Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
LCD opravdu funguje na zatmívání konstantního zdroje světla. Takže záleží na tom, jaká je klidová poloha krystalů. U tvého monitoru je to bílá (= otevřeno; a asi to tak bude u většiny).
Jak už tu napsal Semo, tak CRT, LED a plasmy tu energii při černé barvě šetří, protože prostě zhasnou.
Jak už tu napsal Semo, tak CRT, LED a plasmy tu energii při černé barvě šetří, protože prostě zhasnou.S tymi LED to nebude tak horuce, u vacsiny dnes predavanych LED TV sa ziadne znizovanie svetelneho toku nekona, funguje to uplne presne ako LCD, akurat namiesto neustale svietiacich trubic su tam neustale svietiace LEDky.
je jedno co je na monitoru za barvu .. podsviceni je stale stejne ....
jen je otazka jaka je spotreba matrice pri ruznych stupnich otevreni/uzavreni subpixelu
Ten Google s cernym pozadim se jmenuje blackle.
Protoze na monitoru malokdy mame trvale cernou nebo bilou tak imho nema cenu se trapit se spotrebou.
U CRT obrazovek je to úplně jedno, jelikož tam je katoda nažhavená na takovou teplotu, že veškeré vytržené elektrony jsou spíš jako cvrknutí do moře a žere celkem konstantě nezávisle na tom co se zobrazuje.
U LCD obrazovek jsou dvě polarizované skla, které jsou otočené proti sobě o 90° a tam se natáčí pouze krystaly podle toho jak má být daný pixel viditelný. Ovšem nezávisle na tom podsvícení (LED, výbojka,…) mění elektrický proud na fotony a září furt stejně (nepočítáme-li úroveň podsvícení). Akorát když je tekutý krystal zavřený, tak se fotony rozplácnou o mřížku polarizovaného skla (prej jsou to normálně tenké kovové drátky nebo tak něco) a přemění se na energii tepelnou. Takže docela ironicky nejvíce efektivní je bílé pozadí, jelikož valná většina fotonů co se z elektrické energie vygeneruje se také v oku zpracuje a nerozplácne se jen tak nazdařbůh o nějakou zeď. Jak funguje plazma nebo OLED bohužel nevím.
Mé hodnocení: totální kravina. Jinak momentálně mám tu čest pracovat s úspornějším systémem a stejně to není žádná sláva, protože i tak nejvíc energie je spotřebováno v různých elektrických měničích a jiných nezbytných součástkách. I snížení podsvícení nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře. (O x86 se odmítám bavit úplně). Snad se mi poštěstí o tom napsat ještě toto milénium.
U CRT obrazovek je to úplně jedno, jelikož tam je katoda nažhavená na takovou teplotu, že veškeré vytržené elektrony jsou spíš jako cvrknutí do moře a žere celkem konstantě nezávisle na tom co se zobrazuje.
U 19" ADI mi rozdíl mezi černou a bílou obrazovkou vycházel asi 10 procent (přibližně 90 a 100 wattů).
nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře. (O x86 se odmítám bavit úplně).
Kdysi jsem to měřil pro celkem běžný počítač s dvoujádrovým AMD a bylo to 80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHz a zatížená naplno). To mi moc jako "flusnutí do moře" nepřipadá…
U 19" ADI mi rozdíl mezi černou a bílou obrazovkou vycházel asi 10 procent (přibližně 90 a 100 wattů).Je to možné. Ale vzhledem k celkové spotřebě 160W (můj starý AOC) to je stejně takové…no…
Kdysi jsem to měřil pro celkem běžný počítač s dvoujádrovým AMD a bylo to 80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHz a zatížená naplno). To mi moc jako "flusnutí do moře" nepřipadá…Dobře. Uznávám. Ale klasické x86 (jedno či Intel nebo AMD) používají dynamické taktování, odpojování od FSB v případě nečinnosti a jiné triky a sami o sobě jsou dosti žravé, takže tam je to spíš nutnost. Přiznávám, že na starém Celeru jsem to nikdy neměřil, ale vzhledem k rozdílu 3°C mezi 0% a 100% si stejně nemyslím, že to bude nějak významné číslo. Já se bavím o OMAPu, který i při plném zatížení moc nepřekračuje hranci 3W (což doufám s klasickou x86 si nedovolí srovnávat nikdo) a kde to fakt moc poznat není (veškerá podpůrná elektronika prostě žere víc než samotný procesor, který potřebuje energie v řádech mW). Už můj Acer má rozdíl mezi klidovým stavem a plným zatížením tak 80W i více, ale to se mi moc nechce srovnávat. Takové kanóny prostě nechme zcela mimo diskusi.
