Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Ve funkcionálních jazycích se spousta (většina?) algorimů zapisuje jako rekurze. Nejinak je tomu i u erlangu. Jenže rekurze je pro normální dnešní CPU fuj a tak se to řeší (a nejen ve funkcionálních jazycích) tzv. tail rekurzí. Prakticky jde o nahrazení rekurze cyklem a nealokuje se kvůli tomu další paměť na zásobníku, ale různé jazyky se s tím umí vyrovnat různě.
Například výpočet faktoriálu:
-module(fact). -export([fact/1, fact2/1]). fact(N) when N>0 -> N*fact(N-1); fact(0) -> 1. fact2(0) -> 1; fact2(N) when N>0 -> fact2(N-1, N). fact2(0, Res) -> Res; fact2(N, Res) -> fact2(N-1, N*Res).Varianta
fact
bohužel v erlangu skončí skutečnou rekurzí, kdežto fact2
udělá cyklus kolem fact2/2
kódu. Například Haskel se tuším vypořádá dokonce i s ekvivalentem zápisu fact
. Pokud si to chcete vyzkoušet, tak si zkuste vypočítat fact2(50000)
a pak fact(50000)
. To druhé začne velmi záhy swapovat a následně to shodí BEAN
pod nímž to spustíte (pokud máte opravdu hodně swapu a paměti, tak si zvolte ještě větší číslo
Tiskni
Sdílej:
gcc -O2
taky. (Možná pro někoho samozřejmost, ale mě to překvapilo.)
int fact (int n) { if (n == 0) return 1; return n * fact (n-1); }a v assembleru je vidět krásná smyčka, žádný
call
.
Snad nikoho neurážím, že vám sem do funkcionálního programování tahám C Snad nikoho neurážím, že vám sem do funkcionálního programování tahám CNene, dík za informaci. To se hodí vědět.
int foo (int a, int b); int bar (int c, int a, int b) { return (0==b) ? a : foo(a, --b); } int foo (int a, int b) { return bar(1, a, b); } gcc -S -O2 --omit-frame-pointer test.c foo: subl $12, %esp movl 20(%esp), %eax movl $1, 8(%esp) movl %eax, 4(%esp) movl 16(%esp), %eax movl %eax, (%esp) call bar addl $12, %esp ret bar: movl 8(%esp), %eax movl 4(%esp), %edx testl %eax, %eax jne .L8 movl %edx, %eax ret .L8: subl $1, %eax movl %eax, 8(%esp) jmp fooJinými slovy, je to hezká optimalizace, ale plně bych se na ní při rekurzivním psaní programu nespoléhal (ostatně, norma C nic takového nepožaduje).