O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »
Tak jak jsem psal v předchozím zápisku, nechal jsem běžet procesor s vypnutým ventilátorem.
http://www.abclinuxu.cz/blog/johny/2009/2/za-jak-dlouho-shori-procesor
Hodlám provést následující pokus. Vezmu běžný počítač a vypnu mu ventilátor na procesoru. Poté ho nechám v režimu, kdy bude sekundu zatížen a deset sekund nezatížen. Během toho bude aktivní ondemand governor. Vašim úkolem je hádat, zda to procesor přežije, zda se počítač kousne, jestli budu nucen pokus přerušit, případně na jaké hodnotě se ustálí teplota procesoru.
29.1.2009 22:59
| Python
| 
| Přečteno: 1879×
| Komentářů: 22, poslední 1. 1. 2010
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Umí se váš počítač probudit nebo zapnout v nastavený čas? Ten můj už ano poté, co jsem zjistil, že jakýsi bug v jádře se dá obejít parametrem HPET=disable. Takže prostě navečer pustím přehrávání písniček a řeknu počítači ať jde spát. On se pak ráno probudí a pokračuje v hraní kde přestal, čímž vzbudí i mně.
Ahojte. Zkusil jsem v Pythonu napsat jednoduchou kytarovou ladičku, která se pokouší dolní polovinu frekvenčního spektra přičíst k horní polovině tak, aby se všechny harmonické spojily do jedné frekvence (čert vem nelinearity). Možná by to mohlo lépe reagovat než „běžné“ ladičky, ale rád bych někoho poprosil o otestování:
Hledám pomocníky pro vývoj tohohle:
http://kf.fyz.fce.vutbr.cz/pub/gnome-pyapplets-misc/gnome-pyapplets-misc.html
1) slouží ke snadnému vytváření appletů v pythonu pro gnome. Podívejte se na ukázkový (velmi jednoduchý) applet example.py.
2) obsahuje kolekci gnome appletů. Jedním z nich (prozatím jediným) je applet, který ukazuje čas, za který byste měli vyjít, abyste stihli dojít na zastávku MHD a neujelo to před nosem. Applet parsuje html, které předem musíte stáhnout ze stránek IDOSu. POZOR! Funguje (asi) pouze pro Brno a to ještě jen pro některé spoje!
Vyhovuje vám vaše rozložení kláves na klávesnici? Dokážete pohodlně napasat všechny znaky které používáte? Pokud ano (nebo pokud máte notebook), nečtěte dál 
A pokud ne, rád bych se podělil se svým výtvorem.
S pětiletým synovcem občas hrajeme takovou hru, že mu poskládám nějaké hračky či předměty a on se pokusí z počátečních písmen přečíst slovo. Čtyřpísmenná slova zvládá celkem spolehlivě a často přečte i pětipísmenné. Jenže problém je v tom, že nová vhodná slova vymýšlím jen hrozně těžko, trvá mi to vždycky sto let než s něčím přijdu a spíš jen bezradně zírám do kupy hraček.
Tak jsem na to napsal tohle:
1.8.2006 02:02
| Linux
|
| Přečteno: 2429×
| Komentářů: 26, poslední 6. 8. 2006
| Hodnocení: 83 % (8 hlasů)
Jestliže chcete na abclinuxu vložit do příspěvku text, který obsahuje většítka nebo menšítka (neboli zobáčky), nesmíte je zapsat přímo, nýbrž pomocí těchto sekvencí:
menšítko: < většítko: >
Rád bych koupil nějaké repráky. Ty pasivní teslácké překližky ze starého gramofonu mi sloužily nějakých dvanáct let, tak od nových očekávám totéž a tudíž je považuji za investici. Přesto se nechci dostat přes cca 3500 Kč. Na to moje občasné poslouchání hudby a sledování filmů mi bude bohatě stačit systém 2+1.
Takže z Pythonu postupně zmizí (mimo jiné) map, filter a lambda. No, buďme rádi:
>>> a = range(10) >>> map(lambda x:x*2, a) [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> filter(lambda x:x%2, a) [1, 3, 5, 7, 9] >>> [x*2 for x in a] [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> [x for x in a if x%2] [1, 3, 5, 7, 9]Tož, pravdaže lambda se hodí i na jiné věci, ale vždycky se jí dá vyhnout.
Před nějakou dobou jsem si koupil
Mark Lutz, David Ascher: Naučte se Python,
přičemž kniha stála něco kolem čtyř stovek. Posléze jsem zakoupil
Daryl Harms, Kenneth McDonald: Začínáme programovat v jazyce Python,
a stálo to taky tak nějak. Obě celkem ujdou, ale řekl jsem si, že koupím i tu třetí knihu
David M. Beazley: Python
Dost jsem se podivil, když jsem zjistil, že knížka stojí jen 85 Kč + 60 Kč za poštovné. To mi skoro přijde jako nějaký omyl. Počet stran je u všech asi tak stejný a navíc tahleta je určitě z těch tří obsahově nejlepší. Obával jsem se, že za tu cenu bude vytištěná zrcadlově, slepená a ohořelá. Ale je to naopak - všechno v pořádku a má dokonce nejkvalitnější vazbu. Tož jaktože se ty ceny tak drasticky liší?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
#!/usr/bin/env python
import base64
print base64.decodestring("UHJlamkgdmVzZWxlIFZhbm9jZSA6LSk=")