Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
A nie je? Ak tomu dobre rozumiem, tak tam spadajú aj Lispovské makrá. A to určite DSL je.
Aha možno som to zle pochopil. Ak je ten zoznam jazykov v 3. vyčerpávajúci, tak sorry. Ale v tom prípade žiadam o pridanie Lispu do zoznamu
A možno tiež Haskellu, ten je na DSL viac než vhodný. Samozrejme, len ak Ladíček tieto jazyky ovláda, inak by to asi nemalo zmysel 
, druhý důvod je, že to má být pro normální lidi. Jo a Haskell, no tak to je bezpečně mimo moje znalosti i touhy, takže leda by se toho chopil někdo jiný
Na mňa sa nepozeraj, ja som na Haskell úplný amatér
Ale mám vo feedoch pár moc zaujímavých blogov a tam sa DSL z času na čas objavujú. Čo si teraz spomínam, tak DSL pre 3D grafiku, DSL pre skriptovanie hier a naposledy ma zaujal pojem FRP (functional reactive programming), ktorému síce vôbec nerozumiem, ale videl som to niekde spomenuté pri DSL
Takže rozhodne by ma potešilo keby sa tu niečo také vyskytlo. Možno sa toho chytí niektorý ábičkovský haskellista (prádza množina?).
Nemyslím si, že je potrebné ovládať Lisp. Práve naopak, prvé kapitoly sú v podstate úvod do Lispu, tie v prostriedku sa zasa až príliš do hĺbky sa tam preberajú problémy spojené s makrami. Až na konci sú zaujímavejšie príklady. Takže drvivá väčšina kapitol je neprenositeľná na iné jazyky.
Inak, nič proti tej knihe. Čisto ako literatúra o Lispe je skvelá.
V čem přesně vidíte problém?
Jinak si teď říkám, že tenhle zápisek není moc srozumitelný, určitě ne pro ty, kteří by mohli číst ten seriál. Ale přepisovat už to holt nebudu.
, ale pro konstrukci DSLek jsou jako stvořené.
Java tam je jako jazyk, který sice na první pohled nemůže obsáhnout žádný jiný jazyk, ale s použitím pár fíčur (varargs, statické importy, inicializátory tříd apod.) se dá docela hezky kouzlit.
Určite? Pokiaľ viem, tak metaprogramovanie (pomocou metatried, ktoré sú ale spracované úplne iným spôsobom než v Smalltalku) dáva dosť veľké možnosti.
Trochu ma sklamalo, že sa nebudeš venovať LR. To je momentálne téma, ktorá ma najviac zaujíma. Aspoň spomenúť by si ich mohol. Ale aj tak je tam kopa viac než zaujímavých oblastí, takže jedného verného čitateľa máš istého 
Takto: mne sa LL páči podstatne viac než LR. Konceptuálne je to oveľa jednoduchšie (LL človek v podstate vymyslí aj na kolene) a viem o nich už dlho. Ale mal som za to, že za a) vymyslel to Knuth
b) LR(1) > LL(1) v zmysle inklúzie gramatík, c) LR je algoritmicky efektívnejšie ako LL, d) pri LL treba riešiť kopu vecí (left-recursion napr.), ktoré pri LR nie sú. Preto som sa v poslednej dobe začal trochu učiť LR. Ale súčasný vývoj v parsovaní nepoznám a ak je to tak ako hovoríš, tak mám radosť a pokojne LR oželiem (ale aj tak si myslím, že by bola škoda aspoň ich nespomenúť).
, ale já mu prostě nikdy nepřišel na chuť. Je užitečné (skoro bych řekl nutné) to znát, když se používá LALR generátor, ale jinak si myslím, že se bez toho dá v klidu žít.
Ok, to mi stačí.
Btw, netušíš náhodou ktorý z nich (LL/LR) produkujú PCT v Parrote? mj41 tu totiž nedávno spomenul zaujímavý tutoriál na implementáciu kompilátora do Parrotovského bytekódu (PASM?). Spravil som si z toho pár kapitoliek a bolo to fakt fajn. A mimochodom som dospel k tomu, že Perl 6 je fakt fajn jazyk. Parrot používa jeho podmnožinu ako na špecifikáciu gramatiky, tak parsing actions nad AST. Jazyky pre Parrot sa píšu fakt jedna báseň, možno ďalší tip, ktorý by si mohol spomenúť v článku? Ale aby som sa vrátil k téme, tak celý čas rozmýšľam nad tým, čo za kompilátor tam vlastne vzniká. Nejak sa mi to nepodarilo dogoogliť, takže možno aspoň tu mi niekto dá odpoveď 
Grammars, typically files with a ".pg" file extension, are compiled using the Parrot Grammar Engine (PGE). PGE is an implementation of the Perl 6 rules engine for Parrot. PGE uses a Recursive Descent parser, although certain components such as expressions can be parsed using a bottom-up parser for efficiency.
netušíš náhodou ktorý z nich (LL/LR) produkujú PCT v Parrote?To netusim, ale anekdota rika, ze na parsovani Perlu 7 bude treba pouzit Chart parser nebo Viterbi parser.
