Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Rozhodl jsem se na jednom postarším notebooku vyzkoušet jeden méně známý operační systém. PCBSD. Moje očekávání byla docela vysoká, sliboval jsem si jednoduchost Ubuntu a vyšší funkčnost, než u Linuxového kernelu. Totiž poslední kernel, který fungoval perfektně s tímto notebookem byl 2.6.29. Pak už to šlo z kopce, poslední Ubuntu 10.10 na tom jede fakt hrozně. Přestože obecně má mít FreeBSD (a tím pádem odvozené PCBSD) slabší HW podporu, tak na stránkách FreeBSD píšou, že NVidia je podporovaná a Ralink, který se zde nachází, také.
VAROVÁNÍ: Narozdíl od předchozích zápisků si nekladu za cíl udělat recenzi na systém. Na to jsem si o něm moc málo četl a moc krátce jsem ho zkoušel.
Notebook MSI, s wifi od Ralink používající ovladač rt61pci. Grafická karta integrovaná GeForce 6100. A ještě nějaká čtečka karet.
Po vložení DVD mám možnost instalovat systém či spustit live. Dávám spustit instalaci. Trochu mě překvapuje, že mezi textem vypisovaným při startu je tam i nějaký, že se čeká, než se usadí DVD, či tak nějak. Pokud má někdo tušení, co to je a proč to tam je, napište prosím do komentářů.
Instalátor vypadá poměrně slušně. Umožňuje jednoduchou instalaci systému. Je tu možnost automatického rozdělení disku, výběr přestárlého UFS, či nového ZFS, vlastní rozdělení disku. Je možné nainstalovat PCBSD či FreeBSD, nevím moc, v čem se to liší, hádám, že při volbě FreeBSD se nainstaluje holý základ systému, který je vhodný spíše jen pro servery.
Instalátor ve verzi RC3 není ještě moc dotáhnutý. Překlad vypadá dost podivně, poprvé jsem se setkal, že nedotáhnutý překlad neznamená napůl anglicky, napůl česky, ale chybějící nápisy u tlačítek a checkboxů. Stabilita instalátoru v této verzi také není zrovna zázračná. Jedna z voleb je možnost nainstalování dodatečných aplikací jako je Firefox, VLC, OOo a pár dalších. PCBSD v základu má totiž jen KDE a své vlastní nastavovací aplikace. Bohužel pokud si vyberu instalaci i těchto dodatečných aplikací, tak instalátor před koncem chcípne a výsledkem je nenabootovatelný systém.
Nějakým zázrakem jsem prošel instalací. Po nastavení angličtiny, nedání dodatečných aplikací to nějak prošlo. Čekal mě první start systému. Start je poměrně pomalý, po startu se mě zeptá konfigurátor XServeru, lehce podobný SAX2 ze SUSE, jak chci nastavit rozlišení. Dávám plus, toto je dobrá věcička.
Defaultní nastavení KDE je trochu podivné. Vše je nějaké moc velké a zabírá to moc místa. S nastavením KDE známým z openSUSE se to nedá vůbec srovnávat. Nastavení konzolových aplikací je také podivné. Chtěl jsem editovat soubor pomocí vimu a úplně jsem se zděsil, když jsem v insert módu použil klávesovou šipku a ono mi to smazalo celý řádek textu a nahradilo nějakým jedním písmenem.
HW podpora velmi zklamala. Podle webových stránek FreeBSD jsem očekával podporu dobrou. Ale. Plně nabitou baterku to hlásí jako z poloviny vybitou. Wifi? Prý podporovaná. Chci se připojit, signál má 1/3 sílu toho, co na Linuxu. Nastavím, dám připojit, celý systém zamrzne...
Sotva jsem začal psát a už je závěr? No, po kompletním zamrznutím systému jsem už neměl chuť dále pokračovat v testování. Občas mě linuxové systémy naštvou, jak jsou v některých věcech nedotažené. Po vyzkoušení PCBSD ale mé mínění o linuxových distribucích významně vzrostlo.
Tiskni
Sdílej:
Si občas říkám, když to tak čtu, že na počítač by měl být vydáván zbrojní pas se vším co tomu patří. Především pak psychotesty a splnění podmínky dosažení dostatečného mentálního věku k provozování operačního systému.
Long live and prosper…Ale konfigurace je odlisna, a proto je pro linuxaka tak obtizna.Pro Ubuntustu možná. Pro někoho, kdo používal Slackware a později Arch rozhodně ne. Když jsem zkoušel OpenBSD a NetBSD tak se mi konfigurace zdála naprosto intuitivní a hodně podobná té na Linuxu.
Ja zas hodnotim vi(m) velmi pozitivne, obvzlast od doby, co mi na klavesnici nefunguje sipka dole a sipka dolava :) .
Priblizne od tej doby pouzivam aj 'export EDITOR=vim' v .zshrc.
Nu já bych nefunkční klávesy řešil spíše výměnou klávesnice než editoruTo by som rad, lenze na notebooku to nie je tak jednoduche.![]()
A když si tedy řeknu, že na takové jednoduché věci bych to mohl zvládnout se naučit, udělám to, tak pak zjistím, že je tam jiná verze, která se chová ouplně jinak a jsem zase tak, kde jsem byl...Neucte sa vim, ale skutocne vi, to by malo byt aspon v zakladoch univerzalne (vi sa casto vyznacuje napr. nefunkcnostou prave spominanych sipiek (resp. inych funkcnych klaves ako Backspace, Delete a pod.), resp. velmi divnym chovanim pri nich (obvzlast tu byvaju odlisnosti medzi verziami vi, aj ked to nemusi byt nutne chyba vi), ked sa pouziva h, j, k, l, tak uz zvacsa problem nebyva).
Je možné nainstalovat PCBSD či FreeBSD, nevím moc, v čem se to liší, hádám, že při volbě FreeBSD se nainstaluje holý základ systému, který je vhodný spíše jen pro servery.
Shodou okolností jsem se dostal k freebsd, přišlo mi takové normální, jelikož už jsem měl zkušenost s HP-UXem, tak jsem věděl, že to bude něco nového. Nainstaloval jsem, chvíli používal, přišla práce a na hraní s freebsd nebyl čas. Snad zase někdy bude.