Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Většinou prograuju v Perlu, ale zároveň po očku sleduju Python. Můj pocit z něj se vyvýjí v takových vlnách, chvilku se mi líbí hodně, chvilku méně a tak pořád dokola. Některé věci se mi v něm líbí, ale poslední dobou je pocit spíše rozpačitý. Jeho syntaxe je, jak bych to jen řekl, příliš košatá. Ony se dělají vtípky na to, že Perlový zdroják je před komprimací k nerozeznání od stavu po komprimaci. Hloupej vtípek, ale syntaxe Perlu je vlastně strašně jednoduchá až primitivní, to se ale o Pythonu nedá říct ani omylem. Už jen těch klíčových slov! I když ke klíčovým slovům Perlu přihodím všechny ty podivné znaky se speciálním významem, tak to nebudu ani na desetině syntaktických prvků Pythonu. Jo, já vím, Lisp je Lisp, ale Perl má taky něco do sebe. (No a radši nebudu ani zmiňovat dc, že) A proč to všechno píšu?
Dnes ráno se mi nějak nechtělo spát at tak jsem sedl k počítači a z nudy jsem si jen tak programoval. V manuálu perlsub je taková malá ukázka, jak si vytvořit syntaktický cukr ala Python try/except. Cybí tam to finally a tak jsem si to tam dodělal. A tím jsme se vrátili k tomu úvodu. V Pythonu na to musíte mít tři klíčová slova, v Perlu si to naprogramujete.
Takže text modulu TryExceptionFinally.pm
package TryExceptFinally;
use strict;
use warnings;
use Exporter qw(import);
use Scalar::Util qw(reftype);
our @EXPORT = qw(try except finally);
sub try (&@) {
my ($try, %subs) = @_;
eval { &$try };
no warnings 'uninitialized';
if ($@ and reftype $subs{except} eq 'CODE') {
local $_ = $@;
&{$subs{except}};
}
&{$subs{finally}} if reftype $subs{finally} eq 'CODE';
}
sub except (&@) { 'except', @_ }
sub finally (&) { 'finally', @_ }
1;a ukázkový kód
#!/usr/bin/env perl
use strict;
use warnings;
use TryExceptFinally;
try {
die "hard";
} except {
print "Ouch, I was die $_"
} finally {
print "Finally!\n"
};
try {
print "Live\n";
} except {
print "Ouch, I was die $_"
} finally {
print "Finally!\n"
};
try {
print "Live\n";
} finally {
print "Finally without except!\n"
};
try {
die "hard";
} finally {
print "Finally without except!\n"
};
try {
die "hard";
} except {
print "Ouch, I was die $_ and no finally!\n"
};No a jednotlivé typy vyjímek místo několika bloků exception, se zabalí do jednoho, třeba takto
try {
code
} except {
/type1/ && do {
code
1 } ||
/type2/ && do {
code
1 } ||
/type3/ && do {
code
1 } ||
do { # else
code
}
}
Tiskni
Sdílej:
Takže se těším na příklad, jak zachytit třeba přerušení programy z klávesnice, nebo jak v Perlu ošetřit pomocí výjimek chyba v syntaxi natahovaného modulu.
Takže šup šup do práce, ještě tohle zbývá na rovocennost s Pythonem.
P.S.: Jinak ale klobouk dolů, tohle kouzlo s Perlem se mi líbí, i když Perl kritizuju, kde můžu. Mám rád jazyky, kde základní věci jsou v syntaxi jazyka a ne emulovány něčím jiným.

$SIG{INT} = sub { throw "Uplne zbytocna vynimka"; };
eval {require module && module->import(use_params)}
if ($@) {
$@ =~ /syntax error/ and print "syntx error in module\n"
or print "somethink error when try use module: $@"
}a pythonish way užívající to hezké try/excepttry {
require module && module->import(use_params)
} except {
/syntax error/ and print "syntx error in module \n"
or print "somethink error when try use module: $@"
}Pokud chceš aby to fungovalo stejně jako běžné use, tak to ještě zavřeš do BEGIN bloku. No a exception jako objekt máme taky, takže si ve svých modulech/třídách nadefinuješ vlastní hierarchii a je vymalováno, prakticky nic co jde udělat v pythonu není problém udělat perlu, něco jde elegantněji něco naopak. Třeba generátory se v perlu nepíšou tak jednoduše jak pythonu pomocí yeld, ale na druhou stranu v pythonu máš jen jeden typ objektů, který je ekvivalentem blessnutého hashe v perlu. V podstatě všechny objekty, třídy, jmenné prostory, funkce, ... jsou v pythonu objekty typu blessnutý hash (pythonní dict), to je trochu chudé, ne? Just joking, na druhou z toho plynou pythonu některé výhody, to nesporně
Třeba mi přijde, že python má potenciál být rychlejší, než perl. Skutečnost je taková jaká je.
