Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
nicméně myslím že balit do obecného distra jako default nějaký low-latency kernel je blbost. Určitě to má smysl například pro práci s audiem (např. Ubuntu Studio).Tak mě zas berou mory, když čtu, že vznikl derivát distribuce X, primárně orientovaný na činnost Y. Nemám zájem mít doma tři partišny s distrama, jedno "obecné", jedno na skládání muziky a další třeba na zpracování videa. Tohle všechno by podle mého názoru mělo zvládnout distro jediné.
Tak mě zas berou mory, když čtu, že vznikl derivát distribuce X, primárně orientovaný na činnost Y. Nemám zájem mít doma tři partišny s distrama, jedno "obecné", jedno na skládání muziky a další třeba na zpracování videa. Tohle všechno by podle mého názoru mělo zvládnout distro jediné.Klídek, Ubuntu Studio je sice zvláštní instalační medium, ale všechno v Ubuntu studio je v repozitáři Ubuntu, takže se jedná o jednu distribuci. Stejně tak Kubuntu není jiné distro, jenom jiná verze instalačního CD.
A to je chyba! Zkušený uživatel jako vy by neměl být pasivní, já bych v tom naopak vrtal, ptal se, nechal si zdůvoďnovat, hledal patche, hledal a reportoval jak to dělají v jiných distribucích. A nebát se i odejít od distribuce. Vaše volba distribuce je i něco jako váš "hlas" pro tu či onu politiku správců. Využívejte ho! Distribuce není náboženství.Tady se pletete. Já nejsem pasivní. Mám vedle Ubuntu, které je produkčním systémem, ještě Arch (na hraní a rozbíjení) a Debian (64bit, prostě protože mám rád Debian). Rozhodně se nebojím odejít od žádné distribuce. Jenom se mi příčí jít k distru jako je PCLOS. Podle mě není dost vyzrálé, užitečné a konkurenceschopné. Nevím, co sem pletete náboženství. Navíc, uživatel není od toho aby patchoval, ale od toho a by užíval. Patchování mě sice baví, ale jiné věcy než je počítač mě baví ještě mnohem víc.
AD náboženství: Někteří si to tady na abclinuxu pletou.Vážně? Kdo konkrétně?
Stejně nechápu, proč bych měl kvůli pitomému jádru uvažovat o zkoušení něčeho tak pochybného jako je KDE-centrický derivát Mandrivy používající RPM a Synaptic (ten je na tom možná nejlepší), vyvíjený čtyřmi nebo kolika amíky, podporující jenom jeden jazyk, obsahující nedostatek balíčků, a lícoměrně zahrnující proprietární balast do základní instalace. Ne díky.Hmm, docela zvláštní, že mi to "pochybné" distro šlape podstatně líp něž dříve používané Kubuntu. Asi z pekla štěstí nebo co. PCLOS je podle mě aktuálně jednoznačná "best of" distribuce pro BFU klikače, kteří naopak licoměrně zahrnutý proprietární balast uvítají s otevřenou náručí. Radically Simple je heslo PCLOSu a docela to sedí.
Osobně se mi příčí jakákoliv forma napadání, fyzické nebo verbální, provozování nebo vybízení k ní, lhostejno zda k jednotlivci či skupině.Možná, ale toho jsem se nedopustil.
Na to že hodnotéte něco co jste skoro ani neviděl, trochu silné tvrzení, ne?Ne.
Stále čekám až budete konkrétnější, poukážete kterou část mého článku máte na mysli. Ale to se ve vašem případě asi stěží dočkám. Těžko asi můžete když jste to viděl "z rychlíku" To jako screenshot u nějakého článku? Nelíbí se defaultní barvičky?Nemám důvod být konkrétnější. Vše jsem řekl. K odmítavému postoji mi postačuje, co jsem tu a tam přečetl.
Lituji, kromě jednoho věcného příspěvku v úvodu, nemají vaše další komentáře informační hodnotu. Možná pro jiné vědní obory (literatura, drama, psychologie, a jiné *ogie) nikoliv pro IT.No a co?
Jsem si myslel, že k přijetí či odmítnutí něčeho je dobré to prvně znát, ale asi jsem se spletlSpletl. Vistu taky neznám, a odmítám ji. Stejně tak SUSE atd..
Jediný důvod který mě napadá pro takovou animozitu je skutečnost, že PCLOS brzo vystřídá Ubuntu na 1. místě v Distrowatchi. Pokud lidi jako ty, tohle skutečně tak dráždí, překonám svou lenost a ten PCLOS si nainstalujiKdyž tě napadá jenom toto, máš dost silný deficit nápadů.![]()
Víš co, přijď se podívat, jak se dokážu jinak realizovat, a pak kdyžtak pokračuj v pokusech o ponižování.nejak se realizovat musi
kdyz mu to jinak nejde.jinak ubuntu narocne na pamet a ma hrozny vzhled me to ale jde taky
a to jsem uz ubuntu 2 roky nevidel.
..., nicméně myslím že balit do obecného distra jako default nějaký low-latency kernel je blbost. Určitě to má smysl například pro práci s audiem (např. Ubuntu Studio). Při normální výpočtově nenáročné práci člověk, myslím, nepozná na rychlosti nic, jenom na spotřebě a teplotě procáku. Toto ještě platí, ne? Navíc, myslím, low-latency kernel nemusí být všude stabilní.S tymto mierne nesuhlasim. Na PCLOS som presiel z Ubuntu hlavne kvoli rychlejsim odozvam v systeme, rychlost bootu pritom opominam ako nepodstatnu (ta je mimochodom u PCLOS radovo vyssia). Pouzivam opatchovany kernel a ziadnu nestabilitu som si doposial nevsimol. Vyhodou u tejto distribucie je, ze uzivatwel si moze vybrat, ktory kernel chce pouzivat, k dispozicii je myslim aj vanilla. Samozrejme drobne musky sa najdu aj v tejto distribucii, ale nie je to nic, co by sa nedalo zvladnut beznym logickym postupom. Prekvapuje ma fakt, pri zrovnavani s Archom, ktory mam na druhej particii, ze rozdiel v rychlosti odoziev v oboch systemoch je takmer nepostrehnutelny, Arch mi dokonca bootuje o nieco dlhsie a pritom mam v nom zapnutych menej sluzieb.
Takze asi tak co se tyce PCLinuxOS, te distribuce ktera neumi mezery.Asi pomaleji chápu .. jaké mezery ?
Tiskni
Sdílej: