Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Pár rádoby-bláznivých myšlenek o open-source událostech, které se nedávno přihodily ve světě džávovém.
Vyšla Java 6. Hm. Nějak mne to nebere. JavaScript běžící na JVM? No, když já bych v tom taky chtěl něco užitečného dělat… Ocením asi možnost přes JMXko detekovat i deadlocky na synchronizačních objektech z java.util.concurrent
Ale svět se – až na pár vyvolených – pořád plácá kdesi u verze 1.4, někdy i 1.3. Uff, ještě že jsem mimozemšťan.
Terracotta vydala svůj clusterovací engine jako open source. Čímž se ze Springu, který je podporován, stává plnohodnotná open-source alternativa JEE – ale to už je nějakou dobu taky open-source. Já bych dokonce tvrdil, že JEE se teď krčí kdesi hluboko ve stínu zářícího Jara, ale tolik zkušeností, abych mohl pořádně porovnávat, tedy nemám. Ale něco na tom bude, jinak by asi u BEY nestavěli novou verzi WebLogic Serveru právě na Springu 2.
Vyšel první release candidate Groovy. Groovy vzniklo jako pokus vytvořit skriptovací jazyk pro platformu Java, a úspěch byl takový, že se dočkalo vlastního JSR. Od té doby ale uplynulo drahně času, kdesi v ústraní vyšlo pár verzí označených jsr
a Sun zaměstnal klíčové vývojáře JRuby. Posledně jmenovaná událost staví nad budoucnost Groovy pár velkých otazníků – okolo slova Ruby existuje obrovský hype, kdežto Groovy zná víceméně jenom pár nadšenců. (Přesto je na tom o mnoho lépe než pár dalších projektů jako třeba Nice nebo Scala). Ovšem i těch "pár nadšenců" dalo na solidních kofeinových základech vyrůst docela bohatému ekosystému, o který by byla škoda přijít. Groovy tedy hodlám sledovat i nadále, a jako případný jazyk pro skriptování javovských programů je pro mne na prvním místě.
Google vydal GWT jako open source, dokonce pod licencí Apache 2. Říkám si: někde něco nehraje. Nebyl jsem sám, kdo si před pár měsíci říkal, co to do té IDEY zase cpou za ptákoviny. Aby laskavý čtenář rozuměl: vývojové prostředí IntelliJ IDEA obsahuje od verze 6.0 podporu pro GWT. Řada uživatelů se, dle mého celkem oprávněně, rozčilovala, že namísto podpory úhelných kamenů javovského vývoje jako jsou Spring, Hibernate nebo třeba AspectJ, je podporována takováhle proprietární nicotnost s šílenou licencí. A hleďme, GWT je najednou pod Apache 2. Čímž IDEA posiluje už tak značný náskok před svou konkurencí. Byl to hodně odvážný tah (který se zdá vyplatit), nebo Google přes svůj vstup do Eclipse Foundation ve skutečnosti tajně peče s JetBrains? Já bych se nedivil, pro vývoj má Eclipse jednu jedinou výhodu – obrovské množství pluginů. (Jen drobná poznámka: nikoliv, nemyslím to vážně, ale rozhodně mne to napadlo )
Tiskni
Sdílej:
Já bych se nedivil, pro vývoj má Eclipse jednu jedinou výhodu – obrovské množství pluginů. (Jen drobná poznámka: nikoliv, nemyslím to vážně, ale rozhodně mne to napadloDobře, že to nemyslíš vážně, jinak bych totéž musel prohlásit i o Javě.)