Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Tlačítka na ovládání hlasitosti jsou dobrá věc, ale pokud fungují jen po přihlášení do desktopového prostředí a nefungují například, když nějaká hra běží ve fullscreen, jsou taková bezzubá.
Asi nejlepší by bylo, když by klávesy pro ovládání hlasitosti generovaly acpi událost, která by se zachytávala a tím by se štelovala hlasitost jedna báseň. Ovšem tohle nebývá moc obvyklé (jen u některých notebooků), obzvlášť u multimediální klávesnice se toho nedočkáte.
No ale jedno řešení jsem přeci jen našel, Jmenuje se actkbd. Umí toho docela dost (viz readme), ale mě úplně stačí, když to zvládá hlasitost. Navíc v balíčku pro Arch Linux je pro actkbd i skript pro spouštění jako služba.
Nastavení je jednoduché, tlačítko pro ztlumení má kód 113, a přepíná ztlumení při stisknutí. Tlačítka pro zesílení a zeslabení mají kódy 114 a 115, mění hlasitost při stisknutí a držení, navíc pokud byl zvuk ztlumen, vypnou ztlumení.
# actkbd configuration file 113:key:exec:amixer -q set Master toggle 114:key,rep:exec:amixer -q set Master 2- unmute 115:key,rep:exec:amixer -q set Master 2+ unmute
Tiskni
Sdílej:
Taky tak. Chová se mi to takhle na obou ThinkPadech (R51, T43) - hlasitost, mute, lampička a jas displeje.
I když, vygeneruje to nějakou událost, takže o tom zároveň ví software a může to ošetřit pokud chce. A jde to ovládat i softwarově přes /proc/.
na TP T60 taky - beha to samo, ale je mozno to prenastavit i na generovani ACPI udalosti
na R60 to behalo samo (nebyl cas na hrani)
> Tak to jsou asi ošéfovaná v BIOSem a napíchnuta přímo na zvukovku, má to někdo štěstí :).
No spis smulu. vyznam klavesovych zkratek by mel byt vzdy pod kontrolou uzivatele (a tedy spravovan softwarove), aby clovek nebyl vydan na milost vyrobcum hardware, jak ovladani navrhnou.
No v případě tlačítek pro hlasitost bych si neztěžoval.
Co by sis neztěžoval? (Já bych si taky neztěžoval, von už je život sám dost těžkej :-P )
(P.S. http://www.proofreading.cz/stezovat-nebo-ztezovat )
tak já nevím, ale mám za to, že v ubuntu je to právě řešeno přes ACPI...
Zakázat DGA?