Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Rezim monitoru: off (vypnuty, cili zadny office work, economy apod.), pri tomto rezimu je nejvyssi spotreba, obraz neni nijak tlumeny.
Obsah obrazovky:
Tiskni
Sdílej:
LCD opravdu funguje na zatmívání konstantního zdroje světla. Takže záleží na tom, jaká je klidová poloha krystalů. U tvého monitoru je to bílá (= otevřeno; a asi to tak bude u většiny).
Jak už tu napsal Semo, tak CRT, LED a plasmy tu energii při černé barvě šetří, protože prostě zhasnou.
Jak už tu napsal Semo, tak CRT, LED a plasmy tu energii při černé barvě šetří, protože prostě zhasnou.S tymi LED to nebude tak horuce, u vacsiny dnes predavanych LED TV sa ziadne znizovanie svetelneho toku nekona, funguje to uplne presne ako LCD, akurat namiesto neustale svietiacich trubic su tam neustale svietiace LEDky.
je jedno co je na monitoru za barvu .. podsviceni je stale stejne ....
jen je otazka jaka je spotreba matrice pri ruznych stupnich otevreni/uzavreni subpixelu
Ten Google s cernym pozadim se jmenuje blackle.
Protoze na monitoru malokdy mame trvale cernou nebo bilou tak imho nema cenu se trapit se spotrebou.
U CRT obrazovek je to úplně jedno, jelikož tam je katoda nažhavená na takovou teplotu, že veškeré vytržené elektrony jsou spíš jako cvrknutí do moře a žere celkem konstantě nezávisle na tom co se zobrazuje.
U LCD obrazovek jsou dvě polarizované skla, které jsou otočené proti sobě o 90° a tam se natáčí pouze krystaly podle toho jak má být daný pixel viditelný. Ovšem nezávisle na tom podsvícení (LED, výbojka,…) mění elektrický proud na fotony a září furt stejně (nepočítáme-li úroveň podsvícení). Akorát když je tekutý krystal zavřený, tak se fotony rozplácnou o mřížku polarizovaného skla (prej jsou to normálně tenké kovové drátky nebo tak něco) a přemění se na energii tepelnou. Takže docela ironicky nejvíce efektivní je bílé pozadí, jelikož valná většina fotonů co se z elektrické energie vygeneruje se také v oku zpracuje a nerozplácne se jen tak nazdařbůh o nějakou zeď. Jak funguje plazma nebo OLED bohužel nevím.
Mé hodnocení: totální kravina. Jinak momentálně mám tu čest pracovat s úspornějším systémem a stejně to není žádná sláva, protože i tak nejvíc energie je spotřebováno v různých elektrických měničích a jiných nezbytných součástkách. I snížení podsvícení nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře. (O x86 se odmítám bavit úplně). Snad se mi poštěstí o tom napsat ještě toto milénium.
U CRT obrazovek je to úplně jedno, jelikož tam je katoda nažhavená na takovou teplotu, že veškeré vytržené elektrony jsou spíš jako cvrknutí do moře a žere celkem konstantě nezávisle na tom co se zobrazuje.
U 19" ADI mi rozdíl mezi černou a bílou obrazovkou vycházel asi 10 procent (přibližně 90 a 100 wattů).
nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře. (O x86 se odmítám bavit úplně).