Jinak to zachycování výjimek pomocí signálů (chápu to správně, že jsou to signály?) má tu nevýhodu, že je nedostane thread, kterého se to týká, nebo ano? V případě klávesnice to asi nevadí.Vzhledm k tomu, že je to signál zaslaný procesu (zaslaný terminálem), nevím, jak by jste to chtěl udělat jinak. I v pythonu keyboard interupt musí fungovat stejně. V perlu asi nějak takto:
eval {
local $SIG{INT} = sub { die "Keyboard interupt"; };
code
};
if ($@) {
$@ =~ /Keyboard interupt/ and print "Don't disrupt me!\n"
or die $@
}A to samozřejmě je thread safe, i když netuším podle čeho se určí, jestli ten signál zpracuje ten který thread.Jinak dokážou ty výjimky taky to co python, to znamená mít v sobě informaci o call stacku, tedy o řádcích programu, kde chyba nastala, a o všech podprogramech ze kterého se tento řádek volal?Ano, jestliže si tam tu informaci přidáte. Standardní výjimky jsou textové, protože jsou tam od doby, kdy ještě ani perl nebyl objektový. Vlastní výjimky si člověk může udělat objektové a call stack si tam doplnit. Standardní textová výjimka nekončící na EOL je vždy doplněna o informaci, kde k ní došlo. Není problém (až na určité spomalení) si nad každou funkcí udělat eval wrapper a všechny výjimky odchytávat, měnit na objektové a doplňovat o call stack. V pythonu to už udělali za vás. V tomhle je python lepší, o tom žádná. Možná je na to v perlu už udělaný nějaký modul, nebo nějaká vlastnost, která jde zapnout, zatím jsem po tom nepátral.
python je postaven na jmenných prostorech, stejně tak jako každý dynamický jazyk, ať už vezmu php, smalltalk, nebo třeba objective c.a nebo třeba perl, to je přece jasné. A je taky celkem logické, že to v těch jazycích implementovali pomocí prostředků toho samého jazyka. Proč se s tím implementovat dvakrát, že. Takže v perlu jsou jmenné prostory hash a v pythonu objekt a ten je v podstatě dict. Mimochodem, perlový
local. To jde udělat i v pythonu, ale zdaleka to nejde tak jednoduše pomocí jednoho klíčového slova jako v perlu. Jak říkám, každý jazyk je v něčem lepší a v něčem horší.
Informácie o kontexte: miesto die používať Carp::confess.
Samotný die umožňuje aj iný parameter ako scalar
die new XYZ::Exception;Ono, aj catch sa dá implmentovať štýlom
try {}
catch qr/aaa/ => {}
catch 'AAA::Exception' => {}
...
Btw, keď spomínate local, také jeho použitie na "dočasné" prekrytie ľubovoľnej funkcie môže byť zaujímavé 
Od včera mi bohužiaľ panikári kernel, takže len naznačím rozpracovanú myšlienku:
sub try (&;@) {
my (my ($try, %subs) = @_;
return new Exception::Block ($try, \ %subs) if defined wantarray;
...
}
# priklad použitia
my $block = try { ... } catch A => { ... } catch qr/B) => { ... };
$block->('www.abclinuxu.cz');
$block->('www.example.com');
$block->catch (A => sub { ... })->('...');
ono, programovať multithreadovo treba vedieť, osobne si myslím, že 9 z 10tich ľudí živiacich sa programovaním to neovláda. Takisto výnimky, tiež ich treba ovládať.Tak to ani zdaleka není to o čem jsem mluvil.Informácie o kontexte: miesto
diepoužívaťCarp::confess.
Carp::confess produkuje textový výstup, který by se pro další zpracování musel parsovat a to je vždy nespolehlivé. Také to neřeší systémové výjimky generované přímo perlem. V těch die nahradíte celkem těžko. To první jde samozřejmě nahradit vhodnými objektovými výjimkami, které si call back naplní do své vnitřní struktury pomocí caller a mohou být dále strojově zpracovány. To druhé je trochu jiné kafe a žádný elegantní způsob mě nenapadá.SamotnýNějak mi uniká k čemu by to jako mělo být dobré.dieumožňuje aj iný parameter ako scalardie new XYZ::Exception;Ono, aj catch sa dá implmentovať štýlomtry {} catch qr/aaa/ => {} catch 'AAA::Exception' => {} ...Btw, keď spomínatelocal, také jeho použitie na "dočasné" prekrytie ľubovoľnej funkcie môže byť zaujímavéOd včera mi bohužiaľ panikári kernel, takže len naznačím rozpracovanú myšlienku:
sub try (&;@) { my (my ($try, %subs) = @_; return new Exception::Block ($try, \ %subs) if defined wantarray; ... } # priklad použitia my $block = try { ... } catch A => { ... } catch qr/B) => { ... }; $block->('www.abclinuxu.cz'); $block->('www.example.com'); $block->catch (A => sub { ... })->('...');
Nějak mi uniká k čemu by to jako mělo být dobré.Napr situácia, keď funkcia/metóda štandardne ošetruje niektoré/všetky výnimky, správne pre 90% použití. Zvyšných 10% definuje svoje vlastné ošetrenia.
with. To taky není žádný velký problém a dělalo by to přibližně tohle. Pak my přijde jako čistější vytvořit potomka příslušného objektu.