Mno, momentálne mám pocit, že ak bude vývoj podobný ako Perl 5 -> Perl 6, tak z Perlu 7 bude úplne minimalistický jazyk 
Je z toho snad zřejmé, že se nehodlám pouštět moc hluboko do teorie formálních jazykůOsobne si myslim, ze k tomu v podstate teorie formalnich jazyku neni treba (nebo jen naproste zaklady) a ze se celkove parsovani v literature o DSL nebo o prekladacich dost precenuje. LL(1) parser napise schopnejsi programator aniz by potreboval cokoliv vedet o teorii a vic v podstate neni treba :–) . Na DSL (a programovacich jazycich ci prekladacich) je preci mnohem zajimavejsi semantika nez syntax. Tedy v prve rade jak vhodne navrhnout DSL v navaznosti na konkretni problem a v druhe rade jak to rozumne implementovat (kdyz uz mame nejak zparsovany vstup do AST). Tipuju, ze ta prvni vec je ale spis umeni nez ze by na to byla vhodna teorie (coz je asi taky duvod, proc se to bezne pri vyuce odbyva). Mozna by to bylo nejvhodnejsi vylozit formou prikladu takovych jazyku a rozborem jejich silnych a slabych stranek.
Asi tiež neuškodí spomenúť, že úplne najjednoduchšie veci sa dajú riešiť už regulárnymi výrazmi. Pochopiteľne sa jedná o primitívne šablónovacie jazyky pre HTML 
a na žádný AST ani nedojdeSamozrejme, ten AST tam muze byt jen implicitne mysleny.
+1
Teóriu jazykov som neabsolvoval (viem čo je gramatika a približne aj ako to súvisí s automatmi a regulárnymi výrazmi, ale to je tak všetko), ale malý LL kompilátorček Lispu, som si napísal už dávno 
Osobne si myslim, ze k tomu v podstate teorie formalnich jazyku neni treba (nebo jen naproste zaklady) a ze se celkove parsovani v literature o DSL nebo o prekladacich dost precenuje.souhlasim. osobne mi prijde problematika parsovani, jako asi nejnudnejsi pasaz z oblasti navrhu prog. jazyku.
A ktoré sú zaujímavejšie oblasti? Typový systém?
Ne, vážně, zdálo by se, že parsování je dávno vyřešený problém – a přesto se jím pořád spousta lidí zabývá. Já mám pocit, že jeden díl o tom, jak to udělat ručně, a jeden o tom, jak to udělat automaticky, snad není tolik. A krom toho, že to je první věc, na kterou člověk narazí, je to často taky jediná věc, kterou potřebuje (jak už jsem psal o kousek výš).
Parsovanie je podľa mňa základ. S tým by si mal asi začať (teda modulo texty, ktoré uvádzajú do problematiky). Kam sa vydáš ďalej, to už je na tebe. Garbage collector je užitočná vec, ale dnes už je jeden v každom virtuálnom stroji (a to zrejme kvalitnejší, než človek vyrobí na kolene), takže mi pripadá trochu zbytočné sa mu venovať. Typové systémy vyzerajú užitočnejšie, ale asi je to fakt trochu hard-core. Ešte by sa dali spomenúť optimalizácie, ale to mi pripadá zasa zbytočné, lebo to "len" zlepšuje už hotovú vec. Takže neviem, nechám sa prekvapiť s čím prídeš 
rozeberete ruzne typy gramatik v jednom souboru a poslete je do ruznych streamu.Je to trochu porno, ale dá se vyjít třeba odtud: http://www.antlr.org/wiki/display/ANTLR3/Island+Grammars+Under+Parser+Control. Nikdy jsem to nedělal, ale musí to jít. Řeší to v každém lepším IDE (kombinace PHP+HTML+CSS+JavaScript+regexpy v jednom souboru musí být peklo).
stringtemplateHodně minimalistickej šablonovací jazyk, ale líbí se mi, že docela dobře zvládá bílé znaky. Ale není to nic než šablonovací jazyk, stejně dobře může posloužit třeba FreeMarker.
napisete gramatiku, vyjde Vam z toho AST strom. Chcete potom z tohoto stromu neco filtrovat (jen urcite elementy) a co nejmene psat.Stromové gramatiky v ANTLR jsou docela mocné, od ANTLR 3.2 se dají přepisovat i stromy na stromy. Stačí popsat jen tu část stromu, která je zajímavá. Zase, nedělal jsem to, ale musí to jít.
nahrazovani v AST stromu, prevod jednoho jazyka na druhy. Vcelku by se mi hodilo nejake klikadlo, kde naklikate na kazde strane jednu gramatiku a resite vztahy mezi nimi (mapovani).To musí být obecně docela šílený problém (ne-li nerozhodnutelný). Ale mám pocit, že grafické návrháře existují třeba pro XSLT
) Nicméně, to už je mimo můj záběr, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel a tohle nestudoval.
nadefinujete gramatiku. Presneji nadefinujete pouze typy elementu a jejich relace mezi nimi. Ale dany typ elementu musite overit pres nejakou databasi "treba" slov. To, co znate jsou ty relace mezi danymi typy elementu. Zda to je a jak ?A to už jsem ani nepochopil
Já se teda tak daleko ještě nedostal.
Tiskni
Sdílej: