V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Ve funkcionálních jazycích se spousta (většina?) algorimů zapisuje jako rekurze. Nejinak je tomu i u erlangu. Jenže rekurze je pro normální dnešní CPU fuj a tak se to řeší (a nejen ve funkcionálních jazycích) tzv. tail rekurzí. Prakticky jde o nahrazení rekurze cyklem a nealokuje se kvůli tomu další paměť na zásobníku, ale různé jazyky se s tím umí vyrovnat různě.
Například výpočet faktoriálu:
-module(fact). -export([fact/1, fact2/1]). fact(N) when N>0 -> N*fact(N-1); fact(0) -> 1. fact2(0) -> 1; fact2(N) when N>0 -> fact2(N-1, N). fact2(0, Res) -> Res; fact2(N, Res) -> fact2(N-1, N*Res).Varianta
fact bohužel v erlangu skončí skutečnou rekurzí, kdežto fact2 udělá cyklus kolem fact2/2 kódu. Například Haskel se tuším vypořádá dokonce i s ekvivalentem zápisu fact. Pokud si to chcete vyzkoušet, tak si zkuste vypočítat fact2(50000) a pak fact(50000). To druhé začne velmi záhy swapovat a následně to shodí BEAN pod nímž to spustíte (pokud máte opravdu hodně swapu a paměti, tak si zvolte ještě větší číslo
)
Tiskni
Sdílej:
gcc -O2 taky. (Možná pro někoho samozřejmost, ale mě to překvapilo.)
int fact (int n) {
if (n == 0) return 1;
return n * fact (n-1); }
a v assembleru je vidět krásná smyčka, žádný call.
Snad nikoho neurážím, že vám sem do funkcionálního programování tahám C
Snad nikoho neurážím, že vám sem do funkcionálního programování tahám CNene, dík za informaci. To se hodí vědět.
int foo (int a, int b);
int bar (int c, int a, int b)
{
return (0==b) ? a : foo(a, --b);
}
int foo (int a, int b)
{
return bar(1, a, b);
}
gcc -S -O2 --omit-frame-pointer test.c
foo:
subl $12, %esp
movl 20(%esp), %eax
movl $1, 8(%esp)
movl %eax, 4(%esp)
movl 16(%esp), %eax
movl %eax, (%esp)
call bar
addl $12, %esp
ret
bar:
movl 8(%esp), %eax
movl 4(%esp), %edx
testl %eax, %eax
jne .L8
movl %edx, %eax
ret
.L8:
subl $1, %eax
movl %eax, 8(%esp)
jmp foo
Jinými slovy, je to hezká optimalizace, ale plně bych se na ní při rekurzivním psaní programu nespoléhal (ostatně, norma C nic takového nepožaduje).