Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Ve funkcionálních jazycích se spousta (většina?) algorimů zapisuje jako rekurze. Nejinak je tomu i u erlangu. Jenže rekurze je pro normální dnešní CPU fuj a tak se to řeší (a nejen ve funkcionálních jazycích) tzv. tail rekurzí. Prakticky jde o nahrazení rekurze cyklem a nealokuje se kvůli tomu další paměť na zásobníku, ale různé jazyky se s tím umí vyrovnat různě.
Například výpočet faktoriálu:
-module(fact). -export([fact/1, fact2/1]). fact(N) when N>0 -> N*fact(N-1); fact(0) -> 1. fact2(0) -> 1; fact2(N) when N>0 -> fact2(N-1, N). fact2(0, Res) -> Res; fact2(N, Res) -> fact2(N-1, N*Res).Varianta
fact bohužel v erlangu skončí skutečnou rekurzí, kdežto fact2 udělá cyklus kolem fact2/2 kódu. Například Haskel se tuším vypořádá dokonce i s ekvivalentem zápisu fact. Pokud si to chcete vyzkoušet, tak si zkuste vypočítat fact2(50000) a pak fact(50000). To druhé začne velmi záhy swapovat a následně to shodí BEAN pod nímž to spustíte (pokud máte opravdu hodně swapu a paměti, tak si zvolte ještě větší číslo
)
Tiskni
Sdílej:
gcc -O2 taky. (Možná pro někoho samozřejmost, ale mě to překvapilo.)
int fact (int n) {
if (n == 0) return 1;
return n * fact (n-1); }
a v assembleru je vidět krásná smyčka, žádný call.
Snad nikoho neurážím, že vám sem do funkcionálního programování tahám C
Snad nikoho neurážím, že vám sem do funkcionálního programování tahám CNene, dík za informaci. To se hodí vědět.
int foo (int a, int b);
int bar (int c, int a, int b)
{
return (0==b) ? a : foo(a, --b);
}
int foo (int a, int b)
{
return bar(1, a, b);
}
gcc -S -O2 --omit-frame-pointer test.c
foo:
subl $12, %esp
movl 20(%esp), %eax
movl $1, 8(%esp)
movl %eax, 4(%esp)
movl 16(%esp), %eax
movl %eax, (%esp)
call bar
addl $12, %esp
ret
bar:
movl 8(%esp), %eax
movl 4(%esp), %edx
testl %eax, %eax
jne .L8
movl %edx, %eax
ret
.L8:
subl $1, %eax
movl %eax, 8(%esp)
jmp foo
Jinými slovy, je to hezká optimalizace, ale plně bych se na ní při rekurzivním psaní programu nespoléhal (ostatně, norma C nic takového nepožaduje).