try/except/finally in Perl (diskuse)

[Miloslav Ponkrác]

No a teď už jen zbývá zařídit, aby všechny moduly a všechny standardní funkce a operátory vyhazovaly výjimku při chybě a je to rovnocenné Pythonu.

Takže se těším na příklad, jak zachytit třeba přerušení programy z klávesnice, nebo jak v Perlu ošetřit pomocí výjimek chyba v syntaxi natahovaného modulu.

Takže šup šup do práce, ještě tohle zbývá na rovocennost s Pythonem.

P.S.: Jinak ale klobouk dolů, tohle kouzlo s Perlem se mi líbí, i když Perl kritizuju, kde můžu. Mám rád jazyky, kde základní věci jsou v syntaxi jazyka a ne emulovány něčím jiným.

[happy barney]

rovnocennosť? to nie, len podobnosť, Perl snáď na úroveň Python-u ani zhodiť nemožno
na vašu otázku, ako zachytiť signál, tak napr:

$SIG{INT} = sub { throw "Uplne zbytocna vynimka"; };

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Takže přerušení z klávesnice už napsal barney, no a já jen dodám to zachycení výjimky v syntaxi modulu při natahování. Perlish way

eval {require module && module->import(use_params)}
if ($@) {
  $@ =~ /syntax error/ and print "syntx error in module\n"
  or print "somethink error when try use module: $@"
}

a pythonish way užívající to hezké try/except

try {
  require module && module->import(use_params)
} except {
  /syntax error/ and print "syntx error in module \n"
  or print "somethink error when try use module: $@"
}

Pokud chceš aby to fungovalo stejně jako běžné use, tak to ještě zavřeš do BEGIN bloku. No a exception jako objekt máme taky, takže si ve svých modulech/třídách nadefinuješ vlastní hierarchii a je vymalováno, prakticky nic co jde udělat v pythonu není problém udělat perlu, něco jde elegantněji něco naopak. Třeba generátory se v perlu nepíšou tak jednoduše jak pythonu pomocí yeld, ale na druhou stranu v pythonu máš jen jeden typ objektů, který je ekvivalentem blessnutého hashe v perlu. V podstatě všechny objekty, třídy, jmenné prostory, funkce, ... jsou v pythonu objekty typu blessnutý hash (pythonní dict), to je trochu chudé, ne? Just joking, na druhou z toho plynou pythonu některé výhody, to nesporně Třeba mi přijde, že python má potenciál být rychlejší, než perl. Skutečnost je taková jaká je.

[Miloslav Ponkrác]

Přiznám se, že nemám Perl jako jazyk moc rád, ale Vaše hrátky se mi líbí a rád je sleduji. Jsou kouzelné, opravdu.

Jinak to zachycování výjimek pomocí signálů (chápu to správně, že jsou to signály?) má tu nevýhodu, že je nedostane thread, kterého se to týká, nebo ano? V případě klávesnice to asi nevadí.

Jinak dokážou ty výjimky taky to co python, to znamená mít v sobě informaci o call stacku, tedy o řádcích programu, kde chyba nastala, a o všech podprogramech ze kterého se tento řádek volal?

python je postaven na jmenných prostorech, stejně tak jako každý dynamický jazyk, ať už vezmu php, smalltalk, nebo třeba objective c.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Jinak to zachycování výjimek pomocí signálů (chápu to správně, že jsou to signály?) má tu nevýhodu, že je nedostane thread, kterého se to týká, nebo ano? V případě klávesnice to asi nevadí.

Vzhledm k tomu, že je to signál zaslaný procesu (zaslaný terminálem), nevím, jak by jste to chtěl udělat jinak. I v pythonu keyboard interupt musí fungovat stejně. V perlu asi nějak takto:

eval {
  local $SIG{INT} = sub { die "Keyboard interupt"; };
  code
};
if ($@) {
  $@ =~ /Keyboard interupt/ and print "Don't disrupt me!\n"
  or die $@
}

A to samozřejmě je thread safe, i když netuším podle čeho se určí, jestli ten signál zpracuje ten který thread.

Jinak dokážou ty výjimky taky to co python, to znamená mít v sobě informaci o call stacku, tedy o řádcích programu, kde chyba nastala, a o všech podprogramech ze kterého se tento řádek volal?

Ano, jestliže si tam tu informaci přidáte. Standardní výjimky jsou textové, protože jsou tam od doby, kdy ještě ani perl nebyl objektový. Vlastní výjimky si člověk může udělat objektové a call stack si tam doplnit. Standardní textová výjimka nekončící na EOL je vždy doplněna o informaci, kde k ní došlo. Není problém (až na určité spomalení) si nad každou funkcí udělat eval wrapper a všechny výjimky odchytávat, měnit na objektové a doplňovat o call stack. V pythonu to už udělali za vás. V tomhle je python lepší, o tom žádná. Možná je na to v perlu už udělaný nějaký modul, nebo nějaká vlastnost, která jde zapnout, zatím jsem po tom nepátral.

python je postaven na jmenných prostorech, stejně tak jako každý dynamický jazyk, ať už vezmu php, smalltalk, nebo třeba objective c.

a nebo třeba perl, to je přece jasné. A je taky celkem logické, že to v těch jazycích implementovali pomocí prostředků toho samého jazyka. Proč se s tím implementovat dvakrát, že. Takže v perlu jsou jmenné prostory hash a v pythonu objekt a ten je v podstatě dict. Mimochodem, perlový local. To jde udělat i v pythonu, ale zdaleka to nejde tak jednoduše pomocí jednoho klíčového slova jako v perlu. Jak říkám, každý jazyk je v něčem lepší a v něčem horší.

[happy barney]

ono, programovať multithreadovo treba vedieť, osobne si myslím, že 9 z 10tich ľudí živiacich sa programovaním to neovláda. Takisto výnimky, tiež ich treba ovládať.

Informácie o kontexte: miesto die používať Carp::confess.

Samotný die umožňuje aj iný parameter ako scalar

die new XYZ::Exception;

Ono, aj catch sa dá implmentovať štýlom

try {}
catch qr/aaa/ => {}
catch 'AAA::Exception' => {}
...

Btw, keď spomínate local, také jeho použitie na "dočasné" prekrytie ľubovoľnej funkcie môže byť zaujímavé

Od včera mi bohužiaľ panikári kernel, takže len naznačím rozpracovanú myšlienku:

sub try (&;@) {
  my (my ($try, %subs) = @_;

  return new Exception::Block ($try, \ %subs) if defined wantarray;
...
}

# priklad použitia
my $block = try { ... } catch A => { ... } catch qr/B) => { ... };

$block->('www.abclinuxu.cz');
$block->('www.example.com');
$block->catch (A => sub { ... })->('...');

[Hynek (Pichi) Vychodil]

ono, programovať multithreadovo treba vedieť, osobne si myslím, že 9 z 10tich ľudí živiacich sa programovaním to neovláda. Takisto výnimky, tiež ich treba ovládať.

Informácie o kontexte: miesto die používať Carp::confess.

Tak to ani zdaleka není to o čem jsem mluvil. Carp::confess produkuje textový výstup, který by se pro další zpracování musel parsovat a to je vždy nespolehlivé. Také to neřeší systémové výjimky generované přímo perlem. V těch die nahradíte celkem těžko. To první jde samozřejmě nahradit vhodnými objektovými výjimkami, které si call back naplní do své vnitřní struktury pomocí caller a mohou být dále strojově zpracovány. To druhé je trochu jiné kafe a žádný elegantní způsob mě nenapadá.

Samotný die umožňuje aj iný parameter ako scalar

die new XYZ::Exception;

Ono, aj catch sa dá implmentovať štýlom

try {}
catch qr/aaa/ => {}
catch 'AAA::Exception' => {}
...

Btw, keď spomínate local, také jeho použitie na "dočasné" prekrytie ľubovoľnej funkcie môže byť zaujímavé

Od včera mi bohužiaľ panikári kernel, takže len naznačím rozpracovanú myšlienku:

sub try (&;@) {
  my (my ($try, %subs) = @_;

  return new Exception::Block ($try, \ %subs) if defined wantarray;
...
}

# priklad použitia
my $block = try { ... } catch A => { ... } catch qr/B) => { ... };

$block->('www.abclinuxu.cz');
$block->('www.example.com');
$block->catch (A => sub { ... })->('...');

Nějak mi uniká k čemu by to jako mělo být dobré.

[happy barney]

Nějak mi uniká k čemu by to jako mělo být dobré.

Napr situácia, keď funkcia/metóda štandardne ošetruje niektoré/všetky výnimky, správne pre 90% použití. Zvyšných 10% definuje svoje vlastné ošetrenia.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Hmm, tak to by snad bylo rovnou lepší udělat ekvivalent pythoního with. To taky není žádný velký problém a dělalo by to přibližně tohle. Pak my přijde jako čistější vytvořit potomka příslušného objektu.