Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
A nie je? Ak tomu dobre rozumiem, tak tam spadajú aj Lispovské makrá. A to určite DSL je.
Aha možno som to zle pochopil. Ak je ten zoznam jazykov v 3. vyčerpávajúci, tak sorry. Ale v tom prípade žiadam o pridanie Lispu do zoznamu
A možno tiež Haskellu, ten je na DSL viac než vhodný. Samozrejme, len ak Ladíček tieto jazyky ovláda, inak by to asi nemalo zmysel 
, druhý důvod je, že to má být pro normální lidi. Jo a Haskell, no tak to je bezpečně mimo moje znalosti i touhy, takže leda by se toho chopil někdo jiný
Na mňa sa nepozeraj, ja som na Haskell úplný amatér
Ale mám vo feedoch pár moc zaujímavých blogov a tam sa DSL z času na čas objavujú. Čo si teraz spomínam, tak DSL pre 3D grafiku, DSL pre skriptovanie hier a naposledy ma zaujal pojem FRP (functional reactive programming), ktorému síce vôbec nerozumiem, ale videl som to niekde spomenuté pri DSL
Takže rozhodne by ma potešilo keby sa tu niečo také vyskytlo. Možno sa toho chytí niektorý ábičkovský haskellista (prádza množina?).
Nemyslím si, že je potrebné ovládať Lisp. Práve naopak, prvé kapitoly sú v podstate úvod do Lispu, tie v prostriedku sa zasa až príliš do hĺbky sa tam preberajú problémy spojené s makrami. Až na konci sú zaujímavejšie príklady. Takže drvivá väčšina kapitol je neprenositeľná na iné jazyky.
Inak, nič proti tej knihe. Čisto ako literatúra o Lispe je skvelá.
V čem přesně vidíte problém?
Jinak si teď říkám, že tenhle zápisek není moc srozumitelný, určitě ne pro ty, kteří by mohli číst ten seriál. Ale přepisovat už to holt nebudu.
, ale pro konstrukci DSLek jsou jako stvořené.
Java tam je jako jazyk, který sice na první pohled nemůže obsáhnout žádný jiný jazyk, ale s použitím pár fíčur (varargs, statické importy, inicializátory tříd apod.) se dá docela hezky kouzlit.
Určite? Pokiaľ viem, tak metaprogramovanie (pomocou metatried, ktoré sú ale spracované úplne iným spôsobom než v Smalltalku) dáva dosť veľké možnosti.
Trochu ma sklamalo, že sa nebudeš venovať LR. To je momentálne téma, ktorá ma najviac zaujíma. Aspoň spomenúť by si ich mohol. Ale aj tak je tam kopa viac než zaujímavých oblastí, takže jedného verného čitateľa máš istého 
Takto: mne sa LL páči podstatne viac než LR. Konceptuálne je to oveľa jednoduchšie (LL človek v podstate vymyslí aj na kolene) a viem o nich už dlho. Ale mal som za to, že za a) vymyslel to Knuth
b) LR(1) > LL(1) v zmysle inklúzie gramatík, c) LR je algoritmicky efektívnejšie ako LL, d) pri LL treba riešiť kopu vecí (left-recursion napr.), ktoré pri LR nie sú. Preto som sa v poslednej dobe začal trochu učiť LR. Ale súčasný vývoj v parsovaní nepoznám a ak je to tak ako hovoríš, tak mám radosť a pokojne LR oželiem (ale aj tak si myslím, že by bola škoda aspoň ich nespomenúť).
, ale já mu prostě nikdy nepřišel na chuť. Je užitečné (skoro bych řekl nutné) to znát, když se používá LALR generátor, ale jinak si myslím, že se bez toho dá v klidu žít.
Ok, to mi stačí.
Btw, netušíš náhodou ktorý z nich (LL/LR) produkujú PCT v Parrote? mj41 tu totiž nedávno spomenul zaujímavý tutoriál na implementáciu kompilátora do Parrotovského bytekódu (PASM?). Spravil som si z toho pár kapitoliek a bolo to fakt fajn. A mimochodom som dospel k tomu, že Perl 6 je fakt fajn jazyk. Parrot používa jeho podmnožinu ako na špecifikáciu gramatiky, tak parsing actions nad AST. Jazyky pre Parrot sa píšu fakt jedna báseň, možno ďalší tip, ktorý by si mohol spomenúť v článku? Ale aby som sa vrátil k téme, tak celý čas rozmýšľam nad tým, čo za kompilátor tam vlastne vzniká. Nejak sa mi to nepodarilo dogoogliť, takže možno aspoň tu mi niekto dá odpoveď 
Grammars, typically files with a ".pg" file extension, are compiled using the Parrot Grammar Engine (PGE). PGE is an implementation of the Perl 6 rules engine for Parrot. PGE uses a Recursive Descent parser, although certain components such as expressions can be parsed using a bottom-up parser for efficiency.
netušíš náhodou ktorý z nich (LL/LR) produkujú PCT v Parrote?To netusim, ale anekdota rika, ze na parsovani Perlu 7 bude treba pouzit Chart parser nebo Viterbi parser.
