předpovědích počasí, na které jsem se koukal. Predikce se vyplnily a proto i letos byl zájem kravičkofilů uspokojen měrou vrchovatou. Ano, jubilejní čtvrtá plzeňská kravýprava úspěšně proběhla a na mně, jako již tradičně, je sepsat tento památný report k této památné akci.
Ne zas tak dávno tomu, co jsem psal o prvním svazku vydaném nakladatelstvím Laser-books v knižní řadě Moderní díla fantasy, Lžích Lockeho Lamory. Od té doby vyšlo patero dalších knih, mezi nimiž vyniká zejména brutálně geniální a rozkošně zvrhlá Zjizvená noc Alana Campbella – – – a Poslední Strážce Věčnosti Johna C. Wrighta, který mne dneska konečně vytrhl z lehké blogové letargie. Od autora mimochodem Laser už vydal knihy Zlatý věk a Fénix vítězný, první dva díly perfektní sci-fi trilogie zasazené do mnoho tisíc let vzdálené budoucnosti, v níž se Faeton, Helionův syn, odváží nemyslitelného. Doporučuju! A teď už hezky k věci.
5.1.2010 00:17
| pro temnou strunu
| 
| Přečteno: 4547×
| Komentářů: 158, poslední 27. 1. 2010
| Hodnocení: 93 % (45 hlasů)
V diskusi ke zprávičce Kampaň za záchranu MySQL jsem byl partou zasloužilých profesionálů bryskně odhalen jako prasič a neschopný programátor, a to na základě několika málo příspěvků (které začaly nevinným flamebaitem, jak je v pokleslých diskusích zvykem). Přímo se mi zatočila hlava, když jsem si představil, co by o mně tito pánové dokázali zjistit, kdybych jim nabídl ke studiu trochu víc materiálu – řekněme takový krátký seriálek o bezschémových databázích? Pohodlně se usaďte, zapomeňte vše, co jste si o databázích doteď mysleli, kurz kvalitního prasení právě začíná.
Svoje letošní PéeFko jsem zakončil dvojverším Bez čelního laloku – vše ve jménu pokroku! Totožný pokrok předvedl James Cameron v jistém nejmenovaném filmu, který jsem původně ani neměl v plánu vidět a na který mne brácha včera vytáhl. Jingizu!
Když se v poslední době při svojí četbě věnuju fantastice, jde o knížky převážně z produkce plzeňského nakladatelství Laser-books (asi si pořídím čtenářské konto 
). To vskutku není patriotismus, jen sázka na osvědčenou kvalitu. A o jedné takové kvalitě, tentokrát z nové ediční řady Moderní díla fantasy, hodlám v tuhle chvíli vyprávět, takže se pohodlně posaďte, otevřete lahvinku Bikavéru (případně Austeršalinské brandy, pro znalce), manželku s její Chardonkou pošlete kam slunce nesvítí a připravte se na zběsilý závod městem, které kdyby bylo Benátkami, Shakespeare by se z něj nejspíš posral.
Přichází konec léta a nastává čas rulíku. A, pochopitelně, kravýpravy. Kraví prorok Unimatrix325 ovšem zradil – našel si práci, a považte, ženskou! –, takže to letos vypadalo bledě. Tak bledě, že jsem v komentářích na kravím webu počal osnovat vzpouru, totiž pirátskou kravýpravu. Kelvin se bohudíky vzpamatoval a v rekordním čase zorganizoval již třetí všelidovou plzeňskou kravýpravu. Pohodlně se usaďte, Váš oblíbený pornofilm právě začíná!
Miloš Urban: Paměti poslance parlamentu. Příjemné překvapení: http://www.milos-urban.cz/blog/ppp-vyslo-pred-sedmi-lety-knizne-uz-nevyjde-tak-at-tady-visi.html. Pouze pár písmenky: parádní počtení
Hezky natvrdo hned ze začátku: weirdový mistr China Miéville se dostal na pěkně šikmou plochu – a předvádí na ní kousky nevídané, neslýchané a nepředstavitelné. Po westernové Železné radě a trochu dětském (nikoliv dětinském) Un Lun Dunu vyšel před pár dny v Laseru kousek, a to se podržte, detektivní! Město a město (a možná ještě jedno město) je důkazem, že Miéville je zralý autor, který si systematicky prosekává vlastní cestu spletitou džunglí kdesi na pomezí mainstreamu a fantastického žánru. Doporučuje tisíc Ládíčků z pěti!
