Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
..., nicméně myslím že balit do obecného distra jako default nějaký low-latency kernel je blbost. Určitě to má smysl například pro práci s audiem (např. Ubuntu Studio). Při normální výpočtově nenáročné práci člověk, myslím, nepozná na rychlosti nic, jenom na spotřebě a teplotě procáku. Toto ještě platí, ne? Navíc, myslím, low-latency kernel nemusí být všude stabilní. CK patchset Ubuntu určitě nepoužívá, asi i kvůli tomu že tento CK už brzo nebude existovat. Completely Fair Scheduler v Ubuntu taky zatím není (aspoň já po něm při zběžném pohledu do /proc nenašel ani stopu), a asi je pro to důvod. Až bude připraven, a věřím že brzo bude, určitě ho zahrnou. Už jsem ho zkoušel s Archem; opravdu trochu zvyšuje subjektivní rychlost. Ale rychlost není to nejdůležitější. Přestože PCLOS třebas je rychlejší, jeho negativa to bohatě vynahradí.
nicméně myslím že balit do obecného distra jako default nějaký low-latency kernel je blbost. Určitě to má smysl například pro práci s audiem (např. Ubuntu Studio).Tak mě zas berou mory, když čtu, že vznikl derivát distribuce X, primárně orientovaný na činnost Y. Nemám zájem mít doma tři partišny s distrama, jedno "obecné", jedno na skládání muziky a další třeba na zpracování videa. Tohle všechno by podle mého názoru mělo zvládnout distro jediné.
Tak mě zas berou mory, když čtu, že vznikl derivát distribuce X, primárně orientovaný na činnost Y. Nemám zájem mít doma tři partišny s distrama, jedno "obecné", jedno na skládání muziky a další třeba na zpracování videa. Tohle všechno by podle mého názoru mělo zvládnout distro jediné.Klídek, Ubuntu Studio je sice zvláštní instalační medium, ale všechno v Ubuntu studio je v repozitáři Ubuntu, takže se jedná o jednu distribuci. Stejně tak Kubuntu není jiné distro, jenom jiná verze instalačního CD.
Jak říkám, ideální by bylo mít v distribuci více možností volby co se týče kernelu, aniž bych musel překompilovávat.
A to je chyba! Zkušený uživatel jako vy by neměl být pasivní, já bych v tom naopak vrtal, ptal se, nechal si zdůvoďnovat, hledal patche, hledal a reportoval jak to dělají v jiných distribucích. A nebát se i odejít od distribuce. Vaše volba distribuce je i něco jako váš "hlas" pro tu či onu politiku správců. Využívejte ho! Distribuce není náboženství.Tady se pletete. Já nejsem pasivní. Mám vedle Ubuntu, které je produkčním systémem, ještě Arch (na hraní a rozbíjení) a Debian (64bit, prostě protože mám rád Debian). Rozhodně se nebojím odejít od žádné distribuce. Jenom se mi příčí jít k distru jako je PCLOS. Podle mě není dost vyzrálé, užitečné a konkurenceschopné. Nevím, co sem pletete náboženství. Navíc, uživatel není od toho aby patchoval, ale od toho a by užíval. Patchování mě sice baví, ale jiné věcy než je počítač mě baví ještě mnohem víc.
AD náboženství: Někteří si to tady na abclinuxu pletou.Vážně? Kdo konkrétně?
a tam to otevřeně prodiskutujeme. Budu váš blog sledovat. Tady je to od věci.
Stejně nechápu, proč bych měl kvůli pitomému jádru uvažovat o zkoušení něčeho tak pochybného jako je KDE-centrický derivát Mandrivy používající RPM a Synaptic (ten je na tom možná nejlepší), vyvíjený čtyřmi nebo kolika amíky, podporující jenom jeden jazyk, obsahující nedostatek balíčků, a lícoměrně zahrnující proprietární balast do základní instalace. Ne díky.Hmm, docela zvláštní, že mi to "pochybné" distro šlape podstatně líp něž dříve používané Kubuntu. Asi z pekla štěstí nebo co. PCLOS je podle mě aktuálně jednoznačná "best of" distribuce pro BFU klikače, kteří naopak licoměrně zahrnutý proprietární balast uvítají s otevřenou náručí. Radically Simple je heslo PCLOSu a docela to sedí.
