Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Bohužel nemám moc čas se rozkecávat, zkouška z pravděpodobnosti mi drží kudlu na krku, ale stručně bych mohl říct, že je New weird můj oblíbený literární žánr, sleduju ho už od vydání Perdida a jsem jeho vášnivým sběratelem.
Nebo jsem teda spíš byl, posledního 3/4 roku jsem sbírku nerozšířil, nemám už tolik času... Dokonce jsem ještě ani nedočetl Duncanův Pergamen a není to proto, že by mě nebavil. Úchylně avantgardní kniha, přesně dle mého gusta.
Jinak z celé edice musím vyzdvihnout Jizvu. Miévilla, geniálního básníka prózy, zbožňuju už jenom pro jeho práci se slovy ("Ale pak vyšlo slunce, noc pomalu odtekla do kanálů..."), ale to, co vzniklo z košatého stylu Nádraží Perdido po usilovném seškrtávání při tvorě Jizvy s posílením důrazu na dějovou složku, to je něco neuvěřitelného. Prakticky celou dobu při čtení mi padala čelist a China se díky ní definitivně zařadil na špici mého žebříčku, vedle takových (naprosto samozřejmých) skvostů jako jsou Duna nebo Nadace. Jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem vůbec kdy četl (a ten konec!).
China mě taky kdysi dávno docela překvapil Familiárem. Sice je to jenom taková jazyková exhibice s naprosto nulovým dějem, ale stejně jsem ji četl několikrát, parádní věc.
Po Chinovi bych asi hned vyzdvihnul Kirsten a její Vryté město. Ze začátku to vypadalo na něco, co nikterak spektakulárně nepůsobilo, ale to se po čtyřiceti stránkách ukázalo jako autorčin záměr. Ta následující nádherná surrealistická jízda s geniálním využitím středověké alchymistické symboliky, a ty filozofické rozhovory (hlavně mezi knězem a Gwynnem) totiž naprosto nemají obdoby. Plánuju rozhodně ještě přečíst (to ostatně platí o všech knihách z téhle edice), je mi jasné, že mi unikla strašná spousta myšlenek (a to jsem ty filozofické pasáže četl vždycky pozorně dvakrát
).
Hodně zajímavý byl taky Vandermeerův Veniss, neskutečně úchylná kniha, při jejímž čtení mi sice nebylo nevolno jako pravděpodobně některým dalším lidem, ale zažíval jsem opravdu podivné pocity. Když došlo na orgánovou banku, tak už jsem toho člověka fakt podezříval, že je totální magor.
Ale opět je to po jazykové a stylistické stránce hodně zajímavá záležitost.
Stephiny knihy mi přišly celkově takové nejobyčejnější, nejbližší klasické fantasy, hlavně tedy první díl, "Čas jako dar" už byl o dost zajímavější, hlavně díky tomu, že se už trochu detailněji rozepsalao nesmrtelnosti a Bohu. Hlavně ten motiv s Bohem, který opustil svět, mi přišel hodně moc zajímavý.
Hergot, chlape, to jsi nemohl s tímhle zápiskem ještě týden počkat?
Vždycky, když přijde řeč na New weird (což moc často nebývá), tak jsem schopen chrlit neuvěřitelná kvanta textu a myšlenek, věř, že teď jsem se ještě krotil.
Familiár je taky výborný, trochu mne mrazilo, co všechno se dá považovat za pouhý nástroj.
Ono je to úchylné všechno. Orgánová banka ve Venissu (cesta do podzemí je výborná, začátek a konec mi přišly slabší) nebo to detailně popsané anální znásilnění v Nehynoucím městě… no proto to taky tak rád čtu
Steph Swainstonová je takové uklidnění. No i když rhydanský sex nebo pohřební obřad v Kátech, taky nic moc.
Jo a týden jsem počkat nemohl. Týden jsem to měl rozepsané
Nevíš, na čem China momentálně pracuje? Už jsem ho nějaký ten pátek nesledoval. Tuším, že měl v plánu zase pokračovat v Bas-Lagu, to by bylo vynikající. Mým zbožním přáním bylo, aby napsal knihu o Utheru Dúlovi odehrávající se ve Vysokém Kromlechu, ale to se asi bohužel nestane. Ten maník je totiž mou nejoblíbenější postavu z celého Mévillova světa a ty střípky o Kromlechu, které China v Jizvě prostřednictvím vzpomínek a vyprávění nabídl, se mi neskutečně líbily. Hlavně ty o tamní nekromancii a upírech, takovému ekvivalentu zoufalců závislých na heráku (kterým lidé z lítosti nastavují zápěstí, aby si mohli dát doušek krve — WTF? :-O — právě pro tyhle chvíle miluju new weird
).
Lakeovy knihy zrovna nemám, nějak jsem si je podvědomě nechal "na konec", protože mi z recenzí a z názorů, které jsem četl přišlo, jestli to náhodou není úchylné už tak nějak prvoplánově, nebo jak to říct.
V new weird řadím nejvýše právě knihy, které jsou výjimčené buď po jazykové stránce (hlavně proto, že mám rád češtinu -- Milan Žáček je génius), nebo mají zajímavý filozofický obsah a nějakou zvláštní a nedefinovatelnou atmosféru (nejlépe do toho zapadá atmosféra Vrytého města — děj té knihy se převaloval tak líně a pomalu a jako dusný tropický opar nad Městem, to jsem si fakt vychutnával). Ostatně proto u mě vede China a Kirsten. Musím ale Martina Šusta pochválit za výběr všech autorů, snaží se vybírat opravdu zajímavé věci, new weird se opravdu věnuje.
Mám ale trochu obavy, aby se pod štítkem new weird nezačalo prodávat ledasco. Přece jenom je to jedna z nejpopulárnějších edic fantaskní literatury vůbec a pokud se nepletu, tak se prodává opravdu výborně.
Nejsem moc povídkový typ, mám radši pořádné, minimálně šest set stránek tlusté cihly.Jsem na tom úplně stejně
I s láskou k češtině, ale na prvních stránkách Perdida jsem si říkal, že jestli to takhle bude celou knihu, tak to asi nedám. Což mi připomíná, že i prostředí garudů by bylo zatraceně zajímavé pro román.
Kniha o Utheru Dúlovi by byla zatracený mazec, ale nevypadá to (1, 2). Bas-Lag je nádhernej svět, skoro bych řekl rozvernej
Ale China se podle mě nachází v klasické situaci, že se od něj tak moc očekává, že z toho světa napíše další knihu, že se mu do toho ani trochu nechce.
Bohužel nemám moc čas se rozkecávat, zkouška z pravděpodobnosti mi drží kudlu na krku, ale stručně bych mohl říct (...)
ROFL
nevím, pro me platí weird = China, žádný jiný autor mě v tomhle žánru neoslovil.
Tiskni
Sdílej: