Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Tlačítka na ovládání hlasitosti jsou dobrá věc, ale pokud fungují jen po přihlášení do desktopového prostředí a nefungují například, když nějaká hra běží ve fullscreen, jsou taková bezzubá.
Asi nejlepší by bylo, když by klávesy pro ovládání hlasitosti generovaly acpi událost, která by se zachytávala a tím by se štelovala hlasitost jedna báseň. Ovšem tohle nebývá moc obvyklé (jen u některých notebooků), obzvlášť u multimediální klávesnice se toho nedočkáte.
No ale jedno řešení jsem přeci jen našel, Jmenuje se actkbd. Umí toho docela dost (viz readme), ale mě úplně stačí, když to zvládá hlasitost. Navíc v balíčku pro Arch Linux je pro actkbd i skript pro spouštění jako služba.
Nastavení je jednoduché, tlačítko pro ztlumení má kód 113, a přepíná ztlumení při stisknutí. Tlačítka pro zesílení a zeslabení mají kódy 114 a 115, mění hlasitost při stisknutí a držení, navíc pokud byl zvuk ztlumen, vypnou ztlumení.
# actkbd configuration file 113:key:exec:amixer -q set Master toggle 114:key,rep:exec:amixer -q set Master 2- unmute 115:key,rep:exec:amixer -q set Master 2+ unmute
Tiskni
Sdílej:
Taky tak. Chová se mi to takhle na obou ThinkPadech (R51, T43) - hlasitost, mute, lampička a jas displeje.
I když, vygeneruje to nějakou událost, takže o tom zároveň ví software a může to ošetřit pokud chce. A jde to ovládat i softwarově přes /proc/.
na TP T60 taky - beha to samo, ale je mozno to prenastavit i na generovani ACPI udalosti
na R60 to behalo samo (nebyl cas na hrani)
> Tak to jsou asi ošéfovaná v BIOSem a napíchnuta přímo na zvukovku, má to někdo štěstí :).
No spis smulu. vyznam klavesovych zkratek by mel byt vzdy pod kontrolou uzivatele (a tedy spravovan softwarove), aby clovek nebyl vydan na milost vyrobcum hardware, jak ovladani navrhnou.
No v případě tlačítek pro hlasitost bych si neztěžoval.
Co by sis neztěžoval? (Já bych si taky neztěžoval, von už je život sám dost těžkej :-P )
(P.S. http://www.proofreading.cz/stezovat-nebo-ztezovat )
tak já nevím, ale mám za to, že v ubuntu je to právě řešeno přes ACPI...
Zakázat DGA? 