Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Tak jak jsem psal v předchozím zápisku, nechal jsem běžet procesor s vypnutým ventilátorem.
http://www.abclinuxu.cz/blog/johny/2009/2/za-jak-dlouho-shori-procesor
Hodlám provést následující pokus. Vezmu běžný počítač a vypnu mu ventilátor na procesoru. Poté ho nechám v režimu, kdy bude sekundu zatížen a deset sekund nezatížen. Během toho bude aktivní ondemand governor. Vašim úkolem je hádat, zda to procesor přežije, zda se počítač kousne, jestli budu nucen pokus přerušit, případně na jaké hodnotě se ustálí teplota procesoru.
Umí se váš počítač probudit nebo zapnout v nastavený čas? Ten můj už ano poté, co jsem zjistil, že jakýsi bug v jádře se dá obejít parametrem HPET=disable. Takže prostě navečer pustím přehrávání písniček a řeknu počítači ať jde spát. On se pak ráno probudí a pokračuje v hraní kde přestal, čímž vzbudí i mně.
Ahojte. Zkusil jsem v Pythonu napsat jednoduchou kytarovou ladičku, která se pokouší dolní polovinu frekvenčního spektra přičíst k horní polovině tak, aby se všechny harmonické spojily do jedné frekvence (čert vem nelinearity). Možná by to mohlo lépe reagovat než „běžné“ ladičky, ale rád bych někoho poprosil o otestování:
Hledám pomocníky pro vývoj tohohle:
http://kf.fyz.fce.vutbr.cz/pub/gnome-pyapplets-misc/gnome-pyapplets-misc.html
1) slouží ke snadnému vytváření appletů v pythonu pro gnome. Podívejte se na ukázkový (velmi jednoduchý) applet example.py.
2) obsahuje kolekci gnome appletů. Jedním z nich (prozatím jediným) je applet, který ukazuje čas, za který byste měli vyjít, abyste stihli dojít na zastávku MHD a neujelo to před nosem. Applet parsuje html, které předem musíte stáhnout ze stránek IDOSu. POZOR! Funguje (asi) pouze pro Brno a to ještě jen pro některé spoje!
Vyhovuje vám vaše rozložení kláves na klávesnici? Dokážete pohodlně napasat všechny znaky které používáte? Pokud ano (nebo pokud máte notebook), nečtěte dál
A pokud ne, rád bych se podělil se svým výtvorem.
S pětiletým synovcem občas hrajeme takovou hru, že mu poskládám nějaké hračky či předměty a on se pokusí z počátečních písmen přečíst slovo. Čtyřpísmenná slova zvládá celkem spolehlivě a často přečte i pětipísmenné. Jenže problém je v tom, že nová vhodná slova vymýšlím jen hrozně těžko, trvá mi to vždycky sto let než s něčím přijdu a spíš jen bezradně zírám do kupy hraček.
Tak jsem na to napsal tohle:
Jestliže chcete na abclinuxu vložit do příspěvku text, který obsahuje většítka nebo menšítka (neboli zobáčky), nesmíte je zapsat přímo, nýbrž pomocí těchto sekvencí:
menšítko: < většítko: >
Rád bych koupil nějaké repráky. Ty pasivní teslácké překližky ze starého gramofonu mi sloužily nějakých dvanáct let, tak od nových očekávám totéž a tudíž je považuji za investici. Přesto se nechci dostat přes cca 3500 Kč. Na to moje občasné poslouchání hudby a sledování filmů mi bude bohatě stačit systém 2+1.
Takže z Pythonu postupně zmizí (mimo jiné) map, filter a lambda. No, buďme rádi:
>>> a = range(10) >>> map(lambda x:x*2, a) [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> filter(lambda x:x%2, a) [1, 3, 5, 7, 9] >>> [x*2 for x in a] [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> [x for x in a if x%2] [1, 3, 5, 7, 9]Tož, pravdaže lambda se hodí i na jiné věci, ale vždycky se jí dá vyhnout.
Před nějakou dobou jsem si koupil
Mark Lutz, David Ascher: Naučte se Python,
přičemž kniha stála něco kolem čtyř stovek. Posléze jsem zakoupil
Daryl Harms, Kenneth McDonald: Začínáme programovat v jazyce Python,
a stálo to taky tak nějak. Obě celkem ujdou, ale řekl jsem si, že koupím i tu třetí knihu
David M. Beazley: Python
Dost jsem se podivil, když jsem zjistil, že knížka stojí jen 85 Kč + 60 Kč za poštovné. To mi skoro přijde jako nějaký omyl. Počet stran je u všech asi tak stejný a navíc tahleta je určitě z těch tří obsahově nejlepší. Obával jsem se, že za tu cenu bude vytištěná zrcadlově, slepená a ohořelá. Ale je to naopak - všechno v pořádku a má dokonce nejkvalitnější vazbu. Tož jaktože se ty ceny tak drasticky liší?
#!/usr/bin/env python
import base64
print base64.decodestring("UHJlamkgdmVzZWxlIFZhbm9jZSA6LSk=")