Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Google oznámil, že Quick Share na Androidu funguje s AirDropem na iOS. Zatím na telefonech Pixel 10. Uživatelé tak mohou snadno přenášet soubory z telefonů s Androidem na iPhony a obráceně.
Byla vydána nová verze 8.5 (8.5.0) skriptovacího jazyka PHP používaného zejména k vývoji dynamických webových stránek. Přináší řadu novinek a vylepšení (URI Extension, Pipe Operator, Clone With, …). Vydána byla také příručka pro přechod z předchozích verzí.
Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu
… více »Společnost Meta Platforms vyhrála ostře sledovaný spor o akvizici sítě pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikace WhatsApp. Podle amerického soudu firma jejich převzetím neporušila antimonopolní zákon, protože si tak nemonopolizovala trh sociálních sítí. Žalobu na Metu podala před pěti lety americká Federální obchodní komise (FTC). FTC argumentovala, že Meta, tehdy známá jako Facebook, koupila tyto dvě společnosti v letech 2012 a 2014 proto, aby s nimi nemusela soutěžit.
Home Assistant včera představil svůj nejnovější oficiální hardware: Home Assistant Connect ZBT-2 pro připojení zařízení na sítích Zigbee nebo Thread.
Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
Tak jak jsem psal v předchozím zápisku, nechal jsem běžet procesor s vypnutým ventilátorem.
http://www.abclinuxu.cz/blog/johny/2009/2/za-jak-dlouho-shori-procesor
Hodlám provést následující pokus. Vezmu běžný počítač a vypnu mu ventilátor na procesoru. Poté ho nechám v režimu, kdy bude sekundu zatížen a deset sekund nezatížen. Během toho bude aktivní ondemand governor. Vašim úkolem je hádat, zda to procesor přežije, zda se počítač kousne, jestli budu nucen pokus přerušit, případně na jaké hodnotě se ustálí teplota procesoru.
Umí se váš počítač probudit nebo zapnout v nastavený čas? Ten můj už ano poté, co jsem zjistil, že jakýsi bug v jádře se dá obejít parametrem HPET=disable. Takže prostě navečer pustím přehrávání písniček a řeknu počítači ať jde spát. On se pak ráno probudí a pokračuje v hraní kde přestal, čímž vzbudí i mně.
Ahojte. Zkusil jsem v Pythonu napsat jednoduchou kytarovou ladičku, která se pokouší dolní polovinu frekvenčního spektra přičíst k horní polovině tak, aby se všechny harmonické spojily do jedné frekvence (čert vem nelinearity). Možná by to mohlo lépe reagovat než „běžné“ ladičky, ale rád bych někoho poprosil o otestování:
Hledám pomocníky pro vývoj tohohle:
http://kf.fyz.fce.vutbr.cz/pub/gnome-pyapplets-misc/gnome-pyapplets-misc.html
1) slouží ke snadnému vytváření appletů v pythonu pro gnome. Podívejte se na ukázkový (velmi jednoduchý) applet example.py.
2) obsahuje kolekci gnome appletů. Jedním z nich (prozatím jediným) je applet, který ukazuje čas, za který byste měli vyjít, abyste stihli dojít na zastávku MHD a neujelo to před nosem. Applet parsuje html, které předem musíte stáhnout ze stránek IDOSu. POZOR! Funguje (asi) pouze pro Brno a to ještě jen pro některé spoje!
Vyhovuje vám vaše rozložení kláves na klávesnici? Dokážete pohodlně napasat všechny znaky které používáte? Pokud ano (nebo pokud máte notebook), nečtěte dál
A pokud ne, rád bych se podělil se svým výtvorem.
S pětiletým synovcem občas hrajeme takovou hru, že mu poskládám nějaké hračky či předměty a on se pokusí z počátečních písmen přečíst slovo. Čtyřpísmenná slova zvládá celkem spolehlivě a často přečte i pětipísmenné. Jenže problém je v tom, že nová vhodná slova vymýšlím jen hrozně těžko, trvá mi to vždycky sto let než s něčím přijdu a spíš jen bezradně zírám do kupy hraček.
Tak jsem na to napsal tohle:
Jestliže chcete na abclinuxu vložit do příspěvku text, který obsahuje většítka nebo menšítka (neboli zobáčky), nesmíte je zapsat přímo, nýbrž pomocí těchto sekvencí:
menšítko: < většítko: >
Rád bych koupil nějaké repráky. Ty pasivní teslácké překližky ze starého gramofonu mi sloužily nějakých dvanáct let, tak od nových očekávám totéž a tudíž je považuji za investici. Přesto se nechci dostat přes cca 3500 Kč. Na to moje občasné poslouchání hudby a sledování filmů mi bude bohatě stačit systém 2+1.
Takže z Pythonu postupně zmizí (mimo jiné) map, filter a lambda. No, buďme rádi:
>>> a = range(10) >>> map(lambda x:x*2, a) [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> filter(lambda x:x%2, a) [1, 3, 5, 7, 9] >>> [x*2 for x in a] [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> [x for x in a if x%2] [1, 3, 5, 7, 9]Tož, pravdaže lambda se hodí i na jiné věci, ale vždycky se jí dá vyhnout.
Před nějakou dobou jsem si koupil
Mark Lutz, David Ascher: Naučte se Python,
přičemž kniha stála něco kolem čtyř stovek. Posléze jsem zakoupil
Daryl Harms, Kenneth McDonald: Začínáme programovat v jazyce Python,
a stálo to taky tak nějak. Obě celkem ujdou, ale řekl jsem si, že koupím i tu třetí knihu
David M. Beazley: Python
Dost jsem se podivil, když jsem zjistil, že knížka stojí jen 85 Kč + 60 Kč za poštovné. To mi skoro přijde jako nějaký omyl. Počet stran je u všech asi tak stejný a navíc tahleta je určitě z těch tří obsahově nejlepší. Obával jsem se, že za tu cenu bude vytištěná zrcadlově, slepená a ohořelá. Ale je to naopak - všechno v pořádku a má dokonce nejkvalitnější vazbu. Tož jaktože se ty ceny tak drasticky liší?
#!/usr/bin/env python
import base64
print base64.decodestring("UHJlamkgdmVzZWxlIFZhbm9jZSA6LSk=")