Tisk elektronických obvodů inkoustem (diskuse)

[Václav "Darm" Novák]

Z článku

Přímý tisk polovodičů a izolantů už byl znám dříve, ovšem jak na podklad vytisknout vodiče až donedávna nevěděl nikdo. Chyběl vhodný inkoust.

[Kvakor]

Kondenzátory a odpory se hmohou tisknout celkem jednoduše: u odporu se použije obdobná vrstva, jako je na těch běžných vrstvových a kondenzátor bude mít minimálně tři vrstvy na sobě - spodní elektrodu, dielektrikum a svrchní elektrodu (případně víc, pokud je třeba vyšší kapacita). Pokud by se použilo vakuové napařování hliníku nebo tantalu, tak by bylo možné dělat i elektrolytické kondenátory, protože ty běžné mají kapacity jen v řádu pikofaradů, maximálně nanofaradů. Obdobně vodivost čistě organických materiálu je mnohem horší (minimálně o řád) než vodivost kovů, i když existují i organicke supravodiče.

Organické polovodiče se také už celkem běžně používají (hlavně v OLED), většinou jsou to polymery, kde se v řetězci strídají jednoduché a dvojně vazby (třeba u polyacetylenu je to ...-CH=ĆH-CH=CH-CH-CH=...). Sice se vlastnosti nemohou vyrovnat klasickým anorganickým polovodičům, ale jejich výroba je mnohem jednodušší.

Takže zatímco v oblasi vysokých rychlostí, vysokého stupně integrace, vysokých výkonů a vysokých napětí tištěna organická elektronika mít šanci nebude, pro použití v běžné spotřebí elektronice by byla výhodná - zatímco dnes je plošný spoj opravdu jen spoj, mohl by v případě oužití této technologie nahradit velkou část pasivních i aktivních součástek , s vyjímkou obvodů s vyskou integrací, vysokým ztrátovým vykonem (organické materiály nejsou moc dobrý vodič tepla a nemají rády vysoké teploty) a těch, které nejsou z principu miniaturicovatelné (hlavně cívky a větší kondenzátory).

Obvod, kde je dnes řekněme sto součástek (většina jsou odpory a kondezátory), by mohl mít touto metodu mít na sobě jen desetinu tohoto množství. Pro příklad se stačí kouknout na jakýkoukoliv moderní nevýkonovou elektrotechniku - většina toho, co je dnes v SMP pouzdrech, by byla přímo součástí spoje.

[Hrabosh]

Tím půjde ovšem veškerá opravitelnost do kytek ... škoda :o(

[Kvakor]

Ona ta opravitelnost jde do kytek už dnes - většina levné elektroniky dnes požívá plošné spoje na papíru napuštěném pryskyřicí (FR-2) a ten je v důsledku nízké tepelné odolnosti velmi náchylný k poškození teplem během opravy. Vyšší teploty tání nových bezolovnatých pájek to dělají ještě horší ...

[Amarok]

Chapu tuhle odbornou reakci spravne - ze tedy za pomoci "inkoustovych" spoju pujdou vytvaret i komplexni elektronicke dily vcetne vsech soucastek - alespon tedy pro nizkonapetova zarizeni? Samozrejme tedy asi az v druhem kroku (pomoci toho vakuoveho naparovani) a ne v tiskarne.

[Kvakor]

Přesně tak, ale to vakuové napařování je jen na kovové spoje. Pokud nebude vadit horší vodivost spojovacích cestiče a absence větších kondenzátorů, tak bude stačit jen tisk.

[kralyk z abclinuxu]

Já myslim že za všechno mluví ta adresa: technet.idnes.cz/*
Dál už bych to neřešil a po informacích se podíval jinde...

[Miloslav Ponkrác]

Ano, všude kde nevisí tučňák, to je podezřelý zdroj.

Pokud tam nejsou informace posvěcené Linusem, pak bych se podíval jinde.

[Amarok]

Tak tak :) kdyby to byl tuxnet.idnes.cz, tak by to bylo o necem jinem...

[kralyk z abclinuxu]

Eh? Akorát nemám s technet.idnes.cz zrovna dobré zkušenosti, s vysícím tučňákem to nemá co dělat. Nevím, proč s tím máš takovej problém...

[PepaSFI]

podobné senzace jsem čítával před cca 25 roky v časopise Věda a technika mládeži. Vždycky to bylo o tom jak vědci něco senzačního vymysleli a jak to během pár let otočí svět naruby. Naprostá většina toho dodnes nebyla realizována, namátkou mě napadá třeba kompaktní disk s videozáznamem velký asi jako víko od popelnice, robotičtí pomocníci do každé rodiny, kompletní elektromobilizace nejpozději do roku 2000 protože nejpozději v roce 2010 dojde nafta a mnoho dalších. Ale ryze technicky, tisknout by asi něco šlo ale nebude to tak růžové jak autor (ten co to někde opsal a něco si přibásnil) předkládá. Snaží se vytvářet dojem že to všecko bude pohoda, konstruktér sesmolí na počítači návrh dejme tomu telefonu, dá povel print, tiskárna zahučí a vyběhne z ní hotová deska i s obvodama a displejem udělaná na kanclpapíru gramáže 150. Tak tohle asi neklapne, obzvlášť s těma polovodičema. Pasivní součástky by asi šly, na klasických plošných spojích se to dělá už pár desetiletí. Hlavně indukčnosti a kapacity v obvodech pro vyšší frekvence se dělají běžně.

[pc2005]

namátkou mě napadá třeba kompaktní disk s videozáznamem velký asi jako víko od popelnice

Jo ty myslíš Laserdisc?

[Amarok]

To jsem si ted vzpomnel: necetl nekdo asi pred 6-10 lety o tom revolucnim harddisku od IBM? Z oranzoveho pruhledneho plastu, holograficky zapis, rychlost cteni a zapisu neuveritelne vysoka (cisla si uz nepamatuju), myslim ze do 5 let to melo jit do seriove vyroby, bylo to ve fazi ranneho prototypu. Cekal jsem uzasny pokrok, a co pak misto toho prislo, byly "jen" flash-disky. O holografickem disku jsem od te doby neslysel ani slovo.

[Robo]

robotičtí pomocníci do každé rodiny

no ja mam doma tento vysavac

[kralyk z abclinuxu]

Hustý! Vysává to dobře?

[Robo]

najlepsi vysavac je IMHO vodny ale aj tento vysava v pohode; hlavne, ze to vysava samo a mozes to naprogramovat, ze nech vysava ked si v praci

[pc2005]

Tak to je hustej stroj. Na konci, když se vracel k nabíječce, bylo ale vidět, jak nabral určitou nepřesnost v pozici . Docela mě ale překvapilo, že si ten pes co tam byl toho vysavače nějak extra nevšímal (teda aspoň myslím, že to byl pes ).

[Martin Viteznik]

Až na to, že článek psal někdo, kdo o tom nemá páru (... elektronické okruhy <-> electronic circuits) není potřeba se divit o tisknutí elektroniky. Někde to mají třeba na elektrofakultě a je to docela rozvíjející se oblast...