MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Po dlouhé době jsem se vrátil trochu seriózněji k základům administrace Linuxu, nebo spíše k polo-amatérskému používání. Rozhodl jsem se víc zaměřit na Debian GNU/Linux, jelikož jsem si už dřív oblíbil různé deriváty (Mint, Ubuntu, antiX).
Musel jsem řešit jeden problém: starý 32-bitový laptop, Pentium M procesor, s funkční CD+RW mechanikou a s funkčním USB, ale z USB z nějakého důvodu žádná linuxová distribuce nenabootovala.
31.12.2014 11:29
| gnu_linux
| 
| Přečteno: 4255×
| Komentářů: 62, poslední 14. 1. 2015
| Hodnocení: 90 % (10 hlasů)
25.12.2010 19:44
| gnu_linux
|
| Anketa
| Přečteno: 2277×
| Komentářů: 33, poslední 29. 12. 2010
| Hodnocení: 75 % (8 hlasů)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ls neukazuje dole souhrn podobný DOSovskému dir.
Tady je velmi malý přehled lepších diskuzních stránek na téma gnu/linux, které jsou poměrně hodně aktivní. Procházel jsem jich celkem asi 10 a některé jsem kvůli nízké aktivitě nebo moc malému počtu kategorií (= menší přehlednosti) rovnou vyřadil. Všechny jsou v angličtině.
Tohle bude jen pár blábolů ohledně porovnávání výhod a nevýhod jízdy vlevo nebo vpravo.
Nechtěl jsem to navrhnout jako zprávičku, jelikož se to podle mě nedotkne Linuxu až tak brzy (2011 / 2012).
A je to tady. Já to tušil. Nový xorg zároveň s novým jádrem a ovladačem nvidia, spojený s vědomostí, že HAL skončil a taky že některé nvidia ovladače v novém xorg nefungují - to vše společně s výpisem pacmanu ve mě budilo divný pocit.
V odpovědích Strany svobodných občanů (které mi mimochodem přijdou jako dost dobré a tato strana má moje sympatie) jsem narazil na odkaz Koordinovaná obrana proti nelegálnímu kopírování knih se zvláštním nadpisem "Tento web vzniknul proto, že nelegální šíření knih překročilo únosnou mez." Dále se píše "...jsou veřejně nabízeny také archivy s beletrií zahrnující tisíce českých knih !!!"
Zajímal by mě veřejný názor na BELETRII. Z mého hlediska je to naprosto nezajímavé téma, čtečku eKnih nemám a neplánuju koupit, kniha je kniha, a za dobrou beletrii dám klidně 250 Kč, jelikož toho za rok stejně moc nepřečtu. Čtení knih z nějakého displeje mi připadá šílené a odpudivé. A to nejen u beletrie - učit se něco z literatury v PDF mi jde znatelně hůř než u tištěné knihy.
Copak si to na nás zase kdo vymyslel? Zašifrované kontejnery obsahující pouze seznam URL? K čemu zašifrované?
Četl někdo tuhle novinku? Článek tady.
Nehledě toho, že jsem to už před pár lety četl a překvapilo mě, že se to teď objevilo jako novinka (možná se to tenkrát teprve vyvíjelo), tak mě zarazil zaprvé nadpis článku "...změní způsob výroby čipů. Budou se moci tisknout". Čipy že by se daly takto tisknout? Přece tištěné spoje (obvody) bez součástek jsou něco úplně jiného než čipy, nemá v tom autor článku trochu zmatek?
A zadruhé: co s takovými obvody, když na nich nic nebude? Pochybuju, že se tam bude dát vytisknout např. kondenzátor nebo tranzistor, bez kterých se snad žádná elektronika neobejde. Připájet to taky nepůjde, papír/plast by shořel.
Pokud se v tom někdo vyzná a má k tomu co říct, dole je místa dost.
Taková skromná poznámka:
K čemu nám jsou zprávy typu "už není verze 1.0.1a, vyšla totiž 1.0.1b a opravuje pár chyb"??
Abych byl už ze začátku stručný - nedopadlo to vůbec dobře.
Nevím jak ostatním, ale trochu mi vadí příspěvky lidí, co se skrývají v takové anonymitě, že se ani neobtěžují registrací na abclinuxu a píšou někdy dost zbytečné komentáře, často i pod úrovní. Proč je to vůbec povoleno? Snad každé druhé fórum povoluje příspěvky jen od registrovaných uživatelů, tak proč ne tady?
Jen tak v rychlosti jedna vec, ktera me vcera v praci dost zarazila. Nekolik lidi (vcetne me) si zaklada penzijni fond.