Mno, momentálne mám pocit, že ak bude vývoj podobný ako Perl 5 -> Perl 6, tak z Perlu 7 bude úplne minimalistický jazyk 
Je z toho snad zřejmé, že se nehodlám pouštět moc hluboko do teorie formálních jazykůOsobne si myslim, ze k tomu v podstate teorie formalnich jazyku neni treba (nebo jen naproste zaklady) a ze se celkove parsovani v literature o DSL nebo o prekladacich dost precenuje. LL(1) parser napise schopnejsi programator aniz by potreboval cokoliv vedet o teorii a vic v podstate neni treba :–) . Na DSL (a programovacich jazycich ci prekladacich) je preci mnohem zajimavejsi semantika nez syntax. Tedy v prve rade jak vhodne navrhnout DSL v navaznosti na konkretni problem a v druhe rade jak to rozumne implementovat (kdyz uz mame nejak zparsovany vstup do AST). Tipuju, ze ta prvni vec je ale spis umeni nez ze by na to byla vhodna teorie (coz je asi taky duvod, proc se to bezne pri vyuce odbyva). Mozna by to bylo nejvhodnejsi vylozit formou prikladu takovych jazyku a rozborem jejich silnych a slabych stranek.
Asi tiež neuškodí spomenúť, že úplne najjednoduchšie veci sa dajú riešiť už regulárnymi výrazmi. Pochopiteľne sa jedná o primitívne šablónovacie jazyky pre HTML 
a na žádný AST ani nedojdeSamozrejme, ten AST tam muze byt jen implicitne mysleny.
+1
Teóriu jazykov som neabsolvoval (viem čo je gramatika a približne aj ako to súvisí s automatmi a regulárnymi výrazmi, ale to je tak všetko), ale malý LL kompilátorček Lispu, som si napísal už dávno 
Osobne si myslim, ze k tomu v podstate teorie formalnich jazyku neni treba (nebo jen naproste zaklady) a ze se celkove parsovani v literature o DSL nebo o prekladacich dost precenuje.souhlasim. osobne mi prijde problematika parsovani, jako asi nejnudnejsi pasaz z oblasti navrhu prog. jazyku.
A ktoré sú zaujímavejšie oblasti? Typový systém?
Ne, vážně, zdálo by se, že parsování je dávno vyřešený problém – a přesto se jím pořád spousta lidí zabývá. Já mám pocit, že jeden díl o tom, jak to udělat ručně, a jeden o tom, jak to udělat automaticky, snad není tolik. A krom toho, že to je první věc, na kterou člověk narazí, je to často taky jediná věc, kterou potřebuje (jak už jsem psal o kousek výš).
Parsovanie je podľa mňa základ. S tým by si mal asi začať (teda modulo texty, ktoré uvádzajú do problematiky). Kam sa vydáš ďalej, to už je na tebe. Garbage collector je užitočná vec, ale dnes už je jeden v každom virtuálnom stroji (a to zrejme kvalitnejší, než človek vyrobí na kolene), takže mi pripadá trochu zbytočné sa mu venovať. Typové systémy vyzerajú užitočnejšie, ale asi je to fakt trochu hard-core. Ešte by sa dali spomenúť optimalizácie, ale to mi pripadá zasa zbytočné, lebo to "len" zlepšuje už hotovú vec. Takže neviem, nechám sa prekvapiť s čím prídeš 
rozeberete ruzne typy gramatik v jednom souboru a poslete je do ruznych streamu.Je to trochu porno, ale dá se vyjít třeba odtud: http://www.antlr.org/wiki/display/ANTLR3/Island+Grammars+Under+Parser+Control. Nikdy jsem to nedělal, ale musí to jít. Řeší to v každém lepším IDE (kombinace PHP+HTML+CSS+JavaScript+regexpy v jednom souboru musí být peklo).
stringtemplateHodně minimalistickej šablonovací jazyk, ale líbí se mi, že docela dobře zvládá bílé znaky. Ale není to nic než šablonovací jazyk, stejně dobře může posloužit třeba FreeMarker.
napisete gramatiku, vyjde Vam z toho AST strom. Chcete potom z tohoto stromu neco filtrovat (jen urcite elementy) a co nejmene psat.Stromové gramatiky v ANTLR jsou docela mocné, od ANTLR 3.2 se dají přepisovat i stromy na stromy. Stačí popsat jen tu část stromu, která je zajímavá. Zase, nedělal jsem to, ale musí to jít.
nahrazovani v AST stromu, prevod jednoho jazyka na druhy. Vcelku by se mi hodilo nejake klikadlo, kde naklikate na kazde strane jednu gramatiku a resite vztahy mezi nimi (mapovani).To musí být obecně docela šílený problém (ne-li nerozhodnutelný). Ale mám pocit, že grafické návrháře existují třeba pro XSLT
) Nicméně, to už je mimo můj záběr, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel a tohle nestudoval.
nadefinujete gramatiku. Presneji nadefinujete pouze typy elementu a jejich relace mezi nimi. Ale dany typ elementu musite overit pres nejakou databasi "treba" slov. To, co znate jsou ty relace mezi danymi typy elementu. Zda to je a jak ?A to už jsem ani nepochopil
Já se teda tak daleko ještě nedostal.
Tiskni
Sdílej: