Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Rozhodl jsem se na jednom postarším notebooku vyzkoušet jeden méně známý operační systém. PCBSD. Moje očekávání byla docela vysoká, sliboval jsem si jednoduchost Ubuntu a vyšší funkčnost, než u Linuxového kernelu. Totiž poslední kernel, který fungoval perfektně s tímto notebookem byl 2.6.29. Pak už to šlo z kopce, poslední Ubuntu 10.10 na tom jede fakt hrozně. Přestože obecně má mít FreeBSD (a tím pádem odvozené PCBSD) slabší HW podporu, tak na stránkách FreeBSD píšou, že NVidia je podporovaná a Ralink, který se zde nachází, také.
VAROVÁNÍ: Narozdíl od předchozích zápisků si nekladu za cíl udělat recenzi na systém. Na to jsem si o něm moc málo četl a moc krátce jsem ho zkoušel.
Notebook MSI, s wifi od Ralink používající ovladač rt61pci. Grafická karta integrovaná GeForce 6100. A ještě nějaká čtečka karet.
Po vložení DVD mám možnost instalovat systém či spustit live. Dávám spustit instalaci. Trochu mě překvapuje, že mezi textem vypisovaným při startu je tam i nějaký, že se čeká, než se usadí DVD, či tak nějak. Pokud má někdo tušení, co to je a proč to tam je, napište prosím do komentářů.
Instalátor vypadá poměrně slušně. Umožňuje jednoduchou instalaci systému. Je tu možnost automatického rozdělení disku, výběr přestárlého UFS, či nového ZFS, vlastní rozdělení disku. Je možné nainstalovat PCBSD či FreeBSD, nevím moc, v čem se to liší, hádám, že při volbě FreeBSD se nainstaluje holý základ systému, který je vhodný spíše jen pro servery.
Instalátor ve verzi RC3 není ještě moc dotáhnutý. Překlad vypadá dost podivně, poprvé jsem se setkal, že nedotáhnutý překlad neznamená napůl anglicky, napůl česky, ale chybějící nápisy u tlačítek a checkboxů. Stabilita instalátoru v této verzi také není zrovna zázračná. Jedna z voleb je možnost nainstalování dodatečných aplikací jako je Firefox, VLC, OOo a pár dalších. PCBSD v základu má totiž jen KDE a své vlastní nastavovací aplikace. Bohužel pokud si vyberu instalaci i těchto dodatečných aplikací, tak instalátor před koncem chcípne a výsledkem je nenabootovatelný systém.
Nějakým zázrakem jsem prošel instalací. Po nastavení angličtiny, nedání dodatečných aplikací to nějak prošlo. Čekal mě první start systému. Start je poměrně pomalý, po startu se mě zeptá konfigurátor XServeru, lehce podobný SAX2 ze SUSE, jak chci nastavit rozlišení. Dávám plus, toto je dobrá věcička.
Defaultní nastavení KDE je trochu podivné. Vše je nějaké moc velké a zabírá to moc místa. S nastavením KDE známým z openSUSE se to nedá vůbec srovnávat. Nastavení konzolových aplikací je také podivné. Chtěl jsem editovat soubor pomocí vimu a úplně jsem se zděsil, když jsem v insert módu použil klávesovou šipku a ono mi to smazalo celý řádek textu a nahradilo nějakým jedním písmenem.
HW podpora velmi zklamala. Podle webových stránek FreeBSD jsem očekával podporu dobrou. Ale. Plně nabitou baterku to hlásí jako z poloviny vybitou. Wifi? Prý podporovaná. Chci se připojit, signál má 1/3 sílu toho, co na Linuxu. Nastavím, dám připojit, celý systém zamrzne...
Sotva jsem začal psát a už je závěr? No, po kompletním zamrznutím systému jsem už neměl chuť dále pokračovat v testování. Občas mě linuxové systémy naštvou, jak jsou v některých věcech nedotažené. Po vyzkoušení PCBSD ale mé mínění o linuxových distribucích významně vzrostlo.
Tiskni
Sdílej:
Si občas říkám, když to tak čtu, že na počítač by měl být vydáván zbrojní pas se vším co tomu patří. Především pak psychotesty a splnění podmínky dosažení dostatečného mentálního věku k provozování operačního systému.
Long live and prosper…
Ale konfigurace je odlisna, a proto je pro linuxaka tak obtizna.Pro Ubuntustu možná. Pro někoho, kdo používal Slackware a později Arch rozhodně ne. Když jsem zkoušel OpenBSD a NetBSD tak se mi konfigurace zdála naprosto intuitivní a hodně podobná té na Linuxu.
Ale nechci flamovat, prostě nemám rád vi a vi nemá rádo mně. Přesto jsem se rozhodl, že se s ním naučím základní postup na změnu nějaké drobnosti, protože dost často je vi naštěstí/bohužel jediný editor/"editor" (nehodící se škrtněte), který je k dispozici a člověk potřebuje změnit pár drobností v konfiguráku. Takže jsem si přečetl nějaký introductory článek a naučil se najet někam, zapnout insert režim, udělat úpravu, a vyskočit... A pak jsem se dostal k FreeBSD v single módu, kde bylo jenom vi a byl jsem totálně v ....
Ja zas hodnotim vi(m) velmi pozitivne, obvzlast od doby, co mi na klavesnici nefunguje sipka dole a sipka dolava :) .
Priblizne od tej doby pouzivam aj 'export EDITOR=vim' v .zshrc.
Proti vi v jakékoliv podobě nic nemám, ale vadí mi to, že v mnoha situacích je to jediný editor a to ještě v jedné z několika různých variant. Nedokáže mně nic rozohnit víc, než když mám server v nějakém zjednodušeném režimu a potřebuju změnit 5 znaků v jednom konfiguráku a nejlepší, co mám, je vi, které je ještě v nějaké nestandarndí variantě, takže s ním neudělám ani prd... A když si tedy řeknu, že na takové jednoduché věci bych to mohl zvládnout se naučit, udělám to, tak pak zjistím, že je tam jiná verze, která se chová ouplně jinak a jsem zase tak, kde jsem byl...
Nu já bych nefunkční klávesy řešil spíše výměnou klávesnice než editoruTo by som rad, lenze na notebooku to nie je tak jednoduche.![]()
A když si tedy řeknu, že na takové jednoduché věci bych to mohl zvládnout se naučit, udělám to, tak pak zjistím, že je tam jiná verze, která se chová ouplně jinak a jsem zase tak, kde jsem byl...Neucte sa vim, ale skutocne vi, to by malo byt aspon v zakladoch univerzalne (vi sa casto vyznacuje napr. nefunkcnostou prave spominanych sipiek (resp. inych funkcnych klaves ako Backspace, Delete a pod.), resp. velmi divnym chovanim pri nich (obvzlast tu byvaju odlisnosti medzi verziami vi, aj ked to nemusi byt nutne chyba vi), ked sa pouziva h, j, k, l, tak uz zvacsa problem nebyva).
Je možné nainstalovat PCBSD či FreeBSD, nevím moc, v čem se to liší, hádám, že při volbě FreeBSD se nainstaluje holý základ systému, který je vhodný spíše jen pro servery.
Shodou okolností jsem se dostal k freebsd, přišlo mi takové normální, jelikož už jsem měl zkušenost s HP-UXem, tak jsem věděl, že to bude něco nového. Nainstaloval jsem, chvíli používal, přišla práce a na hraní s freebsd nebyl čas. Snad zase někdy bude.