Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Na highscalability.com jsem narazil na pěknou prezentaci Jeffa Deana Handling Large Datasets at Google: Current Systems and Future Directions. Pobavily mne na tom dvě věci: jednak že PDF i videozáznam jsou umístěny na yahoo.com, a jednak čtvrtý slajd. Posuďte ostatně sami:
Po pravdě řečeno, je možné, aby se běžný smrtelník vůbec třeba za studií do takového prostředí dostal?
Abych neklamal: v Googlu si jasně uvědomují, že nikoliv, proto poslední řádek zmíněného slajdu zní:
Řekl bych, že práce v Googlu může být docela zajímavá
A kdo nemá to štěstí, může se podívat třeba na projekt Hadoop, který se technologiemi Googlu zcela nepokrytě inspiruje.
Mimochodem, ta všudypřítomná posedlost Googlem pomalu přechází i na mě. Google Mail používám už drahnou dobu, před pár měsíci jsem k tomu přibral Google Reader a myslím, že to bude pokračovat. Možná je to když ptáčka lapají, krásně mu zpívají, ale nemůžu si pomoct: chceš hluchým vyprávět, co píseň znamená, a slepým, co jsou křídla labutí?
Tiskni
Sdílej:
Petabajty dat budiž, ty se zatím tak běžně nevidí (ačkoli myslím, že kdo se ochomýtá třeba kolem telekomunikací, ten už je viděl), ale selhání důležitého stroje a následný veliký průser, to je velmi běžná věc.
... jestli nesdílíš, tak začni!
Krom toho velká většina RSS v mojí čtečce je poněkud nezajímavá (čti: týká se Javy
).
ne, vážně ... co to udělat takhle: dej do placu link na tvoje shared items (od toho to tam je, abys mohl sdílet s ostatníma, nemá cenu ten odkaz skrývat - neměl si prozrazovat, že používáš Google Reader
) a až začneš sdílet (protože je to perfektní možnost ukázat co tě zajímá a začít diskuzi), ten link už bude sedět v (nejenom!) mém Readeru.
Ale ne, zapomeň na to, koho zajímá Ládíček, že?
Ale ne, zapomeň na to, koho zajímá Ládíček, že?Plus milión
Ale dobře, tak já to zkusím (koukám, že to není složitý, pánové od Googlu mají na uživatelské rozhraní opravdové machry): http://www.google.cz/reader/shared/07605684100237729980
Po pravdě řečeno, je možné, aby se běžný smrtelník vůbec třeba za studií do takového prostředí dostal?Proc ne? Jen tak namatkou, tohle to myslim splnuje (petabyty dat, vypocetni kapacita tisicu procesoru, machine failure by se asi taky naslo), dole mas odkaz na Student programme.