Město & otsěM (diskuse)

[Martin]

Chinovi vyšla nová knížka?!? Jak je možné, mi to uniklo? A jak mi mohlo uniknout, že se vůbec něco chystá? A to je to můj oblíbený spisovatel... tohle docela vystihuje fakt, že poslední dobou nemám na knihy čas.

Udělal jsi mi touhle informací neskutečnou radost chlape, dík! Máš u mě pivo, tak se o něj někdy připomeň. Knihu si koupím, jak nejdřív to půjde.

Zápisek jsem bohužel dále nečetl, nerad bych se připravil o překvápko jakýmkoli spoilerem (už nikdy nehodlám ani opakovat chybu, jakou je čtení anotací na obalu new weirdovek). Doufám, že ten chlapík trumfnul Jizvu. I když to je asi málo pravděpodobné. Ta kniha je hotový klenot.

[Ladicek]

Tož jasně že spoileruju Ale ty anotace na obalech mi jako spoilery moc nepřipadají. Většinou vůbec nemají nic společného s obsahem, třeba u Perdida i tady.

[Martin]

Tam nejde přímo o spoilery. Ale přesto si dovedu představit, že kdybych takové Perdido nebo Jizvu četl bez sebemenších předchozích informací o nich, tak hledám čelist ještě teď, tři roky po přečtení.

[Ladicek]

Rozumím. Na druhou stranu nevím nevím, jak bych se prokousával přes Jagharkův příjezd do Nového Krobuzonu, kdybych z anotace nevěděl, že ta kniha opravdu má nějaký příběh

Ve Familiárovi, kterého zmiňuješ vedle, bych jakýs takýs příběh viděl, alespoň "vnitřní" příběh familiárův (a nějaká ta omáčka okolo ohledně jeho stvoření), jinak bych to asi moc nedával. Čisté experimenty s formou mne příliš nelákají. (Kde jsem to jen četl, že Familiár je pro Chinu právě takovým experimentem…)

[Martin]

Já jsem veliký příznivec avantgardna, jak literárního, tak i hudebního, takže jsem si Familiára užil i na několikáté přečtení. Přiznávám, že pro většinu lidí to bude těžko stravitelný experiment. Čistou literární onanií bych se teda asi taky těžko prokousával, ale konkrétně u Chiny bych s tím problém nejspíš neměl. I ty surrealistické pasáže bez zřetelného příběhu totiž mají neskutečnou atmosféru. Tam si tu jazykovou stránku doslova vychutnávám, pomaličku, jak nějaké zatraceně drahé a vzácné víno.

[Ladicek]

Kde jsem to jen četl, že Familiár je pro Chinu právě takovým experimentem…

Doplním se: nikde. Na webu je Familiár včetně Chinova doslovu, zřejmě z TDKček (jediné knihy, které z edice New Weird nemám):

Uvažoval jsem nad motivem nástrojů a jejich uživatelů. A přišel jsem s nápadem vytvořit cosi, co by samo sebe odvozovalo a chápalo skze vlastní interakci s okolním světem -- jinými slovy skrze způsob využíváni okolí jako nástroje. To jsou myšlenky, které mě vedly k napsání téhle práce.

Trošku ze světa umělé inteligence, přijde mi. Ale ta se v literatuře obvykle zobrazuje úplně jinak.

[Martin]

Tak, tak, působí to na mě stejně.

Vůbec mi, jako člověku, který se pohybuje v exaktních oborech a orientuje se třeba i na tu umělou inteligenci, přišlo nesmírně zajímavé, když China jako ne-technik a spisovatel popisoval technické nebo vědecké záležitosti v Bas-Lagu. Nejvíc asi v Perdidu, tam toho bylo fakt mrtě a hltal jsem každé slovo. Izákovy výzkumy létání, popisy toho, jak v jeho světě fungují přeměny energie, umělá inteligence poskládaná z ozubených koleček a starého haraburdí bandou techfanatiků... aaaaaargh! Nádhera.

[Bystroushaak]

Přesně.

Btw: koncepce Smoga z Un Lun Dunu byla taky zajmavá.

[Martin]

No, přece jen jsem přeskočil aspoň na konec.

S nádechem smutku – i Martin Šust už v portrétu autora tvrdí, že Železná rada byla patrně posledním Miévillovým románem ze světa Bas-Lagu a autor se od této linie úmyslně odklání. Úchvatné nápady, výborný příběh, krásný jazyk a další popsatelné i nepopsatelné atributy legendy jménem China Miéville ovšem zůstávají.

Je to veliká škoda, i když naděje se nevzdávám. Bas-Lag je zřejmě jedním z nejlepších prostředí, jaké jsem kdy ve fantaskní literatuře viděl. Fantaskní, přesto realistický, temný, surový, depresivní. Konkurovat mu může jedině prostředí vytvořené Andrzejem Sapkowskim, jež je mimochodem spolu s Chinou na naprosté špici žebříčku mých nejoblíbenějších spisovatelů.

Je ale fakt, že by na druhou stranu byla škoda, kdyby se China stal jedním z těch spisovatelů, kteří chrlí nekonečné ságy ze stále toho stejného světa. To on ostatně ani sám nechce. Dokud bude mít tak skvělé nápady a smysl pro virtuozní práci s prózou, tak je úplně jedno, kde se jeho příběhy budou odehrávat. Geniální ukázkou této schopnosti je už pod tvým minulým zápiskem zmíněný Familiár. Ten nemá ani příběh, ani nějaké prostředí a je i přes to vynikající.

Strašně rád bych si jeho knihy přečetl v originále, ale i když mám angličtinu vcelku slušnou, asi by na ty jazykové eskapády nestačila. Navíc by anglická vydání nezapadala do mé sbírky laserovských new weirdovek.

[=^..^= AmigaPower®]

Pičo, máš to móóóóóóc dlouhý a já mam móóóóóc piv...

[Nicky726]

Znamenám si.

[Stevko]

 Keby som nedávno v knižnici na koleji nedostal odporúčanie na Nádraží Perdido, tak ani neviem, o čo ide. A je dobre, že nepíše všetko z jedného sveta. Aspoň to nemusím čítať lineárne.

[Martin]

Naštěstí má China rozum a ty tři vydané knihy z jednoho světa na sebe vůbec nenavazují. Jiné postavy, jiná místa v daném světě, vše spojené jen několika pro příběh dané knihy nepříliš podstatnými nitkami.