Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
-0.06 C +0.13 C +0.05 D -0.00 E -0.08 E -0.18 F +0.03 G -0.10 G -0.08 A -0.11 H -0.11 CJsem opravdu silně rozladěn
Btw. nějak mi uniká, jak funguje ten algoritmus. Teda ne že bych si nedokázal vyvodit, co se tam děje, ale není mi tak úplně jasné, jaktože to dělá to, co tvrdíš, že to dělá.
No jestli to číslo x.yz jsou centy zobrazené s přesností na setiny, tak to není taková katastrofaBohužel to tak není, deset centů skutečně pro mně není žádná míra![]()
Btw. nějak mi uniká, jak funguje ten algoritmus. Teda ne že bych si nedokázal vyvodit, co se tam děje, ale není mi tak úplně jasné, jaktože to dělá to, co tvrdíš, že to dělá.Vycházím z toho, že kteroukoli frekvenci ve spektru můžu vynásobit dvěma a pořád se jedná o stejný tón. Takže vezmu nějakou frekvenci (třeba číslo 1) a přičtu k frekvenci číslo 2. Pak frekvenci číslo 2 přičtu ke čtvrté. Pak třetí k šesté. Pak čtvrtou k osmé. A tak dále až přestěhuju celé spektrum pouze do jedné oktávy, do horní poloviny spektra. No a tam se ty tóny lépe hledají – aspoň mi to tak přijde. Původně jsem chtěl nějak vyhledávat všechny vyšší harmonické, ale je to zrádné, protože už trojnásobek dává úplně jiný tón (v temperovaném ladění trochu falešný).
-0.02 A +0.01 A +0.01 Acož je doufám rozumné. Jenže, mám tam chybu! Bajty a vzorky nejsou totéž. Jak na potvoru se to ale nikde neprojevilo. Ale spravím to, i když to na funkci nebude mít vliv. Krát dva to mělo bejt!
), tak mi to vychází na A + 0.03
Mám tady starší záznamy strun na kytaře, zkusil jsem to s G strunou a vyšlo G-0.2.
Pro porovnání jsem zkusil ještě hledání prvního maxima autokorelace, to vyšlo G-0.31 (tomu bych moc nevěřil), a pak nějaký algoritmus detekce sinusovky, co jsem vyhrabal na disku, to vyšlo G-0.21...
Takže se zdá, že ten algoritmus funguje (omlouvám se, že jsem pochyboval
) a vzhledem k tomu, že to počítá počítač, tak ani moc nevadí to FFT na 65k vzorcích...
(Btw. ty odchylky jsou tam proto, že ta kytara nebyla naladěná, když jsem to nahrával)
. Ale pro přirozené ladění by ty hodnoty byly podstatně větší
.
program Ladicka;
Uses Crt;
var Ton : char;
begin
repeat
Write('Zadej ton (E,H,G,D,A,6,K) : ');
ReadLn(Ton);
Ton := UpCase(Ton);
Case Ton of
'E' : Sound(330);
'H' : Sound(247);
'G' : Sound(196);
'D' : Sound(147);
'A' : Sound(110);
'6' : Sound( 82);
Else
NoSound;
End; {of Case}
until (Ton = 'K');
NoSound;
end.
Ono to pak, pravda, podle toho vypadá, to nemůžu popřít
Každopádně pro hraní není potřeba ani hudební, ani absolutní sluch - stačí interpretovat noty nebo jiné značky, nebo opakovat jistý - předem daný - postup.