Nebo - lépe - napište svoje hodnocení proč je Ubuntu lepší než jiné distribuce. Pokud budete srovnávat, tak jen prosím ty, co znáte hlouběji, nejlépe, co jste nějakou dobu používal. Zkuste najít vhodné metriky například pro měření kvality repozitářů, pak nebude o kvalitě a přínosu vašich "věcných" výhrad sporu. Kubuntu jsem delší dobu také používal, rád se připojím,
Osobně se mi příčí jakákoliv forma napadání, fyzické nebo verbální, provozování nebo vybízení k ní, lhostejno zda k jednotlivci či skupině.Možná, ale toho jsem se nedopustil.
Na to že hodnotéte něco co jste skoro ani neviděl, trochu silné tvrzení, ne?Ne.
Stále čekám až budete konkrétnější, poukážete kterou část mého článku máte na mysli. Ale to se ve vašem případě asi stěží dočkám. Těžko asi můžete když jste to viděl "z rychlíku" To jako screenshot u nějakého článku? Nelíbí se defaultní barvičky?Nemám důvod být konkrétnější. Vše jsem řekl. K odmítavému postoji mi postačuje, co jsem tu a tam přečetl.
Lituji, kromě jednoho věcného příspěvku v úvodu, nemají vaše další komentáře informační hodnotu. Možná pro jiné vědní obory (literatura, drama, psychologie, a jiné *ogie) nikoliv pro IT.No a co?
. Jediný důvod který mě napadá pro takovou animozitu je skutečnost, že PCLOS brzo vystřídá Ubuntu na 1. místě v Distrowatchi. Pokud lidi jako ty, tohle skutečně tak dráždí, překonám svou lenost a ten PCLOS si nainstaluji
Jsem si myslel, že k přijetí či odmítnutí něčeho je dobré to prvně znát, ale asi jsem se spletlSpletl. Vistu taky neznám, a odmítám ji. Stejně tak SUSE atd..
Jediný důvod který mě napadá pro takovou animozitu je skutečnost, že PCLOS brzo vystřídá Ubuntu na 1. místě v Distrowatchi. Pokud lidi jako ty, tohle skutečně tak dráždí, překonám svou lenost a ten PCLOS si nainstalujiKdyž tě napadá jenom toto, máš dost silný deficit nápadů.![]()
nejak se realizovat musi
kdyz mu to jinak nejde.jinak ubuntu narocne na pamet a ma hrozny vzhled me to ale jde taky
a to jsem uz ubuntu 2 roky nevidel.
Víš co, přijď se podívat, jak se dokážu jinak realizovat, a pak kdyžtak pokračuj v pokusech o ponižování.nejak se realizovat musi
kdyz mu to jinak nejde.jinak ubuntu narocne na pamet a ma hrozny vzhled me to ale jde taky
a to jsem uz ubuntu 2 roky nevidel.
. Mas mou podporu, ja jsem tve vytky pochopil hned a ztotoznuji se s nimi.
..., nicméně myslím že balit do obecného distra jako default nějaký low-latency kernel je blbost. Určitě to má smysl například pro práci s audiem (např. Ubuntu Studio). Při normální výpočtově nenáročné práci člověk, myslím, nepozná na rychlosti nic, jenom na spotřebě a teplotě procáku. Toto ještě platí, ne? Navíc, myslím, low-latency kernel nemusí být všude stabilní.S tymto mierne nesuhlasim. Na PCLOS som presiel z Ubuntu hlavne kvoli rychlejsim odozvam v systeme, rychlost bootu pritom opominam ako nepodstatnu (ta je mimochodom u PCLOS radovo vyssia). Pouzivam opatchovany kernel a ziadnu nestabilitu som si doposial nevsimol. Vyhodou u tejto distribucie je, ze uzivatwel si moze vybrat, ktory kernel chce pouzivat, k dispozicii je myslim aj vanilla. Samozrejme drobne musky sa najdu aj v tejto distribucii, ale nie je to nic, co by sa nedalo zvladnut beznym logickym postupom. Prekvapuje ma fakt, pri zrovnavani s Archom, ktory mam na druhej particii, ze rozdiel v rychlosti odoziev v oboch systemoch je takmer nepostrehnutelny, Arch mi dokonca bootuje o nieco dlhsie a pritom mam v nom zapnutych menej sluzieb.
Takze asi tak co se tyce PCLinuxOS, te distribuce ktera neumi mezery.Asi pomaleji chápu .. jaké mezery ?
)
Tiskni
Sdílej: