Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Cathode Ray Dude v novém videu ukazuje autorádio Empeg Car (později Rio Car) z let 1999–2001. Šlo o jeden z prvních přehrávačů MP3 do auta. Běží na něm Linux. Vyrobeno bylo jen asi pět tisíc kusů, ale zůstala kolem nich živá komunita, viz např. web riocar.org.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Kvůli frustraci ze stavu desktopových prostředí jsem před týdnem nainstaloval Ubuntu s Unity, hlavně ze zvědavosti jak vlastně funguje nejoblíbenější distribuce.
No musím uznat, že mi Unity sedlo jak prdel na hrnec a to jak ovládáním tak vzhledem (až na drobné výhrady, které se dají zapomenout). Rozhodně je na Ubuntu velmi potěšitelné, že všechno funguje a bez nějakých zádrhelů a hlavě díky přehršli software není moc co řešit. Tak jsem dospěl k rozhodnutí zamáčknout slzu nostalgie a po letech opustit na notebooku Arch Linux. Unity ovšem nebylo jediným faktorem k tomuto rozhodnutí, dalším byl v poslední době rostoucí počet problémů po aktualizacích - například nefunkční uspávání na disk, nebo namršené XFCE4 po přesunutí GNOME 3 do repa extra.
Ovšem takovéhle problémy nebyly způsobeny hardwarem, spíše tím, že v Archu jsou zkrátka ty nejčerstvější verze programů a mnohdy jsou prostě zabugovány a testují se na lidech. Poslední dobou jsem začal preferovat stabilitu před nejvíc nejaktuálnější verzí. Přece jen potřebuji něco udělat a rád bych aby to bylo co nejrychleji a ne, že spustím po týdnu nějakou aplikaci, která prošla aktualizací a pak v horším případě půl hodiny řeším proč padá v nějaké prazvláštní situaci.
Za poslední týden se to asi sešlo, i na mediálním centru, které bylo také řízeno Archem, se mi začaly dít věci nevídané a mimo stávkujícího CUPS se začalo pravidelně stávat, že bez jediného varování se v syslogu objevil výpis call stacku a přišel výtuh systému. Paměť prošla několikrát memtestem a tam chyba není. V záchvatu šílenství jsem stáhl distribuci z opačného spektra distribučního světa.
Aktuálnost aplikací jsem vyměnil za skálopevnou odladěnost a zastaralost ve formě stable Debianu, naštěstí vyšel ani ne před rokem ;). Pro moje použití zřejmě bude stačit na mnoho let. Zkrátka jsem už konečně pochopil k čemu je stable systém, mám jistotu, že se mi nic nezmění a nemusím se o to moc start minimálně do doby, kdy budu aktualizovat na novou verzi, nikoli jako v Archu kde se čas od času přesune konfigurace, nebo upraví něco v /etc a pokud člověk zazdí nějakou tu zprávičku z rss-ky tak se po aktualizaci nestačí divit.
Možná jsem Debian zvolil také abych si dokázal, že Ubuntu není staré africké slovo znamenající „Neumím nastavit Debian“, a ejhle, až na drobný problém s nastavením ipv6 při ifup, proběhlo vše jak po másle a za pár hodin bylo hotovo. Dokonce i apt-get jsem strávil celkem jednoduše, stačilo několikrát nahlédnout do manuálu a nebylo co řešit. Jen mě trochu zklamala oficiální wiki Debianu, je značně stručná a připadá mi neudržovaná, s ArchWiki se to nedá srovnávat.
No po skoro tři a půl roku jsem došel k rozhodnutí zvednout kotvy a postoupit k jedné z nejstarších distribucí a k jejímu nechtěnému a zlobivému dítěti. Zatím převládají dobré pocity, jen nevím kolika lidem to nepůjde pod nos, obzvlášť když už nevydám další verzi barviček pro pacmana, ale třeba se najde nějaká dobrá duše, která ten prapodivný kód bude udržovat a starat se o překlad do češtiny. Já si najdu jiné projekty které budu používat a zase se někde, snad stejně hluboce, zapíšu ;).
Tiskni
Sdílej:
teda tak jsem na tom uplne stejne a mam taktez stejne plany s Debianem.. i to Ubuntu se mi libilo ale bylo pomale. Jen jeste zjistuju zda je v debianu vse potrebne pro muj zivot co mam v Archu. Za ty temer 2 roky se ovsem Arch stal srdcovou zalezitosti a tak se bojim zda se pak brzy nevratim zpet..
Jj Arch je pro mě taky srdcovka, ale to je Slackware taky, prostě zase dospěl čas ke změně... Kdo ví, třeba se zase někdy vrátím o oběma.
Jinak se říká: „Co není v Debianu neexistuje“.
spiš mi jde o věci jako zavislosti, verze softu, vyvoj - mikrokontrolery - zase verze softu zda lze vše co chci aktualni přidat do apt , zda naplno rozjedu awesome - chybi mi tam freedesktop menu balicek pro awesome..apod.. momentálně testuji squeeze amd64 verzi
Na desktop bych asi dal testing, Squeeze bude pomalu obsolete .
mám 4 roky starý hw v notebooku takže to mi moc nevadí..spíš pozoruji že nový kernel může znamenat horší stabilitu jak ten starý.. vyhovoval by mi stable s tím že si tam dám nejdůležitější soft přes repozitáře..což vlastně už dělám.. přestávám mít rád když se mi soft mění pod rukama. třeba texmaker ve kterém jsem musel přestat psát diakritiku do diplomky protože prostě nešlo dělat hačky nad souhlaskama a tak bych pokračoval.. jen by mohli do toho stable debiana backportovat xfce 4.8 to by bylo fajn
a testing si tam asi nedám..to bych mohl zůstat rovnou u Archa..
Vždy kolem release date je v Ubuntu dost aktuální software. Programů se dá naštěstí nalézt v repozitářích většina.
Já jsem aršil přes dvě léta a nad některými aspekty Ubuntu jsem prostě žasnul, třeba nad tím superrychlým vypínáním (to jde?!
).
já si rád ohnu distro k obrazu svému - s Ubuntu bych se bál pak upgradovat. Kdysi jsem tak od něj utekl právě k Archu.
A ikdyž se mi Unity líbí, nemám na to mašinu. GMA950 je ráda že to udejchá a celkově po dni práce v Unity s Compizem mám desktop pomalejší než Arch s light wm (uvidím ještě co 2D unity)..proto spíše přemýšlím nad cestou k debianu a vše si pěkně vyladit. Patrně to stejně bude jen na rok takže zastaralost stable mi moc nevadí.. Ale ještě uvidím jak to dopadne. Velký výběr ale z mého pohledu nemám, Ubuntu a jeho deriváty, nebo Debian nebo zůstat u Archu (ostatní nezájem)
Přemýšlím, kolik nás takových je, co jsme přešli od Archu ke stabilitě.
Doufám, že se na novinkách vyčerpali a Ubuntu 11.10 už bude krásně odladěné.
No to ja mam opcne zkusenosti nove ubuntu to je smrt :D. Dost veci mi prestalo fungovat, takze jsme na pracovnim nb kde potrebuju stabilitu presel prave na Archlinux :D
A právě na to laborování nemám v poslední době moc náladu, obzláště na kopjůtru který běží 24/7
No popravde pokud si presel na nove ubuntu tak sis urcite nepomohl, neni to prost vyladene, ja pouzivam ubuntu na nekolika mistech, ale po par upgradech na nove ubuntu jsme bud presel na archa (v praci) a nebo jsem zustal radeji na starem ubuntu, nejlepsi jsou verze vzdycky ty co vychazi na podzim, jsou proste odladene