Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Z Kubuntu, do kterého jsem nedokázal uspokojivě zaintegrovat pro mě klíčovou kombinaci Firefox/Thunderbird, jsem na domácím HTPC plynule přešel na Ubuntu. Základní funkčnost, kterou požaduji, je SNADNÉ přehrávání DVD z půjčovny, ripnutých na pevném disku formou adresáře. Zvuk pouštím přes SPDIF do AVR.
V KDE se s kaffeine dalo celkem domluvit, ubuntí totem je bohužel smutné videokino. První krok je nahradit defaultní balík totem-gstreamer za totem-xine. Gstreamer má dle launchpadu problémy s SPDIF passthrough, totem-gstreamer si toto nastavení vůbec nepamatuje (po opětovném spuštění má v nastavení zase "stereo").
Narazil jsem na docela nedoceněnou oblast open source - možnost rozšíření funkčnosti stávajícího hardwarového vybavení s otevřenými ovladači a zdokumentovanými čipy. Výrobci obvykle nabízejí základní režimy, zatímco s otevřenými ovladači si člověk může pohrát a přidat nové funkce nebo upravit stávající.
Mám zvukovku Audiotrak Prodigy192 s rozšiřující deskou MI/ODI/O, která umožňuje externí hodiny přes SPDIF. Pro jeden hračičkoidní projekt jsem potřeboval co nejkvalitněji vzorkovat analogový výstup CD přehrávače, opakovaně stejný track z různých médií. Jednoduché řešení je propojit SPDIF výstup přehrávače se vstupem externích hodin zvukovky a vzorkovat analogový výstup, což zajistí sejmutí vzorků pokaždé ve stejných časových bodech nahrávky.
Strávil jsem pár dní rýpáním se v audio funkcích výše uvedeného čipu. Stejně bych si výsledky někam napsal, tak proč ne sem do blogu.
Řada věcí bude pravděpodobně shodná s VIA 8233 a 8235. Bohužel na tyto čipy není volně dostupná dokumentace, takže si řadu věcí musíme domýšlet. Autoři driveru dostali datasheety od firmy VIA, ale driver je bohužel jako ostatně téměř celý projekt alsa velice skoupý na komentáře v kódu.
Téma desktopové distribuce je evergreen, nicméně v praxi to nebývá až tak jednoduché.
Na domácím PC, které využívám společně s dalšími členy rodiny, jsem donedávna měl debian testing + KDE. Naprosto mi vyhovuje, ale pro "normální" uživatele to není, případně bych musel strávit mraky času rozchozením spousty věcí (mimo jiné automatická detekce USB disků, funkční přehrávání všech možných videí z prohlížeče vč. zvuku, přehrávání hudby - i to není defaultně pro některé formáty plně funkční, atd.) Samozřejmě pro mě není spuštění problém (mount, mplayer, atd.), ale to po ostatních nemohu a nechci požadovat. ale také to nechci vše ručně rozchozovat, protože od toho jsou přece desktopové distribuce. Chci zůstat u debianní distribuce a KDE.
Poslední dobou se mi začal sekat seamonkey, bylo to vždy při přehrávání některých flashů. CPU na max., pomohl pouze kill. Nakonec jsem zjistil, že to dělala špatně nastavená alsa - zařízení default nebylo funkční (vrtal jsem se do .asoundrc). Po zprovoznění defaultu sekání přestalo a vše jede OK (včetně zvuku ve flashi). Třeba se tato zkušenost bude někomu hodit :)
K PC mám připojené AVR přes SPDIF výstup. Je dobře známo, že mplayer má parametr -afm, kterým lze zajistit, aby v případě AC3/DTS data rovnou posílal na digitální výstup (AC3/DTS passthrough), v případě normálních audiodat posílal klasické stereo PCM, např.
mplayer -ao alsa:device=plughw=0.1 -afm hwac3 video.avi
Pro přehrávání filmů (nejčastěji DVD) jsem si zvykl používat přehrávač totem-xine, protože mi vyhovuje jednoduché ovládání, snadný výběr zvukové stopy a titulků za běhu a HLAVNĚ funkční plynulý panscan (zoom) pro všechny typy souborů. Samozřejmě oceňuji flexibilitu mplayeru, ale neumím u něj za běhu měnit zvukové stopy, titulky a na některé formáty mi u něj nereagují zoomovací klávesy. Možná jsem jenom nečetl dostatečně dokumentaci, ale filmy doma nepřehrávám sám a nemůžu chtít po ženě, aby studovala stohy stránek.
Totem má jednu velmi hloupou funkci - při pohybu myši ve fullscreen režimu se okamžitě aktivuje OSD menu. Je veliké a přestože má samo mizet, na druhé obrazovce (Svideo do TV) s tím má u mě problémy, zůstává tam viset a ruší.
VU meter (peak meter) se občas docela hodí, spoustu win ovladačů jej má. Pro čipy Envy24 existuje Xkový envy24control, ovšem ten funguje jen pro starší modely ice1712. U ice1724 si postěžuje a skončí.
Správným řešením by samozřejmě bylo do jeho zdrojáků přidat podporu ice1724. Než k tomu dojde (hlásí se někdo? :) ), můžete zkusit triviální příkaz:
Alsa se intenzivně vyvíjí, každý den se do devel repozitáře vkládají nové opravy a ovladače. V diskusích se opakovaně objevují dotazy na nefunkčnost např. HDA, který je momentálně asi nejčastější příjemce změn a je dobré v takovém případě nejnovější ovladače nainstalovat.