Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
..., nicméně myslím že balit do obecného distra jako default nějaký low-latency kernel je blbost. Určitě to má smysl například pro práci s audiem (např. Ubuntu Studio). Při normální výpočtově nenáročné práci člověk, myslím, nepozná na rychlosti nic, jenom na spotřebě a teplotě procáku. Toto ještě platí, ne? Navíc, myslím, low-latency kernel nemusí být všude stabilní. CK patchset Ubuntu určitě nepoužívá, asi i kvůli tomu že tento CK už brzo nebude existovat. Completely Fair Scheduler v Ubuntu taky zatím není (aspoň já po něm při zběžném pohledu do /proc nenašel ani stopu), a asi je pro to důvod. Až bude připraven, a věřím že brzo bude, určitě ho zahrnou. Už jsem ho zkoušel s Archem; opravdu trochu zvyšuje subjektivní rychlost. Ale rychlost není to nejdůležitější. Přestože PCLOS třebas je rychlejší, jeho negativa to bohatě vynahradí.
nicméně myslím že balit do obecného distra jako default nějaký low-latency kernel je blbost. Určitě to má smysl například pro práci s audiem (např. Ubuntu Studio).Tak mě zas berou mory, když čtu, že vznikl derivát distribuce X, primárně orientovaný na činnost Y. Nemám zájem mít doma tři partišny s distrama, jedno "obecné", jedno na skládání muziky a další třeba na zpracování videa. Tohle všechno by podle mého názoru mělo zvládnout distro jediné.
Tak mě zas berou mory, když čtu, že vznikl derivát distribuce X, primárně orientovaný na činnost Y. Nemám zájem mít doma tři partišny s distrama, jedno "obecné", jedno na skládání muziky a další třeba na zpracování videa. Tohle všechno by podle mého názoru mělo zvládnout distro jediné.Klídek, Ubuntu Studio je sice zvláštní instalační medium, ale všechno v Ubuntu studio je v repozitáři Ubuntu, takže se jedná o jednu distribuci. Stejně tak Kubuntu není jiné distro, jenom jiná verze instalačního CD.
Jak říkám, ideální by bylo mít v distribuci více možností volby co se týče kernelu, aniž bych musel překompilovávat.
A to je chyba! Zkušený uživatel jako vy by neměl být pasivní, já bych v tom naopak vrtal, ptal se, nechal si zdůvoďnovat, hledal patche, hledal a reportoval jak to dělají v jiných distribucích. A nebát se i odejít od distribuce. Vaše volba distribuce je i něco jako váš "hlas" pro tu či onu politiku správců. Využívejte ho! Distribuce není náboženství.Tady se pletete. Já nejsem pasivní. Mám vedle Ubuntu, které je produkčním systémem, ještě Arch (na hraní a rozbíjení) a Debian (64bit, prostě protože mám rád Debian). Rozhodně se nebojím odejít od žádné distribuce. Jenom se mi příčí jít k distru jako je PCLOS. Podle mě není dost vyzrálé, užitečné a konkurenceschopné. Nevím, co sem pletete náboženství. Navíc, uživatel není od toho aby patchoval, ale od toho a by užíval. Patchování mě sice baví, ale jiné věcy než je počítač mě baví ještě mnohem víc.
AD náboženství: Někteří si to tady na abclinuxu pletou.Vážně? Kdo konkrétně?
a tam to otevřeně prodiskutujeme. Budu váš blog sledovat. Tady je to od věci.
Stejně nechápu, proč bych měl kvůli pitomému jádru uvažovat o zkoušení něčeho tak pochybného jako je KDE-centrický derivát Mandrivy používající RPM a Synaptic (ten je na tom možná nejlepší), vyvíjený čtyřmi nebo kolika amíky, podporující jenom jeden jazyk, obsahující nedostatek balíčků, a lícoměrně zahrnující proprietární balast do základní instalace. Ne díky.Hmm, docela zvláštní, že mi to "pochybné" distro šlape podstatně líp něž dříve používané Kubuntu. Asi z pekla štěstí nebo co. PCLOS je podle mě aktuálně jednoznačná "best of" distribuce pro BFU klikače, kteří naopak licoměrně zahrnutý proprietární balast uvítají s otevřenou náručí. Radically Simple je heslo PCLOSu a docela to sedí.