Kdysi jsem to měřil pro celkem běžný počítač s dvoujádrovým AMD a bylo to 80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHz a zatížená naplno). To mi moc jako "flusnutí do moře" nepřipadá…
U 19" ADI mi rozdíl mezi černou a bílou obrazovkou vycházel asi 10 procent (přibližně 90 a 100 wattů).Je to možné. Ale vzhledem k celkové spotřebě 160W (můj starý AOC) to je stejně takové…no…
Kdysi jsem to měřil pro celkem běžný počítač s dvoujádrovým AMD a bylo to 80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHz a zatížená naplno). To mi moc jako "flusnutí do moře" nepřipadá…Dobře. Uznávám. Ale klasické x86 (jedno či Intel nebo AMD) používají dynamické taktování, odpojování od FSB v případě nečinnosti a jiné triky a sami o sobě jsou dosti žravé, takže tam je to spíš nutnost. Přiznávám, že na starém Celeru jsem to nikdy neměřil, ale vzhledem k rozdílu 3°C mezi 0% a 100% si stejně nemyslím, že to bude nějak významné číslo. Já se bavím o OMAPu, který i při plném zatížení moc nepřekračuje hranci 3W (což doufám s klasickou x86 si nedovolí srovnávat nikdo) a kde to fakt moc poznat není (veškerá podpůrná elektronika prostě žere víc než samotný procesor, který potřebuje energie v řádech mW). Už můj Acer má rozdíl mezi klidovým stavem a plným zatížením tak 80W i více, ale to se mi moc nechce srovnávat. Takové kanóny prostě nechme zcela mimo diskusi.
Já se bavím o OMAPu, který i při plném zatížení moc nepřekračuje hranci 3W.Možná proto, že nepoužíváte jeho DSP na dekódování videa.
Ale klasické x86 ... používají dynamické taktování ... a jiné trikyTo ovšem OMAP taky, se správným softwarem. Dokonce jde i přetaktovat, stejně jako ty klasické x86.
veškerá podpůrná elektronika prostě žere víc než samotný procesorNa mobilních zařízeních typicky nejvíc spotřebuje displej, rádio (WiFi/GSM) a reproduktor. Občas i něco dalšího, pokud výrobce šetří a osadí zastaralé žravé obvody.
Možná proto, že nepoužíváte jeho DSP na dekódování videa.Ono je to možná vcelku ironické, ale zatím se zdá, že C64x sežere při přehrávání videa víc než samotný procesor.
se správným softwarem.To bych asi i podtrhnul.
Na mobilních zařízeních typicky nejvíc spotřebuje displej, rádio (WiFi/GSM) a reproduktor. Občas i něco dalšího, pokud výrobce šetří a osadí zastaralé žravé obvody.Přesně tak jsem to myslel.
80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHzRekl bych, ze srovnavat spotrebu procesoru pri 1GHz a 2.2GHz (coz je narust o 120%) je ponekud zavadejici. Jestli se nepletu, tak snizovani frekvence je prave jedno z uspornych opatreni.
Prekvapuje me, ze to tu jeste nikdo nezminil.
Dejv
Zavádějící to není, protože právě dynamické snižování frekvence (a dnes už i vypínání jader) podle zátěže je jednou z technik, jak se dá spotřeba procesoru (a jak je vidět, tak i spotřeba celého počítače) snížit.
Bohužel teď nemůžu najít měřák, abych to zkusil znovu (i když na jiném stroji), ale co si vzpomínám, tak na těch 40 W rozdílu se snížení frekvence podílelo méně než polovinou, větší vliv měla zátěž procesoru.
proto taky Google setri tim Blackle nesmyslem
Pokud ho spustili v roce 2007, řekl bych, že přišli tak trochu s křížkem po funuse… Docela by mne zajímala metoda, jakou docházejí k těm číslům o ušetřených megawatthodinách; obávám se, že budou asi tak důvěryhodná jako výpočty "škod napáchaných počítačovým pirátstvím".
obávám se, že budou asi tak důvěryhodná jako výpočty "škod napáchaných počítačovým pirátstvím".O tom se nepru. Nemyslim si ze to ma valny smysl, zvlast kdyz zobrazovaci zarizeni nemusi byt nejzravejsi soucastkou pocitace. Ostatn jsem napsal "nesmyslem" :]
Google setri tim Blackle nesmyslemIMO to není iniciativa Googlu.
nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře.Tak tady bych dal velké [citation needed]. Imho to bude o dost víc.
Jinak momentálně mám tu čest pracovat s úspornějším systémem a stejně to není žádná sláva, protože i tak nejvíc energie je spotřebováno v různých elektrických měničích a jiných nezbytných součástkách.O x86 se nebavím.