V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Leoš ve svém nedávném blogu nadhodil myšlenku zařadit Android do hlasování o nejpopulárnější linuxovou distribuci. Přikláním k názoru, že Android spíše linuxová distribuce není, respektive natolik specifická, že se NEmůže objevit ve stejném skupině jako Ubuntu, Mandriva, Gentoo nebo Debian. Posuďte moje důvody.
Dnes poprvé v mém blogu na jiné téma než linux. S pobavením jsem si přečetl blogový zápisek v-cem-jsou-cesi-na-svetove-spici. Vida on je dokonce mezi nejčtenějšími a nejdiskutovanějšími. A vesměs pozitivní příspěvky, až podezřele, včetně nějakého Espinosy, co se snaží důvěřivým čtenářům nakukat, že v Čechách mají původ slova dollar a pistole. To už je trochu přitažené za vlasy :) Je na čase přijmout roli “advocatus diaboli” a trochu krotit tu vzdouvající se vlnu patriotismu.
Dobré zprávy. Wine je opět o kus dál. Herní pecka Call Of Duty: Modern Warfare, populární i mezi čtenáři Abclinuxu, už funguje jednoduše s holým Wine. Testováno na verzi z Gitu a demoverzy hry. Žádné záplaty, žádný 3DMark patch, už není potřeba instalovat DirectX9c či jakékoliv jiné externí "nativní" dllko, ani nijak složitě editovat registry.
Dobrá zpráva. Musím popřít svoje předchozí informace o sice bleskově rychlém ale polofunkčním Code Assistu. A sice, že bleskové o je, to zůstává, ale navíc to i funguje. A popírám rád. S menším nadšením připouštím, že chyba byla – převážně - v místech mezi klávesnicí a židlí.
Dnes se podíváme na zoubek navigaci v kódu. Abychom si rozuměli, pod „Navigací v kódu“ myslím všechny život zjednodušující technologie jako autocomletion, content assist, code assist, všechno to co zahrnuje Microsoft pod pojem Intellisence a ještě něco navíc, automatická nápověna napojená na autocompletion, vyhledání referencí (míst kde je funkce volána, použita proměnná), vyhledání definic prvku. Trochu tady panuje chaos v termínech. Pokud víte nějaký lepší souhrnný název, dejte vědět v diskusi.
Jako mnohaletý uživatel Eclipse při vývoje Java aplikací, a to uživatel spokojený, mě láká možnost používat Eclipse IDE i pro moje hrátky a pokusy s C++. S Eclipse CDT 3.0 jsem krátce pracoval někdy před dvěma lety a už tehdy to vypadalo na slibný projekt. Vadila absence podpory projektového managera. Navigace a content asssist byl sice pomalý, ale poměrně spolehlivý, už tehdy převyšující schopnosti KDevelopu. Ale jinak použité IDE. Padají vážně míněné návrhy prohlásit Eclipse jako oficiální vývojové prostředí pro Linux. Pln očekávání jsem tedy stáhl čerstvě vydané Eclipse CDT 4.0. Tady jsou moje postřehy, poznámky vzniklé při práci a odkazy na web.
Boje ohledne BBC a zpotvoreniny zname jako iPlayer si vsimnul i lokalni zadarmo rozdavany platek City A.M., respective jeho pondelni priloha City IT. Vypliva z nej predevsim to, ze vztah BBC a MS neni platonickeho razu, v cele technologicke divize BBC primo sedi clovek z Microsoftu - Erik Huggers. To se pak nelze divit ze iPlayer vypada tak ja vypada.
PCLinux z pohledu dlouhodobého uživatele, aneb půjdeme trochu do hloubky, připravte si speleologické náčiní. Nadčasový a objektivní pohled místo rychlokvašených článků končících instalací na harddisk a několika screenshotů Synapticu a radou jak lokalizovat. Zmíním klady i zápory se kterými jsem se setkal.
Po dvou měsících zase zpět ve studeném Londýnském bytě s nejistou vyhlídkou na práci a jistou vyhlídkou, že pracovat se bude muset. Život tu není levný, cestování není levný koníček a to nepočítám zloděje. Kupodivu ani v Africe život není levný, a to v tam žijí miliony lidí s příjmem jednoho dolaru a méně na den. Je mi záhadou, jak to dokážou.
Je paradoxem, že tuhle minirecenzi píše člověk, který ještě na začátku roku všem radil a rozhlašoval, že tehto SW je mrtvý, slibný ale nevyvíjející se a "běžte od toho". A jsem rád, že po roce mohu prohlásit, mýlil jsem se. Kdenlive přežilo svou smrt. Kdenlive přežilo něco na čem ztroskotá mnoho nadějných open source projektů – odchod původního autora (Jason Wood). To o něčem svědčí, že kód je srozumitelný, existuje dokumentace a design není k zahození. Nový vývojář - Jean-Baptiste Mardelle - právě včera (4.12.) vydal novou verzi. Protože jsem si s touto video střižnou asi před měsícem hrál neodolal jsem se podělit se svými zkušenostmi.
Jak se tak dívám na ostatní blogy, kompozitní manažery se těší pozornosti. Manuály jak nainstalovat Beryl či Compiz střídají ankety popularity a praktické návody jak používat nebo naopak stížnosti, že se používat nedají vůbec.
Všichni autoři jako by zapomněli ve svých výčtech na dva starší kompozitní manažery: xcompmgr a kompmgr. Nikdy se nestali extra populární, ani se nedivím, že o nich spouta lidí ani neví o jejich existenci. Dokonce nemají vlastní webové stránky ani nepodporují skoro žádné eye-candy efekty, na druhou stranu jde o vyzrálé projekty. Ten druhý je standardní součást KDE už nějaký ten pátek, minimálně od dob KDE 3.4. a xcompmgr je ještě starší.