Byla vydána verze 1.61.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Správce nástroje curl Daniel Stenberg na GitHubu průběžně vytváří svou novou knihu Uncurled, v níž shrnuje své dlouhodobé zkušenosti s údržbou open-source projektu: od odpozorovaných pouček po vtipné a ne až tak vtipné příklady e-mailů od uživatelů.
Byla vydána nová major verze 25.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript a TypeScript, bylo vydáno ve verzi 1.22. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 9.0. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Lars Knoll oznámil, že po 25 letech v ekosystému Qt, z toho 22 let pracující pro různé společnosti vlastnící Qt, odchází ze společnosti The Qt Company do malého norského startupu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu mini ITX desky Turing Pi 2 Cluster Computer. Vložením 4 výpočetních modulů, podporovány jsou Raspberry Pi 4, Turing RK1 a Nvidia Jetson, lze získat 4uzlový cluster. Cena desky je 219 dolarů.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 198. brněnský sraz, který proběhne v pátek 20. května tradičně od 18 hodin v Pivovarské restauraci Moravia.
Byla vydána nová verze 0.25 herního enginu Fyrox, původně rg3d. Přehled novinek s kódy, náhledy i videi v příspěvku na blogu.
Multiplatformní audio přehrávač Qmmp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.1.0. Z novinek lze zmínit například podporu XDG Base Directory Specification.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Snad měsíc a půl tomu, co v Laseru vyšly Hladové hry Dana Simmonse, takto jedno z klíčových děl moderního hororu. A já se, necelá hodina a půl tomu, vrátil z Lízalky, kde jsem je konečně dočetl. Už přítomnost tohoto zápisku pak svědčí o mimořádné mimořádnosti tohoto monumentálního díla.
Začátky jsou u skvělých knih vždycky těžké, a co teprve tady. Ale zkusme to. A jen krátce, protože teď nic delšího nezvládnu.
Melanie, Nina a Willi tvoří trojici přátel téměř nerozlučných, byť jejich přátelství přetrvává přes půl století. Dvacátého století, aby bylo jasno. Nerozlučně je totiž pojí jedna zvláštnost: jejich Schopnost. Schopnost psychicky ovládat normální lidi (kromě Neutrálů).
A tak se po krátkém úvodu z Chelmna roku 1942 ocitáme (s jednou mezihrou v Sobiboru opět za Války) na konci roku 1980 v Charlestonu, kde se naše trojice opět setkává, aby porovnala svoje úspěchy ve Hře. Zabijácké, psychopatické Hře. Setkání samotné ovšem, proti zvyklostem, skončí zabijácky a psychopaticky, čímž se na scénu dostává místní šerif, dcera zabitého fotografa a Saul Laski, psychiatr, kterého jsme poznali už v prologu.
Celý příběh se odehrává v šachovém rytmu, tedy na devíti stech stránkách se dočkáme pomalého zahájení, v němž se představuje většina hlavních i vedlejších postav, střední hry, která, přesunuta do Filadelfie, místy nabírá šílené otáčky, ale kromě vyklizení nedůležitých figur se v ní nic zásadně zásadního nestane, i koncovky na Dolmannově ostrově, v níž jednak skončí šachová partie, kterou spolu vedou C. A. Barent a Willi Borchert, a jednak očekávaným, i když zcela neuvěřitelným způsobem dojde završení samotný příběh.
A ten si, přátelé, prostě na třech stech stránkách nedokážu představit. Zdánlivé ploužení děje je nedílnou součástí Díla, jímž se Autor prakticky na začátku své literárně fantastické kariéry stává neochvějným Mistrem žánru, který píše Zásadní věci snad levou rukou.
Slyš! Ó Izraeli! Můj nejstarší syn přežije!
I jen kvůli čtyřiasedmdesáté kapitole to celé stojí za to.
Zdál se mi sen
tak strašlivý sen:
můj lid už nebyl,
už nebyl!
S křikem se probouzím.
Můj sen byl pravda:
vskutku se to stalo,
mně se to stalo.
Kdo nikdy nebrečel při čtení, nečetl.
Tiskni
Sdílej: