Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
V diskusi ke zprávičce Kampaň za záchranu MySQL jsem byl partou zasloužilých profesionálů bryskně odhalen jako prasič a neschopný programátor, a to na základě několika málo příspěvků (které začaly nevinným flamebaitem, jak je v pokleslých diskusích zvykem). Přímo se mi zatočila hlava, když jsem si představil, co by o mně tito pánové dokázali zjistit, kdybych jim nabídl ke studiu trochu víc materiálu – řekněme takový krátký seriálek o bezschémových databázích? Pohodlně se usaďte, zapomeňte vše, co jste si o databázích doteď mysleli, kurz kvalitního prasení právě začíná.
Jen krátká noticka o programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
Framework Spring asi javistům nemusím představovat; v posledních týdnech se okolo něj dějí poměrně zajímavé věci, které dost zřetelně odhalují vztah komerčních investorů k open-source softwaru. Hezky to koresponduje s tématem zprávičky o open source jako business modelu, takže by to mohlo zajímat i ty (ne)šťastné, již Javou nejsou dotčeni. Aneb – co všechno ještě je open source?
Na highscalability.com jsem narazil na pěknou prezentaci Jeffa Deana Handling Large Datasets at Google: Current Systems and Future Directions. Pobavily mne na tom dvě věci: jednak že PDF i videozáznam jsou umístěny na yahoo.com, a jednak čtvrtý slajd. Posuďte ostatně sami:
Trest smrti! Že já naivka to aptitude dist-upgrade vůbec pouštěl. Ale hezky popořádku.
Používám Debian testing a jednou za čas, ne častěji než jednou do týdne, jen abych nevyšel ze cviku, dávám aptitude update && aptitude dist-upgrade. Jako třeba asi před dvěma hodinama. Jako pracovní prostředí používám xfce, které shodou náhod bylo taky mezi upgradovanými věcmi. Nic zlého netuše jsem to odklepnul…
Skorem před dvěma týdny jsem psal o analýze téměř dvougigového heapdumpu javovského programu a o tom, jak to s jhatem na 32bitové architektuře není žádná sranda (lépe řečeno, že to ani nejde). A před pár dny se na TheServerSide objevila informace o volně dostupném (nikoliv opensource) SAP Memory Analyzeru. Jásáme?
Čili o tom, jak může i běžný smrtelník za běžných okolností pocítit, že dvaatřicet bitíků je zoufale málo. Předem upozorňuji, že celý text doslova přetéká výrazy z javovského světa, takže byste jej vlastně vůbec neměli číst.
Pár rádoby-bláznivých myšlenek o open-source událostech, které se nedávno přihodily ve světě džávovém.
Dnes poněkud roztěkaně, na několik různých témat, jejichž společným jmenovatelem jsou slova uvedená v nadpisu. Čekají nás světlé zítřky? Kam zmizí světlé dnešky? Co na to Microsoft? Co na to Miguel de Icaza? A co na to Chuck Norris?
V posledních týdnech se pár chytrých pánů od Javy baví tím, že jak na běžícím pásu generují návrhy specifikace closures pro jazyk Java. Vzhledem k tomu, o jaká jména se jedná, je už celkem jasné, že se closures v Javě 7 dočkáme. Ale v jaké podobě?
Programovací jazyk bez closures není programovací jazyk!
MySQL s MyISAM tabulkami není databáze.
Neříkejte, že jste ještě nehráli bowling, když hážete XX.
Lezečky velikosti 11,5 nejsou na nohu velikosti 13 opravdu to pravé…
Když jsou tři disky v (SW) RAIDu, pravděpodobně se vám nebude líbit, že jen jeden z nich používá DMA.
čili adrenalin zpoza desky psacího (programovacího) stolu…
Žil byl jeden servřík. Na tom servříku žilo bylo pár kocourů, jmenujme je například tomcat_aaa, tomcat_bbb a tomcat_ccc. No a nakonec, žil byl jeden nebohý programátor ZZZ (občas si přál, aby tomu tak nebylo), který vyvíjel aplikaci AAA běžící na kocourovi aaa. A tady, milé děti, začíná naše polhátka.
Jak už to tak bývá, v běžném životě běžného programátora občas přijde zlomový okamžik, kterého se začasté sborově děsíme; u některých z nás je takových hned několik. Já jeden zažil před pár dny – potřeboval jsem napsat jednoduchý jednoúčelový skriptík a rozhodl se konečně přestat na takové úlohy používat běžné programovací jazyky a vybrat si nějakou skriptovačku. Ideálně takovou, od které bych nemusel hned utéct. Předesílám, že tyto dvě kategorie jistě mají neprázdný průnik; to jen co prevence komentářů, které by mne na tento fakt rády upozornily.