Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
openSUSE 11.2 byl poslední systém, kde byly jen minimální HW problémy na mém počítači. Po rozbití jsem hledal následníka, který by ho nahradil, protože mu hrozila končící podpora.
Hledání nástupce nebylo to slavné. openSUSE 11.3 problikával co půl hodinu obraz. Zkusil jsem Ubuntu 10.04 a Debian a mělo to stejné příznaky. Zkusil jsem SLED 11 SP1 a zjistil jsem, že Enterprise Desktop neznamená, že to je odladěné. Zkusil jsem Debian a zjistil jsem, že to má stejný problém s blikáním, jako Ubuntu 10.04, SLED 11 SP1 či openSUSE 11.3. openSUSE 11.4 jsem zkusil jen v rychlosti a rozhodl se je nepoužívat, když KDE ve verzi 4.6 stále nejsou stabilní - padá při přidávání plasmoidů(plasma nebo intel bug?), při pokusu o připojení se přes mobilní internet to celé spadlo (bug v knetworkmanageru, který má prioritu opravy na P5 - none).
Ubuntu 10.10 vypadalo jako záchrana. No, po delším používání ale zjišťuji, že to není ideální, jak bych chtěl. Originální kernel 2.6.35 se občas neprobudí ze spánku a zdá se, že to on občas rozbíjí grafiku doplňků v gnome panelu. Kernel 2.6.37 se vždy probudí, ale stále občas rozbíjí grafiku doplňků, navíc píše chybovou hlášku [drm:intel_panel_get_max_backlight] *ERROR* fixme: max PWM is zero.. Kernel 3.0 RC6 ani nepadá při probouzení, ani zdá se nepíše už tuto hlášku, jen stále blbne občas vykreslení appletů / přihlašovací obrazovky. Naposled mě naštval, když jsem se chtěl přehlásit na další profil a místo celého přihlašovacího okna se mi ukázala jen 1/4. TAkže se nedalo přihlásit a navíc se nedalo přepnout do původní relace.
Připomenu HW konfiguraci. Mám notebook Lenovo IdeaPad G550 s grafickou kartou Intel GMA X4500M, wifi Broadcom BCM4312 verzi, která funguje s ovladačem broadcom-wl, nějaké bluetooth a webkameru, které ale v Linuxu běží bez problému, takže je není třeba zmiňovat.
Notebook byl kupován na začátku roku 2010 a byl speciálně vybíraný tak, aby byl bez systému a aby fungoval veškerý HW tak, jako na Windows. Bez systému se vybrat povedlo, HW na začátku vypadal bezproblémově, po delším používání už tak bezproblémově ale nevypadá.
Když jsem v minulosti zkoušel SLED, tak jsem tušil, že se Novell zaměřuje i na desktopy. U RHELu, ze kterého vychází Scientific jsem si už tak jistý nebyl, když v jednom z rozhovorů říkali, že v nich není budoucnost. Přesto jsem ale doufal, že se to bude týkat jen malého výběru komponent, jako chybějící flash, adobe reader, či verze OpenOffice bez Go-oo patchů. Očekával jsem, že výběr software bude kvalitní a HW podpora bude dobrá.
Po softwarové stránce jsem byl potěšen. Výběr systémových komponent vypadá také velice promyšleně. Čekal jsem, že systém vychází z Fedory 12/13, ale to není tak úplně pravda, protože se tu nacházejí dokonce komponenty z Gnome 2.24. Na druhé straně terminálový program v Gnome se hlásí jako z vývojové verze Gnome 2.31. V KDE jsou použity některé komponenty z KDE 3 a třeba knetworkmanager je tady nahrazen verzí z Gnome. Takhle asi si představuji ideální distribuci - výběr z toho nejlepšího za poslední rok či dva. Sice jak jsem čekal u enterprise distribuce, tak mi tu třeba chybí DigiKam či Krusader. Naštěstí Krusader se dá snadno dokompilovat, teda do verze 2.3.0, 2.4.0 už hlásí při kompilaci chybu. NetBeans, LibreOffice, Chrome, vše šlo jednoduše získat z internetu.
Bonus u Scientific Linux jsou speciální balíčky, které doupraví RHEL. Takže jsou tu třeba balíčky pro přidání nějakých ikon, či balíčky pro přidání multimediálních repozitářů.
Vzhled systému jsem čekal, že bude hnusný ve stylu Debianu, ale opak byl pravdou, vzhled vypadal velmi profesionálně a byl podobný tomu, co je možné vidět u originálního RHELu.
