Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
LCD opravdu funguje na zatmívání konstantního zdroje světla. Takže záleží na tom, jaká je klidová poloha krystalů. U tvého monitoru je to bílá (= otevřeno; a asi to tak bude u většiny).
Jak už tu napsal Semo, tak CRT, LED a plasmy tu energii při černé barvě šetří, protože prostě zhasnou.
Jak už tu napsal Semo, tak CRT, LED a plasmy tu energii při černé barvě šetří, protože prostě zhasnou.S tymi LED to nebude tak horuce, u vacsiny dnes predavanych LED TV sa ziadne znizovanie svetelneho toku nekona, funguje to uplne presne ako LCD, akurat namiesto neustale svietiacich trubic su tam neustale svietiace LEDky.
je jedno co je na monitoru za barvu .. podsviceni je stale stejne ....
jen je otazka jaka je spotreba matrice pri ruznych stupnich otevreni/uzavreni subpixelu
Ten Google s cernym pozadim se jmenuje blackle.
Protoze na monitoru malokdy mame trvale cernou nebo bilou tak imho nema cenu se trapit se spotrebou.
U CRT obrazovek je to úplně jedno, jelikož tam je katoda nažhavená na takovou teplotu, že veškeré vytržené elektrony jsou spíš jako cvrknutí do moře a žere celkem konstantě nezávisle na tom co se zobrazuje.
U LCD obrazovek jsou dvě polarizované skla, které jsou otočené proti sobě o 90° a tam se natáčí pouze krystaly podle toho jak má být daný pixel viditelný. Ovšem nezávisle na tom podsvícení (LED, výbojka,…) mění elektrický proud na fotony a září furt stejně (nepočítáme-li úroveň podsvícení). Akorát když je tekutý krystal zavřený, tak se fotony rozplácnou o mřížku polarizovaného skla (prej jsou to normálně tenké kovové drátky nebo tak něco) a přemění se na energii tepelnou. Takže docela ironicky nejvíce efektivní je bílé pozadí, jelikož valná většina fotonů co se z elektrické energie vygeneruje se také v oku zpracuje a nerozplácne se jen tak nazdařbůh o nějakou zeď. Jak funguje plazma nebo OLED bohužel nevím.
Mé hodnocení: totální kravina. Jinak momentálně mám tu čest pracovat s úspornějším systémem a stejně to není žádná sláva, protože i tak nejvíc energie je spotřebováno v různých elektrických měničích a jiných nezbytných součástkách. I snížení podsvícení nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře. (O x86 se odmítám bavit úplně). Snad se mi poštěstí o tom napsat ještě toto milénium.
U CRT obrazovek je to úplně jedno, jelikož tam je katoda nažhavená na takovou teplotu, že veškeré vytržené elektrony jsou spíš jako cvrknutí do moře a žere celkem konstantě nezávisle na tom co se zobrazuje.
U 19" ADI mi rozdíl mezi černou a bílou obrazovkou vycházel asi 10 procent (přibližně 90 a 100 wattů).
nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře. (O x86 se odmítám bavit úplně).
Kdysi jsem to měřil pro celkem běžný počítač s dvoujádrovým AMD a bylo to 80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHz a zatížená naplno). To mi moc jako "flusnutí do moře" nepřipadá…
U 19" ADI mi rozdíl mezi černou a bílou obrazovkou vycházel asi 10 procent (přibližně 90 a 100 wattů).Je to možné. Ale vzhledem k celkové spotřebě 160W (můj starý AOC) to je stejně takové…no…
Kdysi jsem to měřil pro celkem běžný počítač s dvoujádrovým AMD a bylo to 80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHz a zatížená naplno). To mi moc jako "flusnutí do moře" nepřipadá…Dobře. Uznávám. Ale klasické x86 (jedno či Intel nebo AMD) používají dynamické taktování, odpojování od FSB v případě nečinnosti a jiné triky a sami o sobě jsou dosti žravé, takže tam je to spíš nutnost. Přiznávám, že na starém Celeru jsem to nikdy neměřil, ale vzhledem k rozdílu 3°C mezi 0% a 100% si stejně nemyslím, že to bude nějak významné číslo. Já se bavím o OMAPu, který i při plném zatížení moc nepřekračuje hranci 3W (což doufám s klasickou x86 si nedovolí srovnávat nikdo) a kde to fakt moc poznat není (veškerá podpůrná elektronika prostě žere víc než samotný procesor, který potřebuje energie v řádech mW). Už můj Acer má rozdíl mezi klidovým stavem a plným zatížením tak 80W i více, ale to se mi moc nechce srovnávat. Takové kanóny prostě nechme zcela mimo diskusi.
Já se bavím o OMAPu, který i při plném zatížení moc nepřekračuje hranci 3W.Možná proto, že nepoužíváte jeho DSP na dekódování videa.
Ale klasické x86 ... používají dynamické taktování ... a jiné trikyTo ovšem OMAP taky, se správným softwarem. Dokonce jde i přetaktovat, stejně jako ty klasické x86.
veškerá podpůrná elektronika prostě žere víc než samotný procesorNa mobilních zařízeních typicky nejvíc spotřebuje displej, rádio (WiFi/GSM) a reproduktor. Občas i něco dalšího, pokud výrobce šetří a osadí zastaralé žravé obvody.
Možná proto, že nepoužíváte jeho DSP na dekódování videa.Ono je to možná vcelku ironické, ale zatím se zdá, že C64x sežere při přehrávání videa víc než samotný procesor.
se správným softwarem.To bych asi i podtrhnul.
Na mobilních zařízeních typicky nejvíc spotřebuje displej, rádio (WiFi/GSM) a reproduktor. Občas i něco dalšího, pokud výrobce šetří a osadí zastaralé žravé obvody.Přesně tak jsem to myslel.
80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHzRekl bych, ze srovnavat spotrebu procesoru pri 1GHz a 2.2GHz (coz je narust o 120%) je ponekud zavadejici. Jestli se nepletu, tak snizovani frekvence je prave jedno z uspornych opatreni.
Prekvapuje me, ze to tu jeste nikdo nezminil.
Dejv
Zavádějící to není, protože právě dynamické snižování frekvence (a dnes už i vypínání jader) podle zátěže je jednou z technik, jak se dá spotřeba procesoru (a jak je vidět, tak i spotřeba celého počítače) snížit.
Bohužel teď nemůžu najít měřák, abych to zkusil znovu (i když na jiném stroji), ale co si vzpomínám, tak na těch 40 W rozdílu se snížení frekvence podílelo méně než polovinou, větší vliv měla zátěž procesoru.
proto taky Google setri tim Blackle nesmyslem
Pokud ho spustili v roce 2007, řekl bych, že přišli tak trochu s křížkem po funuse… Docela by mne zajímala metoda, jakou docházejí k těm číslům o ušetřených megawatthodinách; obávám se, že budou asi tak důvěryhodná jako výpočty "škod napáchaných počítačovým pirátstvím".
obávám se, že budou asi tak důvěryhodná jako výpočty "škod napáchaných počítačovým pirátstvím".O tom se nepru. Nemyslim si ze to ma valny smysl, zvlast kdyz zobrazovaci zarizeni nemusi byt nejzravejsi soucastkou pocitace. Ostatn jsem napsal "nesmyslem" :]
Google setri tim Blackle nesmyslemIMO to není iniciativa Googlu.
nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře.Tak tady bych dal velké [citation needed]. Imho to bude o dost víc.
Jinak momentálně mám tu čest pracovat s úspornějším systémem a stejně to není žádná sláva, protože i tak nejvíc energie je spotřebováno v různých elektrických měničích a jiných nezbytných součástkách.O x86 se nebavím.
Tiskni
Sdílej: