Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Před asi dvěma lety jsem si pořídil nový pracovní notebook s 8GB paměti. Cíl, mít ho jen na práci, což je webový vývoj v PHP, Java nebo Groovy. Na hraní doma používám postarší desktop, kde pokud se mu dá 8GB paměti, SSD a moderní grafická karta, tak utáhne nejnovější hry. Myslel jsem si, že hry jsou mnohem náročnější na výkon stroje, než nějaké vývojové prostředí, prohlížeč a webserver. Mýlil jsem se.
openSUSE 11.2 byl poslední systém, kde byly jen minimální HW problémy na mém počítači. Po rozbití jsem hledal následníka, který by ho nahradil, protože mu hrozila končící podpora.
Rozhodl jsem se na jednom postarším notebooku vyzkoušet jeden méně známý operační systém. PCBSD. Moje očekávání byla docela vysoká, sliboval jsem si jednoduchost Ubuntu a vyšší funkčnost, než u Linuxového kernelu. Totiž poslední kernel, který fungoval perfektně s tímto notebookem byl 2.6.29. Pak už to šlo z kopce, poslední Ubuntu 10.10 na tom jede fakt hrozně. Přestože obecně má mít FreeBSD (a tím pádem odvozené PCBSD) slabší HW podporu, tak na stránkách FreeBSD píšou, že NVidia je podporovaná a Ralink, který se zde nachází, také.
Před časem se mi rozbilo openSUSE 11.2 a tak jsem se rozhodl nainstalovat nový systém. openSUSE 11.3 představoval kvalitu po uživatelské stránce, po HW stránce byl na (zdůrazňuji) mém notebooku ale velmi špatný. Rozhodl jsem se vyzkoušet SLED 11 SP1
Před časem se mi rozbilo openSUSE 11.2 a tak jsem se rozhodl nainstalovat nový systém. Jelikož oS 11.2 zanedlouho končí podpora a to nejen aktualizací, ale prý hrozí smazání repozitářů se softwarem, tak jsem šel do následníka openSUSE 11.3.