"Hudební sluch" je schopnost sluchem identifikovat přehrávané noty, což se dokazuje tak, že osoba s hudebním sluchem je schopna noty buď zapsat,...Řekl bych, že jsi opomněl rozpoznání toho, jestli něco ladí nebo ne v celé hudbě, například rozpoznat, že nějaký nástroj není správně naladěný (jsou lidi, kteří poznají, že basa v rockové muzice je o deset centů pod tónem, jsou lidi - např. já - kteří většinou nejsou schopni určit, co ta basa hraje
)
gentlespring% python ladicka.py
Traceback (most recent call last):
File "ladicka.py", line 40, in ?
i_tone = int(x_tone + 0.5)
OverflowError: cannot convert float infinity to long
record_and_analyze vrací 0. V chuncích jsou samé nuly. Capture mám zapnuté na všech zařízeních, kde to šlo.
arecord -c 1 -r 48000 -f S16_LE -t wav > nahravka.wav || aplay nahravka.wavSpusť to, něco namluv a dej ctrl+c. Mělo to zopakovat, co jsi řekl.
-0.12 B -0.12 BNejtlustčí struna, E:
-0.12 B +0.33 F +0.33 F +0.48 F +0.48 F +0.48 F +0.33 F +0.33 F +0.33 FDalší, A
+0.23 F# +0.09 A +0.21 A +0.09 A +0.09 A +0.09 A +0.09 A +0.23 F# +0.09 ADalší, d
+0.23 F# -0.31 A -0.31 A -0.31 A -0.31 A -0.25 A -0.31 ADlaší, g
-0.12 B +0.03 G +0.09 G +0.09 G +0.09 G +0.09 G +0.09 G +0.09 GDalší, b
-0.12 B +0.04 H +0.25 H +0.09 H +0.25 H +0.09 H +0.09 HDalší, e
+0.09 H -0.38 F# -0.45 F# -0.38 F# -0.45 F# -0.38 F# -0.45 F# -0.45 F#Znova, E
-0.12 B +0.33 F +0.33 F +0.48 F -0.38 F# +0.30 HTakže test nedopadl moc dobře. Nemám teď moc čas se ladičkou zabývat, ale je to velmi zajímavé téma a někdy se na ni podívám a pohraju si s ní. Možná by jsi mohl ladičku testovat nahrávkama strun, kterých je an internetu habaděj. Já podle nich ladím kytaru. Hledej vp795 na http://freesound.iua.upf.edu/ BTW, zohledňuješ tam nějak temperované ladění? Myslím, že ne, co?
Krom toho to ukazuje nějaké blbosti, které netuším co znamenají (přebuzení? šum?)
Každopádně dík za test.
Jasně, celé to pracuje s temperovaným laděním, kde se frekvence vypočítají takto:
#!/usr/bin/python
tones = ['C', 'C#', 'D', 'D#', 'E', 'F', 'F#', 'G', 'G#', 'A', 'B', 'H']
for i in xrange(-20, 37):
print '%2s %10.2f Hz' %(tones[i%12], 440*2**((i-9)/12.0))
while len(bytes) < N:
l, chunk = inp.read()
bytes.append(chunk)
bytes = bytes[:N]
data = fromstring(''.join(bytes), int16)
Je to víc strightforvard a o mnoho víc paměti si to neukousne. Jestli je to rychlejší samozřejmě nevim. Proč vůbec nepoužít všechny data, co jsme dostali a proč je ořezávat?
>>> from scipy import *
>>> a = arange(2**17)
>>> fft(a) # tohle je hned hotové
array([ 8.58986906e+09 +0.00000000e+00j,
-6.55360000e+04 +2.73426110e+09j,
-6.55360000e+04 +1.36713055e+09j, ...,
-6.55360000e+04 -9.11420366e+08j,
-6.55360000e+04 -1.36713055e+09j, -6.55360000e+04 -2.73426110e+09j])
>>> a = arange(2**17-1)
>>> fft(a) # ... a tady výpočet trvá celou věčnost
Odřezávání dat anebo naopak doplňování nulami je celkem běžný trik, pokud jde o rychlost fft.
tlustej_jack(female) -> tenkej_jack(male)?
Ale třeba to půjde nějak bez drátů, milý Marconi
Ty mi uděláš bezdrátovou kytaru? To by bylo super! :)Vysílačky se taky nechají koupit... např.: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/Samson-Airline-aneb-volny-pohyb-zarucen~07~brezen~2003/
Tiskni
Sdílej: