Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Ve funkcionálních jazycích se spousta (většina?) algorimů zapisuje jako rekurze. Nejinak je tomu i u erlangu. Jenže rekurze je pro normální dnešní CPU fuj a tak se to řeší (a nejen ve funkcionálních jazycích) tzv. tail rekurzí. Prakticky jde o nahrazení rekurze cyklem a nealokuje se kvůli tomu další paměť na zásobníku, ale různé jazyky se s tím umí vyrovnat různě.
Například výpočet faktoriálu:
-module(fact). -export([fact/1, fact2/1]). fact(N) when N>0 -> N*fact(N-1); fact(0) -> 1. fact2(0) -> 1; fact2(N) when N>0 -> fact2(N-1, N). fact2(0, Res) -> Res; fact2(N, Res) -> fact2(N-1, N*Res).Varianta
fact bohužel v erlangu skončí skutečnou rekurzí, kdežto fact2 udělá cyklus kolem fact2/2 kódu. Například Haskel se tuším vypořádá dokonce i s ekvivalentem zápisu fact. Pokud si to chcete vyzkoušet, tak si zkuste vypočítat fact2(50000) a pak fact(50000). To druhé začne velmi záhy swapovat a následně to shodí BEAN pod nímž to spustíte (pokud máte opravdu hodně swapu a paměti, tak si zvolte ještě větší číslo
)
Tiskni
Sdílej:
gcc -O2 taky. (Možná pro někoho samozřejmost, ale mě to překvapilo.)
int fact (int n) {
if (n == 0) return 1;
return n * fact (n-1); }
a v assembleru je vidět krásná smyčka, žádný call.
Snad nikoho neurážím, že vám sem do funkcionálního programování tahám C
Snad nikoho neurážím, že vám sem do funkcionálního programování tahám CNene, dík za informaci. To se hodí vědět.
int foo (int a, int b);
int bar (int c, int a, int b)
{
return (0==b) ? a : foo(a, --b);
}
int foo (int a, int b)
{
return bar(1, a, b);
}
gcc -S -O2 --omit-frame-pointer test.c
foo:
subl $12, %esp
movl 20(%esp), %eax
movl $1, 8(%esp)
movl %eax, 4(%esp)
movl 16(%esp), %eax
movl %eax, (%esp)
call bar
addl $12, %esp
ret
bar:
movl 8(%esp), %eax
movl 4(%esp), %edx
testl %eax, %eax
jne .L8
movl %edx, %eax
ret
.L8:
subl $1, %eax
movl %eax, 8(%esp)
jmp foo
Jinými slovy, je to hezká optimalizace, ale plně bych se na ní při rekurzivním psaní programu nespoléhal (ostatně, norma C nic takového nepožaduje).