New Weird! Upletl jsem si na sebe pěkný bič, když jsem pojal úmysl napsat zápisek o tomhle poměrně mladém, ale už tak rozsáhlém fenoménu ve sci-fi. Kdo zná, asi se nic nového nedozví, o to víc je vítán v diskusi (co říkáte na Hala Duncana? ). Pro ostatní nejdřív nějaké obecné cancy a pak pár nejznámějších autorů. Neboli: po dlouhé odmlce vítejte u Ladickova literárního spamu.
Nesnáším pohled na krev, čím jsem starší, tím víc. A nemám rád detektivky, možná s výjimkou páně Škvoreckého smutného poručíka Borůvky. Proto je naprosto logické, že v následujícím hodlám psát o knihách, ve kterých teče krev častěji než padá déšť, a skoro všechny jsou tak napůl detektivky. Ale jenom napůl, z druhé půli jde o vynikající čtení. Takže pokračování oblíbeného Ládíčkova literárního spamu co odpověď na jeden dnešní zápisek – Ginsberg je mimochodem opravdu hrozný, jediný beatnik, který se dá číst, je dle mého skromého názoru Václav Hrabě.
4.12.2008 18:31
| pro temnou strunu
|
| Přečteno: 1987×
| Komentářů: 15, poslední 10. 12. 2008
| Hodnocení: 100 % (18 hlasů)
Jen krátká noticka o programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
První slovo bude těžké. Protože – kde brát superlativy? Kde, když superlatívní (jako su perla) asonanční výkon ze dne 11. listopadu loňského roku, zaznamenaný na ještě horkém DVD, hovoří sám za sebe?
Vážení a milí, vítejte u dalšího dílu občasného Ladickova literárního spamu, dnes věnovaného osobnosti, jejíž jméno mi bylo ještě před čtvrt rokem zcela neznámé. Ponořme se do série románů o tajemné mimozemské rase Heechee (čti híčí), klasické to space opery se vším, co k ní patří. Předem podotýkám, že "poslední" díl jsem dočetl zrovna před chvilkou, skorem na odchodu z mé oblíbené pizzerie, čili můžete čekat pouze chválu a nadšení a nadšení a chválu. Takže žádný kecy a rovnou k věci.
Framework Spring asi javistům nemusím představovat; v posledních týdnech se okolo něj dějí poměrně zajímavé věci, které dost zřetelně odhalují vztah komerčních investorů k open-source softwaru. Hezky to koresponduje s tématem zprávičky o open source jako business modelu, takže by to mohlo zajímat i ty (ne)šťastné, již Javou nejsou dotčeni. Aneb – co všechno ještě je open source?
Znáte obal Krylovy druhé dlouhohrající, Rakoviny. Ten s metály, kupř. za statečnost (in memoriam). Nepříjemně pravdivý. Jako dnešní titulní stránky novin. Ech, že jsem vůbec na ten oběd chodil, když tam rozdávají noviny zdarma…
Můj pocit je venkoncem zvracivý. Kam se poděla ekecheiria? Bývalo zvykem, že v době her (olympijských například) utichly zbraně. Dnes jen silent musae. Kdo ještě pohádky žádá – a strádá?
Chlapci od Googlu řeší svoje loga, chlapci z politiky řeší své schůzky s dalajlámou, chlapci z průmyslu si užívají. Já – piju. Na zapomnění!
P.S.: taky nesnáším mikroblogy :-)
Lúnasa čili Lughnasadh je jeden ze čtyř hlavních keltských svátků a připadá na 1. srpen, což je sotva pár dní zpátky. U nás to pak znamená dostatečně dobrou příležitost uspořádat nějaký ten hudební festival navíc. Nemám festivaly rád (čím víc lidí, tím horší), ale … tohle prostě nešlo jinak.
Rok se s rokem sešel a stále, dnes jako loni, včera jako zítra, čas věty plané vplétá do biče. Tvůrce, inteligentní designér, neusnul na vavřínech, a tak nacházíme po Plzni stále nové a nápadité kravičky. K včerejšímu dni je registrováno 93 výskytů, což je dostatečně úctyhodné číslo k uspořádání další kravýpravy. A to jsem si rozhodně nemohl nechat ujít!