Jediný bug, který jsem zaznamenal bylo, že po instalaci si to moc nepamatuje nastavení klávesnice a časového pásma, což je ale drobnost. Určitě to není problém SL úpravy, stejný problém měl evaluation RHEL 6.0. Stejně tak překlad není tak 100%, jako např. v Ubuntu.
Po HW stránce podpory je to ale jednoduše katastrofa. RHEL 6, když jsem si před časem zkoušel evaluation verzi, tak jsem měl problém s blikáním intelovské karty. Nyní, s SL 6.1 blikání zmizelo. Ale. Spustím compiz a mohu dělat cca 5 až 20 minut, než se zblázní proces [i915], sežere 100% procesoru a celý počítač prakticky zatuhne. Podle release notes RHEL 6.1 je updatovaná intelí grafika a je to jak z bláta do louže.
Protože přestávám věřit programátorům od intelu, že jsou vůbec schopní programovat, tak jsem zkusil SL 6.1 na počítači, kde je ATI 5800. Se standardním ovladačem (asi standardní vga, nikoliv svobodný radeon) nefungují efekty a z hezkého plymouthu na intelovské grafice, se tady stává problikávající odpornost. Tak jsem zkusil nainstalovat ovladače z webu AMD. Po jejich instalaci se celý desktop výrazně zpomalil, už na metacity je vše trhané a compiz ani nejde zapnout. Poznámka, tyto ovladače na Ubuntu 10.04 fungují.
Zvuková stránka na notebooku se zdá být v pořádku, na druhém testovacím počítači je ale zvuk extrémně ztišený. Na Ubuntu tento problém není.
Wifi se zdá být ale ok. Zkompiloval jsem nesvobodný ovladač Broadcomu wl a jede v pořádku, stejně jak na Ubuntu 10.04, lépe, než na Ubuntu 10.10.
Poslední věc, kterou jsem zaznamenal je, že na notebooku se nedá odhlásit z KDE. Přihlášení v pohodě, ale při odhlášení se vše zaseká a nezbývá nic jiného, než tvrdý restart. Nevím ale, zda je na vině ovladač/kernel/xorg, nebo zda je na vině KDE/GDM.
Velmi mě překvapila HW nepodpora. Popravdě nevím, co je na certifikovaném HW za grafiku, když Intel ani ATI/AMD to zdá se nebude. Software se naopak zdá být kvalitně vybraný a překvapilo mě, že díky externím repozitářům a dostatečného množství softwaru volně na internetu by se dala jinak distribuce docela dobře používat.
Tiskni
Sdílej:
Enterprise Desktop neznamená, že to je odladěnéOno obecne "Enterprise" distro neznamena ze je to "odladene". Spis neco jako "budeme se snazit dodavat updaty tak, aby nerozbili to co mate nad tim distro napsane".
HW stránce podpory je to ale jednoduše katastrofaAno. Ma to sve duvody. 6.0 mel kernel co byl mixem 2.6.32+2.6.33; kernel v 6.1 ma backportnute DRM z 2.6.37. Obecne ale jak se casem vzdaluje upstream kernel tomu v RHEL, backporty sou tezsi, a u grafickych ovladacu k tomu neni dost velkej tlak zakazniku. Vetsina podpory noveho HW je kolem novych CPU, SCSI karet a sitovych zarizeni - pro serverovej HW.
ATI 5800. Se standardním ovladačem (asi standardní vga, nikoliv svobodný radeon) nefungují efektyOsobne mam ati 5770, na rhel 6.1 s nim funguje svobodny radeon. Nicmene jak sem psal DRM je z 2.6.37, a ovladac ati je 6.13.0 - ne uplne nejnovejsi; Todle je jednoduse prilis novej HW pro tudle kombinaci. Necekejte zazraky (tj 3D), zvlast kdyz ani upstream jeste nema uplne koser podporu...
Popravdě nevím, co je na certifikovaném HW za grafiku, když Intel ani ATI/AMD to zdá se nebudeHehe certifikovanej HW... v praci delam na jedne HP workstation; Kdyz dosla, bylo k ni 3 CD ovladacu k ruznym verzim RHELu. Na kazdom z nich byli binarni ovladace nvidie plus nake sitovky....
Co se tohoto tyce prestal bych pouzivat distribuce urcene do firem / na web servery atd ale ty co zvladaji i moderni desktop
Napr. Sabayon, Gentoo , Arch ..
