Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Leoš ve svém nedávném blogu nadhodil myšlenku zařadit Android do hlasování o nejpopulárnější linuxovou distribuci. Přikláním k názoru, že Android spíše linuxová distribuce není, respektive natolik specifická, že se NEmůže objevit ve stejném skupině jako Ubuntu, Mandriva, Gentoo nebo Debian. Posuďte moje důvody.
Upozorňuji, že v oblasti mobilních operačních systémů nejsem žádný odborník. Android do podrobna neznám, žádný přístroj s ním nevlastním, já dokonce nevlastním vůbec žádný "chytrý" telefon. Spíše mě zaujala myšlenka klasifikace. Otázka definiční, co je a co není linux (GNU/Linux chcete-li).
Konstruktivní připomínky od lidí, ideálně blízkých vývoji Androidu, případně aplikací pro Android, jsou vítány. Za chyby a nepřesnosti se předem omlouvám, snad si je vyjasním v diskusi pod článkem.
---
Linuxovou distribuci nedělá jen jádro Linux. Jádro je to důležitá komponenta systému, tedy podle toho kdo se na to dívá. Z uživatelského hlediska a hlediska programátorů aplikací, už zase tak moc ne, sotva důležitost druhého řádu. Google klidně může vyměnit jádro za klon BSD a stále to bude Android, aplikace poběží stále. Jádro je z těch snáze vyměnitelných komponent. To například systémové (Java) API ne. Takové hnutí GNU vydrželo bez vlastního jádra dost dlouho. A byla to taková proto-distribuce.
Nekompatibilita. Převážně rozdílné aplikace než u zbytku distribucí, nebál bych se použít označení Android je "nekompatabilní" s linuxem. Soubor typických aplikací - Gimp, Digikam, Amarok, OpenOffice - to je co skutečně dělá distribuci distribucí, linux linuxem, tak tyhle aplikace si na Androidu nespustíte. Jaké koncové aplikace mají linux a android společné? Chrome, Firefox, Opera? Ale on je Firefox pro Windows (Win API) a Firefox pro linux (Gtk, Gdk, glibc) a Firefox pro Android (hmm, co to vlastně používá za knihovny/API??)
I co se týče Linuxu jako jádra, vztah Google a Linuxu je takový, hmm komplikovaný. Google samozřejmě svoje patche zveřejnil v souladu s licencí, nicméně na vývoji Linuxu moc neparticipuje, ne ve stejném duchu jako například RedHat, Novell nebo Intel.
Wikipedia doslova uvádí, že se, minimálně formálně, jedná o fork Linuxu. Že k tomu zatím nedali jiné jméno neznamená, že to fork není. A že se ten fork má k Linuxu, řekněme, asi jako LibreOffice k OpenOffice.org. Ona je tam celá řada dalších zajímavých paralel.
Přijde mi že komunita okolo vývoje Androidu hraje druhé housle**. Byly tady stížnosti na ošklivě komerční Oracle ve vztahu OOo a komunita, došlo až k forku FO. Nechová se Google podobně? to je spíše otázka, prezentuji tu svůj dojem.
Wikipedia píše o situace, kdy Android Honeycomb byl Googlem autoritativně stažen.
Skoro se vkládá otázka do jaké míry je to svobodný systém, ono to není jen o pouřité licenci. Apache Software Licence 2, mimochodem, což mi něco připomíná, moment, co to jen bylo, ááá nedávené dění okolo Oracle a OpenOffice . To už tu máme dnes jako refrén.
Google prosazuje svůj vliv i na externí aplikace, na Android Market, sice méně autoritativně, ale přeci, zprávy o čistkách do zpráviček proskočí. Byli všechny čistky zaměřené opravdu jen na malware?
Co se komunity týče, něco jiného je vývoj aplikací pro Android, tam si zdá se, Google vývojáře hýčká.
Zatímco ostatní distribuce jsou především kolekcí software vyvíjené někým jiným, přínos "vývojářů distribuce" do samotných projektů je minimální (měřeno množstvím kódu), jsou to převážně "baliči"*, tak u Androidu je poměr jiný, hodně je toho vyvíjeno přímo Googlem nebo alespoň specificky pro Android - Davlik, kompletní vlastní API, vlastní desktop, vlastní GUI.
Jak moc jsou vůbec externí vývojáři, drobní přispěvatelé, testeři dobrovolníci připuštěni k vývoji (nové verze) Androidu? Nemá někdo osobní zkušenost?
Komerční subjekty považují Android jednoznačně za samostatný OS. Příklad: Adobe nedávno ukončil vývoj AIRu pro linux, nikoliv pro Android, tam byla podpora naopak relativně nedávno přidána.
Pro Android je charakteristický výrazněji centralizovaný, synchronizovaný vývoj systému, většiny jeho základních komponent. Tady se mimochodem Android hezky přiblížil organizačně originálním komerčním Unixům. A Windows. Synchronizace o jaké se linuxu může jen zdát, Což je jeden z důvodů proč Android je ve své oblasti tak úspěšný. (s tou centralizovaností si zase tak jistý nejsem, od odborníka bych se nechal přesvědčit o opaku)
Pro Android je charakteristické výrazný předěl mezi systémem a aplikacemi, kde je končí Android a kde začínají externí aplikace. To souvisí s tím dobře definovaným širokým API. Linux tak zřetelně vymezen není, kam sahá systém, kam aplikace, komplikovaný faktem, že distribuce dodají vše jako jeden produkt. Android se zde podobá spíše MS Windows a vlastně i komerčním Unixům.
Pro linux je charakteristické množství alternativ jednotlivých komponent (desktop - KDE, Gnome,.., zvukové servery, zvukové drivery - alsa, oss v4) občas se překrývajících (Alsa Dmix, Pulse Audio..), škodolibě bych dodal občasný skoro až přebytek alternativ někde a občasné mezery jinde. To souvisí s tou chybějící koordinací vývoje. Distribuce jsou slabým článkem. Google je silným článkem, hádám dokáže si vynutit pro uživatele příznivější rozložení komponent, jejich nepřekrývání no a snad i konzistentní kvalitu.
-- poznámky pod čarou -------------------
Terminologicky, v článku používám linux jako označení v širším smyslu než jádro a nejzákladnější knihovny, ale také typické desktopy a koncové aplikace, způsob distribuce, jako systém s určitou filosofií, svobodný systém, komunitní systém, systém s výraznou převahou OSS a participací komunity. Téměř se to kryje s pojmem "distribuce", nicméně ne zcela, například když si někdo zbuilduje celý systém sám, pak to není distribuce, ale je to stále linux. Také zohledňuje fakt že si linux může jeden natolik modifikovat, že je sporné na kolik to ještě distribuční linux je. No jinak se to téměř kryje. Označení Linux (velké L) používám striktně kde mluvím o jádru.
* Baliči - nechci aby to vyznělo nijak pejorativně, já mám před nimi hlubokou úctu, řada z nich spravuje desítky ne-li stovky balíčků, věřím že to jsou občas heroické výkony z toho složit funkční celek, fungující většině uživatelů.
Pokud distribuce angažují v nějakém projektu, pak spíš sponzorují, jsou spíše minoritními sponzory, pár vyjímek - Novell a LibreOffice, dalo by se diskutovat o jádru a vliv RedHatu a Novellu, řekněme. Ale takové KDE nebo Gnome, výrazně autonomní projekty, řada aplikací má i verze pro jiné OS.
** Ono takto můžeme polemizovat i o "svobodě" a "otevřenosti" vývoje Linuxu; Linus a správci modulů mu vládnou taktéž tvrdou rukou.
Tiskni
Sdílej:
co dodat anketu?
"This video provides an overview of Intel® Embedded Development Board 1-N450 (devboard)..."IMHO v tomto konkretnom pripade. Pouzit by sa dal asi akykolvek x86 HW za predpokladu, ze su dostupne potrebne ovladace.
Android používá GNU nástroje? Co se týče jádra, také to není Linux, je to sada patchů vůči Linuxu nebo dokonce fork Linuxu, viz Wikipedia:
Android's kernel is derived from the Linux kernel. Google contributed code to the Linux kernel as part of their Android effort, but certain features, notably a power management feature called wakelocks, were rejected by mainline kernel developers, so the Android kernel is now a separate version or fork of the Linux kernel.
Android does not have a native X Window System nor does it support the full set of standard GNU libraries, and this makes it difficult to port existing GNU/Linux applications or libraries to Android.
Dalo by se polemizovat i o tom, jak moc je Dalvik VM a to okolo "linuxoidní", ale je tu NDK...
Já osobně bych se nesnažil "linuxovou distribuci" definovat skrze to, co obsahuje, nýbrž podle toho, jak se chová:
Je to trošku fuzzy, ale svět není černobílý.
Co se týče jádra, také to není Linux, je to sada patchů vůči LinuxuNo, to plati pomalu pro jadra kazde bezne distribuce.
Poskytuje určité nástroje a rozhraní (shell, Busybox/GNU).Zrovna Busybox je dost odlisny od beznych GNU nastroju, ktere se pouzivaji ve vetsine distribuci.
BusyBox jsem zmínil z toho důvodu, že ho používají mobilní systémy, které pořád za distribuce považuji (Dingux, Maemo),Vazne? To me docela prekvapuje. Ja ho znam ze systemu pro wifi routery, ktere casto maji jen 2-8 MB flash, takze tam to ma opodstatneni, ale dost dobre nechapu proc ho davaji i do mobilu, ktere maji relativne spoustu mista (minimalne ve srovnani s pocitacema v dobe, kdy tyto nastroje vznikaly)
Soubor typických aplikací - Gimp, Digikam, Amarok, OpenOffice - to je co skutečně dělá distribuci distribucí, linux linuxemWTF? X server, X server, X server, X server. Od kdy se stal X server tím co dělá "linux linuxem"? S tímhle názorem _absolutně_ nesouhlasím. Android prostě je linuxová distribuce, ať se vám to líbí nebo ne. Ano, je to netypická distribuce, ale to z něj ještě nedělá "méně Linux".
Je tedy Debian "linuxová distribuce"?
Distribuce Linuxu, FreeBSD i Hurdu -- dle jádra. Ostatně termín BSD distribuce už jsem také viděl.
Další komplikující faktor, řada distribucí se prezentuje sama jako individuální operační systémy. Uživatel má Ubuntu, ne linux. Mrkněte na definici Debianu na Wikipedii: "Debian is a computer operating system .." žádná (linuxová) distribuce.
...a nás ve škole učili, že operační systém je abstraktní vrstva nad hardwarem a správce prostředků, tedy vlastně jádro (+ ovladače).
Ostatně termín BSD distribuce už jsem také viděl.BSD = Berkeley Software Distribution
A? Také se používá LCD displej nebo LED dioda. Že blbě...? Jo. Ale používá. Google taky najde hromadu výsledků na "bsd distro". Princip zůstává, korektnost názvu tady není tak podstatná, jde o to, zda se to používá.Na koho reaguješ? Na mě asi ne, protože já jsem nijak nezdůrazňoval, že by na tom bylo něco špatně.
Terminologicky, v článku používám linux jako označení v širším smyslu než jádro a nejzákladnější knihovny, ale také typické desktopy a koncové aplikace, způsob distribuce, jako systém s určitou filosofií, svobodný systém, komunitní systém, systém s výraznou převahou OSS a participací komunity.Kdybys tento matoucí koncept opustil, neměl bys důvod pro napsání tohoto článku.
udělat nejjednodušeji, nejrychleji a nejlevněji jak to jen jde a pak deklarovat jako nový nejsložitější mechanismus na planetě zemi(Problém je jen že tohlencto sice časem chcípne nezájmem a evolucí, ale GNU bude v mírně obměné podobě existovat dál stejně jako je tomu posledních 20, 30 let stejně jako se moc nebudou měnit principy). Další problém je otevřený systém vs uzavřený systém. A z toho vyplývající dělení aplikací na binární a zdrojové (a z toho vycházející distribuce). Jinak ten vývoj pro Androida v Javě (právě asi kvůli snaze udržet binární kompatibilitu apk balíčků na všech platformách) mi přijde jako šílenost. Onehdá jsem si chtěl v jedné aplikaci upravit jeden parametr a nevím jestli je to vlastnost Androidích aplikací, Javy a nebo jestli jsem takové pako. No tak či tak, když aplikací nestačí možnosti nativního API, může si sebou přitáhnout libovolnou knihovnu (nalinkuje se to jako externí repositář a pak se to přeloží do .so) a pak využívat její funkce (klasicky třeba nějaký kodek, nebo bych řekl, že Firefox to nebude řešit jinak), takže z části je to GNU. Dál je potřeba brát v úvahu, že Android je otevřený a že neexistuje jedna oficiální verze, ale už jsem viděl i takové ve kterých běží na dalším VT klasický shell a u toho snad není potřeba pochybovat co to je.
A bude jich ještě méně. Alespoň těch reálně používaných.
Myslíme jako MontaVista, SHR, MeeGo, Ångström, Ubuntu,... a obrovské množství dalších?
/dev/random
se na podkategorie nedělí?
Jádro je 'Linux' ne 'linux'. To sabotujete kapitálky u názvu schválně nebo máte potíže s CapsLockem? Ne každá galaxie je Galaxie.
S tvou definicí zásadně nesouhlasím, těžko pokračovat.
Google na vývoji jádra neparticipuje, to skutečné linuxové distribuce ano. Google změny uvolnil, ale ve stylu Apple a KHMTL, tady to máte a dělejte si s tím co umíte.
Ale o tom, že uvolnil vývojáře na to, aby pracovali na opětovné sjednocení kódu s Linuxem, už ani zmínka?
Co navrhujete lepšího? Dobrým návrhem se nechám zlákat. Používat Linux jak pro název specifického kernelu (projektu, Linux kernel) a zároveň i skupinu operačních systémů (Linux distribution)? To nepovažuji za dobrý návrh, vytváříte zbytečné homonymum.Nikdo nic nevytváří (a už vůbec ne homonimum). Jak jsem nastínil výše, Linux je Linux, tedy jedno z unix-like jader (mimo jiné používané i operačním systémem GNU), a distribuce je distribuce. Ty distribuce, které obsahují Linux jsou označovány jako linuxové (tedy "Linux distribution"). Tohle není ničí konstrukce, tak to prostě je. Názvy označují věci, které jimi byly nazvané. Co je na tom k nechápání?