PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Po dlouhé době jsem si zkusil napsat nějakou prkotinu v dc pro kterou jsem potřeboval formátovat výstup. Prostředky dc jsou v tomto směru skutečně omezené. No skoro by se dalo napsat prakticky žádné. Prostě nic. Všechno si člověk musí napsat sám. Naštěstí v tomto případě toho nebylo moc.
mysql: ERROR 1005 (HY000) at line 21: Can't create table './dbname/tablename' (errno: 150)
Informativní chybová hláška, že? Z toho je na první pohled jasné, v čem je chyba. No přece ...
O víkendu jsem si vzal do vlaku na čtení Algoritmy, Datové struktury a programovací techniky od Computer Pressu. Ta kniha je plná chyb, popisky v textu nesouhlasí s obrázky, na mnoha místech nesmyslně přeložená a spousta dalších podobných nepříjemností. Část z toho vzniklo zjevně při překladu, ale dost hodně je také věcí velmi mizerné redakce. To je ale u Computer Pressu celkem obvyklé, skoro by se dalo říct, norma. Nicméně mě to přimělo si některé příklady zkusit vyřešit jen tak cvičně.
V diskusi pod článkem o lua na rootu je odkaz na jeden benchmark skriptovacích jazyků. Řekněme si na rovinu, že zvolená úloha je pro skriptovací jazyky zcela nevhodná. Nicméně mě zajímalo jak na tom bude erlnag, pro který je taková úloha snad ještě nevhodnější. Výsledkem jsem byl docela překvapen. HiPe verze erlangu se překvapivě dostala s relative speed 14.75 mezi Java 1.4.2 a Io 20070410 Vector a bez HiPe s relative speed 47.5 mezi Lua 5.1 a ocaml bytecode 3.09.2. To rozhodně není špatné.
To si jednou takhle brouzdám po CPANu a hledám binding do Erlangu a pak mě napadne kouknout se kolem. Kromě toho, že jsou tam k nalezení moduly k telekomunikačním výpočtům Erlang B a C, které vymyslel ten člověk po němž dostal Erlang jméno (jo to je ten chlápek jehož obrázek se objeví na začátku a na konci toho Monthy Pythoního filměčku Erlang The Movie), tak je tam k nalezení i takový srandovní modul jménem fp.
Jedna z výtek na adresu erlangu, co jsem zaznamenal, je nemožnost napsat rekurzivní funkci přímo v shellu. Přitom je to spíše příznak nedostatku informovanosti. Přiznám se bez mučení, že jsem to taky ze začátku nevěděl, protože k tomu je potřeba devilish ingenuity (slovy Joe Armstronga na straně 57). Ve výše odkazované disertační práci je jako ukázka výpočet faktoriálu.
Když zdrojový kód zkrátíte a zároveň vám vzroste rychlost exekuce, tak si můžete být skoro jistí, že už do toho pomalu pronikáte. Prohlížel jsem si takhle nějaký kód v erlangu a viděl jsem tam takovou hezkou vychytávku (stejná myšlenka je použita níže ve funkci mapper/2 a collector/2), kdy dotyčný procházel pomocí lists:foldl list a zároveň z něho vytvářel slovník (dict). No a pak mě napadlo jestli bych taky nemohl přepsat stavový algoritmus z mého prvního erlangového modulu na rekurzivní, ale se schopností foldl/foldr funkce a pak ostatní funkce jako map a perms přepsat se stejným trikem. Zároveň mi vrtalo hlavou jestli se to náhodou nezrychlí a byl jsem dost překvený, nárust výkonu byl více než dvojnásobný a kódu dost podstatně ubylo (dostal jsem se na 1,1 us což je ani ne 2x víc než v C napsaný Alghoritm-Permute pro perl!).
Ve funkcionálních jazycích se spousta (většina?) algorimů zapisuje jako rekurze. Nejinak je tomu i u erlangu. Jenže rekurze je pro normální dnešní CPU fuj a tak se to řeší (a nejen ve funkcionálních jazycích) tzv. tail rekurzí. Prakticky jde o nahrazení rekurze cyklem a nealokuje se kvůli tomu další paměť na zásobníku, ale různé jazyky se s tím umí vyrovnat různě.
Nedávno jsem narazil na úžasný nový (pro mě), průmyslově ověřený funkcionální jazyk. Jmenuje se Erlang. Jeho vlastnosti mě přiměly říct wow! Posuďte sami. Za pozornost stojí například distributed (no on je to taky tak trochu komplet OS co se dokáže tvářit, že jede jako by jeden homogenní OS na heterogenním HW) a Hot code upgrade (viz example 14), nebo "Mnesia is a nice example of the power of Erlang: in how many languages could you write a fully-featured industrial-strength distributed DBMS in less than 20,000 lines of code?"
Při ladění jednoho kusu kódu jsem narazil na další perlovou nechutnost. Vyzkoušejte sami:
perl -le 'sub a {@{$_[0]}}; sub b {a($_[0]), a($_[1])}; print scalar b([1,2], [3,4,5])'Jaký by jste čekali výsledek? Já jsem čekal 5 a ono 3. Skoro bych to považoval za bug. Proč 5? Protože perl -le 'sub a {@{$_[0]}}; sub b {a($_[0]), a($_[1])}; print scalar(@c=b([1,2], [3,4,5]))'
Většinou prograuju v Perlu, ale zároveň po očku sleduju Python. Můj pocit z něj se vyvýjí v takových vlnách, chvilku se mi líbí hodně, chvilku méně a tak pořád dokola. Některé věci se mi v něm líbí, ale poslední dobou je pocit spíše rozpačitý. Jeho syntaxe je, jak bych to jen řekl, příliš košatá. Ony se dělají vtípky na to, že Perlový zdroják je před komprimací k nerozeznání od stavu po komprimaci. Hloupej vtípek, ale syntaxe Perlu je vlastně strašně jednoduchá až primitivní, to se ale o Pythonu nedá říct ani omylem. Už jen těch klíčových slov! I když ke klíčovým slovům Perlu přihodím všechny ty podivné znaky se speciálním významem, tak to nebudu ani na desetině syntaktických prvků Pythonu. Jo, já vím, Lisp je Lisp, ale Perl má taky něco do sebe. (No a radši nebudu ani zmiňovat dc, že) A proč to všechno píšu?
Tak jsem uvnitř podmínky grepu potřeboval vyhodnotit nějakou složitější věc a měl jsem možnost napsat to jako annonymní sub a nebo do. Položil jsem si otázku co bude rychlejší?
Dnes to bude jen taková drobnost. Implementace basename a ověření platného jména proměné.
Občas by člověk potřeboval něco naprogramovat v BASHi a nepamatuje si, nedělá to často a tak. No a k tomu by se mu hodily nějaké tu základní konstrukce vytesané do webu.
Další z řady šíleností. Eratosthenovo síto v dc. Rychlost nic moc, ale padlé na hlavu je to dost.
dc -e '?dSavSb[SadLa+d1r:cdla>e]se[dlexsz]sd1[1+d;c0=ddlb>f]dsfx[p]sdlaSb1lfx'
Updated:
Trošku rychlejší verze inspired by Yeti.
dc -e '?dSavSb[d1r:cSadLa+dla!<e]se[ddSa2*Lad*lexszsz]sd3[d;c0=d2+dlb!<f]dsfx[p]sdlaSb2p3lfx'
Pokud někdo vyžaduje výsledek na jednom řádku tak koncovou část [p]sdlaSb2p3lfx je možné nahradit [[,]Pdn]sdlaSb2n3lfx10P
P.S.: Jsem si vědom, že zbytečně plýtvám pamětí (nad 100000 je to prakticky nepoužitelné), ale myslím, že by to hodně zpomalilo dělat nějaké přepočty indexů (nahrazením d1r:c za d2/1r:c a d;c za d2/;c se spotřeba paměti zmenší na polovinu, ale taky bohužel rychlost) a hlavně jsem línej to předělat ;-) .
Tak jsem se mrknul co dovede dc. Fakt užitečná hračička. Tak třeba jak udělat program pro nalezení největšího společného dělitele. Brnkačka:
dc -e '[r]sb[szpq]sc[sadlarla>b~d0=cldx]sd??ldx'No já vím, že jsem cvok, ale tahle věcička se mi fakt líbí.
tac v sedu sed 'x;1!H;$!d;x'už není tak c00l, už vím co chci mít v podpisu teď.
Updated: Takže to mám blbě a až budu mít čas tak to zkusím přepsat.
Updated2: Po obědě se makat nechce, tak konečně fungující verze.
dc -e '[rSadLar%d0<a]sa??laxsap'A to s použitím jediného registru. Pro ty co vyžadují GUI tu mám vylepšenou verzi :-)
dc -e '[rSadLar%d0<a]sa[a=]P?[b=]P?laxsa[result:]Pp'
Updated3: Zkrácení o jeden znak a ochrana před poškozením od uživatele.
dc -e '??[rSadLar%d0<a]dsaxsap' dc -e '[a=]P?[b=]P?[rSadLar%d0<a]dsaxsa[result:]Pp'
Updated4: Nějak nemám den nebo co. Ještě kratší verze.
dc -e '??[dSarLa%d0<a]dsaxsap' dc -e '[a=]P?[b=]P?[dSarLa%d0<a]dsaxsa[result:]Pp'
Updated5: A ještě jeden znak.
dc -e '??[dSarLa%d0<a]dsax+p' dc -e '[a=]P?[b=]P?[dSarLa%d0<a]dsax+[result:]Pp'
Nemaje klasického informatického vzdělání byl jsem toho ve škole ušetřen. O čem mluvím? Všechny ty algoritmy pro třídění a tak. No a pak to člověk potřebuje a neví. Když už to zjistí, tak si to chce vytesat do kamene. Ehm do webu. Tak taky rozšířím zbytečně duplicitní stránky, na kterých je taková, nebo onaká implementace quicksortu. Až to zas někdy budu potřebovat a jestli bude abíčko ještě existovat, tak to třeba tady najdu.
Nemám rád lidi, co se přímo rozplývají nad FF nebo Mozillou. Mám u nich pocit, že jsou přinejmenším zaslepení. Přemíra ,,chytrosti`` některých progremů je totiž na pováženou. Krom nedomyšleností, které jsem už párkrát uvedl jinde, jsem narazil na jednu, kterám mě ,,pobavila``. Kdo máte rádi FF a Mozillu raději nečtěte dále, protože se vašemu miláčkovi dostane vybraných slov.
Tak jsem zase potřeboval něco naprogramovat. Člověk by si řekl, když nevím jak na to v bashi, použij něco silnějšího, třeba perl. Ale to bych nebyl já, kdybych to aspoň nezkusil. Takže máme nějaký textový soubor s daty z měření a v něm za komentářem jsou popisky jednotlivých sloupečků. Kdyby to byla jen jedna série s jedněmi popisky, tak je to naprosto jednoduché, ale těch sérií je víc a jak na potvoru každá má jiné popisky. No a já z toho chci vytvořit příkaz pro gnuplot s tím, že si uživatel může vybrat kterou sérii a který sloupeček chce zobrazit. To vyžaduje mít možnost načíst jednotlivé popisky do proměných a pak se přes indexy k nim dostat při zpracování parametrů na příkazovém řádku.
Občas je potřeba udělat ve scriptu zpracování parametrů a když už, tak pořádně. Nejdřív jsem to dělal všechno přes bash a jeho expanze a dokázal jsem si udělat prakticky cokoli, co jsem si usmyslel, ale bylo to trošku nepřehledné a pracné. A pak jsem objevil getopt (getopts v bashi je taková hračka, která mě teda rozhodně neuspokojila).
V článku jsem se dočetl o zajímavé knížce a nejen já. Kolega ji dokonce pořídil do firmy. Tak jsem si v ní zalistoval. Narazil jsem na dobrej příklad kdy nepoužít sed. Je to hned první příklad použití editoru sed 3.4.1 Vyhledávání souborů v adresářích v PATH.