Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Jen krátká noticka o programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
Vyvíjíte webové aplikace, které intenzivně využívají AJAX? Máte mou upřímnou soustrast, a dvojnásobnou v případě, že jste teprve nedávno zjistili, že taková aplikace se může v provozu chovat úplně jinak, než při vývoji. Při vývoji aplikaci obvykle zkoušíte na tomtéž stroji, kde běží, případně na lokální síti. Čímž ovšem efektivně odstraníte zpoždění sítě, které Vaši uživatelé mohou dost výrazně pocítit. Co všechno zajímavého se může stát, to nechám na zvrhlosti fantazie laskavého čtenáře, a bez zbytečných průtahů ukážu hloupě jednoduchý postup, jak se v tomto ohledu uživateli přiblížit (a zkomplikovat si práci).
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms
A rázem máte zpoždění o 150 ms vyšší. Pokud nechcete zpoždění konstantní, můžete třeba:
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms 20ms
a je to 150 ± 20 ms. To vše na lokálním síťovém rozhraní (lo). Ještě pro zrušení:
# tc qdisc del dev lo root
Zvláštní pocit pak zakusíte, když si uvědomíte, že na tomtéž rozhraní komunikuje i vyvíjená aplikace s databází
Ale což, funguje to. Nebo si v síti pustíte počítač s Windows (stejně si to potřebujete zkusit v IEčku…) a namísto lo použijete eth0. Paráda.
A pokud jsem někomu neřekl nic nového, smůla. V dohledné době se chystám napsat takový malý zápisek o New Weirdu, tam si zase přijdou na své příznivci Ladickova literárního spamu 
Tiskni
Sdílej:
Jo, některé JS skripty se chovají dost divně...
tc, ale spíš příslušná qdisc, kterou používáte. Tvrzení, že příkaz tc umí simulovat nekvalitní spojení, je asi tak přesné, jako kdybyste prohlásil, že příkaz iptables umí omezit frekvenci příchozích spojení na webový server.
zajímavé +1, jenom se mi to nějak nedaří rozchodit...
$ tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms RTNETLINK answers: Operation not supported
někde jsem našel, že je potřeba povolit CONFIG_NETLINK v jádře, ale to němůžu najít...
Taky mi to enchce zaboha fungovat
netem? Nejsem si jistý, jestli je standardní součástí, spíš bych řekl že ne.
tc) dalo těžko čekat.
tc ještě před pár týdny netušil vůbec nic a domnívá se, že jeho existence je neznáma i řadě dalších lidí, proto tenhle blogpost napsal. Autor dále není tak naivní, aby si myslel, že příkaz tc dělá něco jiného, než že komunikuje s jádrem, ačkoliv pro perverzní síťařské šťouraly určitě měl zdůraznit, že se jedná o kuchařku beze špetky vysvětlení. Autor se za toto politováníhodné nedopatření co nejsrdečněji omlouvá. P.S.: autor nepoužívá ifconfig
Snahu šířit osvětu samozřejmě chválím. Ale musím trvat na tom, že tvrzení o "programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence" je už hodně za hranicí přijatelného zjednodušení. Prostě si myslím, že kdybyste před napsáním toho návodu trochu hledal a zjistil, k čemu slouží příkaz tc a co vlastně znamená "qdisc" a "netem", mohl být ten návod mnohem užitečnější.
Dobrá zpráva: vypadá to, že ten driver je ve vanilla jádrech už docela dlouho, takže by s tím neměl být problém v žádné aktuální distribuci.
tc mi byla asi tak srozumitelná, jako shakespearovská angličtina
Každopádně díky, že jste na to aspoň v diskusi upozornil.
Zajímalo by mě, jak se takové situace řeší, když vývojář pracuje pouze na windows. Zda také existují takové vychytávky.