Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Leoš ve svém nedávném blogu nadhodil myšlenku zařadit Android do hlasování o nejpopulárnější linuxovou distribuci. Přikláním k názoru, že Android spíše linuxová distribuce není, respektive natolik specifická, že se NEmůže objevit ve stejném skupině jako Ubuntu, Mandriva, Gentoo nebo Debian. Posuďte moje důvody.
Dnes poprvé v mém blogu na jiné téma než linux. S pobavením jsem si přečetl blogový zápisek v-cem-jsou-cesi-na-svetove-spici. Vida on je dokonce mezi nejčtenějšími a nejdiskutovanějšími. A vesměs pozitivní příspěvky, až podezřele, včetně nějakého Espinosy, co se snaží důvěřivým čtenářům nakukat, že v Čechách mají původ slova dollar a pistole. To už je trochu přitažené za vlasy :) Je na čase přijmout roli “advocatus diaboli” a trochu krotit tu vzdouvající se vlnu patriotismu.
Dobré zprávy. Wine je opět o kus dál. Herní pecka Call Of Duty: Modern Warfare, populární i mezi čtenáři Abclinuxu, už funguje jednoduše s holým Wine. Testováno na verzi z Gitu a demoverzy hry. Žádné záplaty, žádný 3DMark patch, už není potřeba instalovat DirectX9c či jakékoliv jiné externí "nativní" dllko, ani nijak složitě editovat registry.
Dobrá zpráva. Musím popřít svoje předchozí informace o sice bleskově rychlém ale polofunkčním Code Assistu. A sice, že bleskové o je, to zůstává, ale navíc to i funguje. A popírám rád. S menším nadšením připouštím, že chyba byla – převážně - v místech mezi klávesnicí a židlí.
Dnes se podíváme na zoubek navigaci v kódu. Abychom si rozuměli, pod „Navigací v kódu“ myslím všechny život zjednodušující technologie jako autocomletion, content assist, code assist, všechno to co zahrnuje Microsoft pod pojem Intellisence a ještě něco navíc, automatická nápověna napojená na autocompletion, vyhledání referencí (míst kde je funkce volána, použita proměnná), vyhledání definic prvku. Trochu tady panuje chaos v termínech. Pokud víte nějaký lepší souhrnný název, dejte vědět v diskusi.
Jako mnohaletý uživatel Eclipse při vývoje Java aplikací, a to uživatel spokojený, mě láká možnost používat Eclipse IDE i pro moje hrátky a pokusy s C++. S Eclipse CDT 3.0 jsem krátce pracoval někdy před dvěma lety a už tehdy to vypadalo na slibný projekt. Vadila absence podpory projektového managera. Navigace a content asssist byl sice pomalý, ale poměrně spolehlivý, už tehdy převyšující schopnosti KDevelopu. Ale jinak použité IDE. Padají vážně míněné návrhy prohlásit Eclipse jako oficiální vývojové prostředí pro Linux. Pln očekávání jsem tedy stáhl čerstvě vydané Eclipse CDT 4.0. Tady jsou moje postřehy, poznámky vzniklé při práci a odkazy na web.
Boje ohledne BBC a zpotvoreniny zname jako iPlayer si vsimnul i lokalni zadarmo rozdavany platek City A.M., respective jeho pondelni priloha City IT. Vypliva z nej predevsim to, ze vztah BBC a MS neni platonickeho razu, v cele technologicke divize BBC primo sedi clovek z Microsoftu - Erik Huggers. To se pak nelze divit ze iPlayer vypada tak ja vypada.
PCLinux z pohledu dlouhodobého uživatele, aneb půjdeme trochu do hloubky, připravte si speleologické náčiní. Nadčasový a objektivní pohled místo rychlokvašených článků končících instalací na harddisk a několika screenshotů Synapticu a radou jak lokalizovat. Zmíním klady i zápory se kterými jsem se setkal.
Po dvou měsících zase zpět ve studeném Londýnském bytě s nejistou vyhlídkou na práci a jistou vyhlídkou, že pracovat se bude muset. Život tu není levný, cestování není levný koníček a to nepočítám zloděje. Kupodivu ani v Africe život není levný, a to v tam žijí miliony lidí s příjmem jednoho dolaru a méně na den. Je mi záhadou, jak to dokážou.
Je paradoxem, že tuhle minirecenzi píše člověk, který ještě na začátku roku všem radil a rozhlašoval, že tehto SW je mrtvý, slibný ale nevyvíjející se a "běžte od toho". A jsem rád, že po roce mohu prohlásit, mýlil jsem se. Kdenlive přežilo svou smrt. Kdenlive přežilo něco na čem ztroskotá mnoho nadějných open source projektů – odchod původního autora (Jason Wood). To o něčem svědčí, že kód je srozumitelný, existuje dokumentace a design není k zahození. Nový vývojář - Jean-Baptiste Mardelle - právě včera (4.12.) vydal novou verzi. Protože jsem si s touto video střižnou asi před měsícem hrál neodolal jsem se podělit se svými zkušenostmi.
Jak se tak dívám na ostatní blogy, kompozitní manažery se těší pozornosti. Manuály jak nainstalovat Beryl či Compiz střídají ankety popularity a praktické návody jak používat nebo naopak stížnosti, že se používat nedají vůbec.
Všichni autoři jako by zapomněli ve svých výčtech na dva starší kompozitní manažery: xcompmgr a kompmgr. Nikdy se nestali extra populární, ani se nedivím, že o nich spouta lidí ani neví o jejich existenci. Dokonce nemají vlastní webové stránky ani nepodporují skoro žádné eye-candy efekty, na druhou stranu jde o vyzrálé projekty. Ten druhý je standardní součást KDE už nějaký ten pátek, minimálně od dob KDE 3.4. a xcompmgr je ještě starší.