Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Leoš ve svém nedávném blogu nadhodil myšlenku zařadit Android do hlasování o nejpopulárnější linuxovou distribuci. Přikláním k názoru, že Android spíše linuxová distribuce není, respektive natolik specifická, že se NEmůže objevit ve stejném skupině jako Ubuntu, Mandriva, Gentoo nebo Debian. Posuďte moje důvody.
Dnes poprvé v mém blogu na jiné téma než linux. S pobavením jsem si přečetl blogový zápisek v-cem-jsou-cesi-na-svetove-spici. Vida on je dokonce mezi nejčtenějšími a nejdiskutovanějšími. A vesměs pozitivní příspěvky, až podezřele, včetně nějakého Espinosy, co se snaží důvěřivým čtenářům nakukat, že v Čechách mají původ slova dollar a pistole. To už je trochu přitažené za vlasy :) Je na čase přijmout roli “advocatus diaboli” a trochu krotit tu vzdouvající se vlnu patriotismu.
Dobré zprávy. Wine je opět o kus dál. Herní pecka Call Of Duty: Modern Warfare, populární i mezi čtenáři Abclinuxu, už funguje jednoduše s holým Wine. Testováno na verzi z Gitu a demoverzy hry. Žádné záplaty, žádný 3DMark patch, už není potřeba instalovat DirectX9c či jakékoliv jiné externí "nativní" dllko, ani nijak složitě editovat registry.
Dobrá zpráva. Musím popřít svoje předchozí informace o sice bleskově rychlém ale polofunkčním Code Assistu. A sice, že bleskové o je, to zůstává, ale navíc to i funguje. A popírám rád. S menším nadšením připouštím, že chyba byla – převážně - v místech mezi klávesnicí a židlí.
Dnes se podíváme na zoubek navigaci v kódu. Abychom si rozuměli, pod „Navigací v kódu“ myslím všechny život zjednodušující technologie jako autocomletion, content assist, code assist, všechno to co zahrnuje Microsoft pod pojem Intellisence a ještě něco navíc, automatická nápověna napojená na autocompletion, vyhledání referencí (míst kde je funkce volána, použita proměnná), vyhledání definic prvku. Trochu tady panuje chaos v termínech. Pokud víte nějaký lepší souhrnný název, dejte vědět v diskusi.
Jako mnohaletý uživatel Eclipse při vývoje Java aplikací, a to uživatel spokojený, mě láká možnost používat Eclipse IDE i pro moje hrátky a pokusy s C++. S Eclipse CDT 3.0 jsem krátce pracoval někdy před dvěma lety a už tehdy to vypadalo na slibný projekt. Vadila absence podpory projektového managera. Navigace a content asssist byl sice pomalý, ale poměrně spolehlivý, už tehdy převyšující schopnosti KDevelopu. Ale jinak použité IDE. Padají vážně míněné návrhy prohlásit Eclipse jako oficiální vývojové prostředí pro Linux. Pln očekávání jsem tedy stáhl čerstvě vydané Eclipse CDT 4.0. Tady jsou moje postřehy, poznámky vzniklé při práci a odkazy na web.
Boje ohledne BBC a zpotvoreniny zname jako iPlayer si vsimnul i lokalni zadarmo rozdavany platek City A.M., respective jeho pondelni priloha City IT. Vypliva z nej predevsim to, ze vztah BBC a MS neni platonickeho razu, v cele technologicke divize BBC primo sedi clovek z Microsoftu - Erik Huggers. To se pak nelze divit ze iPlayer vypada tak ja vypada.
PCLinux z pohledu dlouhodobého uživatele, aneb půjdeme trochu do hloubky, připravte si speleologické náčiní. Nadčasový a objektivní pohled místo rychlokvašených článků končících instalací na harddisk a několika screenshotů Synapticu a radou jak lokalizovat. Zmíním klady i zápory se kterými jsem se setkal.
Po dvou měsících zase zpět ve studeném Londýnském bytě s nejistou vyhlídkou na práci a jistou vyhlídkou, že pracovat se bude muset. Život tu není levný, cestování není levný koníček a to nepočítám zloděje. Kupodivu ani v Africe život není levný, a to v tam žijí miliony lidí s příjmem jednoho dolaru a méně na den. Je mi záhadou, jak to dokážou.
Je paradoxem, že tuhle minirecenzi píše člověk, který ještě na začátku roku všem radil a rozhlašoval, že tehto SW je mrtvý, slibný ale nevyvíjející se a "běžte od toho". A jsem rád, že po roce mohu prohlásit, mýlil jsem se. Kdenlive přežilo svou smrt. Kdenlive přežilo něco na čem ztroskotá mnoho nadějných open source projektů – odchod původního autora (Jason Wood). To o něčem svědčí, že kód je srozumitelný, existuje dokumentace a design není k zahození. Nový vývojář - Jean-Baptiste Mardelle - právě včera (4.12.) vydal novou verzi. Protože jsem si s touto video střižnou asi před měsícem hrál neodolal jsem se podělit se svými zkušenostmi.
Jak se tak dívám na ostatní blogy, kompozitní manažery se těší pozornosti. Manuály jak nainstalovat Beryl či Compiz střídají ankety popularity a praktické návody jak používat nebo naopak stížnosti, že se používat nedají vůbec.
Všichni autoři jako by zapomněli ve svých výčtech na dva starší kompozitní manažery: xcompmgr a kompmgr. Nikdy se nestali extra populární, ani se nedivím, že o nich spouta lidí ani neví o jejich existenci. Dokonce nemají vlastní webové stránky ani nepodporují skoro žádné eye-candy efekty, na druhou stranu jde o vyzrálé projekty. Ten druhý je standardní součást KDE už nějaký ten pátek, minimálně od dob KDE 3.4. a xcompmgr je ještě starší.