Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Před asi dvěma lety jsem si pořídil nový pracovní notebook s 8GB paměti. Cíl, mít ho jen na práci, což je webový vývoj v PHP, Java nebo Groovy. Na hraní doma používám postarší desktop, kde pokud se mu dá 8GB paměti, SSD a moderní grafická karta, tak utáhne nejnovější hry. Myslel jsem si, že hry jsou mnohem náročnější na výkon stroje, než nějaké vývojové prostředí, prohlížeč a webserver. Mýlil jsem se.
Na prohlížení webu jsem začal používat Chrome, dokumenty jsem začal řešit přes Google Docs a Google Sheets, ve firmě se zavedl na komunikaci Slack a vývojové prostředí se sjednotilo pomocí Dockeru. Najednou 8GB přestalo stačit a disk začal často swapovat. Pořídil jsem si dalších 8GB. A nějakou dobu jsem si říkal, že více paměti už nikdy nemohu potřebovat. Opět jsem se mýlil.
V práci jsem začal dělat na dvou projektech. A jak to tak bývá, nejde moc oddělit, že bych třeba pět dní řešil jeden a pak dva dny druhý. Poměrně často je třeba urgentně něco vyřešit na jednom či druhém. Chtěl jsem využít toho, že na Linuxu je více ploch a mít každou plochu pro každý zvlášť. Na jedné ploše mít vývojové prostředí, specifikace a prohlížeč s věcmi týkající se jednoho a na druhé ploše to stejné pro druhý. Jednoduše by se dalo přepínat mezi projekty a mít vždy vše připravené týkající se toho konkrétního. Bohužel dohromady jim nestačilo 16GB a nešlo mít oba projekty (a vše související) otevřené najednou.
Rozhodl jsem se, že navýším paměť na 32GB. Nebyl jsem si ale vůbec jistý, zda to jde. V notebooku mám jen dva paměťové porty a specifikace mého ultrabookového Broadwellu říká, že maximální paměť je 16GB. Specifikace notebooku tvrdí to stejné. Na internetu se objevilo, že jsou nějaké nové paměti, které mají zvládnout více a slibují, že na Broadwell by mělo vše chodit. Recenzí minimum, ale pár článků psalo, že to prý funguje v pohodě, tak jsem risknul a koupil 2x16GB LDDR3.
Vložil jsem do notebooku, notebook naběhnul a systém psal 32GB. Takže články říkaly pravdu, Broadwelly reálně fungují na více než certifikovaných 16GB. Já jsem si ale ještě užil trápení. Málem tento můj zápisek vypadal jinak a málem jsem tu psal, že se máte 32GB vyhnout, že to nefunguje...
Měl jsem nainstalovaných 32GB paměti a začal jsem je používat. Jedna plocha jeden projekt, druhá plocha druhý projekt. Žádné omezování se a žádná nutnost zavírat záložky v Chrome, vypínat PHPStorm, atd. Nějakou dobu jsem s tím fungoval, než mi spadl Thunderbird. A pak Chrome zahlásil, že nemůže otevřít nový tab. A PHPStorm zahlásil, že nemůže commitnout. Kouknul jsem se, kolik mám volné paměti, jestli náhodou zase nedošla. Nedošla, byl jsem na 23GB plno a ještě byla spousta volná. Po zavření několika programů a klesnutí pod 16GB plné paměti vše zase fungovalo.
Podezříval jsem dvě věci. Jeden z paměťových modulů je poškozený. Nebo opravdu procesor nefunguje spolehlivě nad 16GB a začíná dělat chyby. Test paměti v UEFI Biosu proběhl správně. Takže jsem podezříval procesor. Nakonec po hodinách boje, testování prohazování pamětí a různých zkoušení jsem narazil na to, že vůbec nebyl problém s pamětí. Jen PAM měl nakonfigurovaný v /etc/security/limits.conf nízké limity na maximální počet procesů, na které jsem narazil až po dokoupení nové paměti. Den po té, co jsem konečně vyřešil, proč mi nové paměti nefungovaly, tak vyšla na mém openSUSE oprava. Škoda, mohl jsem jen zasunout novou paměť a rovnou pracovat.
Jen ze zvědavosti. Tušíte, jestli jsou nějaké podobné bezpečnostní limity na Windows nebo macOs? Jak přísné jsou a hrozí uživatelům, že na ně narazí podobně, jako jsem narazil já? A jaké jsou limity na ostatních distrech? Podobně nízké, jako mělo moje openSUSE?
Tiskni
Sdílej:
ale vzhledem k delce podpory 10 letOno je velmi snadné po pár letech vydat aktualizaci, která limit upraví. (A nebo doporučit upgrade.)
A pokud má ta sestava mít trochu smysl, bude k tomu i pár procesorů, které taky slušně přitopí a protočí elektroměr. Opravdu nevidím moc výhod v tom, že to někdo bude používat jako pracovní stanici místo toho, aby to dal uklidil do serverovny a vzdáleně na tom spouštěl, co je potřeba.No zrovna ten elektroměr bude v serverovně počítat o něco větší částky za kWh, než když ten stroj poběží na normální zásuvce doma/v práci
No zrovna ten elektroměr bude v serverovně počítat o něco větší částky za kWh, než když ten stroj poběží na normální zásuvce doma/v práciNo tím bych si teda nebyl až tak úplně jistý...
free
ukazuje 1,2GB pro buffers/cache. Ono by 2GB stačilo, ale zhoršila by se odezva desktopu.
vm.swappiness = 10 free total used free shared buff/cache available Mem: 16394176 9889904 808120 1065984 5696152 6487936 Swap: 3130556 0 3130556Zdar Max
$ free total used free shared buffers cached Mem: 1029352 950312 79040 5396 82684 450200 -/+ buffers/cache: 417428 611924 Swap: 2094076 1556 2092520
2G bych uvazoval na jednoucelove zarizeni, maximalne... U mne to s pameti vypada ted takhle a to mi bezi tak 10 tabu v Chromiu, par Evince ci co to je, par konzoli, Clementine a LibreOffice. Mivam toho pusteneho mnohem vic, na beznou praci mi tech 12G akorat vychazi. Kdyz chci delat neco kousek vic, 32G na workstatione mi taky tak sotva postacuje, umel bych si ji predstavit klidne dvouprocesorovou s 256G RAM, ale vyuzil bych to tak parkrat do roka, takze takovy HW nepotrebuju nutne lokalne. Ale vim o lidech - napr. vyvojarich OpenSrackuStacku, kterym se to hodi mit primo pod zadkem.
Jenom chatovací aplikace Slack spotřebuje 3GB (a to je prý už po paměťových optimalizacích!).Tohle je hodne WTF. I kdyz bys byl nejvetsi blbec na zemekouli, tak nemuzes napsat chatovaci aplikaci, ktera zabere vic nez dve giga. Proc, proboha proc, to nekdo dela?! Kdyz vidim ty narky nad tim, kolik co sezere, vubec nechapu, jak jsem kdy mohl delat vyvoj webovych aplikaci na pocitaci, ktery mel 128MB RAM a zaroven si zacinam pripadat menecenny, kdyz mi i dnes bohate staci 4GB. ...a to pouzivam dokonce IDE, ktere je napsane v te pomale a na pamet nenazrane Jave. ;-]
Proc, proboha proc, to nekdo dela?!Protože to matlá na dělu s 32G RAM, takže si ani nevšimne, že je něco špatně, pokud se vyloženě sám nepodívá, a když si všimne, že je něco špatně, tak na to prostě plácne víc gigabajtů a megahertzů?
https://suckless.org/Tohle je druhy extrem. Ono by stacilo odnaucit vsechny tyhlety hipstery pouzivat prohlizec jako runtime a javascript jako programovaci jazyk. Je hezke, ze jde udelat v prohlizeci plnohodnotna aplikace, jako proof-of-concept dobre, ale delat na tom skutecne aplikace muzou jen hovada. Trochu mi to cele pripomnelo.
Ono by stacilo odnaucit vsechny tyhlety hipstery pouzivat prohlizec jako runtime a javascript jako programovaci jazyk.To není (jenom) javascriptem, například webové chaty na lide.cz nebo xchat jely v době, když 3 GB RAM nikdo neměl.
například webové chaty na lide.cz nebo xchat jely v době, když 3 GB RAM nikdo neměl.Tohle prirovnani kulha na obe nohy. V tech davnych dobach pred patnacti lety se JS pouzival opravdu jako skriptovaci jazyk, pro jednoduche akce v prohlizeci, pricemz podstatna cast aplikace byla i na strane serveru. Co me irituje na tom, jak nekteri dnes vytvari software je, ze zdegraduji cely prohlizec na vykreslovaci platno, jednoduchy toolkit, a celou aplikaci pak pisi v JS, se vsim, co k vyvoji aplikaci patri, tj. tuny knihoven, nekolik vrstev abstrakce. Takze veskery pokrok ve vyvoji procesoru a pameti muzeme s klidem splachnout, aby si par lidi mohlo napsat aplikaci tim nejprisernejsim zpusobem, aniz by to cokoliv prineslo. Kdyby to aspon melo nejaky prinost, rychlejsi programy, bezpecnejsi programy, ... ale nic z toho nevidim.
Otevřeš prohlížeč, zadáš název aplikace (doménu) a aplikace běží.Ale jo, webove aplikace maji smysl. Ale ja tu apriori nadavam na ,,moderni trend'', kdy se vezme vykreslovaci engine (webkit, blink, nebo co se do toho dava), pribali se k tomu node.js, k tomu pochopitelne davka JS knihoven a vydava se to za standalone desktopovou aplikaci. Coz je treba pripad toho zmineho klienta pro Slack. Podobne treba editor Lighttable, ten je pro zmenu psany v ClojureScriptu. Tady to chapu jeste o fous min. Drtivou vetsinu veci, co ten editor potrebuje, zvlada jiz staricky Swing a propojeni s Clojure je primocare. Nabizi se otazka, proc v tomto kontextu nepouzit min nenazranou Javu... U techto aplikaci ti trable s instalaci neodpadaji, aktualizace jsou stejny problem, a jsi tam kde jsi byl, jen mas na pocitaci kus priserne vytvoreneho software.
V tech davnych dobach pred patnacti lety se JS pouzival opravdu jako skriptovaci jazyk, pro jednoduche akce v prohlizeci, pricemz podstatna cast aplikace byla i na strane serveru.Nepřijde mi, že by Slack vůbec mohl počítat něco náročného na klientovi.
Je pravda, že to je hlavně o přístupu a ten jazyk za to úplně nemůže, ale ta „kultura“ webařů je dneska někde úplně jinde než před lety a píše se stylem, který ti prostě požere paměť, CPU, baterku a vrší se na sebe hromady závislostí a stovky tisíc řádků kódu, o kterém nikdo pořádně nic neví…
Když musím dělat nějaký ten web s JS, tak píšu asi jako se psalo před deseti a víc lety, v čistém JS, bez dalších knihoven – napsat si jen pár nejnutnějších funkcí pro oživení webu na straně prohlížeče. Ale to nejsem webař, jen občas potřebuji něco pro sebe a nikomu to nenabízím – moc si nedovedu představit, že by takhle pracoval někdo, kdo se tím živí – ostatní „kolegové“ by z něj asi udělali toho největšího amatéra a zpátečníka a na hipsterské konference by měl na deset let zákaz :-)
Z pohledu uživatele mne mrzí, že v roce 2017 na ten samý formulář autoři potřebují o několik řádů víc kódu v JavaScriptu (a to toho samotné prohlížeče dnes umí mnohem víc) a výkonu, než třeba někdy v roce 2000. A k tomu to ještě nejsou schopní provozovat jen na jednom serveru, ale musí jich být hned několik ovládaných různými subjekty (různé CDN, cloudy + šifrovací certifikáty v rukou někoho jiného, něž kdo provozuje aplikační server, takže žádná „end-to-end“ bezpečnost se už nekoná).
Dost výstižné: How it feels to learn JavaScript in 2016 (sice je to už z loňska, ale nepřijde mi, že by se to letos nějak zásadně zlepšilo).
Dost výstižné: How it feels to learn JavaScript in 2016 (sice je to už z loňska, ale nepřijde mi, že by se to letos nějak zásadně zlepšilo).Bylo by hezké myslet si, že dřív či později autory všech těch nesmyslů zavřou ve slušivé bílé kazajce do příjemně vypolstrovaných místností, ale mám tu obavu, že na to jen tak nedojde.
Ono by stacilo odnaucitOn je spíš problém v tom, že ti lidé nic jiného neznají. Takže kdyby se to skutečně povedlo odnaučit, tak by zůstalo prázdno. Raději než odnaučit, je dobré ukázat, jak to lze dělat jinak.
Pokiaľ každý jeden program spotrebuje viac ako celý môj desktop so všetkými aplikáciami, tak to je proste zle.Ne, pokud je to program simulující fyziku v krychli doublů o hraně 1000 (8 GB), trénující neuronku se sto miliony parametrů, nebo zpracovávající rainbow tables.