Kryptografická knihovna OpenSSL byla vydána v nové verzi 4.0. Přehled změn v souboru CHANGES.md na GitHubu. Odstraněna byla podpora SSLv2 Client Hello a SSLv3. Ve výchozím nastavení byla zakázána podpora odmítnutých eliptických křivek v TLS dle RFC 8422. Přibyla například podpora Encrypted Client Hello (ECH, RFC 9849).
curl up 2026, tj. setkání vývojářů a uživatelů curlu, proběhne opět v Praze. O víkendu 23. a 24. května v Pracovně.
Aplikace pro ověřování věku uživatelů on-line platforem je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Půjde podle ní o bezplatné a snadno použitelné řešení, které pomůže chránit děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Aplikace bude podle ní fungovat na jakémkoli zařízení a bude zcela anonymní.
V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
V diskusi ke zprávičce Kampaň za záchranu MySQL jsem byl partou zasloužilých profesionálů bryskně odhalen jako prasič a neschopný programátor, a to na základě několika málo příspěvků (které začaly nevinným flamebaitem, jak je v pokleslých diskusích zvykem). Přímo se mi zatočila hlava, když jsem si představil, co by o mně tito pánové dokázali zjistit, kdybych jim nabídl ke studiu trochu víc materiálu – řekněme takový krátký seriálek o bezschémových databázích? Pohodlně se usaďte, zapomeňte vše, co jste si o databázích doteď mysleli, kurz kvalitního prasení právě začíná.
Jen krátká noticka o programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
Framework Spring asi javistům nemusím představovat; v posledních týdnech se okolo něj dějí poměrně zajímavé věci, které dost zřetelně odhalují vztah komerčních investorů k open-source softwaru. Hezky to koresponduje s tématem zprávičky o open source jako business modelu, takže by to mohlo zajímat i ty (ne)šťastné, již Javou nejsou dotčeni. Aneb – co všechno ještě je open source?
Na highscalability.com jsem narazil na pěknou prezentaci Jeffa Deana Handling Large Datasets at Google: Current Systems and Future Directions. Pobavily mne na tom dvě věci: jednak že PDF i videozáznam jsou umístěny na yahoo.com, a jednak čtvrtý slajd. Posuďte ostatně sami:
Trest smrti! Že já naivka to aptitude dist-upgrade vůbec pouštěl. Ale hezky popořádku.
Používám Debian testing a jednou za čas, ne častěji než jednou do týdne, jen abych nevyšel ze cviku, dávám aptitude update && aptitude dist-upgrade. Jako třeba asi před dvěma hodinama. Jako pracovní prostředí používám xfce, které shodou náhod bylo taky mezi upgradovanými věcmi. Nic zlého netuše jsem to odklepnul…
Skorem před dvěma týdny jsem psal o analýze téměř dvougigového heapdumpu javovského programu a o tom, jak to s jhatem na 32bitové architektuře není žádná sranda (lépe řečeno, že to ani nejde). A před pár dny se na TheServerSide objevila informace o volně dostupném (nikoliv opensource) SAP Memory Analyzeru. Jásáme?
Čili o tom, jak může i běžný smrtelník za běžných okolností pocítit, že dvaatřicet bitíků je zoufale málo. Předem upozorňuji, že celý text doslova přetéká výrazy z javovského světa, takže byste jej vlastně vůbec neměli číst.
Pár rádoby-bláznivých myšlenek o open-source událostech, které se nedávno přihodily ve světě džávovém.
Dnes poněkud roztěkaně, na několik různých témat, jejichž společným jmenovatelem jsou slova uvedená v nadpisu. Čekají nás světlé zítřky? Kam zmizí světlé dnešky? Co na to Microsoft? Co na to Miguel de Icaza? A co na to Chuck Norris?
V posledních týdnech se pár chytrých pánů od Javy baví tím, že jak na běžícím pásu generují návrhy specifikace closures pro jazyk Java. Vzhledem k tomu, o jaká jména se jedná, je už celkem jasné, že se closures v Javě 7 dočkáme. Ale v jaké podobě?
Programovací jazyk bez closures není programovací jazyk!
MySQL s MyISAM tabulkami není databáze.
Neříkejte, že jste ještě nehráli bowling, když hážete XX.
Lezečky velikosti 11,5 nejsou na nohu velikosti 13 opravdu to pravé…
Když jsou tři disky v (SW) RAIDu, pravděpodobně se vám nebude líbit, že jen jeden z nich používá DMA.
čili adrenalin zpoza desky psacího (programovacího) stolu…
Žil byl jeden servřík. Na tom servříku žilo bylo pár kocourů, jmenujme je například tomcat_aaa, tomcat_bbb a tomcat_ccc. No a nakonec, žil byl jeden nebohý programátor ZZZ (občas si přál, aby tomu tak nebylo), který vyvíjel aplikaci AAA běžící na kocourovi aaa. A tady, milé děti, začíná naše polhátka.
Jak už to tak bývá, v běžném životě běžného programátora občas přijde zlomový okamžik, kterého se začasté sborově děsíme; u některých z nás je takových hned několik. Já jeden zažil před pár dny – potřeboval jsem napsat jednoduchý jednoúčelový skriptík a rozhodl se konečně přestat na takové úlohy používat běžné programovací jazyky a vybrat si nějakou skriptovačku. Ideálně takovou, od které bych nemusel hned utéct. Předesílám, že tyto dvě kategorie jistě mají neprázdný průnik; to jen co prevence komentářů, které by mne na tento fakt rády upozornily.