O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Původně jsem doufal, že tenhle zápisek budu psát někdy v září, říjnu minulého roku. Jenže člověk míní a milí pánové z nakladatelství Laser-books mění, a tak jsem se toužebně očekávaného Olympu dočkal až teď. Takže: pohodlně se usaďte, protože fantastice se daří a já bych v následujícím rád řekl pár vět o třech knížkách, které mě za poslední půlrok vážně vzaly.
„Vodo, vodo! Vezmi si Níniel Niënor, dceru Húrinovu; Truchlení, Truchlení, dceru Morwen! Vezmi si mě a odnes mě do Moře!“
„Zdravím tě, Gurthangu, železo smrti, ty jediný nyní zůstáváš! […] Necouvneš před žádnou krví. Vezmeš si Túrina Turambara? Zabiješ mě rychle?“
Loňský 1. červen byl u nás vpravdě zásadní událostí, tedy alespoň pro obdivovatele nesmrtelného díla pana Tolkiena – vyšly totiž v češtině Húrinovy děti. Z dostupných zdrojů sestavil Christohper Tolkien, do češtiny přeložila Stanislava Pošustová, tedy žádné překvapení. Mimochodem, překrásné ilustrace (Alan Lee).
Nirnaeth Arnoediad, Bitva nespočetných slz, byla velkým triumfem Morgothovým. Mnoho bojovníků padlo, Húrina Thaliona však poručil Temný pán zajmout, mučil ho a proklel, takže všichni Húrinovi milovaní budou bloudit tmou a zoufalstvím, činit zlo a zemřou bez naděje, proklínajíce život i smrt. Pak ho upoutal na kamenný stolec na vrcholku Thangorodrim, kde na něj vložil svou moc, takže viděl Melkorovýma očima, slyšel Melkorovýma ušima a nemohl se z toho místa pohnout ani zemřít, dokud ho Melkor nepropustí.
Túrin, Húrinův syn, opustil pak na přání své matky Morwen rodný dům a stal se na čas hostem krále Thingola, v srdci však toužil po pomstě. Krátce poté, co Túrin odešel z domova, narodila se Morwen dcera, kterou pojmenovala Niënor, což značí Truchlení. Túrin se stal obávaným bojovníkem a ničitelem služebníků Temného pána, avšak jeho činy byly plné zla. Přijal pak jméno Turambar, to je Pán sudby, a prosil své přátele, aby zapomněli jeho staré jméno a jeho rod…
Tolik stručně pouhá částečka složitého příběhu, stěsnaného typickým Tolkienovským stylem do dvou set stránek. Praví se, že Húrinovy děti jsou nejtragičtějším příběhem z Tolkienovy mytologie, a kupodivu to není marketingový blábol.
Túrina Agarwaena, Zkrvaveného, i jeho sestru Niënor Níniel, dostihne Bauglirova kletba – mě u toho dostihly slzy.
„Může mág zabít člověka magií?“ zeptal se lord Wellington Strange. Strange se zamračil. Ta otázka se mu očividně nelíbila. „Mág by nejspíš mohl,“ připustil, „ale gentleman nikdy.“
Tak tohle je vážně zvláštní dílko, ale geniální jak ve své nápaditosti, tak ve svém provedení. Původně jsem se ho trochu obával, protože na ně byla masivní reklama, ale neodolal jsem – a nelituju. Mimochodem, výše uvedený citát naleznete snad v každém textu o téhle knížce. Ono taky není divu, když ji tak výborně ilustruje.
Neoddělitelnou součástí anglické historie jsou mágové, největším z nich byl pak Král Havran, člověk vychovaný na elfím dvoře, který se stal otcem anglické magie. Bohužel, na počátku devatenáctého století z proslulé anglické magie nezbývá nic než spousta teoretických žvanilů, kteří nejsou schopni nejmenšího kouzla. Anglie je navíc ve válce s Napoleonem. V této situaci se objevuje na veřejnosti samotářský pan Norrell, mág samouk, který nechá obživnout sochy v yorské katedrále.
Pan Norrell je samozřejmě patriot, takže se vydá do Londýna pomoci vládě ve válce, jenže… jak? Páně Norrellova opatrnost ve věcech magie příliš věci válečné nepomůže – objevuje se ale švihácký Jonathan Strange, který má kupodivu magický talent. Norrell ho vezme do učení, protože je to jediný praktický mág kromě jeho samotného, ovšem brzy se projeví Strangeův silný zájem o dávno zapomenutou divokou magii, Krále Havrana, nebezpečné elfy a další navýsost zajímavé věci. Za chvíli jako by Anglie byla pro dva mágy malá…
Úchvatný jazyk (skláním se před umem překladatele pana Viktora Janiše), magický anglický humor a 700 pohlcujících stránek příběhu (či spíše několika příběhů naráz), knih v knize, faktických poznámek pod čarou a mimochodem také velmi vkusného písmového řezu opravdu stojí za to – i kdyby to měla být jediná fantasy knížka, kterou si kdy koupíte.