Že používám Google Reader už jsem tu psal. Nedávno jsem neprozřetelně kliknul na přidání balíčku Kultura – ne že by tam bylo bůhvíco úžasného, ale pár zajímavých zpráv se přece jenom objeví. A přes jeden odkaz jsem se tak dneska (tedy se 14denním zpožděním, ale co už) dostal k tomuhle článku, který mi notně nadzvedl mandle.
Na highscalability.com jsem narazil na pěknou prezentaci Jeffa Deana Handling Large Datasets at Google: Current Systems and Future Directions. Pobavily mne na tom dvě věci: jednak že PDF i videozáznam jsou umístěny na yahoo.com, a jednak čtvrtý slajd. Posuďte ostatně sami:
Zní kladiv chór,
zní z rakví beránků
Nám vládne mor,
má rád krev z červánků
Původně jsem doufal, že tenhle zápisek budu psát někdy v září, říjnu minulého roku. Jenže člověk míní a milí pánové z nakladatelství Laser-books mění, a tak jsem se toužebně očekávaného Olympu dočkal až teď. Takže: pohodlně se usaďte, protože fantastice se daří a já bych v následujícím rád řekl pár vět o třech knížkách, které mě za poslední půlrok vážně vzaly.
Omlouvám se za otřesnou kvalitu fotografie, ale tohle jsem prostě nemohl nechat bez povšimnutí. A pro mě, tohle má nápad, narozdíl od různě oceněných křečovitostí.
Mimochodem, začal jsem číst SICP. Procedurální reprezentaci consu jsem ještě pobral, ale jestli někdo chápe Churchova čísla, tak je pro mě bůh.
Ani tady na ábíčku jsme nezůstali ušetřeni upozornění na cenu NG 333, udělenou partičce progresivních preadolescentů Ztohoven za narušení televizního vysílání. Ať si o tom kdo chce co chce říká, hleďme kupředu – vítěz příštího ročníku je již znám!
Trest smrti! Že já naivka to aptitude dist-upgrade vůbec pouštěl. Ale hezky popořádku.
Používám Debian testing a jednou za čas, ne častěji než jednou do týdne, jen abych nevyšel ze cviku, dávám aptitude update && aptitude dist-upgrade. Jako třeba asi před dvěma hodinama. Jako pracovní prostředí používám xfce, které shodou náhod bylo taky mezi upgradovanými věcmi. Nic zlého netuše jsem to odklepnul…
Raise your hands and hail! Nejde tu o motorovou pilu, nýbrž o (ne)kvalitní hudbu, a to v docela rychlém sledu v plzeňské Šeříkovce. Samozřejmě čistě subjektivně, ale byl to mazec, a tak je nutno trochu zaexhibovat.
Před nějakým tím týdnem jsem tady psal o plzeňských kravičkách a pod zápiskem se, s podivem, rozhořela vášnivá diskuse o tom, zda jde o natolik kyklopedicky významné téma, že by si zasloužilo vlastní stránku na (české) wikipedii. Kyklopediské tehdy tuším požadovali nezávislý zdroj…
A zde je! Pozor, přichází reklama: v dnešním čísle týdeníku Mladá fronta Plus (tedy 34/2007) se nachází dvoustránková reportáž o plzeňských kravičkách – a na to se napijem! :-) Reportéry Plzní provedli kravičkologové kelvin a Unimatrix325 a vznikl celkem pěkný shrnující článek, i když na můj vkus by mohl obsahovat mnohem víc fotek. A pozor: třem nejrychlejším objevitelům jakékoli nové kravičky autoři článku slibují naložit tolik hovězího, kolik sami váží. Páni wikipedisté, není to výzva? :-)
Skorem před dvěma týdny jsem psal o analýze téměř dvougigového heapdumpu javovského programu a o tom, jak to s jhatem na 32bitové architektuře není žádná sranda (lépe řečeno, že to ani nejde). A před pár dny se na TheServerSide objevila informace o volně dostupném (nikoliv opensource) SAP Memory Analyzeru. Jásáme?
