Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Jen krátká noticka o programu tc
pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
Vyvíjíte webové aplikace, které intenzivně využívají AJAX? Máte mou upřímnou soustrast, a dvojnásobnou v případě, že jste teprve nedávno zjistili, že taková aplikace se může v provozu chovat úplně jinak, než při vývoji. Při vývoji aplikaci obvykle zkoušíte na tomtéž stroji, kde běží, případně na lokální síti. Čímž ovšem efektivně odstraníte zpoždění sítě, které Vaši uživatelé mohou dost výrazně pocítit. Co všechno zajímavého se může stát, to nechám na zvrhlosti fantazie laskavého čtenáře, a bez zbytečných průtahů ukážu hloupě jednoduchý postup, jak se v tomto ohledu uživateli přiblížit (a zkomplikovat si práci).
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms
A rázem máte zpoždění o 150 ms vyšší. Pokud nechcete zpoždění konstantní, můžete třeba:
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms 20ms
a je to 150 ± 20 ms. To vše na lokálním síťovém rozhraní (lo
). Ještě pro zrušení:
# tc qdisc del dev lo root
Zvláštní pocit pak zakusíte, když si uvědomíte, že na tomtéž rozhraní komunikuje i vyvíjená aplikace s databází Ale což, funguje to. Nebo si v síti pustíte počítač s Windows (stejně si to potřebujete zkusit v IEčku…) a namísto
lo
použijete eth0
. Paráda.
A pokud jsem někomu neřekl nic nového, smůla. V dohledné době se chystám napsat takový malý zápisek o New Weirdu, tam si zase přijdou na své příznivci Ladickova literárního spamu
Tiskni
Sdílej:
Jo, některé JS skripty se chovají dost divně...
Osobne som robil nejaké pokusy s Ajaxom pod windooze a latencie som si simuloval v PHPcku (usleep() ), 404-ku nasmerovanim na nespravnu URL.
tc
, ale spíš příslušná qdisc, kterou používáte. Tvrzení, že příkaz tc
umí simulovat nekvalitní spojení, je asi tak přesné, jako kdybyste prohlásil, že příkaz iptables
umí omezit frekvenci příchozích spojení na webový server.
zajímavé +1, jenom se mi to nějak nedaří rozchodit...
$ tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms RTNETLINK answers: Operation not supported
někde jsem našel, že je potřeba povolit CONFIG_NETLINK
v jádře, ale to němůžu najít...
Taky mi to enchce zaboha fungovat
netem
? Nejsem si jistý, jestli je standardní součástí, spíš bych řekl že ne.
tc
) dalo těžko čekat.
tc
ještě před pár týdny netušil vůbec nic a domnívá se, že jeho existence je neznáma i řadě dalších lidí, proto tenhle blogpost napsal. Autor dále není tak naivní, aby si myslel, že příkaz tc
dělá něco jiného, než že komunikuje s jádrem, ačkoliv pro perverzní síťařské šťouraly určitě měl zdůraznit, že se jedná o kuchařku beze špetky vysvětlení. Autor se za toto politováníhodné nedopatření co nejsrdečněji omlouvá. P.S.: autor nepoužívá ifconfig
Snahu šířit osvětu samozřejmě chválím. Ale musím trvat na tom, že tvrzení o "programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence" je už hodně za hranicí přijatelného zjednodušení. Prostě si myslím, že kdybyste před napsáním toho návodu trochu hledal a zjistil, k čemu slouží příkaz tc
a co vlastně znamená "qdisc
" a "netem
", mohl být ten návod mnohem užitečnější.
Dobrá zpráva: vypadá to, že ten driver je ve vanilla jádrech už docela dlouho, takže by s tím neměl být problém v žádné aktuální distribuci.
tc
mi byla asi tak srozumitelná, jako shakespearovská angličtina Zajímalo by mě, jak se takové situace řeší, když vývojář pracuje pouze na windows. Zda také existují takové vychytávky.