Frederik Pohl čili stará dobrá sci-fi

22.10.2008 00:11 | Přečteno: 1668× | na (pseudo)renesanční téma

Vážení a milí, vítejte u dalšího dílu občasného Ladickova literárního spamu, dnes věnovaného osobnosti, jejíž jméno mi bylo ještě před čtvrt rokem zcela neznámé. Ponořme se do série románů o tajemné mimozemské rase Heechee (čti híčí), klasické to space opery se vším, co k ní patří. Předem podotýkám, že "poslední" díl jsem dočetl zrovna před chvilkou, skorem na odchodu z mé oblíbené pizzerie, čili můžete čekat pouze chválu a nadšení a nadšení a chválu. Takže žádný kecy a rovnou k věci.

V naší staré dobré Sluneční soustavě existuje několik dosti zvláštních objektů. Představme si například asteroid, který se pohybuje přibližně kolmo k rovině ekliptiky. A představme si, že tento asteroid je plný kosmických lodí (celkem necelá tisícovka provozuschopných plavidel!), která zde zanechala rasa inteligentních tvorů, po kterých byly poprvé nalezeny stopy na planetě Venuši a kteří asi tak před půl milionem let navštívili Sluneční soustavu při pátrání po dalších inteligentních organismech v Galaxii. A co víc, představme si, že s těmito stroji (každý pojme buď jednoho, tři nebo pět pasažérů) lze poměrně snadno odstartovat na cestu, která obvykle přináší smrt, občas však také pohádkové bohatství. Zápletka pro kvalitní space operu jako vyšitá, není-liž pravda?

Není! To je pouhopouhý počátek monumentálního díla, které nakladatelství Laser-books právem vydalo v edici Mistrovská díla SF. Robinette Broadhead, též Robin, Robbie, Rob apod., je jedním ze šťastlivců, kteří získali možnost dostat se z pozemské chudoby na Gateway. Možnost letět některou z gatewayských lodí do neznáma, možnost zemřít či zbohatnout. Ne že by to bylo zrovna jednoduché. Nicméně, pokud se živi a zdrávi vrátíte z návštěvy černé díry, s nějakou tou odměnou za přínos vědě můžete počítat. Také, pokud tam necháte svou životní lásku, můžete počítat s poměrně častými návštěvami u psychoanalytika. Ale máte na výběr?

A dosti o příběhu. Ten sice není jediným pozitivem série, ale je natolik dobrý, že si nezaslouží vyzrazování, určitě ne dál, než už jsem se dostal. První čtyři svazky, Gateway, Za modrým horizontem událostí, Setkání s Heechee a Anály Heechee tvoří základní sérii, ve které zažijete úžasnou proměnu historie lidstva v civilizaci schopnou ochrany celého vesmíru před… ale to si radši přečtěte.

Další kniha, Cesta na Gateway, je pak jakýmsi všeobecným shrnutím všeho, čím lidstvo za tu dobu prošlo, a obsahuje řadu bravurně napsaných krátkých příběhů zejména o prvních odvážlivích, již se vydali z Gatewaye vstříc nehostinným hlubinám vesmíru. A pokud budete mít při čtení tohoto svazku občas pocit, že styl je velmi blízký Douglasovi Adamsovi, zdaleka nejste sami. Působí to možná trochu rušivě, ale já mám tenhle styl rád, takže proč ne. Dále existuje kniha Chlapec, který chtěl žít věčně; čas a místo, ve kterých se nejspíš odehrává příběh, z názvu odhadnu, ale jelikož jsem ji ještě nečetl, nebudu o ní mluvit. Ostatně prý není zas tak super, jako předchozí zmíněné svazky.

Další, zcela srovnatelnou dějovou linií je Robinův životní příběh, ze kterého zaslouží vypíchnout přinejmenším dvě další postavy: Essie, občanským jménem S. Ja. Lavorovna, později Broadhedová, geniální programátorka (sic!) a druhá Robinova životní láska, a Albert Einstein, program pro vyhledávání a zpracování dat, který Essie Robinovi napsala. Zaměření na člověka stejně významné jako na příběh v nekonečném vesmíru je v případě klasických děl sci-fi možná nevkusně často připomínanou vlastností, ale tady prostě neopominutelnou.

A společným jmenovatelem obou dějových linií je optimismus. Nikoliv ovšem naivní, ale racionální, nikoliv podbízivý, ale přirozený, nikoliv hloupý, ale podložený neoddiskutovatelnou autorovou erudicí. Láska existuje, krásná, důvěrná a důvěřující, vytrvalá a proměnlivá. Vzdor žárlivosti a dalším manifestacím hluboké lidské přirozenosti, která má až animální kořeny. Lidstvo, přes všechny náznaky, nemá natolik černou budoucnost, jak ji kreslí různí apokalyptičtí zvěstovatelé. A život v nehmotné podobě… ano, ten klidně může být lepší, než ta umouněná tělesnost, na které tak zoufale lpíme. To vše jako obsah románové série sepsané v 70. a 80. letech.

Tolik prosím moje bezprostřední nadšení, které mi vlévá víru do žil, víru, že navzdory puberťáckému nihilismu tohle všechno, to naše pozemské snažení, má smysl. Pitomé?

Možná. Ale zrovna tak potřebné. Třeba když na vás dolehne skutečnost, že vašemu bráchovi nedávno diagnostikovali heterozygotní leidenskou mutaci pátého faktoru, jakkoliv běžné to v evropské populaci je.

       

Komentáře

[grim]

V Gateway (prvni dil o Heechee) jsem porad cekal kdy prijde nejaky zvrat v deji, kdy se neco stane... porad se neco chystalo, cely dej k necemu smeroval a najednou... bum, konec knizky. Vysledek, zklamani, nuda.

Obchodnici s vesmirem mi prisli lepsi.

[Nicky726]

Obchodnici s vesmirem mi prisli lepsi.

Já věděl, že mi to jméno zní povědomě...

[Liborek]

Jo, Obchodníci s vesmírem jsou nejlepší. A hodně dobrá je také sbírka povídek The Best of Frederik Pohl: Tunel pod světem, která vyšla někdy v půlce 90. let v AFSF.

[disorder]

tu som mal z kniznice pozicanu, bohuzial som na to nemal cas a teraz uz byvam inde :(

[HonzaRez]

V Gateway (prvni dil o Heechee) jsem porad cekal kdy prijde nejaky zvrat v deji, kdy se neco stane... porad se neco chystalo, cely dej k necemu smeroval a najednou... bum, konec knizky. Vysledek, zklamani, nuda.

Obchodnici s vesmirem mi prisli lepsi.

Tak já nevím, kolego... Nespletl jste si to s jiným románem, nečetl jste něco úplně jiného? Snad ještě nikdy v životě jsem se nesetkal s tak výrazným NEPOCHOPENÍM příběhu!

Právě geniální způsob vyprávění je téměř největší devizou tohoto díla. Dvě zdánlivě oddělené linie-Broadhedovo vyprávění a seance u psychiatra Sigfrieda nás vedou chodbou temných tušení, že se cosi těžkého přihodilo a pomalu a pomalu se dozvídáme podrobnosti a domýšlíme si další děj a až teprve na konci pochopíme celou pravdu.

Buď to jeden z nás dvou špatně pochopil, nebo tento román (a jemu podobné) nejsou určeny Vám...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Od Pohla se mi jeste moc libil 'Svet na konci casu', 'Man plus' a neco tretiho, na co si nemohu vzpomenout (mozna 'Navrat domu').

[Ladicek]

Biografie na konci knížek je tak rozsáhlá, že jsem ji prostě vynechal, i když to obvykle nedělám. Takže pokud na tyhle knížky někde náhodou narazím (jako že už mám skoro celou poličku plnou nepřečtených knih ), určitě si je přečtu, díky za tip.

[disorder]

Svet na konci casu bol dost dobry

[xxxs]

pridavam sa.

[David Ježek]

Pohl je bůh, to mi nikdo nevymluví. Přestože jeho romány jsou vyníkající, pro mě osobně jsou povídky ještě lepší. Díky za tenhle zápisek, takto po ránu to velmi potěší. Viz také Avataři 1x07.

[podlesh]

Jo, Heechee série... je tomu právě deset let, co jsem ji objevil v antikvariátu. Pevná vazba, kvalitní papír (docela se to proneslo), dvacet korun za kus.

[Marián Kyral]

Sakra, to se taky budu muset do nějakého podívat. Chybí mi poslední díl a ještě jsem na něj nikde nenarazil

[HonzaRez]

Sakra, to se taky budu muset do nějakého podívat. Chybí mi poslední díl a ještě jsem na něj nikde nenarazil

Jedině Aukro, ale na 20Kč zapomeňte. Mě to stálo cca 120 za jeden kus, ale mám pocit, že se tam prodával komplet kolem tisícovky... Jojo, je sběratelský artefakt... A výazně doporučuju první vydání od Laseru, ta malba na obálce od Martina Zhoufa je nepřekonatelná...