Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Dnes to bude jen taková drobnost. Implementace basename a ověření platného jména proměné.
Basename je součástí coreutils a jeho binárka zpravidla nemá víc jak nějakých 13kB. Standardní použití v shelu většinou vypadá tak, že se zavolá v rámci subshellu a jeho výsledek použije přímo v parametru nějakého příkazu nebo pro přiřazení do proměné. Pokud to v příslušném scriptu uděláme jen párkrát, nic se neděje. Pokud se to však musí udělat třeba tisíckrát, tak už nás může zajímat, že se shell musí forknout a zavolat exec na binárku basename. Přitom samotné vlastnosti bourne shellu dosažení stejného efektu umožňuje. Nejlepšího výsledku (nejrychlejšího provedení) lze samozřermě dosáhnout přímo v kódu.
purename="${1%/}" # bugfix pro adresáře s / nakonci
purename="${purename##*/}" # odstranění adresáře
purename="${purename%$2}" # odstranění přípony (může být třeba i v proměnné nebo parametru)
Pokud si někdo chce udělat funkci, která bude děla to samé jako basename, tak může
basename() { set -- "${1%$2}"; set -- "${1%/}"; echo ${1##*/}; }
Ale má to háček. Při použití této funkce ji stejně zpravidla použijete uvnitř $() a to je zase fork, i když si ušetříte exec(basename). Výjimkou jsou přesměrování typu basename bla/bla/bla.bla >>soubor.txt I když tady by bylo před celým cyklem vhodné udělat exec >>soubor.txt nebo do něj přesměrovat cyklus [for|while] ... done >>soubor.txt
Pro přiřazení do proměnné by bylo vhodnější si udělat speciální funkcičku, která by název proměnné dostala jako parametr, nebo to udělat přímo v kódu jak je uvedeno na začátku. Taková funkcička může vypadat třeba takto:
basenameset()
{
set -- "$1" "${2%$3}"
set -- "$1" "${2%/}"
case "$1" in
[^a-zA-Z]*|*[^a-zA-Z0-9]*|case|do|done|elif|else|esac|fi|for|function|if|in|select|then|until|while|time);; # špatné jméno proměnné
?*) eval $1=\"${2##*/}\";; # správné jméno proměnné (neprázdné)
esac
}
A tím jsme se dostali oslým můstkem k druhé úloze, ověření platného jména proměnné.
A když už se bavíme o rychlosti, tak pár testíků.
$ for((i=0;$i<10000;i++)); do touch zbytecne_dlouhej_prefix_$i; done
$ cat basename.sh
#!/bin/bash
dir="${1:-.}"
for i in "${dir%/}/"*
do
a="$(basename "$i")"
done
$ cat basename_in_shell.sh
#!/bin/bash
basename() { set -- "${1%$2}"; echo ${1##*/}; }
dir="${1:-.}"
for i in "${dir%/}/"*
do
a="$(basename "$i")"
done
$ cat basenameset.sh
#!/bin/bash
basenameset()
{
set -- "$1" "${2%$3}"
case "$1" in
[^a-zA-Z]*|*[^a-zA-Z0-9]*);;
?*) eval $1=\"${2##*/}\";;
esac
}
dir="${1:-.}"
for i in "${dir%/}/"*
do
basenameset a "$i"
done
$ time ./basename.sh
real 0m17.545s
user 0m5.410s
sys 0m10.020s
$ time ./basename_in_shell.sh
real 0m10.081s
user 0m3.120s
sys 0m5.400s
$ time ./basenameset.sh
real 0m1.461s
user 0m1.350s
sys 0m0.010s
$
Myslím, že je to názorné tak akorát. Nakonec zas až tak moc mini ta laskonka není rozsahem, pouze obsahem.
Tiskni
Sdílej:
$ basename2() { set -- "${1%$2}"; echo ${1##*/}; }
$ basename2 /usr/bin/
$ basename /usr/bin/
bin
$ basenameset /usr/bin/ $tedy prázdný řetězec.
.
$ basenameset a /usr/bin/ $ echo $a
. Když už to někdo chce takto použít, tak si to může fixnout. Pro běžné použití je to zbytečné.
. Kdybys to nazval něco jako basename, tak klidně
.
A čím jiným vykuchat název adresáře než pomocí basename?
$ cat basename.py
#!/usr/bin/env python
import os
for file in os.listdir('.'):
a = os.path.basename('./' + file)
$ time ./basenameset.sh
real 0m3.417s
user 0m3.152s
sys 0m0.096s
$ time ./basename.py
real 0m0.343s
user 0m0.252s
sys 0m0.076s
Takže v Pythonu je to asi tak desetkrát rychlejší. O složitosti nemluvě. Ale je pravda, že to není úplně _přesně_ totéž.
basename_in_shell.sh. Myslým, že se budete dost divit. Mimochodem perlivé #!/usr/bin/env perl use File::Basename; $a=basename($_) foreach (<.*>);je o 5% rychlejší :) (Což bude nejspíš stejně způsobeno o chlup rychlejším natažením perl interpretru než pythonu)
#!/usr/bin/env perl use File::Basename; $a=basename($_) foreach (<*>);což je jen o cca 2% rychlejší.