raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Rezim monitoru: off (vypnuty, cili zadny office work, economy apod.), pri tomto rezimu je nejvyssi spotreba, obraz neni nijak tlumeny.
Obsah obrazovky:
Tiskni
Sdílej:
LCD opravdu funguje na zatmívání konstantního zdroje světla. Takže záleží na tom, jaká je klidová poloha krystalů. U tvého monitoru je to bílá (= otevřeno; a asi to tak bude u většiny).
Jak už tu napsal Semo, tak CRT, LED a plasmy tu energii při černé barvě šetří, protože prostě zhasnou.
Jak už tu napsal Semo, tak CRT, LED a plasmy tu energii při černé barvě šetří, protože prostě zhasnou.S tymi LED to nebude tak horuce, u vacsiny dnes predavanych LED TV sa ziadne znizovanie svetelneho toku nekona, funguje to uplne presne ako LCD, akurat namiesto neustale svietiacich trubic su tam neustale svietiace LEDky.
je jedno co je na monitoru za barvu .. podsviceni je stale stejne ....
jen je otazka jaka je spotreba matrice pri ruznych stupnich otevreni/uzavreni subpixelu
Ten Google s cernym pozadim se jmenuje blackle.
Protoze na monitoru malokdy mame trvale cernou nebo bilou tak imho nema cenu se trapit se spotrebou.
U CRT obrazovek je to úplně jedno, jelikož tam je katoda nažhavená na takovou teplotu, že veškeré vytržené elektrony jsou spíš jako cvrknutí do moře a žere celkem konstantě nezávisle na tom co se zobrazuje.
U LCD obrazovek jsou dvě polarizované skla, které jsou otočené proti sobě o 90° a tam se natáčí pouze krystaly podle toho jak má být daný pixel viditelný. Ovšem nezávisle na tom podsvícení (LED, výbojka,…) mění elektrický proud na fotony a září furt stejně (nepočítáme-li úroveň podsvícení). Akorát když je tekutý krystal zavřený, tak se fotony rozplácnou o mřížku polarizovaného skla (prej jsou to normálně tenké kovové drátky nebo tak něco) a přemění se na energii tepelnou. Takže docela ironicky nejvíce efektivní je bílé pozadí, jelikož valná většina fotonů co se z elektrické energie vygeneruje se také v oku zpracuje a nerozplácne se jen tak nazdařbůh o nějakou zeď. Jak funguje plazma nebo OLED bohužel nevím.
Mé hodnocení: totální kravina. Jinak momentálně mám tu čest pracovat s úspornějším systémem a stejně to není žádná sláva, protože i tak nejvíc energie je spotřebováno v různých elektrických měničích a jiných nezbytných součástkách. I snížení podsvícení nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře. (O x86 se odmítám bavit úplně). Snad se mi poštěstí o tom napsat ještě toto milénium.
U CRT obrazovek je to úplně jedno, jelikož tam je katoda nažhavená na takovou teplotu, že veškeré vytržené elektrony jsou spíš jako cvrknutí do moře a žere celkem konstantě nezávisle na tom co se zobrazuje.
U 19" ADI mi rozdíl mezi černou a bílou obrazovkou vycházel asi 10 procent (přibližně 90 a 100 wattů).
nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře. (O x86 se odmítám bavit úplně).
Kdysi jsem to měřil pro celkem běžný počítač s dvoujádrovým AMD a bylo to 80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHz a zatížená naplno). To mi moc jako "flusnutí do moře" nepřipadá…
U 19" ADI mi rozdíl mezi černou a bílou obrazovkou vycházel asi 10 procent (přibližně 90 a 100 wattů).Je to možné. Ale vzhledem k celkové spotřebě 160W (můj starý AOC) to je stejně takové…no…
Kdysi jsem to měřil pro celkem běžný počítač s dvoujádrovým AMD a bylo to 80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHz a zatížená naplno). To mi moc jako "flusnutí do moře" nepřipadá…Dobře. Uznávám. Ale klasické x86 (jedno či Intel nebo AMD) používají dynamické taktování, odpojování od FSB v případě nečinnosti a jiné triky a sami o sobě jsou dosti žravé, takže tam je to spíš nutnost. Přiznávám, že na starém Celeru jsem to nikdy neměřil, ale vzhledem k rozdílu 3°C mezi 0% a 100% si stejně nemyslím, že to bude nějak významné číslo. Já se bavím o OMAPu, který i při plném zatížení moc nepřekračuje hranci 3W (což doufám s klasickou x86 si nedovolí srovnávat nikdo) a kde to fakt moc poznat není (veškerá podpůrná elektronika prostě žere víc než samotný procesor, který potřebuje energie v řádech mW). Už můj Acer má rozdíl mezi klidovým stavem a plným zatížením tak 80W i více, ale to se mi moc nechce srovnávat. Takové kanóny prostě nechme zcela mimo diskusi.
Já se bavím o OMAPu, který i při plném zatížení moc nepřekračuje hranci 3W.Možná proto, že nepoužíváte jeho DSP na dekódování videa.
Ale klasické x86 ... používají dynamické taktování ... a jiné trikyTo ovšem OMAP taky, se správným softwarem. Dokonce jde i přetaktovat, stejně jako ty klasické x86.
veškerá podpůrná elektronika prostě žere víc než samotný procesorNa mobilních zařízeních typicky nejvíc spotřebuje displej, rádio (WiFi/GSM) a reproduktor. Občas i něco dalšího, pokud výrobce šetří a osadí zastaralé žravé obvody.
Možná proto, že nepoužíváte jeho DSP na dekódování videa.Ono je to možná vcelku ironické, ale zatím se zdá, že C64x sežere při přehrávání videa víc než samotný procesor.
se správným softwarem.To bych asi i podtrhnul.
Na mobilních zařízeních typicky nejvíc spotřebuje displej, rádio (WiFi/GSM) a reproduktor. Občas i něco dalšího, pokud výrobce šetří a osadí zastaralé žravé obvody.Přesně tak jsem to myslel.
80 W (nicnedělání, obě jádra na 1000 MHz) vs. 120 W (obě jádra na 2200 MHzRekl bych, ze srovnavat spotrebu procesoru pri 1GHz a 2.2GHz (coz je narust o 120%) je ponekud zavadejici. Jestli se nepletu, tak snizovani frekvence je prave jedno z uspornych opatreni.
Prekvapuje me, ze to tu jeste nikdo nezminil.
Dejv
Zavádějící to není, protože právě dynamické snižování frekvence (a dnes už i vypínání jader) podle zátěže je jednou z technik, jak se dá spotřeba procesoru (a jak je vidět, tak i spotřeba celého počítače) snížit.
Bohužel teď nemůžu najít měřák, abych to zkusil znovu (i když na jiném stroji), ale co si vzpomínám, tak na těch 40 W rozdílu se snížení frekvence podílelo méně než polovinou, větší vliv měla zátěž procesoru.
proto taky Google setri tim Blackle nesmyslem
Pokud ho spustili v roce 2007, řekl bych, že přišli tak trochu s křížkem po funuse… Docela by mne zajímala metoda, jakou docházejí k těm číslům o ušetřených megawatthodinách; obávám se, že budou asi tak důvěryhodná jako výpočty "škod napáchaných počítačovým pirátstvím".
obávám se, že budou asi tak důvěryhodná jako výpočty "škod napáchaných počítačovým pirátstvím".O tom se nepru. Nemyslim si ze to ma valny smysl, zvlast kdyz zobrazovaci zarizeni nemusi byt nejzravejsi soucastkou pocitace. Ostatn jsem napsal "nesmyslem" :]
Google setri tim Blackle nesmyslemIMO to není iniciativa Googlu.
nebo rozdíl 0% - 100% v zatížení procesoru jsou jen v řádu jednotek mA což je oproti celkové spotřebě jako flusnout si do moře.Tak tady bych dal velké [citation needed]. Imho to bude o dost víc.
Jinak momentálně mám tu čest pracovat s úspornějším systémem a stejně to není žádná sláva, protože i tak nejvíc energie je spotřebováno v různých elektrických měničích a jiných nezbytných součástkách.O x86 se nebavím.