Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
V diskusi ke zprávičce Kampaň za záchranu MySQL jsem byl partou zasloužilých profesionálů bryskně odhalen jako prasič a neschopný programátor, a to na základě několika málo příspěvků (které začaly nevinným flamebaitem, jak je v pokleslých diskusích zvykem). Přímo se mi zatočila hlava, když jsem si představil, co by o mně tito pánové dokázali zjistit, kdybych jim nabídl ke studiu trochu víc materiálu – řekněme takový krátký seriálek o bezschémových databázích? Pohodlně se usaďte, zapomeňte vše, co jste si o databázích doteď mysleli, kurz kvalitního prasení právě začíná.
Jen krátká noticka o programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
Framework Spring asi javistům nemusím představovat; v posledních týdnech se okolo něj dějí poměrně zajímavé věci, které dost zřetelně odhalují vztah komerčních investorů k open-source softwaru. Hezky to koresponduje s tématem zprávičky o open source jako business modelu, takže by to mohlo zajímat i ty (ne)šťastné, již Javou nejsou dotčeni. Aneb – co všechno ještě je open source?
Na highscalability.com jsem narazil na pěknou prezentaci Jeffa Deana Handling Large Datasets at Google: Current Systems and Future Directions. Pobavily mne na tom dvě věci: jednak že PDF i videozáznam jsou umístěny na yahoo.com, a jednak čtvrtý slajd. Posuďte ostatně sami:
Trest smrti! Že já naivka to aptitude dist-upgrade vůbec pouštěl. Ale hezky popořádku.
Používám Debian testing a jednou za čas, ne častěji než jednou do týdne, jen abych nevyšel ze cviku, dávám aptitude update && aptitude dist-upgrade. Jako třeba asi před dvěma hodinama. Jako pracovní prostředí používám xfce, které shodou náhod bylo taky mezi upgradovanými věcmi. Nic zlého netuše jsem to odklepnul…
Skorem před dvěma týdny jsem psal o analýze téměř dvougigového heapdumpu javovského programu a o tom, jak to s jhatem na 32bitové architektuře není žádná sranda (lépe řečeno, že to ani nejde). A před pár dny se na TheServerSide objevila informace o volně dostupném (nikoliv opensource) SAP Memory Analyzeru. Jásáme?
Čili o tom, jak může i běžný smrtelník za běžných okolností pocítit, že dvaatřicet bitíků je zoufale málo. Předem upozorňuji, že celý text doslova přetéká výrazy z javovského světa, takže byste jej vlastně vůbec neměli číst.
Pár rádoby-bláznivých myšlenek o open-source událostech, které se nedávno přihodily ve světě džávovém.
Dnes poněkud roztěkaně, na několik různých témat, jejichž společným jmenovatelem jsou slova uvedená v nadpisu. Čekají nás světlé zítřky? Kam zmizí světlé dnešky? Co na to Microsoft? Co na to Miguel de Icaza? A co na to Chuck Norris?
V posledních týdnech se pár chytrých pánů od Javy baví tím, že jak na běžícím pásu generují návrhy specifikace closures pro jazyk Java. Vzhledem k tomu, o jaká jména se jedná, je už celkem jasné, že se closures v Javě 7 dočkáme. Ale v jaké podobě?
Programovací jazyk bez closures není programovací jazyk!
MySQL s MyISAM tabulkami není databáze.
Neříkejte, že jste ještě nehráli bowling, když hážete XX.
Lezečky velikosti 11,5 nejsou na nohu velikosti 13 opravdu to pravé…
Když jsou tři disky v (SW) RAIDu, pravděpodobně se vám nebude líbit, že jen jeden z nich používá DMA.
čili adrenalin zpoza desky psacího (programovacího) stolu…
Žil byl jeden servřík. Na tom servříku žilo bylo pár kocourů, jmenujme je například tomcat_aaa, tomcat_bbb a tomcat_ccc. No a nakonec, žil byl jeden nebohý programátor ZZZ (občas si přál, aby tomu tak nebylo), který vyvíjel aplikaci AAA běžící na kocourovi aaa. A tady, milé děti, začíná naše polhátka.
Jak už to tak bývá, v běžném životě běžného programátora občas přijde zlomový okamžik, kterého se začasté sborově děsíme; u některých z nás je takových hned několik. Já jeden zažil před pár dny – potřeboval jsem napsat jednoduchý jednoúčelový skriptík a rozhodl se konečně přestat na takové úlohy používat běžné programovací jazyky a vybrat si nějakou skriptovačku. Ideálně takovou, od které bych nemusel hned utéct. Předesílám, že tyto dvě kategorie jistě mají neprázdný průnik; to jen co prevence komentářů, které by mne na tento fakt rády upozornily.