Po téměř dvou letech vývoje od vydání verze 2.0 byla vydána verze 2.1.0 svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Josef Průša představil novou 3D tiskárnu Original Prusa MINI. Její cena je 9 990 Kč a tisknout lze na ní objekty do velikosti 18 × 18 × 18 cm.
Byla vydána nová stabilní verze 3.0 svobodné decentralizované mikroblogovací platformy a sociální sítě podobné Twitteru Mastodon (Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu. Projekt lze podpořit na Patreonu. Aktuálně má přislíbeno 5 697 dolarů měsíčně.
Larry Wall odsouhlasil přejmenování programovacího jazyka Perl 6 (Wikipedie) na Raku. Více viz Issue #81 a Pull request #89.
Byla vydána nová major verze 2.0 open source systému pro filtrování nevyžádané pošty Rspamd (GitHub, ChangeLog). S novou verzí bylo změněno označování verzí z major.minor.patch na major.minor.
Fakultu informatiky Masarykovy univerzity navštívili v rámci Týdne s držiteli Turingovy ceny profesoři Donald Ervin Knuth a Dana Stewart Scott. Zveřejněn byl videozáznam z úterních Otázek a odpovědi s Donaldem Knuthem: Umění programování.
Siteshwar Vashisht oznámil vydání KornShellu (Wikipedie) ve verzi 2020. Jedná se o novou stabilní verzi vydanou po více než šesti letech. Zdrojové kódy a changelog jsou k dispozici na GitHubu. Siteshwar Vashisht přednášel letos o KornShellu na konferencích FOSDEM 2019 a All Systems Go! 2019.
Na zítra – 12. října – připadá letošní Mezinárodní den proti DRM (Wikipedie). DRM je zkratkou pro Digital Rights Management nebo Digital Restrictions Management.
Google na svém blogu věnovaném open source představil a na GitHubu zveřejnil zdrojové kódy nástroje SchedViz pro vizualizaci plánovaní procesů (scheduling) v Linuxu.
Byla vydána nová verze 1.39 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.39 bylo vydáno také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
31.12.2014 11:29
| gnu_linux
| 
| Přečteno: 3623×
| Komentářů: 62, poslední 14. 1. 2015
| Hodnocení: 90 % (10 hlasů)
25.12.2010 19:44
| gnu_linux
|
| Anketa
| Přečteno: 2036×
| Komentářů: 33, poslední 29. 12. 2010
| Hodnocení: 75 % (8 hlasů)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ls neukazuje dole souhrn podobný DOSovskému dir.
Tady je velmi malý přehled lepších diskuzních stránek na téma gnu/linux, které jsou poměrně hodně aktivní. Procházel jsem jich celkem asi 10 a některé jsem kvůli nízké aktivitě nebo moc malému počtu kategorií (= menší přehlednosti) rovnou vyřadil. Všechny jsou v angličtině.
Tohle bude jen pár blábolů ohledně porovnávání výhod a nevýhod jízdy vlevo nebo vpravo.
Nechtěl jsem to navrhnout jako zprávičku, jelikož se to podle mě nedotkne Linuxu až tak brzy (2011 / 2012).
A je to tady. Já to tušil. Nový xorg zároveň s novým jádrem a ovladačem nvidia, spojený s vědomostí, že HAL skončil a taky že některé nvidia ovladače v novém xorg nefungují - to vše společně s výpisem pacmanu ve mě budilo divný pocit.
V odpovědích Strany svobodných občanů (které mi mimochodem přijdou jako dost dobré a tato strana má moje sympatie) jsem narazil na odkaz Koordinovaná obrana proti nelegálnímu kopírování knih se zvláštním nadpisem "Tento web vzniknul proto, že nelegální šíření knih překročilo únosnou mez." Dále se píše "...jsou veřejně nabízeny také archivy s beletrií zahrnující tisíce českých knih !!!"
Zajímal by mě veřejný názor na BELETRII. Z mého hlediska je to naprosto nezajímavé téma, čtečku eKnih nemám a neplánuju koupit, kniha je kniha, a za dobrou beletrii dám klidně 250 Kč, jelikož toho za rok stejně moc nepřečtu. Čtení knih z nějakého displeje mi připadá šílené a odpudivé. A to nejen u beletrie - učit se něco z literatury v PDF mi jde znatelně hůř než u tištěné knihy.
Copak si to na nás zase kdo vymyslel? Zašifrované kontejnery obsahující pouze seznam URL? K čemu zašifrované?
Četl někdo tuhle novinku? Článek tady.
Nehledě toho, že jsem to už před pár lety četl a překvapilo mě, že se to teď objevilo jako novinka (možná se to tenkrát teprve vyvíjelo), tak mě zarazil zaprvé nadpis článku "...změní způsob výroby čipů. Budou se moci tisknout". Čipy že by se daly takto tisknout? Přece tištěné spoje (obvody) bez součástek jsou něco úplně jiného než čipy, nemá v tom autor článku trochu zmatek?
A zadruhé: co s takovými obvody, když na nich nic nebude? Pochybuju, že se tam bude dát vytisknout např. kondenzátor nebo tranzistor, bez kterých se snad žádná elektronika neobejde. Připájet to taky nepůjde, papír/plast by shořel.
Pokud se v tom někdo vyzná a má k tomu co říct, dole je místa dost.
Taková skromná poznámka:
K čemu nám jsou zprávy typu "už není verze 1.0.1a, vyšla totiž 1.0.1b a opravuje pár chyb"??
Abych byl už ze začátku stručný - nedopadlo to vůbec dobře.
Nevím jak ostatním, ale trochu mi vadí příspěvky lidí, co se skrývají v takové anonymitě, že se ani neobtěžují registrací na abclinuxu a píšou někdy dost zbytečné komentáře, často i pod úrovní. Proč je to vůbec povoleno? Snad každé druhé fórum povoluje příspěvky jen od registrovaných uživatelů, tak proč ne tady?
Jen tak v rychlosti jedna vec, ktera me vcera v praci dost zarazila. Nekolik lidi (vcetne me) si zaklada penzijni fond.