Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Samsung na akci Galaxy Unpacked February 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy S26, S26+ a S26 Ultra a sluchátka Galaxy Buds4 a Buds4 Pro. Telefon Galaxy S26 Ultra má nový typ displeje (Privacy Display) chránící obsah na obrazovce před zvědavými pohledy (YouTube).
Byla vydána grafická knihovna Mesa 26.0.1 s podporou API OpenGL 4.6 a Vulkan 1.4. Je to první stabilní verze po 26.0.0, kde se novinky týkají mj. výkonu ray tracingu na GPU AMD a HoneyKrisp, implementace API Vulkan pro macOS.
Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tak jak jsem psal v předchozím zápisku, nechal jsem běžet procesor s vypnutým ventilátorem.
http://www.abclinuxu.cz/blog/johny/2009/2/za-jak-dlouho-shori-procesor
Hodlám provést následující pokus. Vezmu běžný počítač a vypnu mu ventilátor na procesoru. Poté ho nechám v režimu, kdy bude sekundu zatížen a deset sekund nezatížen. Během toho bude aktivní ondemand governor. Vašim úkolem je hádat, zda to procesor přežije, zda se počítač kousne, jestli budu nucen pokus přerušit, případně na jaké hodnotě se ustálí teplota procesoru.
Umí se váš počítač probudit nebo zapnout v nastavený čas? Ten můj už ano poté, co jsem zjistil, že jakýsi bug v jádře se dá obejít parametrem HPET=disable. Takže prostě navečer pustím přehrávání písniček a řeknu počítači ať jde spát. On se pak ráno probudí a pokračuje v hraní kde přestal, čímž vzbudí i mně.
Ahojte. Zkusil jsem v Pythonu napsat jednoduchou kytarovou ladičku, která se pokouší dolní polovinu frekvenčního spektra přičíst k horní polovině tak, aby se všechny harmonické spojily do jedné frekvence (čert vem nelinearity). Možná by to mohlo lépe reagovat než „běžné“ ladičky, ale rád bych někoho poprosil o otestování:
Hledám pomocníky pro vývoj tohohle:
http://kf.fyz.fce.vutbr.cz/pub/gnome-pyapplets-misc/gnome-pyapplets-misc.html
1) slouží ke snadnému vytváření appletů v pythonu pro gnome. Podívejte se na ukázkový (velmi jednoduchý) applet example.py.
2) obsahuje kolekci gnome appletů. Jedním z nich (prozatím jediným) je applet, který ukazuje čas, za který byste měli vyjít, abyste stihli dojít na zastávku MHD a neujelo to před nosem. Applet parsuje html, které předem musíte stáhnout ze stránek IDOSu. POZOR! Funguje (asi) pouze pro Brno a to ještě jen pro některé spoje!
Vyhovuje vám vaše rozložení kláves na klávesnici? Dokážete pohodlně napasat všechny znaky které používáte? Pokud ano (nebo pokud máte notebook), nečtěte dál
A pokud ne, rád bych se podělil se svým výtvorem.
S pětiletým synovcem občas hrajeme takovou hru, že mu poskládám nějaké hračky či předměty a on se pokusí z počátečních písmen přečíst slovo. Čtyřpísmenná slova zvládá celkem spolehlivě a často přečte i pětipísmenné. Jenže problém je v tom, že nová vhodná slova vymýšlím jen hrozně těžko, trvá mi to vždycky sto let než s něčím přijdu a spíš jen bezradně zírám do kupy hraček.
Tak jsem na to napsal tohle:
Jestliže chcete na abclinuxu vložit do příspěvku text, který obsahuje většítka nebo menšítka (neboli zobáčky), nesmíte je zapsat přímo, nýbrž pomocí těchto sekvencí:
menšítko: < většítko: >
Rád bych koupil nějaké repráky. Ty pasivní teslácké překližky ze starého gramofonu mi sloužily nějakých dvanáct let, tak od nových očekávám totéž a tudíž je považuji za investici. Přesto se nechci dostat přes cca 3500 Kč. Na to moje občasné poslouchání hudby a sledování filmů mi bude bohatě stačit systém 2+1.
Takže z Pythonu postupně zmizí (mimo jiné) map, filter a lambda. No, buďme rádi:
>>> a = range(10) >>> map(lambda x:x*2, a) [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> filter(lambda x:x%2, a) [1, 3, 5, 7, 9] >>> [x*2 for x in a] [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> [x for x in a if x%2] [1, 3, 5, 7, 9]Tož, pravdaže lambda se hodí i na jiné věci, ale vždycky se jí dá vyhnout.
Před nějakou dobou jsem si koupil
Mark Lutz, David Ascher: Naučte se Python,
přičemž kniha stála něco kolem čtyř stovek. Posléze jsem zakoupil
Daryl Harms, Kenneth McDonald: Začínáme programovat v jazyce Python,
a stálo to taky tak nějak. Obě celkem ujdou, ale řekl jsem si, že koupím i tu třetí knihu
David M. Beazley: Python
Dost jsem se podivil, když jsem zjistil, že knížka stojí jen 85 Kč + 60 Kč za poštovné. To mi skoro přijde jako nějaký omyl. Počet stran je u všech asi tak stejný a navíc tahleta je určitě z těch tří obsahově nejlepší. Obával jsem se, že za tu cenu bude vytištěná zrcadlově, slepená a ohořelá. Ale je to naopak - všechno v pořádku a má dokonce nejkvalitnější vazbu. Tož jaktože se ty ceny tak drasticky liší?
#!/usr/bin/env python
import base64
print base64.decodestring("UHJlamkgdmVzZWxlIFZhbm9jZSA6LSk=")