Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Leoš ve svém nedávném blogu nadhodil myšlenku zařadit Android do hlasování o nejpopulárnější linuxovou distribuci. Přikláním k názoru, že Android spíše linuxová distribuce není, respektive natolik specifická, že se NEmůže objevit ve stejném skupině jako Ubuntu, Mandriva, Gentoo nebo Debian. Posuďte moje důvody.
Dnes poprvé v mém blogu na jiné téma než linux. S pobavením jsem si přečetl blogový zápisek v-cem-jsou-cesi-na-svetove-spici. Vida on je dokonce mezi nejčtenějšími a nejdiskutovanějšími. A vesměs pozitivní příspěvky, až podezřele, včetně nějakého Espinosy, co se snaží důvěřivým čtenářům nakukat, že v Čechách mají původ slova dollar a pistole. To už je trochu přitažené za vlasy :) Je na čase přijmout roli “advocatus diaboli” a trochu krotit tu vzdouvající se vlnu patriotismu.
Dobré zprávy. Wine je opět o kus dál. Herní pecka Call Of Duty: Modern Warfare, populární i mezi čtenáři Abclinuxu, už funguje jednoduše s holým Wine. Testováno na verzi z Gitu a demoverzy hry. Žádné záplaty, žádný 3DMark patch, už není potřeba instalovat DirectX9c či jakékoliv jiné externí "nativní" dllko, ani nijak složitě editovat registry.
Dobrá zpráva. Musím popřít svoje předchozí informace o sice bleskově rychlém ale polofunkčním Code Assistu. A sice, že bleskové o je, to zůstává, ale navíc to i funguje. A popírám rád. S menším nadšením připouštím, že chyba byla – převážně - v místech mezi klávesnicí a židlí.
Dnes se podíváme na zoubek navigaci v kódu. Abychom si rozuměli, pod „Navigací v kódu“ myslím všechny život zjednodušující technologie jako autocomletion, content assist, code assist, všechno to co zahrnuje Microsoft pod pojem Intellisence a ještě něco navíc, automatická nápověna napojená na autocompletion, vyhledání referencí (míst kde je funkce volána, použita proměnná), vyhledání definic prvku. Trochu tady panuje chaos v termínech. Pokud víte nějaký lepší souhrnný název, dejte vědět v diskusi.
Jako mnohaletý uživatel Eclipse při vývoje Java aplikací, a to uživatel spokojený, mě láká možnost používat Eclipse IDE i pro moje hrátky a pokusy s C++. S Eclipse CDT 3.0 jsem krátce pracoval někdy před dvěma lety a už tehdy to vypadalo na slibný projekt. Vadila absence podpory projektového managera. Navigace a content asssist byl sice pomalý, ale poměrně spolehlivý, už tehdy převyšující schopnosti KDevelopu. Ale jinak použité IDE. Padají vážně míněné návrhy prohlásit Eclipse jako oficiální vývojové prostředí pro Linux. Pln očekávání jsem tedy stáhl čerstvě vydané Eclipse CDT 4.0. Tady jsou moje postřehy, poznámky vzniklé při práci a odkazy na web.
Boje ohledne BBC a zpotvoreniny zname jako iPlayer si vsimnul i lokalni zadarmo rozdavany platek City A.M., respective jeho pondelni priloha City IT. Vypliva z nej predevsim to, ze vztah BBC a MS neni platonickeho razu, v cele technologicke divize BBC primo sedi clovek z Microsoftu - Erik Huggers. To se pak nelze divit ze iPlayer vypada tak ja vypada.
PCLinux z pohledu dlouhodobého uživatele, aneb půjdeme trochu do hloubky, připravte si speleologické náčiní. Nadčasový a objektivní pohled místo rychlokvašených článků končících instalací na harddisk a několika screenshotů Synapticu a radou jak lokalizovat. Zmíním klady i zápory se kterými jsem se setkal.
Po dvou měsících zase zpět ve studeném Londýnském bytě s nejistou vyhlídkou na práci a jistou vyhlídkou, že pracovat se bude muset. Život tu není levný, cestování není levný koníček a to nepočítám zloděje. Kupodivu ani v Africe život není levný, a to v tam žijí miliony lidí s příjmem jednoho dolaru a méně na den. Je mi záhadou, jak to dokážou.
Je paradoxem, že tuhle minirecenzi píše člověk, který ještě na začátku roku všem radil a rozhlašoval, že tehto SW je mrtvý, slibný ale nevyvíjející se a "běžte od toho". A jsem rád, že po roce mohu prohlásit, mýlil jsem se. Kdenlive přežilo svou smrt. Kdenlive přežilo něco na čem ztroskotá mnoho nadějných open source projektů – odchod původního autora (Jason Wood). To o něčem svědčí, že kód je srozumitelný, existuje dokumentace a design není k zahození. Nový vývojář - Jean-Baptiste Mardelle - právě včera (4.12.) vydal novou verzi. Protože jsem si s touto video střižnou asi před měsícem hrál neodolal jsem se podělit se svými zkušenostmi.
Jak se tak dívám na ostatní blogy, kompozitní manažery se těší pozornosti. Manuály jak nainstalovat Beryl či Compiz střídají ankety popularity a praktické návody jak používat nebo naopak stížnosti, že se používat nedají vůbec.
Všichni autoři jako by zapomněli ve svých výčtech na dva starší kompozitní manažery: xcompmgr a kompmgr. Nikdy se nestali extra populární, ani se nedivím, že o nich spouta lidí ani neví o jejich existenci. Dokonce nemají vlastní webové stránky ani nepodporují skoro žádné eye-candy efekty, na druhou stranu jde o vyzrálé projekty. Ten druhý je standardní součást KDE už nějaký ten pátek, minimálně od dob KDE 3.4. a xcompmgr je ještě starší.