Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Leoš ve svém nedávném blogu nadhodil myšlenku zařadit Android do hlasování o nejpopulárnější linuxovou distribuci. Přikláním k názoru, že Android spíše linuxová distribuce není, respektive natolik specifická, že se NEmůže objevit ve stejném skupině jako Ubuntu, Mandriva, Gentoo nebo Debian. Posuďte moje důvody.
Dnes poprvé v mém blogu na jiné téma než linux. S pobavením jsem si přečetl blogový zápisek v-cem-jsou-cesi-na-svetove-spici. Vida on je dokonce mezi nejčtenějšími a nejdiskutovanějšími. A vesměs pozitivní příspěvky, až podezřele, včetně nějakého Espinosy, co se snaží důvěřivým čtenářům nakukat, že v Čechách mají původ slova dollar a pistole. To už je trochu přitažené za vlasy :) Je na čase přijmout roli “advocatus diaboli” a trochu krotit tu vzdouvající se vlnu patriotismu.
Dobré zprávy. Wine je opět o kus dál. Herní pecka Call Of Duty: Modern Warfare, populární i mezi čtenáři Abclinuxu, už funguje jednoduše s holým Wine. Testováno na verzi z Gitu a demoverzy hry. Žádné záplaty, žádný 3DMark patch, už není potřeba instalovat DirectX9c či jakékoliv jiné externí "nativní" dllko, ani nijak složitě editovat registry.
Dobrá zpráva. Musím popřít svoje předchozí informace o sice bleskově rychlém ale polofunkčním Code Assistu. A sice, že bleskové o je, to zůstává, ale navíc to i funguje. A popírám rád. S menším nadšením připouštím, že chyba byla – převážně - v místech mezi klávesnicí a židlí.
Dnes se podíváme na zoubek navigaci v kódu. Abychom si rozuměli, pod „Navigací v kódu“ myslím všechny život zjednodušující technologie jako autocomletion, content assist, code assist, všechno to co zahrnuje Microsoft pod pojem Intellisence a ještě něco navíc, automatická nápověna napojená na autocompletion, vyhledání referencí (míst kde je funkce volána, použita proměnná), vyhledání definic prvku. Trochu tady panuje chaos v termínech. Pokud víte nějaký lepší souhrnný název, dejte vědět v diskusi.
Jako mnohaletý uživatel Eclipse při vývoje Java aplikací, a to uživatel spokojený, mě láká možnost používat Eclipse IDE i pro moje hrátky a pokusy s C++. S Eclipse CDT 3.0 jsem krátce pracoval někdy před dvěma lety a už tehdy to vypadalo na slibný projekt. Vadila absence podpory projektového managera. Navigace a content asssist byl sice pomalý, ale poměrně spolehlivý, už tehdy převyšující schopnosti KDevelopu. Ale jinak použité IDE. Padají vážně míněné návrhy prohlásit Eclipse jako oficiální vývojové prostředí pro Linux. Pln očekávání jsem tedy stáhl čerstvě vydané Eclipse CDT 4.0. Tady jsou moje postřehy, poznámky vzniklé při práci a odkazy na web.
Boje ohledne BBC a zpotvoreniny zname jako iPlayer si vsimnul i lokalni zadarmo rozdavany platek City A.M., respective jeho pondelni priloha City IT. Vypliva z nej predevsim to, ze vztah BBC a MS neni platonickeho razu, v cele technologicke divize BBC primo sedi clovek z Microsoftu - Erik Huggers. To se pak nelze divit ze iPlayer vypada tak ja vypada.
PCLinux z pohledu dlouhodobého uživatele, aneb půjdeme trochu do hloubky, připravte si speleologické náčiní. Nadčasový a objektivní pohled místo rychlokvašených článků končících instalací na harddisk a několika screenshotů Synapticu a radou jak lokalizovat. Zmíním klady i zápory se kterými jsem se setkal.
Po dvou měsících zase zpět ve studeném Londýnském bytě s nejistou vyhlídkou na práci a jistou vyhlídkou, že pracovat se bude muset. Život tu není levný, cestování není levný koníček a to nepočítám zloděje. Kupodivu ani v Africe život není levný, a to v tam žijí miliony lidí s příjmem jednoho dolaru a méně na den. Je mi záhadou, jak to dokážou.
Je paradoxem, že tuhle minirecenzi píše člověk, který ještě na začátku roku všem radil a rozhlašoval, že tehto SW je mrtvý, slibný ale nevyvíjející se a "běžte od toho". A jsem rád, že po roce mohu prohlásit, mýlil jsem se. Kdenlive přežilo svou smrt. Kdenlive přežilo něco na čem ztroskotá mnoho nadějných open source projektů – odchod původního autora (Jason Wood). To o něčem svědčí, že kód je srozumitelný, existuje dokumentace a design není k zahození. Nový vývojář - Jean-Baptiste Mardelle - právě včera (4.12.) vydal novou verzi. Protože jsem si s touto video střižnou asi před měsícem hrál neodolal jsem se podělit se svými zkušenostmi.
Jak se tak dívám na ostatní blogy, kompozitní manažery se těší pozornosti. Manuály jak nainstalovat Beryl či Compiz střídají ankety popularity a praktické návody jak používat nebo naopak stížnosti, že se používat nedají vůbec.
Všichni autoři jako by zapomněli ve svých výčtech na dva starší kompozitní manažery: xcompmgr a kompmgr. Nikdy se nestali extra populární, ani se nedivím, že o nich spouta lidí ani neví o jejich existenci. Dokonce nemají vlastní webové stránky ani nepodporují skoro žádné eye-candy efekty, na druhou stranu jde o vyzrálé projekty. Ten druhý je standardní součást KDE už nějaký ten pátek, minimálně od dob KDE 3.4. a xcompmgr je ještě starší.