Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
4.12.2008 18:31
| Přečteno: 2056×
| pro temnou strunu
| 
Jen krátká noticka o programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
Vyvíjíte webové aplikace, které intenzivně využívají AJAX? Máte mou upřímnou soustrast, a dvojnásobnou v případě, že jste teprve nedávno zjistili, že taková aplikace se může v provozu chovat úplně jinak, než při vývoji. Při vývoji aplikaci obvykle zkoušíte na tomtéž stroji, kde běží, případně na lokální síti. Čímž ovšem efektivně odstraníte zpoždění sítě, které Vaši uživatelé mohou dost výrazně pocítit. Co všechno zajímavého se může stát, to nechám na zvrhlosti fantazie laskavého čtenáře, a bez zbytečných průtahů ukážu hloupě jednoduchý postup, jak se v tomto ohledu uživateli přiblížit (a zkomplikovat si práci).
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms
A rázem máte zpoždění o 150 ms vyšší. Pokud nechcete zpoždění konstantní, můžete třeba:
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms 20ms
a je to 150 ± 20 ms. To vše na lokálním síťovém rozhraní (lo). Ještě pro zrušení:
# tc qdisc del dev lo root
Zvláštní pocit pak zakusíte, když si uvědomíte, že na tomtéž rozhraní komunikuje i vyvíjená aplikace s databází 
Ale což, funguje to. Nebo si v síti pustíte počítač s Windows (stejně si to potřebujete zkusit v IEčku…) a namísto lo použijete eth0. Paráda.
A pokud jsem někomu neřekl nic nového, smůla. V dohledné době se chystám napsat takový malý zápisek o New Weirdu, tam si zase přijdou na své příznivci Ladickova literárního spamu
Tiskni
Sdílej:
4.12.2008 21:00
Jan Drábek | skóre: 41
| blog: Tartar
| Brno
Jo, některé JS skripty se chovají dost divně...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
tc, ale spíš příslušná qdisc, kterou používáte. Tvrzení, že příkaz tc umí simulovat nekvalitní spojení, je asi tak přesné, jako kdybyste prohlásil, že příkaz iptables umí omezit frekvenci příchozích spojení na webový server.
zajímavé +1, jenom se mi to nějak nedaří rozchodit...
$ tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms RTNETLINK answers: Operation not supported
někde jsem našel, že je potřeba povolit CONFIG_NETLINK v jádře, ale to němůžu najít...
Taky mi to enchce zaboha fungovat 
netem? Nejsem si jistý, jestli je standardní součástí, spíš bych řekl že ne.
tc) dalo těžko čekat.
tc ještě před pár týdny netušil vůbec nic a domnívá se, že jeho existence je neznáma i řadě dalších lidí, proto tenhle blogpost napsal. Autor dále není tak naivní, aby si myslel, že příkaz tc dělá něco jiného, než že komunikuje s jádrem, ačkoliv pro perverzní síťařské šťouraly určitě měl zdůraznit, že se jedná o kuchařku beze špetky vysvětlení. Autor se za toto politováníhodné nedopatření co nejsrdečněji omlouvá. P.S.: autor nepoužívá ifconfig 
Snahu šířit osvětu samozřejmě chválím. Ale musím trvat na tom, že tvrzení o "programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence" je už hodně za hranicí přijatelného zjednodušení. Prostě si myslím, že kdybyste před napsáním toho návodu trochu hledal a zjistil, k čemu slouží příkaz tc a co vlastně znamená "qdisc" a "netem", mohl být ten návod mnohem užitečnější.
Dobrá zpráva: vypadá to, že ten driver je ve vanilla jádrech už docela dlouho, takže by s tím neměl být problém v žádné aktuální distribuci.
tc mi byla asi tak srozumitelná, jako shakespearovská angličtina Každopádně díky, že jste na to aspoň v diskusi upozornil.
Zajímalo by mě, jak se takové situace řeší, když vývojář pracuje pouze na windows. Zda také existují takové vychytávky.