Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Na akci Made by Google 2026 (YouTube) byla oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Když se v poslední době při svojí četbě věnuju fantastice, jde o knížky převážně z produkce plzeňského nakladatelství Laser-books (asi si pořídím čtenářské konto
). To vskutku není patriotismus, jen sázka na osvědčenou kvalitu. A o jedné takové kvalitě, tentokrát z nové ediční řady Moderní díla fantasy, hodlám v tuhle chvíli vyprávět, takže se pohodlně posaďte, otevřete lahvinku Bikavéru (případně Austeršalinské brandy, pro znalce), manželku s její Chardonkou pošlete kam slunce nesvítí a připravte se na zběsilý závod městem, které kdyby bylo Benátkami, Shakespeare by se z něj nejspíš posral.
Martin Šust se v medailonku autora pozastavuje nad tím, že nováčkové žánru mají dnes u nakladatelů otevřené dveře hned s plánem na mnohadílnou sérii, i když ještě nic nepublikovali. Uvědomuje si ovšem, že taková je doba, a kromě románů, které jsou "pouze" skvěle řemeslně zvládnuté (vzpomeňme například Eragona, kterým sice někteří opovrhují, ale podle mého skromného názoru vůbec nejde o špatnou fantasy), se takto mohou prosadit i skutečně talentovaní autoři, jejichž budoucnost je přinejmenším slibná a pokud svým plánům dostojí, na konci série se dočkáme vpravě mistrovského díla. Osobně jsem přesvědčen, že právě to je případ jednatřicetiletého amerického autora Scotta Lynche, který u nás debutuje svým románem Lži Lockeho Lamory, jenž je prvním dílem zamýšlené sedmidílné ságy.
A naplno: je to pecka, vážení! Když Richard Morgan mluví o vysokooktanové fantasy zápletce, vůbec nepřehání. Locke Lamora je pravým fantasy hrdinou pro postmoderního čtenáře, vychytralým až sofistikovaným (čti vychcaným) podvodníkem, garristou jednoho malého pouličního gangu, který se rozhodl porušit Tajný mír, mír mezi šlechtou a Řádným lidem, mír dávno ujednaný vévodovým Pavoukem a Capou, mír, který všichni zločinci osmdesátitisícového města Camorru dodržují. Podvedení a oškubaní šlechticové se sice ke své hanbě přiznat nechtějí, ale někdo o ní přece ví. Do Camorru přichází Šedý král, v patách mu jde Nájemág Sokolník se svým štířím jestřábem Vestris, a celé město se v rytmu pomsty otřásá v samých základech.
Ještě před první stranou prologu, na mapce, která dává jasně najevo, že město je tvořeno víc než tuctem ostrovů a převozníci jsou stejně důležití jako povozníci, poznáte zběsilé kouzlo Benátek, ve slově Camorr zase najdete neapolskou Camorru. Podle jisté recenze jméno hlavního hrdiny odkazuje na severského lstivého boha Lokiho, což je taky docela dobře možné, jeho pověst Trna z Camorru pak jako by z oka vypadla Robinu Hoodovi – ale pozor na to, že celá takhle přehlídka fantazie rozhodně není vykradená. Je to skvělá dobrodružná fantasy s propracovaným, nápaditým, kontrastujícím jazykem, kterou bychom, být napsána aspoň před desíti lety, mohli označit za zatraceně výživnou a spletitou součást podhoubí new weirdu. Přinejmenším já bych ji s klidem srovnal se skvělými romány Steph Swainstonové!
Krátce k řemeslu: obálka je vyloženě krásně zpracovaná (a podle obrázku čeká totéž i další kus v edici, Zjizvenou noc Alana Campbella), obvyklá laserovská sazba v LaTeXu nepřekvapí ani neurazí, a překladu Romana Tilcera téměř nelze nic vytknout (na necelých pěti stovkách stran jsem zaznamenal snad tři drobné úlety, které ale rychle blednou ve srovnání s tím, jak se vypořádal s překlady vlastních jmen i zločineckého argotu – takové slovo uličnice pro označení kuše je vyloženě nádherné).
Krátce řečeno: začátek je možná trochu pomalý, autor střídá současnost s Lockeho dětstvím a jeho výchovou v péči otce Okova, ale ještě před polovinou děj nabere takový spád, že zbylé asi tak dvě třetiny knížky přečtete za jediný den na jeden zátah. A navrch – koncem se opravdu příběh románu uzavírá a epilog má daleko do těch žalostných pokusů, které vídáme pohříchu tak často, snad proto, že bylo předem jasné, že příběhy Lockeho Lamory, který se vlastně nejmenuje Locke Lamora, budou pokračovat. A závěrečné souboje jsou hned dva! Kromě pochopitelného souboje mezi Šedým králem a Lockem je tu ještě jeden, vylíčený mnohem dřív a podle mne mnohem lépe. Zvrhlé sestry Raiza a Cheryn Berangiasovy, nejlepší camorrské contrarequially, a proti nim Zvrhlé sestry Jeana Tannena… inu, to je podívaná, při které se neopovážíte hlasitě vydechnout.
A drobný bonus k tématu: co takhle edice Moderní díla sci-fi? neoAddix Jona Courtenaye Grimwooda i Zakalená Elizabeth Bearové jsou běsnící skvosty kyberpunku třetího tisíciletí, rozmazané obrazy pochmurné budoucnosti, a úprk od první k poslední stránce doprovází sevřený žaludek a v předvečer pracovního dne také obrovská nechuť přestat a jít spát. Navíc Zakalená je jen prvním dílem v trilogii, jejíž druhá kniha je už plánována k vydání (stejně jako druhá kniha příběhů Lockeho Lamory, ta je ovšem na stránce edičního plánu až kdesi hluboko dole, smutník).
Krom toho se v medailonku Elizabeth Bearové dočtete o ambiciózním románovém projektu The Promethean Age vyprávějícím historii pětisetleté tajné války mezi Férií a mágy z Prométheova klubu. Mám rád alternativní historii, a tohle hlavně není série, každý román je samostatný a knihy ani nevycházejí v chronologickém pořadí… Opravdu toužím, že to u nás někdy někdo vydá, inu, uvidíme. Jediným problémem teď zůstává, že skvělé fantastiky prostě vychází tolik, že, skoro se to stydím říct, ji, spolu s mými odbornými knížkami, klasickou krásnou literaturou, i staršími ještě nepřečtenými fantastickými kousky, už skoro nestíhám číst. A to je… inu, krásný problém!
Tiskni
Sdílej:
Druhý a třetí díl by snad měly být pořád dostupné, a první, no, uvidí se.
Jo, LLL vyšly v originále tuším před třemi lety. Ale já si na angličtinu troufám jenom v IT literatuře, zatím
Čímž se stalo, že tady mám všechny knížky vydané v laserovské edici New Weird. Teda všechny ne, Nádraží Perdido má půjčené jedna známá
) propracované a živé postavy jsem už hodně dlouho neviděl. To je něco, co při vší úctě o LLL říct nemůžu. Pokud jsi nečetl, doporučuji (a nenech se odradit tím, že v prvním díle se toho moc neděje). Netuším teda jak je na tom český překlad, a jestli to u nás vůbec vyšlo, protože jsem to četl v angličtině. Ale mám ten dojem že minimálně první díl jsem česky někde v nabídce viděl.
Už vyšlo Best Served Cold, což je další kniha ze stejného světa. Objevuje se v ni pár vedlejších postav z prvni trilogie (a jedna z nich patří k hlavním protagonistům celé knihy), a je vidět, že se Abercrombie vypsal a zlepšil. Tentokrát je zápletka mnohem přímočařejší a akčnější (i když některé věci mi vadily, ale nic zásadního). Na zakladě první trilogie jsem byl dokonce tak nadchnut, že jsem si bez zaváháni objednal originální a dražší hardback verzi
Co do postav se v LLL opravdu pořádně dostalo jenom na Lockeho, ale nemusí být všechno komorní drama a u takového Šedého krále to snad ani jinak nešlo
Možná Capa Barsavi by si zasloužil prokreslit trochu víc, ale uvidíme, třeba na to ještě dojde.
, prostě takové ty řeči o vyzrálosti autora a oproštění se od zbytečné rozmáchlosti. No, ještě uvidím, popisy na obálce jsou zrádné.
.
Na poličce mi tu hnije Kingovo Svědectví, Město & Město, Sníh...
Jsem se neměl dát po informatice na molekulární biologii, ale na teoretickou fyziku, hodil by se mi stroj času.
Tedy, třeba v té Zakalené nějaký humor je, ale spíš jako doplněk, tohle bude trochu jiná třída. To musím mít.
Vůbec Stephenson je sympatický spisovatel, jeho psaní v přítomném čase (!) se mi tedy moc nezamlouvalo, ale jako fanoušek různých mixů reality, fikce, mytologie atd. (typickou ukázkou je takový Gaiman) jsem se tím nemohl nechat odradit. A člověk počítačů hodně znalý si jeho knihy opravdu moc užije.
Další knihy od Stephensona neznám (i když takový Kryptonomikon mě láká převelice), ale údajně to patří k jeho charakteristickému stylu.