Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
O víkendu jsem si vzal do vlaku na čtení Algoritmy, Datové struktury a programovací techniky od Computer Pressu. Ta kniha je plná chyb, popisky v textu nesouhlasí s obrázky, na mnoha místech nesmyslně přeložená a spousta dalších podobných nepříjemností. Část z toho vzniklo zjevně při překladu, ale dost hodně je také věcí velmi mizerné redakce. To je ale u Computer Pressu celkem obvyklé, skoro by se dalo říct, norma. Nicméně mě to přimělo si některé příklady zkusit vyřešit jen tak cvičně.
Jedna z výtek na adresu erlangu, co jsem zaznamenal, je nemožnost napsat rekurzivní funkci přímo v shellu. Přitom je to spíše příznak nedostatku informovanosti. Přiznám se bez mučení, že jsem to taky ze začátku nevěděl, protože k tomu je potřeba devilish ingenuity (slovy Joe Armstronga na straně 57). Ve výše odkazované disertační práci je jako ukázka výpočet faktoriálu.
Když zdrojový kód zkrátíte a zároveň vám vzroste rychlost exekuce, tak si můžete být skoro jistí, že už do toho pomalu pronikáte. Prohlížel jsem si takhle nějaký kód v erlangu a viděl jsem tam takovou hezkou vychytávku (stejná myšlenka je použita níže ve funkci mapper/2 a collector/2), kdy dotyčný procházel pomocí lists:foldl list a zároveň z něho vytvářel slovník (dict). No a pak mě napadlo jestli bych taky nemohl přepsat stavový algoritmus z mého prvního erlangového modulu na rekurzivní, ale se schopností foldl/foldr funkce a pak ostatní funkce jako map a perms přepsat se stejným trikem. Zároveň mi vrtalo hlavou jestli se to náhodou nezrychlí a byl jsem dost překvený, nárust výkonu byl více než dvojnásobný a kódu dost podstatně ubylo (dostal jsem se na 1,1 us což je ani ne 2x víc než v C napsaný Alghoritm-Permute pro perl!).
Ve funkcionálních jazycích se spousta (většina?) algorimů zapisuje jako rekurze. Nejinak je tomu i u erlangu. Jenže rekurze je pro normální dnešní CPU fuj a tak se to řeší (a nejen ve funkcionálních jazycích) tzv. tail rekurzí. Prakticky jde o nahrazení rekurze cyklem a nealokuje se kvůli tomu další paměť na zásobníku, ale různé jazyky se s tím umí vyrovnat různě.
Nedávno jsem narazil na úžasný nový (pro mě), průmyslově ověřený funkcionální jazyk. Jmenuje se Erlang. Jeho vlastnosti mě přiměly říct wow! Posuďte sami. Za pozornost stojí například distributed (no on je to taky tak trochu komplet OS co se dokáže tvářit, že jede jako by jeden homogenní OS na heterogenním HW) a Hot code upgrade (viz example 14), nebo "Mnesia is a nice example of the power of Erlang: in how many languages could you write a fully-featured industrial-strength distributed DBMS in less than 20,000 lines of code?"