PS: KDE 4.6 mi jeste nespadlo
PPS: uz delsi dobu jsou celkem problemy s intel ovladaci ( ruzne kombinace hw ,jadra , mesy)
PPS: pokud clovek trva na vecech zalozenych na redhatu .. nebal bych se zkusit Fedoru ....
Zdůrazňuji, že jde o osobní názor, ale prostě bych se bál zkusit Fedoru 15. Ale samozřejmě, Fedora 14 není tak "moderní", jako Fedora 15, ale aspoň mi nezabírá GNOME Shell po dvou dnech používání v paměti přes 1GiB. Byla to narážka jen na tohle. Jinak je nadále Fedora mou jedinou a nejoblíbenější distribucí, ale jednoduše setrvávám u čtrnáctky a kdyby se někdo ptal, doporučil bych mu totéž.nebal bych se zkusit Fedoru ....
ale aspoň mi nezabírá GNOME Shell po dvou dnech používání v paměti přes 1GiBMně ani po měsíci. Jako jo, ve Fedoře 15 mi nějaké ty problémy přibyly, ale většina z nich se týká Evolution, a až mě to hodně naštve, přejdu na Thunderbird.
To ano, ale Chromium si svoje aspoň vezme a "drží hubu". Můžu ho mít klidně puštěné dva tři týdny v kuse a jede. Shell nakonec sežere vše, co je k dispozici a to je to, co mi vadí.Myslel jsem, že už jsem na to odpověděl :).
Tak to je jednoduche: v distribucii na pracu nepouzivajte compiz. Pouzivam scientific linux 6 na desktope priblizne od momentu, ked vysiel a nezaznamenal som, teda, ziadny problem s intel grafikou (jeden ntb gma x3100, druhy gma x4500) a to sa sem-tam aj cosi zahram (bud cez wine alebo emulator psx). Kazdopadne compiz som netestoval.
Pokial nieco nie je v repozitaroch je lepsie to pouzit z niektoreho zo znamejsich neoficialnych repozitarov nez kompilovat (v ktorych to je sa da zistit cez pkgs.org). Namatkou by ovladace grafik mali byt v ELrepo a ATrpms.
Par otazok k zatuhnutiu: Mate dostatok ram? (oficialne minimalne poziadavky pre rhel6 pozaduju 2 GB) Mate nastaveny swap? Mali ste vypnute nepotrebne sietove sluzby (napr. apache, ssh server, vnc...)? Mozete popisat co sa deje so spominanym procesom v priebehu tych 20 minut?
Asi si zkusím ještě dokompilovat nový compiz, jestli sami compizáci v pozdějších verzích neobcházejí nějaký intelácký problém (nový compiz jsem v repozitářích nenašel a nevím, jak moc bezpečné je tam dávat balíček fedory).
Repozitáře se snažím používat, na SL oceňuji, že jednoduše mi je nabídne sám po doinstalování SL specifických balíčků. Ten s Ati mě ale původně nenapadlo, že by mohl být přítomen nejnovější ovladač a tak jsem to ani nezkusil. Ale co jsem pak koukal, zdá se, že to je ten stejný ovladač, co se stáhne ze stránek, jen zabalený do rpm.
Paměť mám 3GB a mám zapnutý swap. Služby nevím, zda byly vypnuté, dával jsem si instalaci "web development", takže minimálně apache by mohl být zapnutý. Pokud nepomůže jiný compiz, tak zkusím vysledovat chování toho procesu a popíšu ho sem.
P.S.: Děkuji za nabídku pomoci
Balicek fedory by mal byt celkom bezpecny, obvzlast ak sa prekompiluje (stiahnut src.rpm, rpmbuild --rebuild compiz.src.rpm, nainstalovat).
Pouzivat predpripravene rpm je vhodne hlavne vdaka moznym instalacnym skriptom, co by mohlo pomoct aj pri rovnakej verzii.
Pokial mate az 3 GB ram, sluzby vypinat uz netreba (mozno to vnc by sa pri compize este zislo vypnut), bol to len napad ako usetrit par MB ram na systemoch, kde jej je nedostatok, co tento nie je.
Jako třeba openSUSE, ke kterému byly repozitáře a teď nejsou.
Co tím konkrétně myslíte?
Users running a (soon-to-be) discontinued version of openSUSE should upgrade their systems to a supported release to receive security updates and community support. Since eventually package repositories for discontinued releases are be removed from download servers as well as the build target list of the Build Service it will be increasingly difficult to install new software on such distributions.