Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Narazil jsem na docela nedoceněnou oblast open source - možnost rozšíření funkčnosti stávajícího hardwarového vybavení s otevřenými ovladači a zdokumentovanými čipy. Výrobci obvykle nabízejí základní režimy, zatímco s otevřenými ovladači si člověk může pohrát a přidat nové funkce nebo upravit stávající.
Mám zvukovku Audiotrak Prodigy192 s rozšiřující deskou MI/ODI/O, která umožňuje externí hodiny přes SPDIF. Pro jeden hračičkoidní projekt jsem potřeboval co nejkvalitněji vzorkovat analogový výstup CD přehrávače, opakovaně stejný track z různých médií. Jednoduché řešení je propojit SPDIF výstup přehrávače se vstupem externích hodin zvukovky a vzorkovat analogový výstup, což zajistí sejmutí vzorků pokaždé ve stejných časových bodech nahrávky.
Protože SPDIF výstup CD přehrávače obsahuje data s vzorkovací frekvencí 44.1kHz, pojede zvukovka logicky také na 44.1kHz, což je pro relevantní výsledky poněkud málo. Podrobnější pročtení datasheetu použitých čipů však ukáže, že pouhou překonfigurací z ovladače by bylo možné dosáhnout násobků základní frekvence. Po přidání několika řádků do ovladače (přepnutí ICE1724 do režimu 128x, nastavení správné kombinace vstupních filtrů a násobků hodin na kodeku STAC9460) mi zvukovka vzorkuje korektně na 88.2kHz. Kdyby AD převodník ve STAC9460 nekončil na 96kHz, vzorkovala by spokojeně na 176.4kHz. A to vše při časování signálem 44.1kHz.
Otevřené ovladače tak umožní udělat z pouhé zvukovky s pevně danými funkcemi daleko mocnější analytický nástroj, snadno upravitelný pro konkrétní potřebu.
No a dalším přínosem využívání plného potenciálu otevřených ovladačů je to, že se často narazí na více či méně závažné bugy ovladače ... takže tentokrát již opravdu funkční nahrávání analogových vstupů u Prodigy192 pro různé vzorkovací frekvence pošlu do pár dní správcům alsy. As it should be :)
Tiskni
Sdílej:
X: symbol lookup error: /usr/lib64/xorg/modules/input//wizardpen_drv.so: undefined symbol: xf86IsCorePointerFunkce xf86IsCorePointer kdysi byla v souboru xf86Xinput.h, ale teď už není. Nikde v /usr/include není nadefinovaná, ale kompilace přesto úspěšně proběhne. Nechápu, jak je to možné