Já se bavím o OMAPu, který i při plném zatížení moc nepřekračuje hranci 3W.Možná proto, že nepoužíváte jeho DSP na dekódování videa.
Ale klasické x86 ... používají dynamické taktování ... a jiné trikyTo ovšem OMAP taky, se správným softwarem. Dokonce jde i přetaktovat, stejně jako ty klasické x86.
veškerá podpůrná elektronika prostě žere víc než samotný procesorNa mobilních zařízeních typicky nejvíc spotřebuje displej, rádio (WiFi/GSM) a reproduktor. Občas i něco dalšího, pokud výrobce šetří a osadí zastaralé žravé obvody.
Možná proto, že nepoužíváte jeho DSP na dekódování videa.Ono je to možná vcelku ironické, ale zatím se zdá, že C64x sežere při přehrávání videa víc než samotný procesor.
se správným softwarem.To bych asi i podtrhnul.
Na mobilních zařízeních typicky nejvíc spotřebuje displej, rádio (WiFi/GSM) a reproduktor. Občas i něco dalšího, pokud výrobce šetří a osadí zastaralé žravé obvody.Přesně tak jsem to myslel.
80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHzRekl bych, ze srovnavat spotrebu procesoru pri 1GHz a 2.2GHz (coz je narust o 120%) je ponekud zavadejici. Jestli se nepletu, tak snizovani frekvence je prave jedno z uspornych opatreni.
Prekvapuje me, ze to tu jeste nikdo nezminil.
Dejv
Zavádějící to není, protože právě dynamické snižování frekvence (a dnes už i vypínání jader) podle zátěže je jednou z technik, jak se dá spotřeba procesoru (a jak je vidět, tak i spotřeba celého počítače) snížit.
Bohužel teď nemůžu najít měřák, abych to zkusil znovu (i když na jiném stroji), ale co si vzpomínám, tak na těch 40 W rozdílu se snížení frekvence podílelo méně než polovinou, větší vliv měla zátěž procesoru.
proto taky Google setri tim Blackle nesmyslem
Pokud ho spustili v roce 2007, řekl bych, že přišli tak trochu s křížkem po funuse… Docela by mne zajímala metoda, jakou docházejí k těm číslům o ušetřených megawatthodinách; obávám se, že budou asi tak důvěryhodná jako výpočty "škod napáchaných počítačovým pirátstvím".
obávám se, že budou asi tak důvěryhodná jako výpočty "škod napáchaných počítačovým pirátstvím".O tom se nepru. Nemyslim si ze to ma valny smysl, zvlast kdyz zobrazovaci zarizeni nemusi byt nejzravejsi soucastkou pocitace. Ostatn jsem napsal "nesmyslem" :]
Google setri tim Blackle nesmyslemIMO to není iniciativa Googlu.
nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře.Tak tady bych dal velké [citation needed]. Imho to bude o dost víc.
Jinak momentálně mám tu čest pracovat s úspornějším systémem a stejně to není žádná sláva, protože i tak nejvíc energie je spotřebováno v různých elektrických měničích a jiných nezbytných součástkách.O x86 se nebavím.
Tiskni
Sdílej: