Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Tlačítka na ovládání hlasitosti jsou dobrá věc, ale pokud fungují jen po přihlášení do desktopového prostředí a nefungují například, když nějaká hra běží ve fullscreen, jsou taková bezzubá.
Asi nejlepší by bylo, když by klávesy pro ovládání hlasitosti generovaly acpi událost, která by se zachytávala a tím by se štelovala hlasitost jedna báseň. Ovšem tohle nebývá moc obvyklé (jen u některých notebooků), obzvlášť u multimediální klávesnice se toho nedočkáte.
No ale jedno řešení jsem přeci jen našel, Jmenuje se actkbd. Umí toho docela dost (viz readme), ale mě úplně stačí, když to zvládá hlasitost. Navíc v balíčku pro Arch Linux je pro actkbd i skript pro spouštění jako služba.
Nastavení je jednoduché, tlačítko pro ztlumení má kód 113, a přepíná ztlumení při stisknutí. Tlačítka pro zesílení a zeslabení mají kódy 114 a 115, mění hlasitost při stisknutí a držení, navíc pokud byl zvuk ztlumen, vypnou ztlumení.
# actkbd configuration file 113:key:exec:amixer -q set Master toggle 114:key,rep:exec:amixer -q set Master 2- unmute 115:key,rep:exec:amixer -q set Master 2+ unmute
Tiskni
Sdílej:
Taky tak. Chová se mi to takhle na obou ThinkPadech (R51, T43) - hlasitost, mute, lampička a jas displeje.
I když, vygeneruje to nějakou událost, takže o tom zároveň ví software a může to ošetřit pokud chce. A jde to ovládat i softwarově přes /proc/.
na TP T60 taky - beha to samo, ale je mozno to prenastavit i na generovani ACPI udalosti
na R60 to behalo samo (nebyl cas na hrani)
> Tak to jsou asi ošéfovaná v BIOSem a napíchnuta přímo na zvukovku, má to někdo štěstí :).
No spis smulu. vyznam klavesovych zkratek by mel byt vzdy pod kontrolou uzivatele (a tedy spravovan softwarove), aby clovek nebyl vydan na milost vyrobcum hardware, jak ovladani navrhnou.
No v případě tlačítek pro hlasitost bych si neztěžoval.
Co by sis neztěžoval? (Já bych si taky neztěžoval, von už je život sám dost těžkej :-P )
(P.S. http://www.proofreading.cz/stezovat-nebo-ztezovat )
tak já nevím, ale mám za to, že v ubuntu je to právě řešeno přes ACPI...
Zakázat DGA?