„Chceš něco říct, než ty a tvůj druh zemřete?“ promluví Zeus. Zeptá se konverzačním tónem, ale tak zesíleným, že je to slyšet do nejodlehlejších končin bojiště. […] „Vzdejte se teď hned,“ odpoví Achilleus, „a my ušetříme životy vašich bohyň, aby nám mohly dělat otrokyně a kurtizány.“
Dan Simmons je přinejmenším od svého hyperionského cyklu žijící legendou science fiction, a romány Ílion a Olymp tuto svou pozici bez potíží prokazuje. V součtu 1600 stránek monumentálního díla nikoliv náhodou vyšlo v edici New Space Opera, a můžu vás s klidným svědomím ujistit, že do soap opery má tenhle dvojromán hodně daleko.
Thomas Hockenberry, na přelomu dvacátého a jednadvacáteho století profesor klasických studií se specializací na Iliadu, je nyní služebníkem olympských bohů, pro které denně spolu s dalšími scholiky sleduje dění na pláních okolo Tróje a zpravuje je o odchylkách vůči Homérově eposu. Zdá se, že tentokrát totiž všechno neprobíhá úplně tak, jak je psáno…
Moravci, inteligentní, poloorganičtí tvorové stvoření postlidmi k práci v prostoru Jupitera, zjistili enormně vysokou kvantovou aktivitu v prostoru planety Mars, která byla za posledních 150 let prakticky kompletně terramorfována. Protože hrozí nebezpečí celé Sluneční soustavě, vydávají se na expedici, která má za účel umístit do centra kvantové aktivity, kalderového jezera na vrcholu sopky Olympus Mons, zařízení, které… které udělá co?
Na Zemi žije vždycky přesně jeden milión lidí. Cestují faxem mezi přibližně třemi stovkami faxových uzlů, od kterých se nevzdalují dále než několik kilometrů, veškerou práci obstarávají robotiční služebníci a tajemní voynixové. Jedinou zábavou kromě nekonečných večírků je turínkové drama, příběh války o Tróju přenášený přímo do mozku obvody turínského plátna. Člověku je vymezeno pětkrát 20 let života, pak se odeberou na prstence, které okolo planety Země vybudovali postlidé. Jenže brzo se začne ukazovat, že tady něco nesedí – skupinka lidí, mezi nimiž je jediný člověk na planetě, který umí číst, se setkává s Věčnou Židovkou Savi, jediným člověkem, který přežil finální fax před 1400 lety…
To jsou tři základní linie, které se na stránkách tohoto ohromného díla vzájemně proplétají a v duchu tradice kvalitní sci-fi vytvářejí vždycky víc otázek, než na kolik odpovídají. Už to samé by stačilo k výbornému románu, jenže Autor si nás vychutnává organickým začleněním řady citátů z klasických děl; namátkou od Shakespeara, Prousta nebo Roberta Browninga. Završením je pak metafantastická myšlenka o tom, jak vznikly vesmíry, ze kterých postlidé svými experimenty s kvantovou teleportací nedobrovolně přivolali hodně, hodně nepěkné věci.
Dodat už můžu jenom jedno: každou z těchto dvou knížek jsem přečetl během víkendu. Nejde jinak.
Tiskni
Sdílej:
(občas trochu nenápadný ale o to viac poteší)jj, to je přesně to, co to mu dává takovou tu "štávu" narozdíl od jiných, určitě víte co tím myslím...
Mate nekdo zkusenosti s nakupem z e-shopu ze zahranici (Amazon, atp.)?Sci-fi jsem z Amazonu teda neobjednával (vlastně jo, tři knížky ze světa Starcraftu pro známého
), ale nečekal bych, že v tom bude nějaký rozdíl proti počítačové literatuře. Nejlevnější poštovné s nejdelší dodací lhůtou vyjde tuším na necelých 20 dolarů a včetně celních průtahů (které se v případě "neobchodního zboží" omezí na jeden doporučený dopis a jeden email) jsem měl knížky do měsíce doma (vlastně v práci
).
Čo sa týka rýchlosti a ceny, po pripočítaní poštovného z toho často vychádza najlepšie nemecký Amazon, kde je ponuka anglických kníh skoro identická s Amazonom britským (hlavne v oblasti beletrie), ale rozdiel v cene niekedy tvorí až 50% v prospech nemeckej verzie obchodu (je to samozrejme individuálne pre každú objednávku, nie vždy sú všade dostupné rovnaké edície, atď., ale moja všeobecná skúsenosť je takáto; objednávam približne raz za dva mesiace). Na rýchlosť a kvalitu dodávky sa dá spoľahnúť, oproti americkému Amazonu odpadajú tiež problémy s clom.
Ak knihy nemusia byť nové, určite sa oplatí pozrieť aj na AbeBooks (teraz vidím, že tiež otvárajú nemeckú pobočku). Pre zákazníkov z USA bývajú ceny bezkonkurenčné (ceny, podobne ako pri Jonathan Strange and Mr Norrell spravidla začínajú na $1), kvalita použitých kníh takmer vždy zodpovedá popisu (je vhodné sa riadiť aj hodnotením daného konkrétneho predajcu zákazníkmi) a často, obzvlášť pri objednávke viacerých kníh z jedného miesta, je to najvýhodnejší nákup aj pre zákazníka z Európy.
Strange-a & Norrella môžem pri všetkej úcte k prekladu Viktora Janiša v originále jedine odporúčať, je to jedna z kníh, kde hrá práca s jazykom podstatnú úlohu.