Kravičky jsou nadobyčej významným plzeňským fenoménem, jak se ostatně můžete sami přesvědčit na webu kravičkologů http://kravicky.unas.cz/. Dnešní den byl výjimečný v tom smyslu, že Cow Masteři kelvin a Unimatrix325 rozhodli se sestoupit z výšin svých kravilofických úvah a přiblížit své hájemství běžnému plebsu. Měl jsem to štěstí, že z nespočetných zástupů zájemců jsem byl vybrán a mohu tak o celé akci přinést svědectví vpravdě z první ruky.
Čili o tom, jak může i běžný smrtelník za běžných okolností pocítit, že dvaatřicet bitíků je zoufale málo. Předem upozorňuji, že celý text doslova přetéká výrazy z javovského světa, takže byste jej vlastně vůbec neměli číst.
Stoprocentně úchylný zápisek o reklamě, kvalitní literatuře a konečně taky Linuxu – co odstavec to perla. Sicilská pizza v San Marinu a kvasnicová čtrnáctka u Lochoty, Jan Tleskač cucá dudlík s jahodovou příchutí, Chuck Norris kalí Tullamorku s Járou Cimrmanem. Účinkuje tisíc slonů!
Moc filmům nedám, takže když už se na nějaký koukám podruhé, je to událost. A protože jsem už asi měsíc doma, práce neschopen, s dost převráceným denním rytmem, nemohl jsem si nechat uniknout v sobotu hluboko v noci na ČT1 Avalon.
Mám rád knížky. Nejsem žádný odborník na literaturu, i když za něj ve svém okolí možná často platím. Chci se tímto jenom podělit o svůj skromný názor na potěšující stav současné české literatury. Než jsem se o ni začal hlouběji zajímat, znal jsem dvě jména: Michal Viewegh a Jáchym Topol. A tedy jsem trpěl velkou nespokojeností, neboť ani jeden z těchto autorů mne prostě neoslovil. Přitom na pultech knihkupectví najdeme výborné autory. Chcete pár jmen?
Pár rádoby-bláznivých myšlenek o open-source událostech, které se nedávno přihodily ve světě džávovém.
27.11.2006 23:59
| pro temnou strunu
|
| Přečteno: 1862×
| Komentářů: 15, poslední 29. 11. 2006
| Hodnocení: 100 % (3 hlasů)
Dnes poněkud roztěkaně, na několik různých témat, jejichž společným jmenovatelem jsou slova uvedená v nadpisu. Čekají nás světlé zítřky? Kam zmizí světlé dnešky? Co na to Microsoft? Co na to Miguel de Icaza? A co na to Chuck Norris?
V posledních týdnech se pár chytrých pánů od Javy baví tím, že jak na běžícím pásu generují návrhy specifikace closures pro jazyk Java. Vzhledem k tomu, o jaká jména se jedná, je už celkem jasné, že se closures v Javě 7 dočkáme. Ale v jaké podobě?
Programovací jazyk bez closures není programovací jazyk!
MySQL s MyISAM tabulkami není databáze.
Neříkejte, že jste ještě nehráli bowling, když hážete XX.
Lezečky velikosti 11,5 nejsou na nohu velikosti 13 opravdu to pravé…
Když jsou tři disky v (SW) RAIDu, pravděpodobně se vám nebude líbit, že jen jeden z nich používá DMA.
čili adrenalin zpoza desky psacího (programovacího) stolu…
Žil byl jeden servřík. Na tom servříku žilo bylo pár kocourů, jmenujme je například tomcat_aaa, tomcat_bbb a tomcat_ccc. No a nakonec, žil byl jeden nebohý programátor ZZZ (občas si přál, aby tomu tak nebylo), který vyvíjel aplikaci AAA běžící na kocourovi aaa. A tady, milé děti, začíná naše polhátka.
Jak už to tak bývá, v běžném životě běžného programátora občas přijde zlomový okamžik, kterého se začasté sborově děsíme; u některých z nás je takových hned několik. Já jeden zažil před pár dny – potřeboval jsem napsat jednoduchý jednoúčelový skriptík a rozhodl se konečně přestat na takové úlohy používat běžné programovací jazyky a vybrat si nějakou skriptovačku. Ideálně takovou, od které bych nemusel hned utéct. Předesílám, že tyto dvě kategorie jistě mají neprázdný průnik; to jen co prevence komentářů, které by mne na tento fakt rády upozornily.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz