Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Po dlouhé době jsem si zkusil napsat nějakou prkotinu v dc pro kterou jsem potřeboval formátovat výstup. Prostředky dc jsou v tomto směru skutečně omezené. No skoro by se dalo napsat prakticky žádné. Prostě nic. Všechno si člověk musí napsat sám. Naštěstí v tomto případě toho nebylo moc.
mysql: ERROR 1005 (HY000) at line 21: Can't create table './dbname/tablename' (errno: 150)
Informativní chybová hláška, že? Z toho je na první pohled jasné, v čem je chyba. No přece ...
13.9.2007 18:04
| Linux
| 
| Přečteno: 1798×
| Komentářů: 10, poslední 17. 9. 2007
| Hodnocení: 67 % (6 hlasů)
V diskusi pod článkem o lua na rootu je odkaz na jeden benchmark skriptovacích jazyků. Řekněme si na rovinu, že zvolená úloha je pro skriptovací jazyky zcela nevhodná. Nicméně mě zajímalo jak na tom bude erlnag, pro který je taková úloha snad ještě nevhodnější. Výsledkem jsem byl docela překvapen. HiPe verze erlangu se překvapivě dostala s relative speed 14.75 mezi Java 1.4.2 a Io 20070410 Vector a bez HiPe s relative speed 47.5 mezi Lua 5.1 a ocaml bytecode 3.09.2. To rozhodně není špatné.
Další z řady šíleností. Eratosthenovo síto v dc. Rychlost nic moc, ale padlé na hlavu je to dost.
dc -e '?dSavSb[SadLa+d1r:cdla>e]se[dlexsz]sd1[1+d;c0=ddlb>f]dsfx[p]sdlaSb1lfx'
Updated:
Trošku rychlejší verze inspired by Yeti.
dc -e '?dSavSb[d1r:cSadLa+dla!<e]se[ddSa2*Lad*lexszsz]sd3[d;c0=d2+dlb!<f]dsfx[p]sdlaSb2p3lfx'
Pokud někdo vyžaduje výsledek na jednom řádku tak koncovou část [p]sdlaSb2p3lfx je možné nahradit [[,]Pdn]sdlaSb2n3lfx10P
P.S.: Jsem si vědom, že zbytečně plýtvám pamětí (nad 100000 je to prakticky nepoužitelné), ale myslím, že by to hodně zpomalilo dělat nějaké přepočty indexů (nahrazením d1r:c za d2/1r:c a d;c za d2/;c se spotřeba paměti zmenší na polovinu, ale taky bohužel rychlost) a hlavně jsem línej to předělat ;-) .
Tak jsem se mrknul co dovede dc. Fakt užitečná hračička. Tak třeba jak udělat program pro nalezení největšího společného dělitele. Brnkačka:
dc -e '[r]sb[szpq]sc[sadlarla>b~d0=cldx]sd??ldx'No já vím, že jsem cvok, ale tahle věcička se mi fakt líbí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
tac v sedu sed 'x;1!H;$!d;x'už není tak c00l, už vím co chci mít v podpisu teď.
Updated: Takže to mám blbě a až budu mít čas tak to zkusím přepsat.
Updated2: Po obědě se makat nechce, tak konečně fungující verze.
dc -e '[rSadLar%d0<a]sa??laxsap'A to s použitím jediného registru. Pro ty co vyžadují GUI tu mám vylepšenou verzi :-)
dc -e '[rSadLar%d0<a]sa[a=]P?[b=]P?laxsa[result:]Pp'
Updated3: Zkrácení o jeden znak a ochrana před poškozením od uživatele.
dc -e '??[rSadLar%d0<a]dsaxsap' dc -e '[a=]P?[b=]P?[rSadLar%d0<a]dsaxsa[result:]Pp'
Updated4: Nějak nemám den nebo co. Ještě kratší verze.
dc -e '??[dSarLa%d0<a]dsaxsap' dc -e '[a=]P?[b=]P?[dSarLa%d0<a]dsaxsa[result:]Pp'
Updated5: A ještě jeden znak.
dc -e '??[dSarLa%d0<a]dsax+p' dc -e '[a=]P?[b=]P?[dSarLa%d0<a]dsax+[result:]Pp'
Nemaje klasického informatického vzdělání byl jsem toho ve škole ušetřen. O čem mluvím? Všechny ty algoritmy pro třídění a tak. No a pak to člověk potřebuje a neví. Když už to zjistí, tak si to chce vytesat do kamene. Ehm do webu. Tak taky rozšířím zbytečně duplicitní stránky, na kterých je taková, nebo onaká implementace quicksortu. Až to zas někdy budu potřebovat a jestli bude abíčko ještě existovat, tak to třeba tady najdu.
Nemám rád lidi, co se přímo rozplývají nad FF nebo Mozillou. Mám u nich pocit, že jsou přinejmenším zaslepení. Přemíra ,,chytrosti`` některých progremů je totiž na pováženou. Krom nedomyšleností, které jsem už párkrát uvedl jinde, jsem narazil na jednu, kterám mě ,,pobavila``. Kdo máte rádi FF a Mozillu raději nečtěte dále, protože se vašemu miláčkovi dostane vybraných slov.