Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Rád bych koupil nějaké repráky. Ty pasivní teslácké překližky ze starého gramofonu mi sloužily nějakých dvanáct let, tak od nových očekávám totéž a tudíž je považuji za investici. Přesto se nechci dostat přes cca 3500 Kč. Na to moje občasné poslouchání hudby a sledování filmů mi bude bohatě stačit systém 2+1.
Za vhodného kandidáta považuji Altec Lansing FX6021. Nikdy jsem to bohužel neslyšel hrát, ale názory na něj vyznívají celkem pozitivně. Tedy až na pár "drobností". Prý mají dost slyšitelný šum, brum a bzuk. To mi vadí velmi, jelikož bych je měl v místnosti, kde spím. K reprákům je dálkový ovladač, takže si můžu udělát na sériový port IR transmitter, kterým pomocí cronu vždy repráky večer vypnu a ráno zapnu. Jenže ouha - pomocí dálkového ovladače jdou přepnout jen do řežimu standby, což nevím, co je (a hlavně zda je v tomto režimu ticho). Chtěl bych se tedy zeptat, jestli mi může někdo potvrdit, jak je to s tím bručením u těchto repráků. Třeba na tom není nic pravdy.
Kdybyste měl někdo nějaký jiný tip na dobré bedny, tak prosím napište.
Díky
Tiskni
Sdílej:
24.7.2006 14:56
brk | skóre: 29
| blog: broukoviny
při daném cenovém limitu by mi přišly zajímavé např. TVM ARS-225-05 ... nevidím žádnou výhodu systému 2.1, u odkazovaných kousků máš v obou bednách podstatně lepší basák nežli co Altec honosně nazývá subwooferTy budou asi dost dobré, ale ta cena, kterou tam udávají, je asi za jeden kus, nikoli za pár, že?
mít integrovaný zesilovač zřejmě nepotřebuješ, jestliže jsi doposud používal pasivní bednyMyslím, že potřebuju. Dosud jsem bedýnky prasácky připojoval přímo ke zvukovce. Hraje to docela nahlas a zatím žádná neshořela, ale už bych to tak raději nedělal.
p.s. ještě k tomu Altecu - mě by bylo podezřelé už jen to, že uvádí rozsah 32-18000 Hz, ale přitom u hodnoty RMS uvádí basy od 40 Hz a výšky do 15 kHzJo, máš pravdu. Toho jsem si nevšiml. Krucinál, to jsou takoví podvodníci. Ani se mi to od nich už nechce kupovat, když tak bezostyšně lžou.
jujda, to jsem přehlídnulpři daném cenovém limitu by mi přišly zajímavé např. TVM ARS-225-05 ...Ty budou asi dost dobré, ale ta cena, kterou tam udávají, je asi za jeden kus, nikoli za pár, že?
mě ta cena přišla normální, nějak jsem vycházel z relací 2*440 za basáky, 2*370 za vejšky, 2*circa 300 za výhybky, a to dřevo že by se mohlo do toho zbytku vlézt
Dosud jsem bedýnky prasácky připojoval přímo ke zvukovce. Hraje to docela nahlas a zatím žádná neshořela, ale už bych to tak raději nedělal.jojo, zlatej AWE32, i když integrovanej zesík byl trošku slabší v basech a tak vůbec
no pozor, to nemusí bejt lhaní, ty rozsahy jsou uvedený každej v jiný souvislosti, jenom to ve mě navozuje pochybnosti o konstrukci ...p.s. ještě k tomu Altecu - mě by bylo podezřelé už jen to, že uvádí rozsah 32-18000 Hz, ale přitom u hodnoty RMS uvádí basy od 40 Hz a výšky do 15 kHzJo, máš pravdu. Toho jsem si nevšiml. Krucinál, to jsou takoví podvodníci. Ani se mi to od nich už nechce kupovat, když tak bezostyšně lžou.
24.7.2006 16:49
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Pripadne mi, ze je to cele plast...nechces spise drevo?Jo, je to z umělý hmoty. Ale prý už je to v dnešní době jedno. Nemám žádné srovnání, takže nevím co chci
24.7.2006 17:37
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
24.7.2006 18:39
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
24.7.2006 18:56
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
24.7.2006 19:15
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Když satelity nestíhají, proč je špatné jim pomoct subwooferem?špatná je především už jen ta myšlenka, že by nějaká bedna neměla "stíhat"
U nízkých frekvencí stačí jeden zdroj zvuku a tím se ušetří.oblíbená pověra ... ano, směrem k nižším frekvencím klesá jednak směrová rozlišovací schopnost ucha, jednak směrovost reproduktoru - ale "směrem k" a "klesá", nikoliv že na dělícím kmitočtu (často dosti vysokém) se úplně ztrácí
Je to od základu špatná myšlenka nebo má pouze zkaženou pověst kvůli velkému množství 2.1 šuntů, které by slušně nehrály tak jako tak?a copak v kategorii "2.0" se nevyrábí šunty? dělením a mícháním kanálů se zanáší další zkreslení - představ si v levém kanále krásnou sinusovku a v pravém totéž s opačnou fází: puštěno do dvou beden to vytváří zajímavý efekt, kdy je obtížné určit zdroj zvuku ... co se stane, pokud se takovýto signál má smíchat do jednoho kanálu? další problém je, že s rostoucím relativním výkonem (vůči maximálnímu) významně roste zkreslení; přičemž subwoofer má dodat stejný výkon, jako dva normální basové reproduktory, ovšem konstrukčně je dvakrát výkonnější reprobedna (a zesilovač) náročnější - takže potom se třeba dostávají do stejné kategorie bedny 2.1 100 W versus 2*70 W (no a pustit si 100 W do repra s maximem 100 W nwbo do soustavy s maximem 140 W jest jistej rozdílek ...)
Umí hrát docela nahlas (panelák) a pořád znějí fajn.ehm, tato věta je mi vysoce podezřelá, zvláště poté, co jsem si přečetl, že se u nich uvádí RMS 32 W subjektivní hlasitost je při vyšším zkreslení vyšší
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
25.7.2006 11:43