HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Tak jak jsem psal v předchozím zápisku, nechal jsem běžet procesor s vypnutým ventilátorem.
http://www.abclinuxu.cz/blog/johny/2009/2/za-jak-dlouho-shori-procesor
Hodlám provést následující pokus. Vezmu běžný počítač a vypnu mu ventilátor na procesoru. Poté ho nechám v režimu, kdy bude sekundu zatížen a deset sekund nezatížen. Během toho bude aktivní ondemand governor. Vašim úkolem je hádat, zda to procesor přežije, zda se počítač kousne, jestli budu nucen pokus přerušit, případně na jaké hodnotě se ustálí teplota procesoru.
Umí se váš počítač probudit nebo zapnout v nastavený čas? Ten můj už ano poté, co jsem zjistil, že jakýsi bug v jádře se dá obejít parametrem HPET=disable. Takže prostě navečer pustím přehrávání písniček a řeknu počítači ať jde spát. On se pak ráno probudí a pokračuje v hraní kde přestal, čímž vzbudí i mně.
Ahojte. Zkusil jsem v Pythonu napsat jednoduchou kytarovou ladičku, která se pokouší dolní polovinu frekvenčního spektra přičíst k horní polovině tak, aby se všechny harmonické spojily do jedné frekvence (čert vem nelinearity). Možná by to mohlo lépe reagovat než „běžné“ ladičky, ale rád bych někoho poprosil o otestování:
Hledám pomocníky pro vývoj tohohle:
http://kf.fyz.fce.vutbr.cz/pub/gnome-pyapplets-misc/gnome-pyapplets-misc.html
1) slouží ke snadnému vytváření appletů v pythonu pro gnome. Podívejte se na ukázkový (velmi jednoduchý) applet example.py.
2) obsahuje kolekci gnome appletů. Jedním z nich (prozatím jediným) je applet, který ukazuje čas, za který byste měli vyjít, abyste stihli dojít na zastávku MHD a neujelo to před nosem. Applet parsuje html, které předem musíte stáhnout ze stránek IDOSu. POZOR! Funguje (asi) pouze pro Brno a to ještě jen pro některé spoje!
Vyhovuje vám vaše rozložení kláves na klávesnici? Dokážete pohodlně napasat všechny znaky které používáte? Pokud ano (nebo pokud máte notebook), nečtěte dál
A pokud ne, rád bych se podělil se svým výtvorem.
S pětiletým synovcem občas hrajeme takovou hru, že mu poskládám nějaké hračky či předměty a on se pokusí z počátečních písmen přečíst slovo. Čtyřpísmenná slova zvládá celkem spolehlivě a často přečte i pětipísmenné. Jenže problém je v tom, že nová vhodná slova vymýšlím jen hrozně těžko, trvá mi to vždycky sto let než s něčím přijdu a spíš jen bezradně zírám do kupy hraček.
Tak jsem na to napsal tohle:
Jestliže chcete na abclinuxu vložit do příspěvku text, který obsahuje většítka nebo menšítka (neboli zobáčky), nesmíte je zapsat přímo, nýbrž pomocí těchto sekvencí:
menšítko: < většítko: >
Rád bych koupil nějaké repráky. Ty pasivní teslácké překližky ze starého gramofonu mi sloužily nějakých dvanáct let, tak od nových očekávám totéž a tudíž je považuji za investici. Přesto se nechci dostat přes cca 3500 Kč. Na to moje občasné poslouchání hudby a sledování filmů mi bude bohatě stačit systém 2+1.
Takže z Pythonu postupně zmizí (mimo jiné) map, filter a lambda. No, buďme rádi:
>>> a = range(10) >>> map(lambda x:x*2, a) [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> filter(lambda x:x%2, a) [1, 3, 5, 7, 9] >>> [x*2 for x in a] [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18] >>> [x for x in a if x%2] [1, 3, 5, 7, 9]Tož, pravdaže lambda se hodí i na jiné věci, ale vždycky se jí dá vyhnout.
Před nějakou dobou jsem si koupil
Mark Lutz, David Ascher: Naučte se Python,
přičemž kniha stála něco kolem čtyř stovek. Posléze jsem zakoupil
Daryl Harms, Kenneth McDonald: Začínáme programovat v jazyce Python,
a stálo to taky tak nějak. Obě celkem ujdou, ale řekl jsem si, že koupím i tu třetí knihu
David M. Beazley: Python
Dost jsem se podivil, když jsem zjistil, že knížka stojí jen 85 Kč + 60 Kč za poštovné. To mi skoro přijde jako nějaký omyl. Počet stran je u všech asi tak stejný a navíc tahleta je určitě z těch tří obsahově nejlepší. Obával jsem se, že za tu cenu bude vytištěná zrcadlově, slepená a ohořelá. Ale je to naopak - všechno v pořádku a má dokonce nejkvalitnější vazbu. Tož jaktože se ty ceny tak drasticky liší?
#!/usr/bin/env python
import base64
print base64.decodestring("UHJlamkgdmVzZWxlIFZhbm9jZSA6LSk=")