Nebo - lépe - napište svoje hodnocení proč je Ubuntu lepší než jiné distribuce. Pokud budete srovnávat, tak jen prosím ty, co znáte hlouběji, nejlépe, co jste nějakou dobu používal. Zkuste najít vhodné metriky například pro měření kvality repozitářů, pak nebude o kvalitě a přínosu vašich "věcných" výhrad sporu. Kubuntu jsem delší dobu také používal, rád se připojím,
Osobně se mi příčí jakákoliv forma napadání, fyzické nebo verbální, provozování nebo vybízení k ní, lhostejno zda k jednotlivci či skupině.Možná, ale toho jsem se nedopustil.
Na to že hodnotéte něco co jste skoro ani neviděl, trochu silné tvrzení, ne?Ne.
Stále čekám až budete konkrétnější, poukážete kterou část mého článku máte na mysli. Ale to se ve vašem případě asi stěží dočkám. Těžko asi můžete když jste to viděl "z rychlíku" To jako screenshot u nějakého článku? Nelíbí se defaultní barvičky?Nemám důvod být konkrétnější. Vše jsem řekl. K odmítavému postoji mi postačuje, co jsem tu a tam přečetl.
Lituji, kromě jednoho věcného příspěvku v úvodu, nemají vaše další komentáře informační hodnotu. Možná pro jiné vědní obory (literatura, drama, psychologie, a jiné *ogie) nikoliv pro IT.No a co?
. Jediný důvod který mě napadá pro takovou animozitu je skutečnost, že PCLOS brzo vystřídá Ubuntu na 1. místě v Distrowatchi. Pokud lidi jako ty, tohle skutečně tak dráždí, překonám svou lenost a ten PCLOS si nainstaluji
Jsem si myslel, že k přijetí či odmítnutí něčeho je dobré to prvně znát, ale asi jsem se spletlSpletl. Vistu taky neznám, a odmítám ji. Stejně tak SUSE atd..
Jediný důvod který mě napadá pro takovou animozitu je skutečnost, že PCLOS brzo vystřídá Ubuntu na 1. místě v Distrowatchi. Pokud lidi jako ty, tohle skutečně tak dráždí, překonám svou lenost a ten PCLOS si nainstalujiKdyž tě napadá jenom toto, máš dost silný deficit nápadů.![]()
nejak se realizovat musi
kdyz mu to jinak nejde.jinak ubuntu narocne na pamet a ma hrozny vzhled me to ale jde taky
a to jsem uz ubuntu 2 roky nevidel.
Víš co, přijď se podívat, jak se dokážu jinak realizovat, a pak kdyžtak pokračuj v pokusech o ponižování.nejak se realizovat musi
kdyz mu to jinak nejde.jinak ubuntu narocne na pamet a ma hrozny vzhled me to ale jde taky
a to jsem uz ubuntu 2 roky nevidel.
. Mas mou podporu, ja jsem tve vytky pochopil hned a ztotoznuji se s nimi.
..., nicméně myslím že balit do obecného distra jako default nějaký low-latency kernel je blbost. Určitě to má smysl například pro práci s audiem (např. Ubuntu Studio). Při normální výpočtově nenáročné práci člověk, myslím, nepozná na rychlosti nic, jenom na spotřebě a teplotě procáku. Toto ještě platí, ne? Navíc, myslím, low-latency kernel nemusí být všude stabilní.S tymto mierne nesuhlasim. Na PCLOS som presiel z Ubuntu hlavne kvoli rychlejsim odozvam v systeme, rychlost bootu pritom opominam ako nepodstatnu (ta je mimochodom u PCLOS radovo vyssia). Pouzivam opatchovany kernel a ziadnu nestabilitu som si doposial nevsimol. Vyhodou u tejto distribucie je, ze uzivatwel si moze vybrat, ktory kernel chce pouzivat, k dispozicii je myslim aj vanilla. Samozrejme drobne musky sa najdu aj v tejto distribucii, ale nie je to nic, co by sa nedalo zvladnut beznym logickym postupom. Prekvapuje ma fakt, pri zrovnavani s Archom, ktory mam na druhej particii, ze rozdiel v rychlosti odoziev v oboch systemoch je takmer nepostrehnutelny, Arch mi dokonca bootuje o nieco dlhsie a pritom mam v nom zapnutych menej sluzieb.
Takze asi tak co se tyce PCLinuxOS, te distribuce ktera neumi mezery.Asi pomaleji chápu .. jaké mezery ?
)
Tiskni
Sdílej: